Boj o Šumavu, těžební limity a občanská krize

08. 08. 2011 | 12:20
Přečteno 4870 krát
Nehorázný komentář k boji o Šumavu napsal šéfredaktor týdeníku Euro Pavel Páral, (Nech brouka žít, Euro 32-33). Je to ukázka demagogie a manipulace a také další doklad toho, že v boji o Šumavu přituhuje. Že jde o hodně – o víc než o kůrovce, jednotlivé stromy, část lesa, dokonce o víc než o pojetí národního parku. Jde o občanský protest proti zvůli moci a projev vůle dostat se z „občanské krize“.

Páral: zpátky na stromy!
Pavel Páral píše, že na Šumavě národní park nikdy neměl vzniknout a že doufá, že Šumava o tento status brzy přijde. OK, to je naprosto legitimní názor. Nicméně zdůvodnění tohoto názoru a charakteristiky zastánců názoru opačného už v pořádku nejsou. Naopak – jsou nehorázné.

Páral vysvětluje: Na Šumavě se vždy dřevo těžilo, hospodařilo se tu, je to kulturní krajina a tetřev tady i při té těžbě žil, tak proč to měnit…?! To je zdánlivě logický, jasný argument – nicméně zdůvodňovat nějaký projekt minulostí, je opravdu málo. A autor nepochybně velice dobře ví, že pravidla ochrany přírody, vytváření národních parků, podobně jako třeba ochrany památek se vytvořila relativně nedávno. A že pro to byly vážné důvody: jednak byla společnost už natolik bohatá, že si to mohla dovolit. Jednak devastace přírody postoupila už tak daleko, že si společnost uvědomila, že je třeba zachránit alespoň něco.

Na Šumavě se způsob života a hospodaření změnil mnohokrát a není nijak samozřejmé, že by se tam měl konzervovat ten, který tam převládal dejme tomu před sto lety… Pavel Páral se svým způsobem dopouští argumentace, kvůli níž jsou opakovaně – a většinou neoprávněně – zesměšňováni ochránci přírody: vraťme se do minulosti, „zpátky na stromy“!

Zasévání nenávisti
Ale budiž, tady Páral jen lehce manipuluje. V charakteristice zastánců opačného názoru už výrazně přitvrzuje: snaží se čtenáři vnutit představu, že národní park má podobu vědecké laboratoře, která přírodovědcům zajistí dobrou obživu, která ale naopak velice znesnadní obživu místním lidem a že ti budou vystěhováni do budějovických paneláků.

A že ekologové bojují za limity těžby uhlí v severních Čechách, brání Horní Jiřetín a vůbec jim nevadí, že lidé z Modravy budou kvůli té „laboratoři“ také vystěhováni.

Je to podle Párala nesmyslné a nebezpečné ekologické inženýrství a ekologové navíc nerespektují vlastnická práva v případě soukromých i státních lesů a mělo by tedy být s nimi podle toho zacházeno. Tedy jako se zločinci.

Je to ukázkový způsob, jak zasévat nenávist: vědci proti místním lidem, ekologové proti místním lidem, park jako místo, které není k životu, aktivisti jako zločinci.

Omyly a lži
Přitom není složité doložit, ukázat či vysvětlit, že nic z toho není pravda. Nikdo vážně neprosazuje koncepci národního parku jako přírodovědecké laboratoře, vědci i ekologové se shodují v tom, že park je tu pro lidi, jinak nemá smysl. Jasně: na vymezení parku, míru omezení apod. jsou různé názory. To ovšem neznamená, že ekologové a vědci zastávají názor extremistický. Stačilo by, kdyby se jich Pavel Páral zeptal a nevymýšlel obraz nepřítele.

Představa, že vědci se budou na parku dobře živit a seberou tak obživu místním, je komická. Stejně jako ta, že by někdo počítal s vystěhováním lidí z Modravy do paneláků a že aktivisté by s takovou představou souhlasili, nebo jim byla lhostejná. Pavel Páral je ekonomický komentátor a analytik, tak by snad mohl zkusit své teze doložit nějakými čísly: kolik vědců se živí – a jak skvěle – na Šumavě? Kolik lidí se vystěhovává a proč? Kolik příležitostí pro podnikání poskytuje režim národního parku…?

