Miloš Zeman v závěru svého vánočního poselství vzpomněl na setkání se závistivými a zakomplexovanými nulami, které se podle něho nachází mezi politickými komentátory a neúspěšnými politiky, a pak i jinde. Tedy nejspíš měl prezident na mysli všechny ty, kdo si dovolili nesouhlasit s ním a dokonce ho kritizovat.

Je to Zemanova volba. Mohl být prezidentem respektovaných občanů, ale on vidí nuly. Ostatně to není poprvé. V inauguračním projevu po druhém zvolení prezidentem prohlásil, že chce být prezidentem všech občanů bez rozdílu jejich politických názorů, aby následně projev ukončil poukázáním na závistivé hlupáky. Každý člověk je hoden uznání a respektu, alespoň tedy je úkolem prezidenta, aby takto přemýšlel o občanech své země. Ve své sebestřednosti si Zeman není schopen uvědomit, že pohrdání druhými svědčí především o jeho malosti a nezralosti. Vážit si názorových oponentů není důkazem slabosti, ale naopak zdravého sebevědomí. To Zemanovi evidentně chybí a skrývá se proto za siláckými projevy, které imponují jen těm, kdo trpí komplexem méněcennosti. Kdo si váží sám sebe, dokáže si vážit i ostatních.

Respektu a uznání dosáhne jen ten, kdo jej dokáže projevit druhým. Zeman naopak byl reprezentantem poklonkování silnějším a mocnějším a přezíráním níže postavených. Vrcholu servility dosáhl v čínské televizi s Krtečkem a výzvou k likvidaci novinářů v přítomnosti Putina. Nejednal partnersky a sebevědomě, ale v hlubokém předklonu. Stačí připomenout šikanování kvůli tibetským vlajkám a adoraci čínských investic, které se rozplynuly jak pára nad hrncem. Podobně jako snaha o ekonomickou spolupráci s Ruskem.

K rozpoutání ruské agrese významně přispělo veškeré ustupování ruské rozpínavosti a zavírání očí při anexi Krymu i obsazení Donbasu. Zeman zapomněl, jak se bohorovně vyjádřil o obsazení Krymu jako o hotové věci, protože jinak by v Evropě hrozila válka. Ne, právě naopak. Válka je, protože politici zavřeli oči. Slyšel snad někdo, že by Zeman apeloval na porušení mezinárodního práva. A co se týká prosazování ruských zájmů u nás, stačí zmínit Vrbětice, novičok, Rosatom.

Absence hodnotového systému se promítá i do letošního vánočního poselství. Zatímco státníci přemýšlí o budoucnosti své země, překládají své vize a povzbuzují občany, zvláště v složitých obdobích, jakým je nepochybně i aktuální situace, Zeman mluví o úrokových sazbách, inflaci a prosazování svých myšlenkových souputníků do bankovní rady. Vysmívá se Green Dealu a bojuje za spalovací motory. Pokračuje tím jen v indikování slepých uliček, jakými byla v minulosti i příchylnost k Číně a Rusku. Klimatickou změnu nemá smysl popírat. Mohl však vyjádřit v důvěru v lidskou kreativitu a apelovat na odpovědnost všech. Jenže, to by nesměl přemýšlet v modu nula versus jedna. Nuly v novoročním poselství symbolicky potvrzují nulový obsah.

Doufejme tedy, že poselství nového prezidenta bude návratem k hodnotovému systému založeném na respektu a uznání důstojnosti všech, s důrazem na odpovědnost nás všech za společnou budoucnost. Záleží na každém jednotlivci, nikdo není vyloučen, všichni jsou pozváni a prezidentovi záleží na každém jednotlivci. Nepřemýšlí o nikom s pohrdáním jako o nule, a neklaní se před jedničkami.