Po všech těch letech depky - krize bydlení, vykrádání veřejného rozpočtu, bortící se mosty, upřednostňování aut před chodci a koly, betonářská lobby, nezájem o environmentální záležitosti (vedro v létě, smog v zimě), potlačování občanské společnosti, a mnohé další hrůzy, snad alespoň v Praze svítá na lepší časy!!!

Na jednu stranu je naprosto neuvěřitelné, že volby vyhrálo ODS. Lidé mají opravdu krátkou paměť a mnozí asi zapomněli, jak ODS systémově Prahu rozkrádala a stále ještě skrze různé decentralizované kanály rozkrádá. ODS obvykle volí lidé, kteří jsou do těchto struktur nějakým způsobem zapojení, nebo jde často o podnikatele, kterým obvykle nejde o nic víc než o čistě sobecký zájem mít co nejvíc podnikatelsky příznivé prostředí. Nijak si přitom neuvědomují, že i pro podnikání je důležité, aby existoval určitý společenský smír, nebo že podnikat nelze donekonečna na úkor destrukce životního prostředí.

Naštěstí vítězství ODS nebylo nijak výrazné a tuhle partu zkorumpovaných nepřátel občanské společnosti a životního prostředí může snadno ze hry vyšachovat trojice těch, kteří se sice umístili až za ní, za to s téměř totožným počtem mandátů. Pevně proto věřím, a zdá se, že už se tak děje, že se Piráti, Praha sobě a Spojené síly pro Prahu dají dohromady, a začnou Prahu spravovat tak, aby z ní konečně mohlo začít být město pro život všech, nejen elit a investorů, kteří si z městského prostoru dělají tak akorát kasičku na své peníze. Těžko říct, zda právě takové úsilí očekávat třeba od TOP 09, ale vzhledem k tomu, že Prahu kvůli předraženým nemovitostem musel opustit už i sám bývalý primátor Hudeček se lze domnívat, že např. otázku nedostupného bydlení i tato strana bude vnímat jako dostatečně palčivou.

Hodně mě mrzí, jak dopadli Zelení, ale dalo se to čekat - když je někdo extrémně progresivní a umí město chápat ve velmi komplexních souvislostech, nedá se moc čekat, že ho většinová populace pochopí - nepochopili je ani mnozí odborníci, kteří správu a rozvoj města nedokážou uchopit jinak než v intencích tržní soutěže a růstové ekonomiky. Boj Zelených proti Metropolitnímu plánu byl vnímán jako aktivistická snaha blokovat rozvoj. Jenomže co je to vlastně rozvoj? Neustálý růst? Zastavování každičkého metru čtverečního tak, aby se ve městě nedalo dýchat, ale aby investoři měli dostatek budov, jejichž nákupem mohou zhodnocovat své peníze? A nebo je rozvoj něco, co z města dělá místo k životu, ve kterém mohou žít i mladé rodiny vychovávající děti, senioři, zaměstnanci veřejné správy, matky samoživitelky, lidé se zdravotním postižením, a další lidé, kteří svůj život nemohou nebo nechtějí zasvětit jen honbě za velkými zisky?

Těším se teď na pokračování tohoto příběhu (o kterém zároveň průběžně píšu knihu zaměřenou na česká městská sociální hnutí a u některých kapitol stále čekám se závěrem až na to, jak dopadnou volby), který začíná být hodně napínavý a objevuje se v něm určitá naděje! Pevně doufám, že Praha nyní začne kráčet směrem vedoucím k budoucnosti, ve které Praha zůstane vhodným místem k životu i pro moje děti.