Jistě: národní park může řadě lidí na Šumavě život komplikovat, z pohledu místních mohou problémy vypadat jinak – tohle žádný normální aktivista ani vědec nezpochybňuje. Zároveň platí i to, že Šumava není majetkem místních lidí a že národní park je příležitostí pro rozvoj turistiky.

A k tomu nerespektování vlastnických práv. To je opravdu hutná a nechutná výzva k pojímání aktivistů, jako zločinců. Pavel Páral přitom velmi pravděpodobně ví, že na Šumavě se vede i právní bitva, že na správu národního parku byla už podána řada trestních oznámení, že existují jasné doklady, že kácení je nelegální, a že naopak mají občané na takovouto formu protestu právo.

Občanská krize
Myslím, že lze u nás mluvit o „občanské krizi“. Lidi jsou otrávení, rezignovaní, politikům nejenom nedůvěřují, ale masově je považují i za nekompetentní a zkorumpované. V posledních parlamentních volbách prožili euforii z „vykroužkování“, která se velice brzy zhroutila ve zklamání z „nových tváří“.

Názor, že politici v propojení s průmyslovou lobby si tady dělají, co chtějí, je velmi silný a nepochybně do určité, možná značné míry oprávněný. Když se téhle svévoli postaví skupina aktivistů i běžných občanů, mobilizuje řada politiků a médií proti nim – představují je jako samozvance, fanatiky, zločince, dobře placené exhibicionisty… /Známe z minulosti…/

Daří se: důvěra v tento obraz je skoro stejně silně zastoupena jako nedůvěra v politiky a média.

A to je ta krize: nedůvěřujeme politikům, ale také těm, kteří proti nim protestují, nedůvěřujeme si navzájem a nedůvěřujeme informačním zdrojům, z nichž bychom se měli dozvědět něco o příčinách naší nedůvěry. A o tom, jak ji zkusit překonat.

Ale zdá se logické, že bychom měli začít s důvěrou v sebe. A od ní teprve odvodit případnou důvěru v politiky.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Panta Rhei napsal(a):

Netroufám si potíže s kůrovcem hodnotit po odborné stránce, ale na místě ekologů bych se spíše vydal cestou slovenského projektu Vlčia (wolf.sk). To je ono pověstné kupování jednotlivých stromů v soukromé rezervaci. A je to. Ódéesáci tvrdí, že ctí soukromé vlastnictví (haha!), takže by v tom neměl být problém. Šumavu tím sice nezachrání, ale i tak jde o zlážný počin.
08. 08. 2011 | 12:32

Ives napsal(a):

Tak toto je demagogie nejhořšího zrna. Cituji:"Jednak devastace přírody postoupila už tak daleko, že si společnost uvědomila, že je třeba zachránit alespoň něco." Šumava byla na začátku fungování zelená, k rozsáhlé devastaci došlo právě a pouze díky ekologickému vedení parku. Teď se právě jedná o zoufalé pokusy zachránit alespon pár posledních tašek ze zelené střechy Evropy. Podle logiky autora blogu můžeme vyhlásit Národní park Třeboňsko, protože je třeba chránit místní cenné lokality a hlavně vymezit bezzásahové zony, aby nedošlo k jejich nenávratnému poškození, například intenzivním rybničním hospodařením, a aby byla mořžnost sledovat unikátní procesy tam probíhající (volná citace proslovu p. Bláhy v MF Dnes)
08. 08. 2011 | 12:33

Panta Rhei napsal(a):

Záslužný počin. Staré prsty tak snadno nové klávesnici nenaučíš.
08. 08. 2011 | 12:35

Občan napsal(a):

