V českém prostředí ještě moc neumíme přijímat kompromisy. Politiku vnímáme jednostranně jako boj, jako střety. Přitom v dobře fungujících politických kulturách je podstatná spolupráce. To se bohužel teprve učíme.

Tahle výuka (nebo spíš zkouška ohněm?) probíhá i na půdě Odborné komise pro důchodovou reformu, kterou vedu. Náš úkol nám moc lidí nezávidí. Máme na starosti další z řady reforem, která by do budoucna měla stabilizovat penzijní systém. Lidé, kteří jdou do důchodu, by měli mít zajištěný důstojný život. Zároveň by se měla posílit zásluhovost, tedy poměr mezi tím, kolik peněz člověk během svého produktivního věku odvede do systému a kolik pak získá v podobě penze. Důležité je ale také řešit transfer mezi rodinou a společností, protože v tomto ohledu jsou u nás velké mezery. To jsou některá z hlavních témat, kterými se budeme zabývat.

Kolikrát se zatím sešla komise, která má na starosti důchodovou reformu? A jaká témata se nejvíc řešila?

Zatím jsme se sešli čtyřikrát. Na začátku jsme si museli se všemi členy ujasnit mandát a statut – nemáme žádnou rozhodovací pravomoc, jsme poradní orgán. Co nakonec exekutiva a legislativa přijme, bude doufám rezonovat s našimi návrhy, ale bude to už odpovědnost samotných politiků. Náš mandát je daný politickým zadáním a vyplývá z toho, co se uvádí v programovém prohlášení vlády. Budeme tedy řešit především ukončení druhého pilíře důchodového systému, modifikaci pilíře třetího, způsob, kterým bude do budoucna stanovován věk odchodu do důchodu, sledování kritéria důstojného života důchodců a narovnání transferu mezi rodinou a společností.
Zájemci o naši práci se můžou dozvědět všechno podstatné také na webových stránkách odborné komise. Tam budeme postupně zveřejňovat nejenom zápisy z jednání, ale i dokumenty, podklady, powerpointové prezentace a další materiály, se kterými pracujeme a o kterých diskutujeme. Jedním z našich hlavních principů je maximální transparentnost.

Komise má poměrně velký počet členů, jejich pohled na důchodový systém by se mohl dost odlišovat. Svého zástupce tam má navíc i každá parlamentní strana. Věříte, že se podaří najít shodu?

Jistotu samozřejmě nemám. Co bude navrženo a později snad i schváleno, by ale mělo mít šanci na dlouhodobou stabilitu. Tak budeme k naší práci přistupovat. V České republice se totiž takřka po každé změně politické garnitury prudce pohne s kormidlem, což z mého pohledu vede k výrazným společenským a hospodářským ztrátám. Proto je komise složena z politiků, nezávislých odborníků, představitelů sociálních partnerů a zástupců zájmových organizací, které reprezentují pohled těch, kteří v důchodovém systému fungují a zajišťují jeho chod. Rádi bychom tedy našli širokou politickou shodu.

To si ale jistě předtím říkali i členové Bezděkovy komise, která měla rovněž přijít s návrhy na změny v penzijním systému. Nakonec ale politici přijali různá polovičatá řešení, která měla v mnoha ohledech k původním návrhům komise dost daleko. Neobáváte se, že vás potká něco podobného?

Politici svá rozhodnutí většinou koncipují na základě perspektiv, které vyplývají ze čtyřletého volebního cyklu. Taková je realita. Z povahy věci tak vládnoucí politici sledují především krátkodobé efekty svých kroků. Penzijní systémy ale fungují v podstatně delších časových horizontech, takže jejich přebudování je velmi problematické. Musíte počítat s obrovskou institucionální setrvačností, navíc se mění společenské a ekonomické poměry, takže přijít se změnami, které přinesou své plody až po letech či desetiletích není pro politiky vůbec jednoduché. Na druhou stanu existují případy, kdy se i oni dokážou rozhodnout z dlouhodobějšího hlediska, přesto, že tím jejich strana může bezprostředně utrpět. To už ale také závisí na síle a schopnosti politika „prodat“ i nepříliš populární řešení, jako bývá třeba právě důchodová reforma.

Můžete být konkrétnější? Mě totiž popravdě moc takových případů z poslední doby nenapadá…

Můžu uvést třeba bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který v Německu realizoval reformy pracovního trhu, i když si byl vědom velkého rizika, že jeho strana v následujících volbách ztratí. To se nakonec také stalo a on musel odejít z funkce kancléře. Německé ekonomice ale jeho reformy pomohly.

