Sobotní shromáždění Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v Přerově – jako pokaždé – si vyžádalo mimořádná bezpečnostní opatření a na celý den v podstatě paralyzovalo život ve městě. Pravicoví radikálové znovu vytáhli z kapes daňových poplatníků milióny korun pro svoji pseudopolitickou kratochvíli nesnášenlivosti a odporu.

V Přerově mají se shromážděními extremistů zkušenosti z roku 2009, při kterém se při mítinku Dělnické strany město proměnilo v bojiště a policie zatkla několik desítek extremistů. Letos stála preventivní opatření Magistrátu obecní kasu více než dvě stě tisíc korun, a miliony korun na zásah 700 policistů včetně policejního vrtulníku. Policisté několik hodin dopředu zahradili ohlášenou trasu pochodu extremistů a de facto tak znemožnili komukoliv pohyb ve značné části centra města. Komplikace při cestě přes město měli například ti, kteří spěchali na blízké nádraží a cestu museli obcházet.

Přestože se představitelé DSSS pravidelně snaží budit zdání seriózního politického mítinku, stranický projev předsedy Vandase mnoho pozornosti nesklidil a 150 extremistů se soustředilo na pochod vedený kolem lokalit obývaných Romy. Nacionalisté tak stále beztrestně pochodují českými městy a vyvolávají rasovou nenávist, při ohlášených pochodech s ochranou shromažďovacího zákona a navzdory odporu osobností i obyčejných lidí, kteří odmítají fašizaci veřejného prostoru.

Přesto představitelé DSSS neměli v sobotu téměř žádný důvod ke spokojenosti. Vandas se na začátku mítinku rozčiloval do telefonu, že na shromáždění dorazilo málo příznivců a chybělo „tvrdé jádro“. Policejní kontroly před vstupem na náměstí, kde se mítink konal, navíc vedly k zabavení třech zbraní účastníků.

Vandas si při projevu dával velký pozor na slovíčka, aby nezavdal podnět k rozpuštění akce kvůli porušení zákona. Před pochodem vyzval z obav před postihem do mikrofonu, aby nikdo nepoužíval nacistickou symboliku či označení zakázané Dělnické strany.

Mezitím se od rána zvyšovalo napětí mezi Romy v chudinských lokalitách, ke kterým se měli za několik hodin vydat na pochod extremisté. Místní obyvatelé společně s neziskovými organizacemi Člověk v tísni, Armáda spásy a Kappa-Help, ve spolupráci s krajskou koordinátorkou romských poradců Renátou Köttnerovou a Agenturou pro sociální začleňování přichystali v nádvoří jednoho z bloků domů happening proti násilí „Společně v Přerově“. Nenásilnou formou, vystoupením různých hudebníků a osobností v čele s olomouckým arcibiskupem Graubnerem, europoslancem Březinou, poslankyní Chalánkovou či primátorem Přerova Lajtochem, se postavili proti pochodům neonacistů českými městy. Mezi vystupujícími byli i osobnosti z místních obyvatel – úspěšní podnikatelé či terénní pracovníci.
Kolem poledne, ještě než nedaleko prošel extremistický průvod, se na happeningu zdržovala jen asi stovka lidí, někteří vyhlíželi z oken. Napětí bylo cítit, lidé zůstávali v obavách o zdraví doma, připraveni chránit svá obydlí. Teprve poté, co pochod DSSS prošel okolo, a byl ukončen na nedalekém nádraží, se atmosféra skutečně uvolnila – jen do okamžiku, kdy se dvě desítky neonacistů znovu přiblížily k místu happeningu.

Prázdné město

Policie zvolila taktiku úplné izolace extremistů od obyvatel Přerova. Neonacisté tak museli mít chvílemi pocit, že jsou v padesátitisícovém městě úplně sami. Policie zamezila jakýmkoliv střetům, přesto stále zůstává za sobotním shromážděním extremistů obrovský otazník: jak při respektu ke svobodnému shromažďování čelit neonacistickým tendencím extremistů? Zdařilá prvomájová nenásilná blokáda pochodu DSSS v Brně byla nahrazena úspěšným happeningem, který by sám o sobě byl zajímavým kulturním svátkem Přerova, nebýt jeho hlavního úkolu: nenásilně se postavit DSSS.

150 extremistů ovlivnilo Přerov přespříliš – lidé přeparkovali auta, uklidili z ulic popelnice, zavřeli se ve svých domovech či opustili na odpoledne město. Ti, vůči kterým byl pochod namířen zejména, zažili přes všechna opatření policie, města a neziskových organizací den strachu. Jen málo Přerovanů nebylo akcí 150 extremistů zasaženo. Vyjádření odporu proti extremistům by proto nemělo by být věcí jen hrstky aktivních obyvatel, především napadených Romů, ale všech lidí, kterým vadí, že kvůli neonacistům policie zavírá města, perlustruje občany před vstupem na náměstí, utrácí daně za manévry těžkooděnců. Jak dlouho budou díky lhostejnosti většiny náckové pochodovat českými městy a veřejně vzývat rasové nerovnosti?

Sílící odpor veřejných autorit pomáhá k izolaci neonacistů, odsouzení řečníka za hanobení rasy v Krupce zmírňuje veřejné projevy nesnášenlivosti představitelů DSSS a snižuje jejich autoritu u části nejeextrémnějších sympatizantů. Vandas a spol. však stále dokola vyhodnocují poptávku ve společnosti a snaží se populisticky zacílit svou pozornost na slabá místa.