Zelená dohoda otevírá prostor pro chytré nápady
Na Ekoinovačním fóru, které se zaměřilo na inovace v oblasti ochrany klimatu, se státní instituce i soukromé firmy shodly, že je zapotřebí dát větší prostor zeleným inovacím. Hlavním tématem debaty byl přístup Česka k Zelené dohodě pro Evropu. Tato strategie EU otevírá prostor pro chytré nápady také od českých univerzit, výzkumných pracovišť či firem. Data však zatím ukazují, že v nových projektech ztrácíme za Polskem i Maďarskem.
V průběhu tříhodinové debaty vystoupili zástupci ministerstev, státních agentur, byznysu, asociací a akademici. Zde pár zajímavých postřehů, které v debatě v rámci online setkání na Ekoinovačním fóru zazněly:
Příležitost v inovacích a využití Zelené dohody vidí Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO: “Dohodu musíme uchopit jako příležitost a inovovat. Naše ekonomika stojí na exportu a právě tam se progresivní společnosti a startupy mohou najít.” Další příležitosti vidí v EPC projektech (energetické služby se zárukou): „V ČR je 10 tisíc škol a to jsou budovy, které pomocí moderní energetiky a úspor energie formou EPC projektů šetří výdaje za energii. Ušetřené náklady pak lze přesměrovat do jiných potřebných částí,“ doplnil Kamil Čermák.
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje zásadní strategii obnovy ekonomiky, pro kterou půjde využít 182 miliard korun z evropských zdrojů. „V roce 2019 vznikla inovační strategie, protože právě inovace jsou hnacím motorem a posouvají naši společnost a celý svět dále,“ uvedla Silvana Jirotková, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu a doplňuje: „Aktuálně se věnujeme přípravě dokumentu nazvaného Národní plán obnovy, jehož cílem je popsat budoucí realizaci priorit, které zvýší odolnost Česka a pomohou nastartovat ekonomiku. Jedním z hlavních pilířů je digitalizace, která pomůže zrychlit a zvýšit produktivitu české ekonomiky.“
Aktuální stav investičních projektů v Česku
Podle analýzy z FDI markets (foreign direct investment) vyplývá, že za 17 let přišlo do Česka 50 investičních projektů v oblasti zelených technologií, které vytvořily celkem 4900 pracovních míst v hodnotě 3,7 miliard dolarů. Nejvíce investic přišlo okolo roku 2010, kdy jich bylo celkem 11. Za posledních pět let to byly pouze 3 investice. Většina ze zelených investic je v sektoru obnovitelných zdrojů, které tvoří téměř polovinu všech zelených investičních projektů. Počet projektů v Polsku je oproti Česku téměř trojnásobný. Investice vytvořily skoro 11 tisíc pracovních míst a celková hodnota investic dosahuje téměř 11 miliard dolarů. Polsku se oproti Česku daří například lákat investory do obnovitelných zdrojů. Jenom za minulý rok zaznamenali více jak 30 zahraničních investic, oproti tomu mělo Česko takovou investici jen jednu. Situace v Maďarsku je obdobná jako v Polsku.
“Největší boom zelených technologií a projektů zažilo Česko po krizi v letech 2008 a 2009, nyní by se situace mohla opakovat. Je to veliká příležitost pro české firmy, které by současný vývoj mohly využít k nastartování dalších inovací. V CzechInvestu nabízíme celou škálu startupových programů, velké, střední, ale i malé firmy mohou žádat také o investiční pobídky. Od příštího roku navíc začne pravděpodobně platit novela nařízení vlády o investičních pobídkách, která ještě více zvýhodní malé a střední firmy,” reagoval na aktuální stav Patrik Reichl, generální ředitel Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.
Podpora vývoje šetrných řešení je prioritou
Předseda Technologické agentury ČR, Petr Konvalinka pak připomněl, že TAČR v minulosti podpořil projekty digitalizace lokálních distribučních soustav, výzkum v oblasti akumulace energie či technologie pro zachytávání uhlíku. Podobným typům projektů pak za TAČR přislíbil, že získají větší váhu v rámci podpory výzkumu a vývoje nových řešení.
