Ekonomický propad, do kterého se dostalo světové hospodářství v důsledku pandemie koronaviru, je podle expertů z Mezinárodního měnového fondu horší, než krize v roce 2008. Svými důsledku se bude blížit světové hospodářské krizi ve 20. a 30. letech minulého století. Technologicky je však naštěstí naše společnost dál. Můžeme využít nástroje, které fungovaly právě v rámci restartu ekonomiky před 10 lety. Mezinárodní energetická agentura (IEA) pak nachází recepty na oživení ekonomiky ve využití obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti. Směr jejich doporučení podpořili zástupci progresivních vlád. Najde do jejich klubu cestu i Česko?

Fatih Birol, výkonný ředitel IEA, uvedl, že jeho organizace již pomáhá vládám po celém světě identifikovat, jak efektivně sladit stimulační balíčky s jejich energetickou bezpečností a cíli v oblasti řešení změn klimatu. Podle Birola lze také poukázat na některá klíčová poučení, která můžeme čerpat z poslední vlny hlavních vládních stimulačních plánů po globální finanční krizi na konci roku 2008. Následující text shrnuje hlavní doporučení IEA a doplňuje je o český kontext.

Restart ekonom - jak ji nastartovat bez uhlíiky

“Z hospodářského hlediska přispěly pozitivně dodatečné výdaje na čistou energii po krizi v roce 2008 k širšímu oživení, zejména prostřednictvím programů zvyšování energetické účinnosti, které posílily těžce zasažený sektor stavebnictví,” píše Fatih Birol.

S pozitivními impulsy v podobě podpory energetické renovace máme také dobré zkušenosti v Česku. Jedním z českých klíčových programů, který pomohl nastartovat stavebnictví před 12 lety, byla Zelená úsporám. Miliardy vydělané na prodeji přebytečných povolenek jsme mohli investovat do zateplování budov, výměny oken či náhrady systémů vytápění. Od svého vzniku pomohla Zelená úsporám k energetické renovaci desítkám tisíc rodinných a bytových domů. Domácnosti, který žijí v těchto domech tak díky podpoře šetří na výdajích za energii. Od roku 2015 se přidala podpora pro fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů. Také díky tomu vznikají udržitelná pracovní místa v montážních firmách a domácnosti šetří za elektřinu.

“Vládní peníze také pomohly podnítit rozvoj klíčových nízkouhlíkových technologií a odemknout velkolepý růst větrné a solární energetiky, kterého jsme byli svědky za poslední desetiletí,” pokračuje Fatih Birol ve výčtu technologií, které posílily ekonomické oživení.

Také s rozvojem obnovitelných zdrojů po krizi v roce 2008 má Česko svou zkušenost. Otevřený prostor pro nové investice do solárních elektráren byl příliš široký. Vláda nedala mantinely, kterými mi jejich rozvoj moderovala. Po roce 2010 následovat stop stav pro velké projekty, který se Babišova vláda brání otevřít - i přesto, že jsou dnes fotovoltaické panely o 80 % levnější a zahraničních zkušenosti ukazují, že solární elektrárny mohou nabídnout levnou energii. Právě před podobným přístupem Birol varuje. Skokové změny rozvoji moderní energetiky škodí.


Přemýšlejte ve velkém

Fakt, že v potřebném snižování emisí hrají klíčovou roli právě dva zmíněné zelené recepty, tedy energetická účinnost a obnovitelné zdroje, dokázal rok 2019. I přes globální růst ekonomiky se emise oxidu uhličitého nezvýšily.

IEA se domnívá, že vzhledem k velikosti současného ekonomického šoku bude nutné investice do čisté energie provést ve velkém měřítku. Státy by měly stavět na opatřeních, které mají stávající právní a institucionální strukturu, a nejsnadněji rozšiřují. V oblasti obnovitelných zdrojů to jsou dva klíčové nástroje, které v minulosti mobilizovaly investice do obnovitelných zdrojů v Evropě a ve Spojených státech - jmenovitě výkupní tarify a daňové úlevy.

Birolův globální pohled můžeme doplnit zkušenostmi z posledních let v Evropě. Díky technologickému vývoji a poklesu cen technologií se můžeme opřít také o tržní mechanismy podpory. Jde o aukce nových kapacit, ve kterých stát vypíše objednaný objem nových projektů například větrných parků nebo solárních elektráren a stanoví maximální poptávanou cenu. Zájemci o jejich výstavbu následně mohou podat nabídky a podporu vyhrávají ti s nejnižší cenou. To je výhodné pro obor - soutěž ho posouvá dopředu, i pro spotřebitele - získávají dodávky z těch nejlevnějších řešení. Bohužel Česko během pandemie koronaviru sice projednalo novelu zákona, které aukce přináší do Česka, ovšem s vynecháním nejlevnější technologie. Aukce totiž nechce vláda zavést pro solární elektrárny.