No, tak si to, milí zelenavci, konečně ujasněte.
Tuhle tu jedna paní vyprávěla, že četlq knížku nějaké jiné paní, která je prý lesoložka, a ta že tvrdí, že 150 let staré a mladší monokultury cizího alpského smrku jsou vlastně dnes už "přirozenými" porosty.
A Vy tu, pane Komárku, najednou tvrdíte, že Šumava, která je z cca 95% prachobyčejným hospodářským lesem, by už neměla být nahlížena jako hospodářský les.
Protože tou názorovou neujasněností a tím, co na Šumavě momentálně předvádíte, JSTE směšní. Žádný Páral vás nemusí zesměšňovat, zvládáte to sami a ještě při tom stíháte bytelně nass...štvávat lidi.
08. 08. 2011 | 13:02

Netvor napsal(a):

Ives napsal(a):

Tak toto je demagogie nejhořšího zrna. Cituji:"Jednak devastace přírody postoupila už tak daleko, že si společnost uvědomila, že je třeba zachránit alespoň něco." Šumava byla na začátku fungování zelená, k rozsáhlé devastaci došlo právě a pouze díky ekologickému vedení parku. Teď se právě jedná o zoufalé pokusy zachránit alespon pár posledních tašek ze zelené střechy Evropy. Podle logiky autora blogu můžeme vyhlásit Národní park Třeboňsko, protože je třeba chránit místní cenné lokality a hlavně vymezit bezzásahové zony, aby nedošlo k jejich nenávratnému poškození, například intenzivním rybničním hospodařením, a aby byla mořžnost sledovat unikátní procesy tam probíhající (volná citace proslovu p. Bláhy v MF Dnes)

Kdybyste četl pozorně, věděl byste, že v článku je devastace přírody jako motivace k různým formám ochrany zmíněna obecně. Kdybyste o té přírodě něco věděl, pak byste dokázal Šumavu brát takovou, jaká je, tedy i s těmi velkými plochami dočasně odumřelého stromového patra. Ty tady byly rozhodně už před zeleným vedením - dokonce za Schwarzenbergů před 140 lety a velmi pravděpodobně mnohokrát předtím, než lidé přišli na Šumavu. Přečtěte si něco o vývojovém cyklu horských smrčin.
08. 08. 2011 | 13:07

Netvor napsal(a):

Občan napsal(a):

No, tak si to, milí zelenavci, konečně ujasněte.
Tuhle tu jedna paní vyprávěla, že četlq knížku nějaké jiné paní, která je prý lesoložka, a ta že tvrdí, že 150 let staré a mladší monokultury cizího alpského smrku jsou vlastně dnes už "přirozenými" porosty.
A Vy tu, pane Komárku, najednou tvrdíte, že Šumava, která je z cca 95% prachobyčejným hospodářským lesem, by už neměla být nahlížena jako hospodářský les.
Protože tou názorovou neujasněností a tím, co na Šumavě momentálně předvádíte, JSTE směšní. Žádný Páral vás nemusí zesměšňovat, zvládáte to sami a ještě při tom stíháte bytelně nass...štvávat lidi.

Většina těchto smrkových porostů vznikla samovolně přirozenou obnovou v místech, kam v závislosti na klimatu skutečně patří smrčiny - nikoliv horský smíšený les. Prachobyčejný hospodářský les se nevyskytuje nikde v první zóně NP.
Pan Páral je obyčejný technokrat, závislý na pravicové ideologii, kteou musí za každou cenu bránit před jejími nepřáteli, i když často vůbec neví, o čem píše.
Hezký den
08. 08. 2011 | 13:12

Ives napsal(a):

Netvore, můžete mi říci, jaké je vaše vzdělání a odkud jste? Děkuji za odpověď.
08. 08. 2011 | 13:14

Netvor napsal(a):

Ives: Jsem vystudovaný učitel biologie s nedokončeným doktorátem z aplikované a krajinné ekologie. Pocházím z českých Budějovic.
08. 08. 2011 | 13:21

