Energeticky nezávislá Evropa
Až dnes dorazí Petr Nečas na jednání Evropské rady o klíčových otázkách konkurenceschopnosti EU, měl by podpořit další růst obnovitelných zdrojů. Proč? Stačí jedno číslo: 420 miliard euro. Právě tolik může EU ročně ušetřit, když se zbaví fatální závislosti na dovozu fosilních paliv. Navíc investice do zelené energetiky oživí ekonomiku a vyčistí vzduch.
Nezávislost, která se vyplatí
Větrné, solární nebo biomasové zdroje dávají v Evropě práci milionu lidí a do konce tohoto desetiletí zaměstnají trojnásobek. Dnes mají investice v obnovitelných zdrojích roční obrat více než 130 miliard euro, což odpovídá asi jednomu procentu HDP EU. Do roku 2020 překoná čistá energetika HDP Česka.
Lopatky větrných turbín o výkonu 100 tisíc magawattů umí nahradit produkci 62 velkých uhelných elektráren. Více než 70 tisíc megawattů solárních panelů uspoří přes 53 milionů tun CO2. Dohromady tyto dva progresivní zdroje nasytí elektřinou téměř sto milionů evropských domácností a experti předpokládají, že do roku 2030 vygenerují dost energie pro všechny rodiny v EU.
Částky investované do nového sektoru čisté energetiky pomohou Evropě snížit dovozní závislost na často nevyzpytatelných ekonomikách, které nás svazují importem ropy nebo plynu. Příplatek za obnovitelné zdroje na faktuře za elektřinu bude vypadat zcela jinak, pokud si připustíme škody na zdraví: podle organizace HEAL v důsledku spalování uhlí předčasně zemře 18 200 Evropanů ročně a související ekonomické škody dosahují až 43 miliard euro. Česká republika musí ročně vynaložit 71 miliard korun na léčení zdravotních potíží vyvolaných spalováním fosilních paliv. Necháme se dál dusit ve prospěch energetických společností?
Čistý vzduch a více pracovních míst
Také Česko zaplatí ročně za import ropy a zemního plynu přes 170 miliard. Uhlí máme sice domácí a relativně levné, o to víc nás však dusí. Podle Českého hydrometeorologického ústavu nedošlo během měsíců na konci loňského a začátku tohoto roku během pouhé třetiny dnů k varovným hlášením o překročení imisního limitu polétavého prachu. Ostravsko už dokonce dávku povoleného znečištění ovzduší pro tento roky vyčerpalo.
Přitom jen v Ústeckém kraji může podle loňské – a hodně střízlivé - studie konzultační společnosti EkoWATT rozumný růst obnovitelných zdrojů nahradit třetinu dnešní spotřeby elektřiny v kraji a dodat zelené teplo do 140 000 běžných domácností. Navíc by investice zároveň vytvořily 2300 nových pracovních míst. Tedy 2,5krát více než zaměstnává Litvínovská uhelná.
Díky inovacím jsou větrné, solární i bioplynové zdroje stále dostupnější a snižuje se nutná podpora k prosazení na trhu.
Další růst čistých zdrojů však vyžaduje stabilní prostředí a jasnou strategii pro nadcházející období. Petr Nečas přijal pozici velkých energetických společností jako ČEZ za svou. Jenže obhajobou atomu v EU nic nezíská pro své voliče. Dnes už snad každý ví, že se rozšíření Temelína bez dotací nevyplatí. Vláda může tento týden v Bruselu ukázat, že se nebojí inovací a veřejnost je jí bližší než atomová lobby.
(text vyšel v Hospodářských novinách, 22. května 2013)
Nezávislost, která se vyplatí
Větrné, solární nebo biomasové zdroje dávají v Evropě práci milionu lidí a do konce tohoto desetiletí zaměstnají trojnásobek. Dnes mají investice v obnovitelných zdrojích roční obrat více než 130 miliard euro, což odpovídá asi jednomu procentu HDP EU. Do roku 2020 překoná čistá energetika HDP Česka.
Lopatky větrných turbín o výkonu 100 tisíc magawattů umí nahradit produkci 62 velkých uhelných elektráren. Více než 70 tisíc megawattů solárních panelů uspoří přes 53 milionů tun CO2. Dohromady tyto dva progresivní zdroje nasytí elektřinou téměř sto milionů evropských domácností a experti předpokládají, že do roku 2030 vygenerují dost energie pro všechny rodiny v EU.
Částky investované do nového sektoru čisté energetiky pomohou Evropě snížit dovozní závislost na často nevyzpytatelných ekonomikách, které nás svazují importem ropy nebo plynu. Příplatek za obnovitelné zdroje na faktuře za elektřinu bude vypadat zcela jinak, pokud si připustíme škody na zdraví: podle organizace HEAL v důsledku spalování uhlí předčasně zemře 18 200 Evropanů ročně a související ekonomické škody dosahují až 43 miliard euro. Česká republika musí ročně vynaložit 71 miliard korun na léčení zdravotních potíží vyvolaných spalováním fosilních paliv. Necháme se dál dusit ve prospěch energetických společností?
Čistý vzduch a více pracovních míst
Také Česko zaplatí ročně za import ropy a zemního plynu přes 170 miliard. Uhlí máme sice domácí a relativně levné, o to víc nás však dusí. Podle Českého hydrometeorologického ústavu nedošlo během měsíců na konci loňského a začátku tohoto roku během pouhé třetiny dnů k varovným hlášením o překročení imisního limitu polétavého prachu. Ostravsko už dokonce dávku povoleného znečištění ovzduší pro tento roky vyčerpalo.
Přitom jen v Ústeckém kraji může podle loňské – a hodně střízlivé - studie konzultační společnosti EkoWATT rozumný růst obnovitelných zdrojů nahradit třetinu dnešní spotřeby elektřiny v kraji a dodat zelené teplo do 140 000 běžných domácností. Navíc by investice zároveň vytvořily 2300 nových pracovních míst. Tedy 2,5krát více než zaměstnává Litvínovská uhelná.
Díky inovacím jsou větrné, solární i bioplynové zdroje stále dostupnější a snižuje se nutná podpora k prosazení na trhu.
Další růst čistých zdrojů však vyžaduje stabilní prostředí a jasnou strategii pro nadcházející období. Petr Nečas přijal pozici velkých energetických společností jako ČEZ za svou. Jenže obhajobou atomu v EU nic nezíská pro své voliče. Dnes už snad každý ví, že se rozšíření Temelína bez dotací nevyplatí. Vláda může tento týden v Bruselu ukázat, že se nebojí inovací a veřejnost je jí bližší než atomová lobby.
(text vyšel v Hospodářských novinách, 22. května 2013)