Pomůžeme městům, která chtějí spolupracovat
Někteří starostové ze Šluknovska v minulém týdnu vyzvali ke zrušení vládní Agentury pro sociální začleňování. Prý jim spolupráce dosud nic nepřinesla. Svými prohlášeními však paradoxně kritizují především samy sebe a městské úřady, v jejichž čele stojí.
Agentura totiž neřeší problematické sociální situace „za" starosty, ale spolu s nimi. Je nejúčinnější tam, kde vedení města spolupracuje a nabídku podpory dokáže využít. Agentura nabízí servis, který je úspěšně vyzkoušený ve třech desítkách českých měst.
Nenabízíme peníze na ruku nebo jednoduchá řešení, která lze zavést do terénu ze dne na den. Námi navrhované postupy vyžadují společné nasazení a nemálo práce. Zanedbanou předškolní přípravu (nejen) romských dětí, přeplněné (i městské) ubytovny s nedostatkem služeb, a tím i narušené soužití se sousedy i širším okolím, skomírající trh práce..., to nelze vyřešit za pár týdnů. Je nutné najít politickou i veřejnou podporu pro opatření, která napraví resty z předchozích let.
Zajistíme polovinu práce
Agentura za města, se kterými spolupracuje, odvede polovinu práce – nasbírá data o situaci, dodá odborné konzultanty, kteří pomohou naplánovat vhodná opatření, zajistí pomoc při psaní projektů i zavedení opatření do terénu. Svůj podíl musí odvést i vedení měst. Bez podpory starosty a radních, bez jejich rozhodnutí o spolupráci na projektech, o vyčlenění dostatečné kapacity pracovníků úřadu a někdy i bez ochoty měnit sociální politiku města změna nepřijde. Situaci lidí žijících v sociálním vyloučení bohužel nevyřeší jen kamerový systém či dvojnásobný počet policistů v ulicích. Ty řeší „pouze" projevy narušeného soužití a obtěžující kriminalitu.
Příklady Varnsdorfu, Rumburku i Šluknova, odkud zní kritické hlasy na činnost agentury, ukazují, do jak složité situace se dnes dostala města, která v minulosti zanedbala preventivní programy na podporu sociálního začleňování. Na jejich území je dnes nedostatečná kapacita sociálních služeb, chybí programy podpory vzdělávání dětí, nefungují projekty na podporu zaměstnanosti, přesměsta migrují chudí, kteří se nemají kde trvale usadit.
Prozíravé radnice využívají dlouhodobé programy
Oproti tomu si nelze nevšimnout, že protesty veřejnosti se na Šluknovsku vyhýbají městům a obcím, ve kterých v minulosti občanskému soužití a specificky sociálně vyloučeným lokalitám věnovali pozornost a brali problémy vážně. Patří mezi ně Krásná Lípa s desítkami dlouhodobých a především preventivních programů. Migrační vlny, které se v regionu přelévají, kam paměť sahá, v Krásné Lípě vždy zvládli, aniž by v ulicích města demonstrovaly stovky lidí. Podobně postupují také v Obrnicích nebo Litvínově, mimo severní Čechy také v Kutné Hoře nebo v Havířově.
Opačným příkladem je město Šluknov a postoje jeho starostky Džumanové, která se v čele kritizující trojice starostů z regionu rozhodla ignorovat projekty, které místní konzultantka agentury ve městě připravila společně s neziskovými organizacemi a některými pracovníky městského úřadu v uplynulém půlroce. Rozhodla se nevšímat si toho, že jen díky nim budou v tomto roce ve městě poprvé k dispozici sociální služby v relativně dostatečné míře a ve schvalovacím procesu je mj. projekt na podporu zaměstnanosti. Úspěchů by mohlo být i více, kdyby starostka Džumanová přestala odmítat spolupráci, k níž se zavázalo předchozí vedení radnice, a vahou své autority pomohla prosadit masivnější změny v sociální politice města.
Agentura městům nenařizuje, co mají dělat. K tomu nemá mandát a pravomoci. Navíc změnu sociální politiky nelze prosadit navzdory vedení města. Tváří v tvář vyhrocené situaci v místě však agentura nabízí řešení, která se osvědčila v jiných městech v podobných situacích. Cítí odpovědnost za vývoj situace ve městě, které se dobrovolně přihlásilo ke spolupráci s agenturou.
Když politické vedení radnice změní svůj názor a spolupráci řekne „ne", je na místě „spolupráci" kriticky vyhodnotit a raději ukončit. Poptávka měst a obcí po spolupráci s agenturou totiž čtyřnásobně převyšuje její možnosti a plýtvání energií a veřejnými penězi nedává ve městě, kde o podporu nestojí, žádný smysl.