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, když vám onemocní děcko, tak ho prostě a normálně brčálnicky necháte svému osudu. Šak příště sa narodí zdravé. Ne.
Veselé krizování, bez ekopošuků je všude líp....
http://www.antimeloun.cz/?p=1391
08. 08. 2011 | 13:21

Petr napsal(a):

Pane Komárek,
proč jste přesvědčen, že lidé žijící a pracující na Šumavě po celé generace jsou hlupáci?
Ti lidé si těžko v potu tváře, od rána do večera, vydělávají na svou skývu chleba a rozhodně nejsou majitelé těžebních společností. Proč aktivistům nevadí hezká a ku prospěchu místních obhospodořavaná Šumava v Německu i Rakousku? Z čeho jsou živi tzv.ekologičtí aktivisté? Kam chodí do práce, když mohou tu sedět u stromů, tu být přivázani u Alektrárny, jindy zas sedět v Lobkovicích na věži kostela?
Vždy je tam legrace, nějaký ten alkohol a děvčata. Při slušném příjmu peněz (jen nevím od koho) to za ten "upracovaný" život stojí.
Proč žádní zelení nikdy neprotestovali proti ropě? A vadí jim i energie z vody, uhlí, větru.
Stejně vyhrajete, vy skupinka fanatiků z velkých měst. Co je vám do těch ubožáků tam někde v Šumavských hvozdech, že? Ropné peníze mají velkou moc. Jsme přece v Česku.
08. 08. 2011 | 13:27

Mastodont napsal(a):

Pane Komárku,

možná to není vaše chyba, ale ten odkaz hned na začátku je blbě.
08. 08. 2011 | 13:27

Ives napsal(a):

Netvor: Díky, já jsem absolvent lesnické školy. A tu je zřejmě ten střet, protože já jsem člověk praxe a vy teoretik, neuražte se. Stále mi tu totiž chybí v diskusích začátek, totiž proč zelená Šumava je nyní hnědá. Je paradoxní, že práve lesnická činnost (A to Vojenské lesy nebyla zrovna organizace do zpravodajství)a před ní Schwarzenbergové vytvořili to, co se nyní považuje za poklady přírody. Tak proč to vše, co se děje nyní?
08. 08. 2011 | 13:27

Netvor napsal(a):

wbgarden: Problém Vaší zkratkovité argumentace spočívá v tom, že dočasné odumření stromového patra je normální součástí vývojového cyklu horských či severských smrčin. Ve Skandinávii o tom vědí své, v Bavorském lese rovněž. Tedy v případě lesa nejde o děcko, ale o starce na konci života, který je, pravda trochu drsným způsobem, nahrazen "dítětem" v podobě nově vznikajícího lesa.
08. 08. 2011 | 13:29

Sláma napsal(a):

Samozřejmě, že místní lidé na Šumavě (kteří jsou z 99% "náplava", protože původní německé obyvatelstvo jsme vyhnali) by měli mít k národním parku stejné slovo, jako obyvatelé Prahy nebo Frýdku-Místku, a to z jednoduchého důvodu - jedná s o národní park, tedy o území, které má význam celostátní a dokonce celoevropský. Takže řeči modrých ptáků o tom, že si to mají rozdhodnout místní lidé jsou naprosto demagogické.
Je zajímavé, že se pan Páral, ač nemá patřičné vzdělání, hrabe do věcí, kterým nerozumí.
Co ale bavit se o ekonomice. O tom, že lesní hospodářství v kontextu národního hospodářství naprosto okrajový význam (0,4 % HDP), že pro celkovou zaměstnanost nemá význam už vůbec žádný (4200 pracovníků v celé ČR), že Lesy ČR neodvádějí ze svých zisků ani korunu do státního rozpočtu, že Lesy ČR neplatí z lesních pozemků pozemkovou daň a přitom všem ještě dostávají od státu dotace na vše možné. Že hospodaření Lesů ČR nemá pro místní obyvatelstvo žádný efekt, protože lesní práce zajišťují firmy, které mají sídlo stovky km daleko a dělníci jsou z Ukrajiny!
Takže nakonec nejde o deklarovanou ekonomiku, ale o tu černou či šedou! Říká se, že z Lesů ČR funguje penězovod ke všem hlavním politickým stranám a to by vysvětlovalo jejich katastrofální hospodaření. Jak to říkal bývalý poradce současného místopředsedy ODS Drobila - Lesy ČR, to byla krádež za bílého dne!
08. 08. 2011 | 13:31

jonáš napsal(a):