Využití inovací v oblasti ochrany klimatu je ideální příležitostí pro naplnění vize, která má z Česka udělat zemi pro budoucnost. Například Svaz moderní energetiky upozorňuje, že můžeme postupně transformovat regiony, které byly v minulosti závislé na těžbě uhlí a dát jim novou, širší a čistší perspektiv.
Za inspirace pak Petr Konvalinka označil přístup sousedního Německa. Podle něj bychom měli být podobně rozhodní. "Měli bychom se více bavit, jak by to mohlo jít a ne že to nepůjde," uvedl s odkazem na přístup k transformaci ekonomiky. Jako možné zdroje financování pro dekarbonizaci vidí ve fondu obnovy nebo transformačním fondu.
Podpora a velký potenciál start-upů
Zajímavými projekty, jak využít inovace v oblasti obnovitelných zdrojů jsou například startupy, které se inkubují v kosmickém inkubátoru ESA BIC, a které využívají družicová data. Jedná se kupříkladu o projekt World of Space, který úspěšně prošel inkubačním programem CzechInvestu. Ten pomáhá městům, regionům i zemědělcům lépe reagovat na období sucha a průběžně monitorovat stav vegetace. Firma Big Terra pak řeší zemědělské plánování v rozvojových zemích.
Velkým znečišťovatelem je doprava
Sektor dopravy je v ČR druhým největším zdrojem emisí skleníkových plynů. V rámci tohoto sektoru je pak největším znečišťovatelem osobní automobilová doprava a silniční nákladní doprava. Dochází i k častému překračování emisních limitů pro zdravotně škodlivé látky, které se v ČR dle odhadů Státního zdravotního ústavu podílejí na přibližně 5 500 předčasných úmrtí ročně. Pro zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí z dopravy je tedy žádoucí posílit zastoupení nízkoemisních způsobů dopravy, tedy čistou mobilitu. Primární aktivitou Mobility Innovation Hub (MIH), který v příštím roce rozjede CzechInvest, je inkubace nových start-upů a spin-offů. V oblasti čisté mobility probíhá na českých univerzitách celkem velké množství výzkumných projektů, takže by MIH mohl podpořit vývoj v Česku a pomoci skrze své nástroje vybrané projekty s business potenciálem uvést do praxe.
Firmy, které věří udržitelnému rozvoji
Společnost, která významně působí na poli obnovitelných zdrojů, je Kofola. Ta se zavázala, že se do roku 2030 stane uhlíkově neutrální. V oblasti obalů je opět rok 2030 jako hranice pro zero waste. „První kroky ve snižování emisí jsme začali dělat již v roce 2013. Obaly nemají být jen z recyklovaných materiálů, ale hlavně opakovatelně použitelné. Důležité je také, aby byly dále recyklovatelné. Pokud můžeme zajistit, aby obal vůbec nevznikl, pak je to pro nás priorita,“ uvedl na Ekoinovačním fóru Jannis Samaras, generální ředitel Kofoly. Stejně tak si Kofola uvědomuje nedostatek pitné vody, proto ve spolupráci s místními partnery pečuje o podzemní vodu v místech, kde působí. “Náš byznys stojí na vodě, narážíme na negativní dopady zemědělství na kvalitu vody,” uvedl Jannis Samaras.
Kofola se snaží také principy udržitelného rozvoje a důraz na ekologii při podnikání předat také svým dodavatelům. “Máme pilotní projekt v Rajecké dolině, který je založený právě na spolupráci s místními. Společně jsme se zavázali šetrně pěstovat bylinky v dolině a letos dokonce získali BIO certifikaci části lokality pro volný sběr bylin,” doplnil Jannis Samaras.
Záznam úvodního dílu Ekoinovačného fóra je k dispozici zde.