Autor je ředitelem vládní Agentury pro sociální začleňování.
Komentář vyšel 6. února 2012 v Lidových novinách.
Agentura totiž neřeší problematické sociální situace „za" starosty, ale spolu s nimi. Je nejúčinnější tam, kde vedení města spolupracuje a nabídku podpory dokáže využít. Agentura nabízí servis, který je úspěšně vyzkoušený ve třech desítkách českých měst.
Nenabízíme peníze na ruku nebo jednoduchá řešení, která lze zavést do terénu ze dne na den. Námi navrhované postupy vyžadují společné nasazení a nemálo práce. Zanedbanou předškolní přípravu (nejen) romských dětí, přeplněné (i městské) ubytovny s nedostatkem služeb, a tím i narušené soužití se sousedy i širším okolím, skomírající trh práce..., to nelze vyřešit za pár týdnů. Je nutné najít politickou i veřejnou podporu pro opatření, která napraví resty z předchozích let.
Zajistíme polovinu práce
Agentura za města, se kterými spolupracuje, odvede polovinu práce – nasbírá data o situaci, dodá odborné konzultanty, kteří pomohou naplánovat vhodná opatření, zajistí pomoc při psaní projektů i zavedení opatření do terénu. Svůj podíl musí odvést i vedení měst. Bez podpory starosty a radních, bez jejich rozhodnutí o spolupráci na projektech, o vyčlenění dostatečné kapacity pracovníků úřadu a někdy i bez ochoty měnit sociální politiku města změna nepřijde. Situaci lidí žijících v sociálním vyloučení bohužel nevyřeší jen kamerový systém či dvojnásobný počet policistů v ulicích. Ty řeší „pouze" projevy narušeného soužití a obtěžující kriminalitu.
Příklady Varnsdorfu, Rumburku i Šluknova, odkud zní kritické hlasy na činnost agentury, ukazují, do jak složité situace se dnes dostala města, která v minulosti zanedbala preventivní programy na podporu sociálního začleňování. Na jejich území je dnes nedostatečná kapacita sociálních služeb, chybí programy podpory vzdělávání dětí, nefungují projekty na podporu zaměstnanosti, přesměsta migrují chudí, kteří se nemají kde trvale usadit.
Prozíravé radnice využívají dlouhodobé programy
Oproti tomu si nelze nevšimnout, že protesty veřejnosti se na Šluknovsku vyhýbají městům a obcím, ve kterých v minulosti občanskému soužití a specificky sociálně vyloučeným lokalitám věnovali pozornost a brali problémy vážně. Patří mezi ně Krásná Lípa s desítkami dlouhodobých a především preventivních programů. Migrační vlny, které se v regionu přelévají, kam paměť sahá, v Krásné Lípě vždy zvládli, aniž by v ulicích města demonstrovaly stovky lidí. Podobně postupují také v Obrnicích nebo Litvínově, mimo severní Čechy také v Kutné Hoře nebo v Havířově.
Opačným příkladem je město Šluknov a postoje jeho starostky Džumanové, která se v čele kritizující trojice starostů z regionu rozhodla ignorovat projekty, které místní konzultantka agentury ve městě připravila společně s neziskovými organizacemi a některými pracovníky městského úřadu v uplynulém půlroce. Rozhodla se nevšímat si toho, že jen díky nim budou v tomto roce ve městě poprvé k dispozici sociální služby v relativně dostatečné míře a ve schvalovacím procesu je mj. projekt na podporu zaměstnanosti. Úspěchů by mohlo být i více, kdyby starostka Džumanová přestala odmítat spolupráci, k níž se zavázalo předchozí vedení radnice, a vahou své autority pomohla prosadit masivnější změny v sociální politice města.
Agentura městům nenařizuje, co mají dělat. K tomu nemá mandát a pravomoci. Navíc změnu sociální politiky nelze prosadit navzdory vedení města. Tváří v tvář vyhrocené situaci v místě však agentura nabízí řešení, která se osvědčila v jiných městech v podobných situacích. Cítí odpovědnost za vývoj situace ve městě, které se dobrovolně přihlásilo ke spolupráci s agenturou.
Když politické vedení radnice změní svůj názor a spolupráci řekne „ne", je na místě „spolupráci" kriticky vyhodnotit a raději ukončit. Poptávka měst a obcí po spolupráci s agenturou totiž čtyřnásobně převyšuje její možnosti a plýtvání energií a veřejnými penězi nedává ve městě, kde o podporu nestojí, žádný smysl.
Autor je ředitelem vládní Agentury pro sociální začleňování.
Komentář vyšel 6. února 2012 v Lidových novinách.