Píše Martin Seifert: Prozkoumal jsem Betlem, ktery uz lezi za osmimetrovou betonovou zdi, vyznamnym to krajinotvornym prvkem, oddelujici Izrael od palestinskych uzemi. Vysoke zdi a ploty chrani take zidovske osady na palestinskych uzemich. Naprosta vetsina obyvatel Betlema je arabska. Nemaly podil tvori arabsti krestane. Dale Syrani, Rekove, Frantiskani a dalsi cirkve a rady.
Projit dlouhy zelezobetonovy checkpoint pred Betlemem je vskutku ponizujici a pro Palestince bez specialniho povoleni nemozne.
O Kostel Narozeni Pane se deli nekolik cirkvi. Pod kostelem v jeskyni si poutnici lehaji na hvezdu na kameni, kde se udajne narodil Jezisek a nechaji se blejskat. O par ulic dal stoji frantiskansky klaster nad jeskyni, ktera zbelela, kdyz Marii ukaplo na skalu mleko z prsu. Misto zazraku, pouti, zboznych prani...

Prespal jsem u Terciny skupiny. Rano jsme sli do palestinskych nemocnic. Statni nemocnice krale Huseina v Betleme trpi nedostatkem moderniho vybaveni, hygienicke zasady se neuplatnuji, kvalifikace a pristup lekaru me take nepresvedcily o vysoke urovni zarizeni. Diagnozy se uzaviraji bez krevnich testu, ultrazvuku, EKG, snimkovani a dalsich vysetrovacich metod.

Odpo jsme jeli do Hebronu. Pri prochazce arabskym Starym mestem jsme narazili na skupinu izraelskych turistu ci snad osadniku, kteri se prochazeli jako kralove mestem v doprovodu deseti po zuby ozbrojenych vojaku.

Vecer jsme byli pozvani do kulturniho centra na koncert a tance uspesne palestinske folklorni skupiny. Po dvou skupinovych tancich v krojich se setmelo. Do teskne hudby rozsiva palestinske devce zrno. Prijde chlapec se samopalem. Zamiluji se do sebe. Chlapec naznacuje, ze musi odejit, a vytahne palestinskou vlajku. Divaci v sale se zvedaji, bourlive tleskaji a piskaji. Chlapec hrde odchazi. Divka si tiskne vlajku na srdce a nakonec ji zveda a ukazuje publiku. Divaci sili. Nasledovaly tradicni palestinske nacionalisticke pisne, pri kterych se divaci pridavali.

Prespal jsem s ostatnima v Betleme a rano jsem se sesel s rodici v Jeruzaleme. Prochodili jsme cely Jeruzalem. Navstivili jsme Chramovou horu (Moria), kde se pocalo stvoreni sveta, kde z prachu povstal Adam, kde Abraham malem obetoval Izaka a odkud vystoupil Mohamed na ohnivem bilem ori do sedmeho nebe, aby se setkal s Bohem a se vsemi proroky. Na hore dnes stoji dve podzemni a dve nadzemni mesity. Od roku 2002, kdy zde svou navstevou Arik Saron vyprovokoval divokou prestrelku, nesmi do zadne mesity nemuslimove.

Vystoupali jsme na horu Olivetskou s mnoha chramy na vyznamnych evangelickych mistech, posedeli v Getsemanskych zahradach pod olivovniky, ktere pamatuji Jezise Krista a jeho posledni nocni modlitby. Pres jemenskou ctvrt nad udolim reky Kidron jsme vysli na horu Sion, kde je pohrben kral David, kde skonala Panna Marie, kde bydlel Kaifas... V udajne mistnosti Posledni vecere Pane nam vasnive zazpivali mexicti krestane.

V meste Davidove na upati Sionu jsme si prosli temny 550 m dlouhy vodovodni kanal ve skale, ktery zde nechal vykutat kral Hezekiah pred temer tremi tisici lety. Voda nam misty sahala do puli stehen a misty jsme byli radi, ze jsme stihla rodina mensiho vzrustu.