Vyberte technologie, které jsou připraveny na velké časy

“Akcelerace větrné a solární energie může být pilířem post-pandemických stimulačních kroků. To zásadním způsobem přispěje k úsilí o urychlení přechodu na čistou energii. Dvě důležité nové technologie v oblasti čisté energetiky, jsou zatím na startu, tedy v podobné situaci jako byly vítr a slunce v roce 2008-2009. Jde o lithium-iontové baterie a vodíkové elektrolyzéry. Ty mají potenciál být technologiemi rozvoje v příštích deseti letech,” zamýšlí se Fatih Birol.

Dávejte pozor na velké a velmi složité projekty

Šéf IEA současně varuje před věcmi, které byly sice objemnými investicemi, ale pozitivní efekt nepřinesly. “V Evropě i ve Spojených státech bylo vynaloženo značné úsilí na čerpání stimulačních fondů do velmi rozsáhlých komplexních inženýrských projektů, často s obtížnými licenčními a společensky přijatelnými rozměry. V mnoha případech byly výsledky zklamáním,” uvedl Fatih Birol.
Z toho bychom se podle něj měli poučit například u vývoje technologií pro zachycování a ukládání uhlíku.

Jednou z cest vpřed je také to, aby se tvůrci politik soustředili na projekty, které se provádějí relativně jednoduše, ale kde je omezen přístup k financování, nabádá Fatih Birol. “Projekty energetické účinnosti v rezidenčním a komunálním sektoru jsou dobrým příkladem. U velkého počtu standardizovaných projektů energetické účinnosti - jako je například dodatečná montáž technologií ve veřejných budovách a výměna elektrických motorů používaných malými podniky - je méně pravděpodobné, že zapadnou, než jeden velký a složitý projekt.”

Proč je to tentokrát jiné

“Současná situace má některé zásadní rozdíly oproti stavu během krize v letech 2008 a 2009. Aktuální hospodářská krize je mnohem závažnější a potřeba s dekarbonizace ještě naléhavější. Energetické technologie se posunuly dále: některé důležité komponenty pro čistou energetickou budoucnost jsou vyspělejší a připravené na své rozšíření,” domnívá se Fatih Birol.

Výkonný ředitel IEA Fatih Birol našel shodu s Dan Jørgensenem, ministrem pro změnu klimatu, energetiku a veřejné služby. K jejich pohledu na potřebu dekarbonizace a rozvoje řešení z oblasti moderní energetiky se připojili zástupci vlád i průmyslových podniků. Společnou výzvu podepsali například také Amina Mohammed, zástupkyně generálního tajemníka OSN, Frans Timmermans, výkonný místopředseda Evropské komise, Simonetta Sommaruga, švýcarská prezidentka, zástupci vlád Kanady, Francie, Indie, Indonésie, Nového Zélandu, Švédska, Velké Británie, Finska, Německa, Itálie, Nizozemska. Přidali se také Francesco La Camera, generální ředitel Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie a Sharan Burrow, generální tajemnice Mezinárodní odborové konfederace.

Všichni zúčastnění se shodli na potřeba postavit stimulační balíčky na využití možností energetické efektivity a obnovitelných zdrojů energie: “Zkušenosti prokázaly účinnost zahrnutí energetické účinnosti do stimulačních programů. Zvyšuje konkurenceschopnost, snižuje účty za energii a rychle vytváří pracovní místa. … Obnovitelné zdroje, jako je větrná a solární energie, tvoří klíčový pilíř přechodů k čisté energii. Ukázaly, jak mohou nové nízkouhlíkové technologie za správných podmínek rychle růst a stát se dynamickou a inovativní součástí perspektivních ekonomik. Při navrhování stimulačních balíčků by vlády měly mít na paměti strukturální výhody, které mohou obnovitelné zdroje přinést, pokud jde o hospodářský rozvoj a tvorbu pracovních míst, a zároveň snížení emisí a podpory technologických inovací.”

Zbývá jen nalézt odpověď na to, zda na podobný impuls začne slyšet také vláda Andreje Babiše...