Čůrá Mejstřík proti větru?
Chápu, že každý z politiků se čas od času potřebuje zviditelnit. Když senátor Mejstřík opakovaně volá po zrušení Mezinárodního dne žen jako významného dne a chce ho nahradit Dnem matek, považuji to za jakýsi folklór. Skutečně důležité antikomunistické postoje není tak lehké uchopit, a tak se zasekl na tomto pseudoproblému.
Ovšem když už se někdo do něčeho veřejně pouští, měl by to mít předem alespoň dobře promyšlené. Pan senátor v Událostech uvedl, že tyto svátky by chtěl zaměnit proto, že Den matek je svátkem demokratickým a zároveň není svátkem zpolitizovaným. Co je a co není na jednom či druhém „demokratického“, to vskutku nevím – podle mého názoru jsou zcela „demokratické“ oba dva. A co se týče té politizace: doporučuji panu senátorovi, aby se podíval do historie ještě o pár desítek let zpátky. Onu druhou květnovou neděli, kdy se Den matek slaví dodnes, pro něj vymysleli národní socialisté ve 30. letech v Německu. Zatímco do pozdější ideologie komunistické se hodil obraz pracující ženy, do ideologie nacistické se hodil obraz supermatky, která rodí co nejvíce dětí (samozřejmě čisté árijské rasy) a zůstává v domácnosti. Podle mého názoru byl tedy Den matek zpolitizován a zneužit úplně stejně jako Mezinárodní den žen – jenomže dříve, a tak už to většina z nás nepamatuje. Ani by mě ale nenapadlo protestovat proti jeho slavení, natož snižovat jeho význam: Den matek byl vyhlášen státním svátkem v USA v roce 1914, aby alespoň jeden den v roce bylo vysloveno uznání opomíjené práci matek - žen v domácnosti. A Mezinárodní den žen? To je zase starý sociálně-demokratický svátek, o jehož oslavách bylo rozhodnuto na Mezinárodní ženské konferenci v Kodani v roce 1910 (a první Den žen se ale slavil již poslední únorovou neděli v roce 1908 ve Spojených státech, kdy ženy demonstrovaly za svá hlasovací, politická a ekonomická práva).
Ještě víc než omezená umanutost páně Mejstříkova mi ale drásá nervy řadu let se opakující stereotypní způsob zpravodajství veřejnoprávní České televize o MDŽ. Nemine 8. březen, aby ČT neodvysílala záběry soudruha Husáka, který blahopřeje k Mezinárodnímu dni žen soudružkám shromážděným na Pražském hradě. Ano, je to zajímavé jako připomínka komunistického zneužití dne žen. Stejně zajímavé by bylo promítat si každý květen záběry nacistických pohlavárů gratulujících zasloužilým blonďatým matkám; tyto záběry se ovšem buď nedochovaly, nebo je ČT prostě líná je získat a platit za ně. Jenomže televize, která se hrdě označuje jako veřejnoprávní a jejíž zpravodajství by tudíž mělo být maximálně objektivní a pravdivé, by měla k Husákovi doplnit ještě další informace: a totiž, že Mezinárodní den žen se připomíná na celém světě, včetně západní Evropy a USA. Ne, není to den, kdy by muži dávali ženám květiny a ručníky a pak se do bezvědomí opili (v čemž spočívá podstatná část zneužití komunisty). Je to den, kdy se připomínají nejrůznější události minulé či současné spojené s úsilím žen o rovnoprávné postavení ve společnosti. Mimochodem MDŽ zmiňuje jako významný den ve svých pamětech i Madelaine Albrightová. V rámci Evropské unie se zase každý rok připomíná nějaké palčivé téma – například v roce 2000 byl evropský den žen věnován solidaritě s ženami v Afghánistánu. Díky tomu se veřejnost dozvěděla o zoufalém postavení žen za vlády Talibanu v době, kdy se jím kromě ženských organizací ještě nikdo nezabýval.
Jako koncesionářka České televize se táži: jak je možné, že celá léta toto médium neinformuje o oslavách MDŽ objektivně? Proč vidíme každý rok Husáka a z mezinárodní úrovně se dozvídáme maximálně o oslavách z dnešního Ruska či zemí třetího světa? Proč nevidíme záběry z Evropského parlamentu či Evropské komise (nemá náhodou ČT v Bruselu stálého zpravodaje?) nebo třeba z Vídně, Paříže či jiných velkých měst, kde se na akcích podílejí mimo jiné i tamější radnice?
