Na včerejším jednání vlády se stalo něco podivného: vláda bez předchozího transparentního oznámení v programu projednala novelu zákona o podporovaných zdrojích. Výsledek je přitom na hony vzdálený od toho, co se děje za našimi hranicemi. Řada vlád hledá recepty pro restart ekonomiky a volí podporu udržitelného rozvoje. Česká vláda odmítla podporu obnovitelných zdrojů a naopak podpořila poměrně drahé nové jaderné reaktory. Jaký to dává smysl?

„Koronavirus se mění v bezprecedentní mezinárodní krizi, která má vážné důsledky pro zdraví a ekonomiku. I přesto, že jde o závažnou věc, účinky budou pravděpodobně dočasné. Stále však budeme ohroženi změnami klimatu, které vyžadují, abychom v tomto desetiletí výrazně snížili globální emise. Neměli bychom tak dovolit, aby současná krize ohrozila naše úsilí v hledání řešení pro právě změn klimatu,“ reagoval na současnou situaci ve světe Fatih Birol, ředitel respektované Mezinárodní energetické agentury (IEA). Proto také IEA upozorňuje, že by se investice do transformace energetiky měly stát integrální součástí připravovaných stimulačních balíčků, které oživí ekonomiku.

Evidentně jeho pohled nesdílí zástupci české vlády. Ti totiž v aktuálně vládou projednané novele zákona o podporovaných zdrojích doslova bez jakékoliv argumentace smetli ze stolu možnost otevřít prostor pro restart české solární energetiky. Vláda sice otevřela prostor pro aukce, ve kterých by měli soutěžit zájemci o výstavbu nových projektů obnovitelných zdrojů. Jenže zcela nesystémově si vybrala jen určité technologie, a na tu nejlevnější - solární energetiku - z nejasného důvodu zapomněla.

Ty tam jsou základní formulace většiny kroků vlády v energetice, během kterých se zaklíná, že každé rozhodnutí nesmí ohrozit konkurenceschopnost českého průmyslu nebo zdražit elektřinu domácnostem. Fakt, že se vláda rozhodla pro selektivní a nikoliv pro technologicky neutrální aukce znamená, že výsledná cena bude pro spotřebitele nevýhodnější, než kdyby probíhala tržní soutěž jednotlivých technologií.

Na tento faktický argument vládu upozorňovali ve svých komentářích zástupci Svazu průmyslu a obchodu, Svazu měst a obcí, Hospodářské komory či sektorových svazů a asociací z oblasti obnovitelných zdrojů - především Svaz moderní energetiky nebo Solární asociace. „Stát by měl stanovit reálný technický potenciál jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů. Z této analýzy by pak měl vyplynout nákladově nejefektivnější způsob dosažení klimatických cílů. Aukce by proto měly být technologicky neutrální,“ napsal například ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek loni v létě v komentáři k připravované novele.

Vláda zůstala hluchá i upozorněním na zahraniční zkušenosti. Německo využívá aukce pro podporu solárních elektráren od roku 2015. Díky tržní soutěži snížilo ceny elektřiny ze slunce o více než 50 %. S úspěchem se aukce rozšířily také do Polska, Maďarska, Španělska nebo Francie. Právě ve Francii si vláda uvědomila výhody investic do moderní energetiky během pandemie koronaviru. Francie proto navýšila objem podpořených projektů v rámci poslední aukce, ve které již několik let soutěží zájemci o výstavbu nových projektů obnovitelných zdrojů o získání podpory. Celkem tak získají podporu větrné a solární parky o výkonu 1 700 megawatt. Fotovoltaických parků má v rámci této výzvy vzniknout až 88 o výkonu 649 megawatt s průměrnou cenou 62,11 EUR/MWh. Dalších 104 megawatt postaví v rámci inovativních solárních řešení, například spojením fotovoltaiky a zemědělství, kdy jsou panely umístěny nad plodinami. Pro vlastní spotřebu například domácností pak vznikne 11,8 megawatt solárních projektů.

Rozvoj solární energetiky by Česku přinesl potřebný impuls v rámci restartu ekonomiky. Pokud se podíváme, co se může postavit jen během následujících 10 let: podle studie, kterou zpracovali loni na podzim konzultanti společnosti Deloitte pro Svaz moderní energetiky, lze v Česku vybudovat až 7 500 megawattů solárních elektráren do roku 2030. Zároveň by zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v elektroenergetice přineslo až 33 tisíc pracovních míst a růst HDP až o 7 %. Dlouhodobý potenciál nejen solárních elektráren je pak mnohonásobně vyšší. Například na průmyslově znečištěných plochách, jako jsou místa zničená doly či plochy po bývalých skládkách, lze postavit až 15 gigawattů solárních elektráren.

Rozhodnutí vlády v energetice tak připomíná postup, jakým nakupovala respirátory v prvních týdnech řešení pandemie. Vláda nedokázala využít potenciál českých technologií a za ne úplně transparentních okolností se rozhodla pro dodávky často za násobně vyšší ceny, než jaké se daly sehnat na trhu. Jenže energetika nepotřebuje zmatené krizové řízení. Na základě promyšlených scénářů je třeba modelovat průběžnou náhradu fosilních paliv tak, aby kroky nepoškodily český průmysl nebo spotřebitele elektřiny. Je tedy zásadní otázkou, proč chce česká vláda vynechat ta nejvýhodnější řešení. Andrej Babiš ani Karel Havlíček na ni zatím nedokázali odpovědět bez ideologických nálepek o "solárním tunelu", který však právě při využití tržní soutěže o podporu nehrozí...