Akci pořádal Svaz moderní energetiky, BIC Brno a Inovační centrum Olomouckého kraje. Generálním partnerem je agentura CzechInvest. Na úvodní blok naváže díly věnované moderní energetice v regionech (27. listopadu 10-13), boji proti suchu (3. prosince 10-13) a financování zelené transformace (10. prosince).
V průběhu tříhodinové debaty vystoupili zástupci ministerstev, státních agentur, byznysu, asociací a akademici. Zde pár zajímavých postřehů, které v debatě v rámci online setkání na Ekoinovačním fóru zazněly:
Příležitost v inovacích a využití Zelené dohody vidí Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO: “Dohodu musíme uchopit jako příležitost a inovovat. Naše ekonomika stojí na exportu a právě tam se progresivní společnosti a startupy mohou najít.” Další příležitosti vidí v EPC projektech (energetické služby se zárukou): „V ČR je 10 tisíc škol a to jsou budovy, které pomocí moderní energetiky a úspor energie formou EPC projektů šetří výdaje za energii. Ušetřené náklady pak lze přesměrovat do jiných potřebných částí,“ doplnil Kamil Čermák.
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje zásadní strategii obnovy ekonomiky, pro kterou půjde využít 182 miliard korun z evropských zdrojů. „V roce 2019 vznikla inovační strategie, protože právě inovace jsou hnacím motorem a posouvají naši společnost a celý svět dále,“ uvedla Silvana Jirotková, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu a doplňuje: „Aktuálně se věnujeme přípravě dokumentu nazvaného Národní plán obnovy, jehož cílem je popsat budoucí realizaci priorit, které zvýší odolnost Česka a pomohou nastartovat ekonomiku. Jedním z hlavních pilířů je digitalizace, která pomůže zrychlit a zvýšit produktivitu české ekonomiky.“
Aktuální stav investičních projektů v Česku
Podle analýzy z FDI markets (foreign direct investment) vyplývá, že za 17 let přišlo do Česka 50 investičních projektů v oblasti zelených technologií, které vytvořily celkem 4900 pracovních míst v hodnotě 3,7 miliard dolarů. Nejvíce investic přišlo okolo roku 2010, kdy jich bylo celkem 11. Za posledních pět let to byly pouze 3 investice. Většina ze zelených investic je v sektoru obnovitelných zdrojů, které tvoří téměř polovinu všech zelených investičních projektů. Počet projektů v Polsku je oproti Česku téměř trojnásobný. Investice vytvořily skoro 11 tisíc pracovních míst a celková hodnota investic dosahuje téměř 11 miliard dolarů. Polsku se oproti Česku daří například lákat investory do obnovitelných zdrojů. Jenom za minulý rok zaznamenali více jak 30 zahraničních investic, oproti tomu mělo Česko takovou investici jen jednu. Situace v Maďarsku je obdobná jako v Polsku.
“Největší boom zelených technologií a projektů zažilo Česko po krizi v letech 2008 a 2009, nyní by se situace mohla opakovat. Je to veliká příležitost pro české firmy, které by současný vývoj mohly využít k nastartování dalších inovací. V CzechInvestu nabízíme celou škálu startupových programů, velké, střední, ale i malé firmy mohou žádat také o investiční pobídky. Od příštího roku navíc začne pravděpodobně platit novela nařízení vlády o investičních pobídkách, která ještě více zvýhodní malé a střední firmy,” reagoval na aktuální stav Patrik Reichl, generální ředitel Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.
Podpora vývoje šetrných řešení je prioritou
Předseda Technologické agentury ČR, Petr Konvalinka pak připomněl, že TAČR v minulosti podpořil projekty digitalizace lokálních distribučních soustav, výzkum v oblasti akumulace energie či technologie pro zachytávání uhlíku. Podobným typům projektů pak za TAČR přislíbil, že získají větší váhu v rámci podpory výzkumu a vývoje nových řešení.
