Žen na významných postech v politice je u nás stále pramálo. A to i přesto, že stoupá počet voličů i voliček, kteří si jejich větší zastoupení přejí. Přejí si ovšem totéž i naše hlavní politické strany?

ODS je v tomto směru zcela beznadějná. Křesťanští demokraté sice kdysi nutnost podpory žen ve své straně deklarovali, ale svoji nejaktivnější političku Šojdrovou raději odsunuli z postu předsedkyně poslaneckého klubu a veřejnosti utkví v paměti spíše jako strana bojovníků proti potratům. A nepomůže jim ani fakt, že na komunálními úrovni mají podíl žen ze všech stran největší.

Nejčerstvější vítr do místních vod vnesla Strana zelených. V jejich poslaneckém klubu tvoří ženy polovinu. Nejedná se o náhodu, ale o výsledek promyšleného střídání žen a mužů na volitelných místech kandidátek. SZ je ale v poslanecké sněmovně teprve první období a zatím těžko říci, zda tuto novou politickou kulturu dostane šanci uplatňovat i v obdobích následujících.

Téma rovného zastoupení žen a mužů by ovšem slušelo také ČSSD, neboť historicky to byly právě strany sociálně demokratické, které bojovaly za lepší postavení žen ve společnosti. ČSSD se jím zabývá již od svého obnovení, a tak by měla být v tomto směru lídrem. Jenže není. Již téměř 20 let se omezuje pouze na 25% kvótu pro ženy do vnitrostranických orgánů, takže dopad na zvýšení počtu žen v parlamentu či krajských zastupitelstvech veškerý žádný. Z tohoto hlediska bylo poměrně zajímavé sledovat víkendovou programovou konferenci s názvem Naděje. Jako metafora zápasu s ODS bylo zvoleno hokejové utkání a v roli hlavní mediální hvězdy podporující soc dem byl představen hokejista Jiří Šlégr. Toto typicky machistické aranžmá rozhodně nevyslalo na veřejnost signál, že by strana nějak mimořádně usilovala o přízeň žen. Stejně jako představení lídrů kandidátek do krajských voleb, mezi kterými je pouze jedna jediná lídryně, bývalá ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Pokud tedy sociální demokracie v některém z krajů zvítězí, genderová rovnováha se zřejmě nezlepší (dosud v ČR během dvou období nebyla hejtmanka žádná). Také fakt, že hlavní programové myšlenky pro nadcházející volby prezentovalo 8 mužů a jen jedna žena, poslankyně Anna Čurdová, svědčí o tom, že ženy jsou v této straně spíše odsouvány do pozadí.

Jiskřička naděje zde svitla pouze v projevu Jiřího Paroubka. Zcela jednoznačně se postavil za nutnost prosazovat rovné příležitosti žen a mužů jak ve společnosti, tak zavedením kvót na kandidátní listiny. Většina stranických funkcionářů ale tato doporučení svého předsedy zatím ignoruje a na loňském sjezdu byl návrh změny stanov v této oblasti zamítnut. ČSSD ovšem deklaruje, že se chce stát stranou moderní. Snad tedy soc dem přátelům konečně dojde, že bez výraznějšího podílu žen strana zůstane nemoderně zatuchlá.