Proklamuje Jan Fischer na jednom z nálože versí svých mega billboardů.

Když jsem spatřila tento „poutač“ stoje u křižovatky na červenou na náměstí menšího městečka na Moravě někde mezi Uherským Brodem a Uherským Hradištěm, musela jsem si několikrát protřít oči a znovu a znovu jsem to četla, abych se přesvědčila, že to správně čtu, že mne zrak neklame. Už asi dávno byla zelená, když jsem stále ještě zírala na ten slogan s obří fotografií J.F., zatímco řidič za mnou mne několikerým důrazným troubením upozornil, že je čas znovu šlápnout do pedálů.

Cestou zpátky do Prahy se mi pak honily hlavou myšlenky. Vybavil se mi obraz J.F. jak před několika dny v jednom z rozhovorů v TV nevím už po kolikáté vysvětloval své celkem dlouholeté členství v KSČ nacvičenou báchorkou jako v podstatě nevinnou záležitost, která v jeho životě nesehrála podstatnou roli. Přemýšlela jsem nad tím sloganem, co tím „básník“ vlastně asi tak chtěl říci. Ptala jsem se sama sebe, zda slogan „ti nejlepší byli v KSČ“, zda je to to samé, jako když se někdo omlouvá za své členství tamtéž.

Pro sebe jsem si to přeložila, že to není totéž ! Jan Fischer, nejen, že se nikomu za své členství neomlouvá, ale dokonce jej staví jako přednost do očí lidí v místech, kde si myslí, že se mu to z demografického a sociologického hlediska vyplatí (v Praze by si to asi nedovolil). Láká komunistické voliče a sympatizanty, v mých očích propaguje komunismus a jeho zločiny. Současně jakoby říkal, že „ti nejlepší“ jdou vždy s hlavním proudem. Z toho jsem si logicky odvodila, že JF, kdyby se vrátil komunismus, byl by znovu nadšeným komunistou. Z osobního prospěchu, kdyby tu vládli čerti, dal by se J.F. k čertům. Co nám tím sloganem o sobě J.F. říká dále? Asi, že jít proti proudu se nevyplácí, mít odlišné názory a postoje si nemůže dovolit nikdo, kdo chce patřit mezi „ty nejlepší“, mezi tu jeho vysněnou „elitu“. A co nám ještě říká v opačném gardu? Asi tolik, že kdo nebyl v KSČ, ani nemohl být nejlepší? No, to už mi hlava nějak nebere, ale věřím, že lidi nejsou blbí. Nálož Fischerových plakátů všech možných typů a velikostí ve všemožných obměnách, podle toho, co se kam hodí a vyplatí, mi připomněla také nedávné volby do senátu, kdy kandidát za Prahu 4 Tomáš Töpfer, také tolik chtěl, tak strašně moc do toho investoval, koukal na nás ze všech rohů, zdí a laviček, ale asi tu mega reklamu kapku přepísknul, nakonec zvítězila veřejnosti neznámá vědkyně, v předvolebních průzkumech ve srovnání s TT, outsider. Věřím, že tak nějak podobně to dopadne i s Janem prázdným Fischerem. Lidi nejsou blbí.