Od víkendu je téměř jisté, že do Bílého domu zamíří kandidát Demokratické strany Joe Biden. Současného prezidenta USA Dolanda Trumpa porazil mimo jiné s jasným plánem, jak mohou Spojené státy čelit změnám klimatu a oživit ekonomiku investicemi do zelené energetiky.

Biden přitom nezačíná od nuly. Může navázat na politiku, ke které vedli Spojené státy spolu s Barackem Obamou. Právě před pěti lety totiž Barackova administrativa připravila největší a nejdůležitější krok v boji s klimatem v USA: Clean Power Plan, který měl do roku 2030 redukovat emise z energetiky o 32 % a zvýšit obnovitelné zdroje o 28 %. Donald Trump rok po té Obamovy plány přerušil a v důsledku otočení kormidla o 180 stupňů USA oznámily vystoupení z pracně vybudované Pařížské dohody na ochranu klimatu. USA ztratily čtyři roky, ovšem naštěstí jen částečně. Změna energetiky ve Státech proběhla i bez ohledu na Trumpova přání.

Joe Biden si je na rozdíl od končícího Trumpa vědom, že USA ohrožují důsledky změn podnebí: bouře, požáry, povodně nebo sucha. Jak upozornila vládní Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), jen v letošním roce již USA čelily 16 "klimatickým katastrofám". Ztráty z každé z nich překročily jednu miliardu dolarů. Stály životy také 188 lidí. Rok 2020 je přitom podle NOAA šestým rokem po sobě, kdy celková výše klimatických škod překročila 10 miliard dolarů.

Biden vidí řešení v rozvoji čisté energetiky: “Můžeme vytvořit nová průmyslová odvětví, která oživí naši výrobu a vytvoří vysoce kvalifikovaná pracovní místa pro střední třídu ve městech po celých Spojených státech. Můžeme vést Ameriku, aby se stala světovou supervelmocí v oblasti čisté energie. Dostat se do 100% čistého energetického hospodářství není jen povinností, ale také příležitostí.”

Novým cílem USA by proto mělo být dosažení ekonomiky s nulovými emisemi uhlíku do poloviny století. Současně budoucí americký prezident slibuje, že všechny nové investice naplánuje s důrazem na zvýšení ochrany před hrozbou změn klimatu: “Každý dolar vynaložený na rekonstrukce silnic, mostů, budov, elektrické sítě a vodní infrastruktury bude použit k prevenci, snížení rizik a zvýšení odolnosti vůči měnícímu se klimatu.” Mimochodem: právě tyto části Bidenova programu by si měl přečíst český vicepremiér pro ekonomiku a ministr průmyslu Karel Havlíček. Strategie z dílny jeho ministerstva podobné myšlenky dosud minuly velkým obloukem…

V klimatu nechybí Bidenovi ani mezinárodní rozměr: chce vrátit USA mezi země, které spojuje Pařížská klimatická dohoda. Právě znovupřipojení USA k mezinárodní úmluvě o ochraně klimatu má být jedním z kroků na Bidenův první den v prezidentském úřadě. Důraz na hledání řešení změn klimatu se pak má stát jedním z pilířů zahraniční politiky a národních bezpečnostních strategií.

Pravá Country for the Future

I přesto, že je Bidenovi 77 let, nebojí se obnovitelných zdrojů, elektromobility ani rozsáhlé renovační vlny domů. Je tak ve svých nápadech podstatně odvážnější a důslednější než české ministerstvo průmyslu.

Biden slibuje americkému automobilovému průmyslu vítěznou transformaci do 21. století a jeden milion pracovních míst. Pro podporu elektromobility má vyrůst půl milionu nabíjecích stanic. Producentům automobilů slibuje podporu při zavádění nových výrobních řad vozů s nulovými emisemi. Spotřebitelům pak podporu, když si tyto vozy vyrobené v USA koupí výměnou za vyřazení jejich starého automobilu. Vedle toho chce podporovat zlepšení veřejné dopravy ve městech nad 100 tisíc obyvatel.

V elektroenergetice si pak věří, že USA mohou dosáhnout do roku 2035 přechod na bezuhlíkovou energetiku. I zde slibuje, že vzniknou miliony pracovních míst. Letos v létě publikovaná studie Kalifornské univerzity pak ukazuje, že je to možné - a to i bez zatížení spotřebitelů elektřiny. Naopak by na dekarbonizaci energetiky vydělali: ceny by klesly o 10 %.

V plánu nechybí ani zaměření na renovaci budov: opravit chce 4 miliony domů a další 2 adaptovat na změnu klimatu. Renovace bodov chce podpořit pomocí nízkoúročených půjček na stavební práce, technologie i efektivní spotřebiče v domácnostech. Podpora stavebnictví se pak odrazí vznikem více než jednoho milionu pracovních míst. V rámci nové výstavby má vzniknout až 1,5 milionu domů s nízkou spotřebou.