No a co si o tom něco přečíst, o (záměrném?) roztříštění prvních zón a vytváření "záchranných" záseků do souvislýho porostu za Žlábka, o Kyrilu a proč jeho následky byly tak fatální zrovna na Šumavě, o tom jak se vyvíjela kůrovcová těžba v jednotlivých lokalitách .. a kouknout za hranice, jak to dělaj v tom bavorsku, že jim to proti všem lesáckym poučkám funguje.
Mmch zrovna jsem zjistil, že i v hospodářských lesích ČR je za rok 2009 skoro tři miliony kubíků kůrovcových těžeb, jakto že ta "záchrana" lesnickýma metodama nefunguje ani mimo NP?
08. 08. 2011 | 13:32

Ives napsal(a):

Citace z Britských listů, hlavně zmínka o zlepšení přírodních poměrů je úsměvná:
Neškodilo by si také připomenout, z jakého důvodu byl NP Šumava vyhlášen:

Nařízení vlády číslo 163 ze dne 20. března 1991, § 2: "Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídicích funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů"

Jak typické, že příznivci bezzásahovosti vůbec nezmiňují tu část o zachování typického vzhledu krajiny. Přitom je neméně důležitá.

Bylo by zajímavé srovnat, kolik se v uplynulých vytěžilo dřeva ze Šumavy. Prameny, které jsem nalezl já, hovoří o tom, že v minulých dvou letech letech (ředitel NP František Krejčí) se vytěžilo nejvíce dřeva v historii parku - 700 000 m3. To vše v souvislosti s šírením kůrovce. V tomto světle vypadá argument, že Stráský (aktuální ředitel NP) je korumpován těžebními firmami, velmi úsměvně...

Nevím přesně, co bylo cílem experimentu, který nechal Šumavu napospas kůrovci. Z mého pohledu je výsledek nepřijatelný. Jsem přesvědčen, že i pro většinu lidí, kteří k Šumavě mají nějaký vztah. Dokonce si myslím, že kdybychom se vrátili o deset let zpátky, tak by i většina dnešních příznivců bezzásahovosti měla jiný názor. Ale dnes už nikdo z nich prostě nemůže přiznat, že se mýlili. Bojí se, že by ztratili tvář. Nicméně to, že král je nahý, už vědí skoro všichni
08. 08. 2011 | 13:33

Netvor napsal(a):

Ives: V tom případě se omlouvám za tvrzení, že nevíte nic o přírodě. Ale trochu to tak vypadalo. Proč lpíte na zelené Šumavě? Máte k tomu jiné než psychologické důvody? A znáte ten vývojový cyklus přirozených smrčin?
Netvrdil bych, že lesnická činnost a Schwarzenbergové vytvořili to, co se na Šumavě považuje za poklady přírody. Podle mě je to spíše tak, jak píše pan Komárek. Z hlediska ochrany přírody jsou tu nejcennější zbytky horských smíšených lesů, které spíše tak nějak odolaly dřívějším tlakům lesního hospodaření, a zbytky přirozených smrčin, pro které platí zhruba totéž. Pak samozřejmě rašeliniště, ledovcová jezera apod. Já nemám žádnou motivaci znevažovat lesnickou práci. V národním parku však potřebujeme uplatňovat metody, které jsou nejlepší z hlediska ochrany přírody. To se ne vždy kryje s tím, co se jeví nejlepší z hlediska klasického lesnictví.
08. 08. 2011 | 13:38

Sláma napsal(a):

