Šetrná energetika není sci-fi
Čtenář českých médií by mohl získat dojem, že zájem o obnovitelné zdroje ustupuje. Jenže globálně je tomu naopak: nadále se předpokládá růst, který novým technologiím umožňují stále se snižující náklady.
Evropa přešlapuje na místě, trh přebírají další
Většina domácích médií přejala zprávu o menším zájmu o investice do obnovitelných zdrojů bez hlubší analýzy. V roce 2013 přitom globální podíl zelené energetiky narostl – konkrétně na 8,5 procenta. Nadále také pokračoval zájem o solární energetiku – nově se k síti připojilo přes 37 gigawattů fotovoltaických elektráren a celkově se celosvětový výkon vyšplhal na téměř 140 gigawattů solárních zdrojů. A přestože se zmírnil celosvětový zájem o větrné turbíny – nových zdrojů přibylo méně než v roce 2012, globální výkon větrných zdrojů se i tak vyšplhal na téměř 320 gigawattů. Momentálně jsou větrné turbíny schopné nahradit výkon až 190 uhelných elektráren a solární zdroje mohou vyrobit dost elektřiny pro ekvivalent spotřeby v 60 milionech domácností.
V Evropě skutečně došlo k poklesu investic do šetrné energetiky, což je dáno očekávaným zmírněným podpory, nejasností dalšího vývoje po roce 2020 i řadou zpětných zásahů do zákonem garantovaných podmínek podpory nových technologií. EU však stále zůstává lídrem v zelené energetice, ale právě v důsledku aktuálního přešlapování na místě se zájem o bezemisní zdroje zvedá na jiných trzích. Startují tak trhy v oblastních jako je Čína, Japonsko nebo Spojené státy.
Optimistické vyhlídky pro šetrnou energii
Rok 2014 slibuje vzestup nového zájmu o další investice do obnovitelných zdrojů. Během prvního čtvrtletí letošního roku vzrostly například investice do malých solárních elektráren zejména v USA a Japonsku o 42 % oproti stejnému období před rokem. Právě v USA tak tvořily v počtu nových energetických zdrojů připojených do sítě, během prvních tří měsíců letošního roku, obnovitelné zdroje až 91 %.
Experti dále předpokládají, že instalovaná kapacita větrných elektráren se má ve světě do pěti let zdvojnásobit a jen v Evropě by mohla větrná energetika dosáhnout až na 190 gigawattů instalovaného výkonu. Solární energetiku také čeká další vzestup, ekonomové z Deutsche Bank totiž předpovídají, že během let 2014 a 2015 přibude ve světě přes 100 gigawattů nových solárních elektráren. Aktuální trend se bude nadále soustředit na využití na střechách domů nebo továren.
Vývoj se nezastaví
Solární energetika je přitom ideálním příkladem dynamického vývoje šetrných technologií v kontrastu k jejich klesající ceně. Koncem dubna oslavil solární článek 60 let svojí existence. Během této relativně krátké doby (v porovnání s vývojem v jiných energetických odvětví) se účinnost solárního panelu zvýšila třikrát a jeho cena přitom spadla z původních 77 dolarů za watt (koncem 70. let minulého století) na 0,73 dolaru (v loňském roce). Solární technologie se tak mohla z vesmíru, kde byla původně využívána na družicích, přesunout na střechy rodinných domů a stala se dostupnou pro běžné domácnosti.
Ukazuje se tak, že to, co bylo v oblasti energetiky velmi nedávno považováno za sci-fi, se může během velmi krátké doby stát celosvětovým trendem. U nových instalací fotovoltaických elektráren na střechách domů stačí, aby pro obnovení zájmů o další instalace došlo ke zjednodušení pravidel připojování (naštěstí již na nich už ministerstvo průmyslu pracuje) a byl zaveden nefinanční nástroj podpory pro malé domácí elektrárny – takzvaný net-metering. Česko tak může dohnat například jinak silně energeticky konzervativní Polsko, které má již obdobnou legislativu na podporu malých šetrných zdrojů energie připravenou.