Využití inovací v oblasti ochrany klimatu je ideální příležitostí pro naplnění vize, která má z Česka udělat zemi pro budoucnost. Například Svaz moderní energetiky upozorňuje, že můžeme postupně transformovat regiony, které byly v minulosti závislé na těžbě uhlí a dát jim novou, širší a čistší perspektiv.
Za inspirace pak Petr Konvalinka označil přístup sousedního Německa. Podle něj bychom měli být podobně rozhodní. "Měli bychom se více bavit, jak by to mohlo jít a ne že to nepůjde," uvedl s odkazem na přístup k transformaci ekonomiky. Jako možné zdroje financování pro dekarbonizaci vidí ve fondu obnovy nebo transformačním fondu.
Podpora a velký potenciál start-upů
Zajímavými projekty, jak využít inovace v oblasti obnovitelných zdrojů jsou například startupy, které se inkubují v kosmickém inkubátoru ESA BIC, a které využívají družicová data. Jedná se kupříkladu o projekt World of Space, který úspěšně prošel inkubačním programem CzechInvestu. Ten pomáhá městům, regionům i zemědělcům lépe reagovat na období sucha a průběžně monitorovat stav vegetace. Firma Big Terra pak řeší zemědělské plánování v rozvojových zemích.
Velkým znečišťovatelem je doprava
Sektor dopravy je v ČR druhým největším zdrojem emisí skleníkových plynů. V rámci tohoto sektoru je pak největším znečišťovatelem osobní automobilová doprava a silniční nákladní doprava. Dochází i k častému překračování emisních limitů pro zdravotně škodlivé látky, které se v ČR dle odhadů Státního zdravotního ústavu podílejí na přibližně 5 500 předčasných úmrtí ročně. Pro zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí z dopravy je tedy žádoucí posílit zastoupení nízkoemisních způsobů dopravy, tedy čistou mobilitu. Primární aktivitou Mobility Innovation Hub (MIH), který v příštím roce rozjede CzechInvest, je inkubace nových start-upů a spin-offů. V oblasti čisté mobility probíhá na českých univerzitách celkem velké množství výzkumných projektů, takže by MIH mohl podpořit vývoj v Česku a pomoci skrze své nástroje vybrané projekty s business potenciálem uvést do praxe.
Firmy, které věří udržitelnému rozvoji
Společnost, která významně působí na poli obnovitelných zdrojů, je Kofola. Ta se zavázala, že se do roku 2030 stane uhlíkově neutrální. V oblasti obalů je opět rok 2030 jako hranice pro zero waste. „První kroky ve snižování emisí jsme začali dělat již v roce 2013. Obaly nemají být jen z recyklovaných materiálů, ale hlavně opakovatelně použitelné. Důležité je také, aby byly dále recyklovatelné. Pokud můžeme zajistit, aby obal vůbec nevznikl, pak je to pro nás priorita,“ uvedl na Ekoinovačním fóru Jannis Samaras, generální ředitel Kofoly. Stejně tak si Kofola uvědomuje nedostatek pitné vody, proto ve spolupráci s místními partnery pečuje o podzemní vodu v místech, kde působí. “Náš byznys stojí na vodě, narážíme na negativní dopady zemědělství na kvalitu vody,” uvedl Jannis Samaras.
Kofola se snaží také principy udržitelného rozvoje a důraz na ekologii při podnikání předat také svým dodavatelům. “Máme pilotní projekt v Rajecké dolině, který je založený právě na spolupráci s místními. Společně jsme se zavázali šetrně pěstovat bylinky v dolině a letos dokonce získali BIO certifikaci části lokality pro volný sběr bylin,” doplnil Jannis Samaras.
Záznam úvodního dílu Ekoinovačného fóra je k dispozici zde.
Akci pořádal Svaz moderní energetiky, BIC Brno a Inovační centrum Olomouckého kraje. Generálním partnerem je agentura CzechInvest. Na úvodní blok naváže díly věnované moderní energetice v regionech (27. listopadu 10-13), boji proti suchu (3. prosince 10-13) a financování zelené transformace (10. prosince).