Konec populismu při řešení situace v sociálně vyloučených lokalitách v Česku? Být to podle Litvínova a Mostu, pak ANO. Máme před sebou bez nadsázky příležitost, jak promyšleně a koncepčně vyřešit problémy lokalit, které jsou dlouhodobě považovány za jedny z nejproblematičtějších.

Janov: z „bitevního pole“ k integračním projektům

Na konci předloňského roku se litvínovským sídlištěm Janov dvakrát za sebou prohnali ultrapravicoví radikálové a pokusili se o největší novodobý pogrom na Romy. Doprovázela je latentní i aktivní podpora části zdejších „neromských“ obyvatel. V tu chvíli se zdálo, že soužití na sídlišti bude do budoucna téměř nemožné a ulice sídliště se promění v bitevní pole. Vrcholil příliv chudých a zadlužených lidí z různých měst ve Středočeském a Ústeckém kraji. kteřísi výměnou svého bytu na „lepší“ adrese za bydlení v Janově řešili svoji kritickou finanční situaci bez ohledu na to, co to bude znamenat pro jejich budoucnost. A překupníci s byty si mnuli ruce nad výdělky na chudobě.

Rok a půl poté se v ulicích Janova pohybuje o deset policistů více, zaměřují se mimo jiné i na prevenci. Přibyli další terénní sociální pracovníci, ubylo heren a před několika měsíci odstartoval pilotní projekt prostupného bydlení, do kterého jsou zapojeni majitelé bytů, sociální odbor, vedení města a neziskové organizace. Princip je jednoduchý – kdo řádně plní své nájemní povinnosti, postupuje do lepšího, kdo neplatí, propadá se (a dostává podporu od terénních pracovníků, aby se i jeho situace co nejdříve stabilizovala například nalezením zaměstnání, což je jeden z nejdůležitějších principů preventivních sociálních služeb – asistovat tam, kde by bez pomoci pravděpodobně následoval pád do neřešitelné situace, která bude na obtíž také okolí!).

Členové lokálního partnerství Agentury připravují podklady pro rozsáhlé integrační projekty ze strukturálních fondů, ke kterým se vedení města přihlásilo a připravuje je k podání. Projekty pomohou zajistit nejen sociální, vzdělávací a zaměstnanostní služby, ale také mj. rekonstrukci objektu školy na sídlišti Janov, která začne sloužit dětem jako zázemí pro volný čas, vzdělávání a další rozvojové aktivity.

V Litvínově namíchali vyvážený koktejl preventivních a represivních opatření. A všímají si toho už i obyvatelé města, kteří oceňují zlepšující se atmosféru na sídlišti i přístup vedení radnice.

Chanov: lepší adresa

Mostecký Chanov býval vždy synonymem sociálního ghetta, o kterém se namluvilo a napsalo tolik, jako o žádném druhém. Lidé se tu na malém prostoru tísní v dokonalé izolaci od města, sužováni lichvou a téměř úplnou nezaměstnaností. V posledních letech navíc rostou obdobné problémy i v dalších mosteckých lokalitách – ve „stovkách“ a „sedmistovkách“. Praxe neziskových organizací i úředníků města říká, že neprovázané a ojedinělé služby situaci nevyřeší, pouze zmírní. Řešení problému sociálního vyloučení se proto přesunulo do oblasti strukturální změny v lokalitě – tedy rozsáhlé podpory zaměstnanosti, revitalizace sídliště, zajištění bezpečnosti a ochrany před organizovaným zločinem a dlouhodobých vzdělávacích projektů, které děti a mladé lidi přirozeně zapojí do mostecké společnosti.

Mimořádnou pozornost proto zaslouží aktivity magistrátu – především příkladná realizace Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) a schválení strategického plánu sociální integrace radou a zastupitelstvem města.

IPRM pro sídliště Chodov patří mezi šest pilotní projektů takzvané revitalizace romských vyloučených sídlišť, která od loňska probíhá z peněz strukturálních fondů v Brně, Přerově, Ostravě, Orlové, Kladně a právě v Mostě.
Jde o kombinaci investičních akcí na opravu bytového fondu a prostranství s neinvestičními, tzv. měkkými projekty na podporu sociálních služeb, vzdělávání a zaměstnanosti. Ty mají pomoci obyvatelům sídliště a zároveň být zárukou udržitelnosti investic. V Mostě se k cca 100 miliónům investičních prostředků podařilo naplánovat měkkých projektů za dvojnásobek, tedy cca 200 miliónů. První aktivity směřují ke snížení kapacity sídliště – v projektu se mj. počítá se zmenšováním panelových domů o několik pater.

Ještě podrobnější je integrační plán, který vznikl prací lokálního partnerství organizovaného Agenturou pro sociální začleňování. Obsahuje desítky opatření – prověřených (terénní sociální práce, pracovní poradenství, podpory vzdělávání - předprofesní příprava žáků vycházejících ze základních škol, asistenti učitelů, vybudování nízkoprahových klubů, atd.) a i velmi inovativních. Mezi ně patří například zřízení pracoviště mostecké Střední školy technické přímo na chanovském sídlišti. Mladí lidé začnou své vzdělávání v prvním ročníku zde, aby se snáze aklimatizovali a postupně se začleňovali mezi ostatní spolužáky v hlavní budově školy.

Také Most připravuje zavedení prostupného bydlení, začlení do něj 26 bytů v Chanově a další mimo sídliště. Pro předlužené je důležitá nejen služba dluhového a právního poradenství, ale především plánovaná spolupráce s exekutory při vyjednávání s věřiteli. To je extrémně důležité – nikdo nepůjde do práce, pokud mu většinu výdělku zabaví exekutoři. Pro všechny – věřitele i dlužníky – je optimální, pokud se dluh umořuje postupně.

Každé desáté místo pro dlouhodobě nezaměstnané

Odvážným, jednoduchým a pravděpodobně jedním z nejúčinnějších opatření je usnesení rady a zastupitelstva, které stanovuje, že uchazeči o veřejné zakázky v Mostě musí od tohoto okamžiku obsadit minimálně deset procent pracovních míst dlouhodobě nezaměstnanými lidmi z evidence úřadu práce. Lidem nejen v Chanově se otevírají dosud téměř zavřené dveře k zaměstnanosti.

Míst strategie sociálního začleňování vznikla v Mostě za několik měsíců intenzivního úsilí vedení magistrátu, městského úřadu, úřadu práce, neziskových organizací, škol, policie i lidí z vyloučených lokalit. Jeho hodnota spočívá nejen v kvalitě a rozsahu, ale především v tom, že se na něm domluvili ti, kteří mají rozhodující roli v celém integračním programu v Mostě, a že každý z jeho aktérů na sebe vzal kus role při jeho realizaci. Pro jednotlivá opatření teď ve spolupráci s podpůrným týmem Agentury zpracovávají projekty a podávají je ke schválení.

Most a Litvínov jsou adepty na premianty sociálního začleňování. Nemají hotovo, ale patří mezi první, kteří se rozhodli situaci vyřešit systematicky a dlouhodobě. Bude důležité, aby pro svoji práci měli maximální podporu – mohou se stát příkladem pro řešení problému s vyloučenými lokalitami pro celé Česko.