Ives: předpokládám, že jste absolvoval socialistickou lesnickou školu. Tím se vysvětluje vaše nechápavost. Když se podíváte na lesní hospodaření např. ve Francii, nebo ve Skandinávii, tak tam se hospodaří lépe a lesy vypadají lépe a ekonomika lesního hospodářství tam dopadá mnohem lépe než u nás.
Vaši předchůdci a učitelé převzali to nejhorší, co mohli, z pruské lesnické školy (tam se mezitím poučili a zcela změnili koncepci hospodaření) a zkřížili ji se sovětskou, abychom se dostali tam, kde jsme. Následkem je hospodaření, které je ekonomicky značně náročné, a tudíž málo rentabilní, které navíc ještě ničí to, co by mělo být v moderní době hlavní náplní lesnictví - tedy zdravé životní prostředí.
Kůrovcová kalamita (jakož i další kalamity) jsou přímým následkem chyb, které v lesním hospodaření dělali vaši předchodci od poloviny 19. století. Nyní se snažíte dalšími chybami napravovat ty své chyby předešlé.
08. 08. 2011 | 13:38

Občan napsal(a):

To Netvor:
Netvore, lžete.
Smrčiny mají tvořit na Šumavě sotva 20% menšinu. Převažovat mají buky a jedle, daleko za nimi smrky, tu a tam duby, modříny, břízy. Přesně v tomto pořadí.
Račte nahlédnout:
www.gvoz.cz/pk/zemepis/dudova/biogeografie_cr.ppt
Smrčiny by se navíc měly vyskytovat poměrně roztříštěně v nejvyšším pásmu Šumavy, jinde mají zcela chybět.

Takže - AŽ bude Šumava vypadat takhle, můžeme se začít bavit o zřízení Národního parku.
08. 08. 2011 | 13:42

jonáš napsal(a):

Vy ste skvělej diskutér, Občane. Pokoušíte se vyvolat představu, že je možno vychovat slepici bez vejce ;-) .. jak toho chcete bez NP dosáhnout?
08. 08. 2011 | 13:47

Zdeněk Brom napsal(a):

Netvor:

Zdravím :)

Neměl jste v jiné debatě nick předsudky a stereotypy?
08. 08. 2011 | 13:48

Netvor napsal(a):

Ives napsal(a):

Nařízení vlády číslo 163 ze dne 20. března 1991, § 2: "Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídicích funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů"

Jak typické, že příznivci bezzásahovosti vůbec nezmiňují tu část o zachování typického vzhledu krajiny. Přitom je neméně důležitá.

- uchování a zlepšení přírodního prostředí: přírodním prostředím je též horská smrčina včetně rozpadové fáze. Budete-li v ní provádět asanaci, pak toto přírodní prostředí více či méně poškodíte. Přinejmenším půdu a biodiverzitu.

- ochrana samořídících funkcí přírodních ekosystémů: to snad nemusím komentovat. Traktor a lesní dělník nepředstavují prvky samořízení.

- přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin: asanace kůrovcem postižených porostů vede ke snížení biodiverzity, někdy podstatnému. Až 30% živočišných obyvatel evropských lesů je vázáno na mrtvé dřevo v nějaké podobě. Také jde o zachování podrostu.

- naplňování vědeckých a výchovných cílů: to snad také nemusím komentovat. Vědecký výzkum, který se na Šumavě rozvinul a přinesl pozoruhodné výsledky, je nyní vulgárně mařen.

Zbývá nám už jen ten vzhled, jak píšete. V době vyhlášení NP znali vývojový cyklus horských smrčin vědci ze severských zemí. V naší realitě nebyl reflektován. nezbývá než smířit se s tím, že příroda je taková. nebo nesmířit, a pak nemít národní park.
08. 08. 2011 | 13:49

Netvor napsal(a):

Občan napsal(a):

To Netvor:
Netvore, lžete.
Smrčiny mají tvořit na Šumavě sotva 20% menšinu. Převažovat mají buky a jedle, daleko za nimi smrky, tu a tam duby, modříny, břízy. Přesně v tomto pořadí.
Račte nahlédnout:
www.gvoz.cz/pk/zemepis/dudova/biogeografie_cr.ppt
Smrčiny by se navíc měly vyskytovat poměrně roztříštěně v nejvyšším pásmu Šumavy, jinde mají zcela chybět.