Bavili jsme se tady o předchozích komisích, které se zabývaly případnými změnami v penzijním systému. Může ta vaše vůbec přijít s něčím novým, co tady dřív ještě nikdo nenavrhoval?

Jsem přesvědčen, že ano. Systém, který tady teď je a se kterým musíme pracovat, totiž nenavrhovala žádná z těchto komisí. Ani návrh takzvané druhé Bezděkovy komise nebyl přijat v takové podobě, jak si její členové původně představovali.

Dobře, máte pravdu, že teď budete pracovat s penzijním systémem, se kterým předchozí komise nijak nekalkulovaly. Na druhou stranu ale musí být způsob, jakým si politici původní návrhy nakonec ohnuli podle svého, alarmující i pro vás. Jak víte, že nedopadnete stejně?

Ano, tohle riziko tady je. Zvláště v českém prostředí, které ještě moc neumí – na rozdíl od společností s lepší politickou kulturou – přijímat kompromisy. Politiku vnímáme velmi jednostranně, především jako boj, jako střety. Přitom v dobře fungujících politických kulturách je podstatná spolupráce. To se bohužel teprve učíme.

Pojďme přejít ke zrušení druhého pilíře, tedy k jednomu z úkolů, na kterém má pracovat vaše komise. Nejprve to vypadalo, že vládní koalice má v tomhle ohledu jednotný názor. Nedávno ale ministr financí Andrej Babiš uvedl, že je rušení druhého pilíře ukvapené. Co říkáte na tohle vyjádření? A jak moc vám to komplikuje práci?

Tím se vážně netrápím. My máme v tuhle chvíli jasné politické zadání, které vyplývá z programového prohlášení vlády, toho se musíme držet. Postupujeme tak, jak nám bylo dáno do vínku. Naše úloha není spekulovat o tom, co by kdyby. Pokud by se později politické zadání přeci jen změnilo, tak na to odpovídajícím způsobem zareagujeme.

S jakými variantami ukončení druhého pilíře v tuto chvíli pracujete a která z nich je pro vás nejschůdnější?

Na druhou část otázky vám neodpovím, poněvadž bych předjímal rozhodnutí, které je teprve před námi. A co se týče první části, tak na již zmiňovaných webových stránkách naší komise je několik dokumentů, které se otázkou rušení druhého pilíře zabývají. Jeden z nich vypracoval v rámci sociální komise ČSSD Vít Samek, druhý předložil prezident Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk, třetí je z dílny Ministerstva financí. V prvním a třetím dokumentu je hned několik navrhovaných způsobů, jak druhý pilíř ukončit.

Když se podíváme na vámi zmiňovaný pracovní materiál Ministerstva financí, tak v něm se jako o nejschůdnějším řešení mluví o variantě, kdy by druhý pilíř zůstal zachovaný, jen by se přestala z prvního pilíře vyvádět tři procenta a účastník by tak posílal celých pět procent z vlastní kapsy. Státu by sice nehrozily arbitráže, ale v systému by dost možná nikdo nezůstal. Je to konstruktivní?

Ještě to neberte jako obecný postoj Ministerstva financí. To podle mého soudu dokument zpracovalo především z hlediska rizika možných soudních sporů a arbitráží jako důsledku té nebo oné varianty zrušení druhého pilíře.

Neobáváte se ale toho, že když by nakonec došlo ke zrušení druhého pilíře a převedení prostředků účastníků do pilíře třetího, mohly by státu hrozit nepříjemné soudní tahanice?

Já se opravdu ničeho nebojím. Naše role je poradní – úkolem je najít nejlepší řešení z hlediska celého fungování důchodového systému i z hlediska pozic občanů v něm, včetně stávajících účastníků druhého pilíře. Ve finálním návrhu ukončení druhého pilíře, který bude naše komise předkládat, tak bude samozřejmě zohledněno i to, aby to bylo co nejméně bolestivé pro všechny zúčastněné strany.

Rýsuje se už nějaká varianta zrušení druhého pilíře, která by měla ve vaší komisi větší podporu?

Takové otázky jsou zatím předčasné.

Původně se hovořilo o tom, že by mělo vyvádění peněz do druhého pilíře skončit už na konci roku 2015. Pak se ale začaly objevovat informace, že to nebude tak jednoduché a že se by se tento termín mohl ještě o rok posunout. Je to pravda?

Pro nás je termín ukončení vyvádění peněz do druhého pilíře ke konci roku 2015 závazný. Takové je zadání naší práce.