Dalsi den jsme vyjeli pujcenym autem na sever. Ceasarea - Herodovo mesto s cirkem, chramy, laznemi, amfiteatrem, sveho casu (kolem roku) jeden z nejvetsich a nejdulezitejsich pristavu Stredomori. Z temneho rohu kamenne mistnosti jednoho z chramu se ozyvaji podivne skreky. Jdu bliz a jsem pripraven, ze uzrim pohanskeho boha. Skreky a piskani zesiluji. Nic nevidim. Kouknu na strop... Snad tisice svalnatych netopyru se hemzi kolem temneho kominu. Prelezaji pres sebe, prekrikuji se, obcas preletnou. Jeden mi uprene kouka do oci. Prijde rozkaz a v mziku obali me telo tisice ostrych zoubku? Stojim uhranuty s hlavou zaklonenou. Pomalu vycouvam na poledni slunce doprostred Herodova hippodromu, kde se nejen prohaneli zavodni konem, ale i zde vrazdili tisice zidovskych povstalcu pred zraky 30 000 divaku. Pokracovali jsme do Megidda, starovekeho mesta mnoha epoch. Zde se pry odehraje posledni bitva na Zemi - dobro zvitezi nad zlem - Armagedon.

Pres druzske vesnice na hore Karmel jsme dojeli do Haify, nejdulezitejsimu izraelskemu pristavu. Na svazich kory Karmel, uprostred Haify se rozkladaji nebesky krasne, az prilis dokonale zahrady bahaistu. Zahradam vevodi Bab shrine se zlatou kupoli, mauzoleum proroka bahaismu, ktery byl v Akku, nedaleko odsud, umucen v roce 1850. O zahrady pecuje 100 zahradniku na plny uvazek. Dalsi den jsme navstivili dalsi perfektni zahrady bahai nedaleko Akka, ktere obklopuji nejposvatnejsi misto bahaistu, svatyni Baha'ula, zakladatela bahaismu, ktery zemrel roku 1892. Ve 180 zemich sveta zije pry pres 6 milionu bahaistu. I v Cechach je pry pocetna komunita. Jeden cesky dobrovolnik pry v zahradach dlouho pracoval. Bahaistou se muze stat jen clovek nad 15 let na zaklade vlastniho presvedceni. Akko je pusobive opevnene mesto, sveho casu nejvyznamnejsi pristav v palestinske oblasti. Zatimco novejsi predmesti je spise zidovske, opevnene stare mesto je ryze arabske. Najdete mnohem vice dymkaren nez kavaren ci obcerstveni. Kouri vsechny generace a obe pohlavi.

Kolem libanonskych hranic jsme dojeli k pramenum Jordanu na Golanskych vysinach. Druzske vesnice, jedine izralske lyzarske stredisko ve vysce 2000 mnm. Zde se pestuje mj. nejlepsi izraelske vino. Mnohe vinice lezi na uplne hranice s uzkym pasem, spravovanym jednotkami UN. V nem lezi Quinetra, znicene a opustene syrske mestecko. Dal uz koukate do Syrie.
Uchvatny Nimrod - obrovsky krizacky hrad na jednom z golanskych kopcu, kontrolujici urodne udoli Jordanu pod nim. Jordan se jeste jako velky potok vleva do Galilejskeho (ci Genezaretskeho jezera). Snad jsem smocil nohy v rece tam, kde Jan Krtitel pokrtil Jezise. Koupel v Galilejskem jezere byla na vysost ocistna. Tam ziskal Jezis prvnich pet ucedniku. Tam kazal Jezis z lodky davum, tam na tom kameni nakrmil tisice posluchacu dvema rybami a peti bochniky chleba. V Tiberias, dalsim to krestansky vyznamnym mistem a oblibenem izraelskem letovisku na brehu jezera, jsem si stylove dal jezerni St. Peter's fish, kterou nabizi kazda restaurace. Pravda, nasytila mne.

Hora Tabor, dalsi misto Jezisova uceni, je temer dokonala kopie te nasi u Jicina. Uhranciva... Rodice pokracovali dal na jih do poustniho pekla. Ja jsem dnes zkontroloval stav pacientu a odpoledne vyrazim objevovat dalsi casti Zapadniho brehu.

Autorem textu je Martin Seifert. Studuje na 2. lékařské fakultě UK v Motole. Do Izraele vyrazil na měsíční stáž jako medik na Emergency medicine v rámci mezinárodní organizace mediků IFMSA.