Takže - AŽ bude Šumava vypadat takhle, můžeme se začít bavit o zřízení Národního parku.

Ha, ha. To je zase příspěvek. Kde jsem psal o tom, že smrk má být na celé Šumavě? nebo je snad celá Šumava první zónou? Druhotné smrčiny na místě horských smíšených lesů najdete všude jinde - v tom nepoměrně větším území, nacházejícím se mimo první zónu.
08. 08. 2011 | 13:53

Netvor napsal(a):

Zdravím Vás, pane Holmesi Brome. Vidím, že Vás učitelské povolání vycvičilo v odhadování lidí.
08. 08. 2011 | 13:55

Ives napsal(a):

Netvor: Lpím na zelené Šumavě, protože se mi zdá prospěšnější než hnědá, paradoxně i z hlediska ochrany, protože na Šumavě nerostou jen stromy, ale je tam celý komplex živočichů,rostlin a mikroorganismů vázaných na toto prostředí. Nevěřím, že změnou skladby porostu(místo smrčin uschlý les s bujícícm bylinným patrem a náletem tzv.pionýrských dřevin jako je jeřáb apod)nedojde i dalším změnám. On i ten tetřeb nerad žije v lese telegrafních sloupů.
08. 08. 2011 | 13:57

Drzá zrzka napsal(a):

Budou se všechna vykácená místa zalesňovat?
08. 08. 2011 | 14:02

Netvor napsal(a):

Ives píše: Nevím přesně, co bylo cílem experimentu, který nechal Šumavu napospas kůrovci.

Napospas kůrovci je vždy znovu a znovu každá smrčina, pokud se tomu nesnažíme zabránit. Ale proč bychom tomu měli bránit v první zóně národního parku. Jediný možný důvod je psychologický, příliš mnoho lidí z toho má "depku". To ale jen proto, že si neuvědomují, že se nedívají na žádnou smrt. V Bavorském lese s tím zpočátku také byly problémy (s tím, jak to vnímali lidé). Dnes už je to O.K. Podle jednoho průzkumu sem polovina návštěvníků přijíždí sledovat, jak se vyvíjí nový les.
08. 08. 2011 | 14:02

Ives napsal(a):

Sláma: Nezlobte se, ale jste dost daleko od pravdy. Pokud víte něco o lesnictví a jeho tradici v našich zemích, netroufl byste si napsat něco takového.
08. 08. 2011 | 14:03

jozka napsal(a):

Ives:

Ze by to bujici bylinne patro s naletem pionyrskych drevin vypadalo takhle?

http://fertek.blog.respekt.ihned.cz/c1-51664250-zajima-vas-kde-se-ma-na-sumave-kacet-podivejte-se-na-nove-fotky
08. 08. 2011 | 14:04

prag napsal(a):

Lpět nemusíte, ale kácenim zelenýho lesa nedosáhnete. Nakonec i ty holý pláně nad Modravou kolem tzv. kalamitní svážnice jsou hlavně důsledkem "zodpovědnýho lesnickýho managementu" v zásahovym území, ne nějakých ekologických aktivit. Další vlivy jako kyselost půdy a vyplavování toxickýho hliníku pak můžou klidně vést i k nezalesnitelnosti. Bude vám stačit zelená tráva?
Tohle by se mělo rozdávat v metru .. http://kbe.prf.jcu.cz/sumava :-)
08. 08. 2011 | 14:05

michalkomarek napsal(a):

mastodont ad nefungujici odkaz

Diky za upozorneni. Neni to zamer. Nevim, proc nefunguje a obavam se, ze bez predplatneho stejne nelze cely text na webu precist... Obavam se take, ze nemam pravo ho tady cely ukazat.