Evropa přešlapuje na místě, trh přebírají další
Většina domácích médií přejala zprávu o menším zájmu o investice do obnovitelných zdrojů bez hlubší analýzy. V roce 2013 přitom globální podíl zelené energetiky narostl – konkrétně na 8,5 procenta. Nadále také pokračoval zájem o solární energetiku – nově se k síti připojilo přes 37 gigawattů fotovoltaických elektráren a celkově se celosvětový výkon vyšplhal na téměř 140 gigawattů solárních zdrojů. A přestože se zmírnil celosvětový zájem o větrné turbíny – nových zdrojů přibylo méně než v roce 2012, globální výkon větrných zdrojů se i tak vyšplhal na téměř 320 gigawattů. Momentálně jsou větrné turbíny schopné nahradit výkon až 190 uhelných elektráren a solární zdroje mohou vyrobit dost elektřiny pro ekvivalent spotřeby v 60 milionech domácností.
V Evropě skutečně došlo k poklesu investic do šetrné energetiky, což je dáno očekávaným zmírněným podpory, nejasností dalšího vývoje po roce 2020 i řadou zpětných zásahů do zákonem garantovaných podmínek podpory nových technologií. EU však stále zůstává lídrem v zelené energetice, ale právě v důsledku aktuálního přešlapování na místě se zájem o bezemisní zdroje zvedá na jiných trzích. Startují tak trhy v oblastních jako je Čína, Japonsko nebo Spojené státy.
Optimistické vyhlídky pro šetrnou energii
Rok 2014 slibuje vzestup nového zájmu o další investice do obnovitelných zdrojů. Během prvního čtvrtletí letošního roku vzrostly například investice do malých solárních elektráren zejména v USA a Japonsku o 42 % oproti stejnému období před rokem. Právě v USA tak tvořily v počtu nových energetických zdrojů připojených do sítě, během prvních tří měsíců letošního roku, obnovitelné zdroje až 91 %.
Experti dále předpokládají, že instalovaná kapacita větrných elektráren se má ve světě do pěti let zdvojnásobit a jen v Evropě by mohla větrná energetika dosáhnout až na 190 gigawattů instalovaného výkonu. Solární energetiku také čeká další vzestup, ekonomové z Deutsche Bank totiž předpovídají, že během let 2014 a 2015 přibude ve světě přes 100 gigawattů nových solárních elektráren. Aktuální trend se bude nadále soustředit na využití na střechách domů nebo továren.
Vývoj se nezastaví
Solární energetika je přitom ideálním příkladem dynamického vývoje šetrných technologií v kontrastu k jejich klesající ceně. Koncem dubna oslavil solární článek 60 let svojí existence. Během této relativně krátké doby (v porovnání s vývojem v jiných energetických odvětví) se účinnost solárního panelu zvýšila třikrát a jeho cena přitom spadla z původních 77 dolarů za watt (koncem 70. let minulého století) na 0,73 dolaru (v loňském roce). Solární technologie se tak mohla z vesmíru, kde byla původně využívána na družicích, přesunout na střechy rodinných domů a stala se dostupnou pro běžné domácnosti.
Ukazuje se tak, že to, co bylo v oblasti energetiky velmi nedávno považováno za sci-fi, se může během velmi krátké doby stát celosvětovým trendem. U nových instalací fotovoltaických elektráren na střechách domů stačí, aby pro obnovení zájmů o další instalace došlo ke zjednodušení pravidel připojování (naštěstí již na nich už ministerstvo průmyslu pracuje) a byl zaveden nefinanční nástroj podpory pro malé domácí elektrárny – takzvaný net-metering. Česko tak může dohnat například jinak silně energeticky konzervativní Polsko, které má již obdobnou legislativu na podporu malých šetrných zdrojů energie připravenou.