Jinak také zůstává také mimo moje chápání, proč senátor Mejstřík nebojuje třeba proti jaderným elektrárnám. I ty přece stavěli a mohutně propagovali komunisté. Nebo že by si raději vzal na paškál třeba pražské metro? Či elektrifikaci? Nebo je to všechno jinak a pravdu má můj kamarád, významný představitel Strany zelených: „Když komunisté čůrali po větru, začneme kvůli nim čůrat proti?“
Ovšem když už se někdo do něčeho veřejně pouští, měl by to mít předem alespoň dobře promyšlené. Pan senátor v Událostech uvedl, že tyto svátky by chtěl zaměnit proto, že Den matek je svátkem demokratickým a zároveň není svátkem zpolitizovaným. Co je a co není na jednom či druhém „demokratického“, to vskutku nevím – podle mého názoru jsou zcela „demokratické“ oba dva. A co se týče té politizace: doporučuji panu senátorovi, aby se podíval do historie ještě o pár desítek let zpátky. Onu druhou květnovou neděli, kdy se Den matek slaví dodnes, pro něj vymysleli národní socialisté ve 30. letech v Německu. Zatímco do pozdější ideologie komunistické se hodil obraz pracující ženy, do ideologie nacistické se hodil obraz supermatky, která rodí co nejvíce dětí (samozřejmě čisté árijské rasy) a zůstává v domácnosti. Podle mého názoru byl tedy Den matek zpolitizován a zneužit úplně stejně jako Mezinárodní den žen – jenomže dříve, a tak už to většina z nás nepamatuje. Ani by mě ale nenapadlo protestovat proti jeho slavení, natož snižovat jeho význam: Den matek byl vyhlášen státním svátkem v USA v roce 1914, aby alespoň jeden den v roce bylo vysloveno uznání opomíjené práci matek - žen v domácnosti. A Mezinárodní den žen? To je zase starý sociálně-demokratický svátek, o jehož oslavách bylo rozhodnuto na Mezinárodní ženské konferenci v Kodani v roce 1910 (a první Den žen se ale slavil již poslední únorovou neděli v roce 1908 ve Spojených státech, kdy ženy demonstrovaly za svá hlasovací, politická a ekonomická práva).
Ještě víc než omezená umanutost páně Mejstříkova mi ale drásá nervy řadu let se opakující stereotypní způsob zpravodajství veřejnoprávní České televize o MDŽ. Nemine 8. březen, aby ČT neodvysílala záběry soudruha Husáka, který blahopřeje k Mezinárodnímu dni žen soudružkám shromážděným na Pražském hradě. Ano, je to zajímavé jako připomínka komunistického zneužití dne žen. Stejně zajímavé by bylo promítat si každý květen záběry nacistických pohlavárů gratulujících zasloužilým blonďatým matkám; tyto záběry se ovšem buď nedochovaly, nebo je ČT prostě líná je získat a platit za ně. Jenomže televize, která se hrdě označuje jako veřejnoprávní a jejíž zpravodajství by tudíž mělo být maximálně objektivní a pravdivé, by měla k Husákovi doplnit ještě další informace: a totiž, že Mezinárodní den žen se připomíná na celém světě, včetně západní Evropy a USA. Ne, není to den, kdy by muži dávali ženám květiny a ručníky a pak se do bezvědomí opili (v čemž spočívá podstatná část zneužití komunisty). Je to den, kdy se připomínají nejrůznější události minulé či současné spojené s úsilím žen o rovnoprávné postavení ve společnosti. Mimochodem MDŽ zmiňuje jako významný den ve svých pamětech i Madelaine Albrightová. V rámci Evropské unie se zase každý rok připomíná nějaké palčivé téma – například v roce 2000 byl evropský den žen věnován solidaritě s ženami v Afghánistánu. Díky tomu se veřejnost dozvěděla o zoufalém postavení žen za vlády Talibanu v době, kdy se jím kromě ženských organizací ještě nikdo nezabýval.
Jako koncesionářka České televize se táži: jak je možné, že celá léta toto médium neinformuje o oslavách MDŽ objektivně? Proč vidíme každý rok Husáka a z mezinárodní úrovně se dozvídáme maximálně o oslavách z dnešního Ruska či zemí třetího světa? Proč nevidíme záběry z Evropského parlamentu či Evropské komise (nemá náhodou ČT v Bruselu stálého zpravodaje?) nebo třeba z Vídně, Paříže či jiných velkých měst, kde se na akcích podílejí mimo jiné i tamější radnice?
Jinak také zůstává také mimo moje chápání, proč senátor Mejstřík nebojuje třeba proti jaderným elektrárnám. I ty přece stavěli a mohutně propagovali komunisté. Nebo že by si raději vzal na paškál třeba pražské metro? Či elektrifikaci? Nebo je to všechno jinak a pravdu má můj kamarád, významný představitel Strany zelených: „Když komunisté čůrali po větru, začneme kvůli nim čůrat proti?“