Ještě máme v živé paměti optimistické odhady pana ministra Kalouska o růstu našeho HDP v době krize, na nichž pak jeho ministerstvo stavělo nereálné státní rozpočty. Následoval tvrdý náraz na ekonomickou realitu, „balíčky“ a drakonické škrty většiny výdajových položek státu.

Nejspíš aby občanstvo nevychladlo, přišel pan ministr včera s novým „kvalifikovaným“ odhadem. Předpokládá, že do nově zaváděného druhého, komerčního pilíře důchodového pojištění vstoupí 50 až 60 % lidí.

Zároveň odmítá výtky opozice, že stát nebude mít prostředky v tomto pilíři pod kontrolou. Uvádí, že peníze do druhého pilíře budou v roce 2013 vybírat finanční úřady, po spuštění jednotného inkasního místa v roce 2014 pak právě tento systém.

Jistě, ministerstvo financí pod vedením pana ministra určitě dohlédne na to, aby všechny peníze vybrané od pojištěnců doputovaly (prostřednictvím nové agendy zajišťované finančními úřady a zatěžující zaměstnavatele) na účty penzijních fondů do posledního haléře. Vždyť představitelé těchto fondů tvořili většinu tzv. druhé Bezděkovy komise, která vládě penzijní reformu připravovala. Ponechme přitom stranou, že na to stát kvůli opoždění startu jednotného inkasního místa bude muset vynaložit v příštím roce navíc přes padesát miliónů z churavějícího státního rozpočtu. Na to se, pane ministře, peníze našly bez problémů?

O čem ale pan ministr cudně pomlčel, je způsob, jakým budou moci komerční penzijní fondy s takto nabytými prostředky pojištěnců dále hospodařit.
1. Na rozdíl od penzijního připojištění se státním příspěvkem (nynější třetí pilíř) nebudou mít pojištěnci zákonem garantovanou jistotu nezáporného výnosu. Jak zaznamenali na vlastní kůži pojištěnci privátních fondů například v Británii, v Irsku či ve Spojených státech, nejistoty a krize na finančních trzích se mohou promítnout ze dne na den do ztrát pojištěnců v řádech desítek procent celé, léta shromažďované, úložky.
2. Podle mezinárodních zkušeností ukousnou náklady na samotný provoz těchto fondů z vybraných prostředků až desítky procent. Srovnejme to s úsporným provozem veřejnoprávní České správy sociálního zabezpečení: v loňském roce činily její výdaje na správu svěřených prostředků pouhé 1,41 % všech výdajů.
3. A nakonec, co je to za svobodu volby, když se noví pojištěnci, pokud do pasti nového lákadla skutečně spadnou, uvážou jedním podpisem novým fondům na desítky let bez možnosti vzít toto své rozhodnutí zpět – a platit a platit bez ohledu na to, jak fondy budou nakonec se svěřenými prostředky skutečně hospodařit? Z mezinárodního srovnání vyplývá, že ty české si zatím vedou v regionu střední a východní Evropy nejhůře.

Čeští občané nejsou hloupí. Odhad pana ministra Kalouska, že druhý pilíř důchodů využije až 60 procent lidí, patří skutečně do říše snů…