Zajímavým bodem je pak příslib revitalizace brownfieldů v podobě starých skládech, nevyužívaných průmyslových lokalit nebo opuštěných dolů. Biden slibuje, že z nich vybuduje nové ekonomické uzly pro komunity po celé Americe.

Plán budoucího amerického prezidenta neminul ani inovativní řešení v energetice. Podpora by měla směřovat do vývoje baterií, technologií pro zachytávání emisí, nové generace stavebních materiálů, zeleného vodíku a vyspělé jaderné energetiky. Tak, aby se urychlila komercializace a současně získaly USA zásadní postavení v jejich produkci.

Trumpovo přibrzdění

Odhaduje se, že i přes Trumpovy pokusy házet transformaci energetiky v USA klacky pod nohy, dosáhne objem odstaveného výkonu uhelných zdrojů během jeho čtyřletého volebního období na téměř 50 tisíc megawattů uhelných elektráren. Rozvoj zejména solárních a větrných elektráren a levný zemní plyn udělaly v americké elektrárenské síti transformaci i bez ohledu na Trumpa. Uhlí mizí z amerického energetického trhu rychleji, než před Trumpovým nástupem. Podle analytiků se může podíl uhelné elektřiny spadnou na 8-11 %, tedy čtyři a půl krát méně než v roce 2010. Odcházející prezident tak nedostál svému slibu, že vrátí zpět uhelný průmysl, o což se snažil pomocí veřejných dotací. Pro klima naštěstí.

Bez ohledu na Trumpovo zpochybňování klimatické politiky a potřeby snižovat emise se k přechodu na 100% obnovitelný systém přihlásilo 20 federálních států. Patří mezi ně Florida, Georgia, Pensylvánie, Virginie, Kalifornie nebo New York. K úsilí o naplňování zelené energie se zavázalo 150 měst, které zastupují téměř třetinu americké populace. Nejde jen o závazky. V letech 2018 a 2019 byly nákupy energie z obnovitelných zdrojů provedené místními vládami více než třikrát vyšší než v roce 2017.

K investicím do ochrany klimatu se však zapojil také byznys. Jednou z jeho motivací bylo i rozhodnutí prezidenta Trumpa vystoupit z Pařížské dohody. Mezi takové firmy patří například největší světová společnost na výrobu cukrovinek Mars. Ta poté uvedla, že cítí zklamána Trumpovým jednáním, ale že sama čokoládovna naplní cíle klimatické dohody v rámci svého plánu odpovědného podnikání. „Vědci říkají, že potřebujeme snížit naši uhlíkovou stopu o dvě třetiny, a my to uděláme. Všechny naše investice v následujících letech musí symbolizovat naši snahu stát se opravdu udržitelným podnikem. Záleží nám na tom, aby naše podnikání bylo v příštích 100 letech úspěšné,“ uzavřel ředitel čokoládoven Mars Grant Reid motivace své firmy v boji se změnami klimatu.

Obamův odkaz

Balíček Čistá energie, který připravila federální administrativa právě pod vedením tandemu Obama-Biden v roce 2015, měl stanovit emisní limity, vylepšit standardy spotřeby paliva u osobních a nákladních automobilů, a dát potřebným impuls pro využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie nebo úspor energie.

Tento plán se měl odrazit v růstu pracovních míst i lepším prostředí pro život. Obama s odkazem na práci vědců z Harvardu a Syracuse kalkulovat, že snížení znečištění pomůže jen v prvním roce platnosti opatření odvrátit 100 tisíc astmatických záchvatů a 2100 infarktů. „Nemáme na výběr mezi zdravou ekonomikou a zdravím našich dětí,“ uvedl Obama při představení plánu čisté energetiky. Ekologická organizace NRDC, jedna z nejsilnějších environmentálních skupin v USA, pak spočítala, že by využití potenciálu energetických úspor a rozvoj obnovitelných zdrojů přinesly 274 tisíc pracovních míst.

Po čtyřech letech se mohou USA vrátit do původně naplánovaných kolejí. Navíc právě takové impulsy budou Státy potřebovat kvůli ekonomice zasažené pandemií koronaviru. Podobně jako pomohla solární energetika nastartovat americkou ekonomiku po ekonomické recesi způsobené krizí v roce 2008, může to zvládnout i nyní. Nebude na to sama. Další moderní technologie: akumulace energie, zelený vodík nebo elektromobilita čekají na svou příležitost spolu s ní.

První krok v odpovědné klimatické politice udělal již Joe Biden během své předvolební kampaně. Na rozdíl od Trumpa se zavázal, že nebude přijímat sponzorské příspěvky od ropných, plynárenských a uhelných společností.