Kdo z Vás milý čtenáři očekává nějakou odbornou analýzu nebo filosofii, ani to nečtěte. Největší volební účast byla tradičně v Praze. Ale v obci, kde žiji, zhruba 20 kilometrů jižně od Prahy, už dva dny chodím a zvědavě se vyptávám každého, koho potkám a znám alespoň od vidění, zda byl volit, a výsledek z nejméně 50 oslovených, různého věku, vzdělání a pohlaví, je nula.

V obci, která není úplně malá, má čtyři autobusové zastávky, jezdí sem příměstská pražská integrovaná doprava, je zde školka, základní škola, pošta, zdravotní středisko, několik prodejen, fotbalové hřiště, 5 restaurací, obec s veškerým občanským vybavením, a volební účast více než mizerná. A je to z Prahy, coby kamenem dohodil. Jak to asi vypadá v jiných obcích, dál od Prahy?

Většina z mnou v místě oslovených říkala něco v tom smyslu: „A na co? Je to jedno, kdo tam bude Petr nebo Pavel, to máte jedno, pražákům je fuk, jak se máme na venkově a těm v Evropě, no to už vůbec!, ty žijou na jiný planetě“. Takže pro mne z celých voleb hlavní zjištění je, že tu leží ladem silný voličský potenciál, který není osloven žádným současným politickým uskupením.

Druhý můj postřeh je ještě z „před“ volebních socio, politicko kulturních diskusí, odehrávajících se v místním koloniálu, u kadeřníka nebo v místním kulturně osvětovém stánku, t.j. v hostinci, kde o KDU-ČSL zde ni zmínka, nad pravo levá klání zde nejčastěji byla přetřásána strana zelených. Nutno dodat, z mého pohledu bohužel ne moc hezky.

Počátek těchto nehezkých diskusí a lidové zábavy na účet zelených sahá někam do doby celostátního sjezdu zelených, s mediálním obrazem vnitropolitického boje o moc, vnitřní rozhádanosti, vylučováním členů, kteréžto jak vidno na lid venkovský působilo jako červený hadr na býka, jako něco, za čímž ať již je cokoliv, tak to „nebude nic hezkého“. Takže z pohledu zdejších občanů nevolitelní. A narozdíl od toho, jak se chybně domnívají někteří komentátoři, dílčí šlápnutí vedle, s biomasou je tu vnímáno spíše již jen jako lidský projev, ve smyslu „nikdo není vševědoucí“, jako vděčné úsměvné téma hovoru, jako takový folklór vezdejší, karikující naše politické šišky a celou tu scenérii vůkol.

Osobně je mi líto, že energie zelených v tomto evropském klání vyhořela a stále věřím, že zelená myšlenka má budoucnost. Jen musí asi být více zelená, více otevřená, pracující více navenek, než dovnitř. Přeji této straně, aby se poučila z minulých chyb a vzala tuto porážku jako výzvu, spojující se v novou energii a vítr do plachet k nadcházejícím předčasným parlamentním volbám, v nichž jak doufám zaslouženě získá „výuční list“.

Stejně tak vedle zelených, další malé strany (starostové, evropští demokraté, nezávislí), které neuspěly, nechtějí-li i napříště skončit v dlouhém poli poražených, by měly vzít rozum do hrsti a nevydělovat se více, než je nezbytné, spíše hledat společný názorový konsensus a spojit síly.

Poslední má poznámka směřuje do skutečné černé skvrny na těchto volbách. Je paradoxem, že extremistická dělnická strana, která podle nezávislých monitoringů porušuje zákony této země a jako taková měla být soudem rozpuštěna, což se jen díky nekompetentnosti odpovědných úředníků nestalo, teď ve volbách dosáhla přes 1 procento hlasů, čímž jí náleží finanční příspěvek 30 Kč za hlas. Jsem opravdu zvědavá, jak si s tím naši odpovědní činitelé poradí. Nejde zdaleka jen o ty finance ze společné kasy. Jde o to, že v nadcházejících volbách může toto extremistické uskupení získat potřebné hlasy ke vstupu do poslanecké sněmovny, pokud nebude do té doby zrušeno. Za sebe bych byla ráda, aby se přešetřilo, zda tato strana vystupuje v rozporu se zákonem či nikoli a pokud tomu tak je, aby byla neprodleně rozpuštěna. Pokud tomu tak v rozporu s monitoringem nezávislých expertů není, nechť vezmeme na vědomí, že tu máme obrovský sociální problém, který dal zelenou vzniku takového názorového proudu.