Tak nektere podstatne citace z textu Pavla Párala:
"Základní otázka sporu tedy zní, zda existuje celospolečenský zájem na obnově šumavských pralesů v podobě z patnáctého století a zda má tento společenský zájem větší váhu než zájem lidí, kteří žijí v regionu, jenž se při naplňování tohoto zájmu stane na mnoho desetiletí nepřívětivou proschlou krajinou, kde bude příležitostí k obživě pro místní obyvatele opravdu pomálu. Autor tohoto textu se netají názorem, že o obnovu divočiny na Šumavě za tuto cenu nestojí."

"Šumava se prostě vzhledem ke stavu své přírody a k jejímu osídlení i turistickému provozu národním parkem nikdy stát neměla a o tento statut by měla co nejdříve přijít."

"Zvláštní přírodní režim národního parku se však pro tyto hory nehodí. Udělat z nich gigantickou laboratoř pro přírodovědce, jež bude výzkum jistě úžasného procesu obnovy divočiny po generace dobře živit, zatímco obyvatelé horských obcí budou vysídleni do budějovických paneláků, je prostě sotva akceptovatelné. Ekologické inženýrství a budování "ztracených světů" v krajině užívané a obývané po staletí lidmi je stejně nesmyslné jako sociální inženýrství různých naivních snílků levého i pravého původu a vede v důsledcích k lidským tragédiím. Ono úsměvné heslo "Nech brouka žít" může mít i v případě Šumavy pro její obyvatele velmi citelné důsledky. A je zajímavé, že těm, kteří tak zuřivě brání vysídlení Horního Jiřetína obranou těžebních limitů, by na Šumavě vysídlení Modravy zřejmě vůbec nevadilo."

"Nehledě na to, že nerespektování vlastnických práv v případě soukromých i státních lesů ze strany různých ekologických sdružení a aktivistů je stejně nebezpečné jako nerespektování jakýchkoli jiných vlastnických práv kohokoli kýmkoli. A podle toho by mělo být s lidmi, kteří se takových činů dopouštějí, zacházeno."
08. 08. 2011 | 14:10

Ives napsal(a):

Nemám nic proti nezasahování v prvních zonách. Jejich původnost je diskutabilní, ale budiž. Proč se ale kůrovec rozlezl po celé Šumavě? Kdo blokoval zásahy v druhých zonách, což se nakonec děje i dnes u Modravy? A v Bavorském lese jsem mnohokrát byl. První zona je zcelena a kolem ní bylo vyrubáno nárazníkové pásmo. A také tam mají asfaltové cestičky a ohrady s původními šumavskými zvářaty:-)Nakonec, co víte o tom, že bavorská vláda schválila výstavbu cca 300 větrných generátorů na holinách v Bavorském lese (zdroj Jč. listy)? Tak se ptám, to opravdu chceme?
08. 08. 2011 | 14:10

Netvor napsal(a):

Ives napsal(a):

Netvor: Lpím na zelené Šumavě, protože se mi zdá prospěšnější než hnědá, paradoxně i z hlediska ochrany, protože na Šumavě nerostou jen stromy, ale je tam celý komplex živočichů,rostlin a mikroorganismů vázaných na toto prostředí. Nevěřím, že změnou skladby porostu(místo smrčin uschlý les s bujícícm bylinným patrem a náletem tzv.pionýrských dřevin jako je jeřáb apod)nedojde i dalším změnám. On i ten tetřeb nerad žije v lese telegrafních sloupů.

Vtip je v tom, že tetřev ke svému životu vlastně nepotřebuje smrk. Především potřebuje podrost, ve kterém najde úkryt a různé bobule - borůvky apod. Tento podrost v "sucholese" zůstává zachován. Naopak asanační práce plaší tetřevy, ničí podrost a poškozují půdu. To má pochopitelně negativní vliv na celé půdní prostředí, potažmo růst stromů nové generace.
Budete se divit, ale dočasný sucholes je druhově bohatý. To proto, že spousta ptáků i hmyzu vyhledává mrtvé dřevo, a proto, že naprostá většina ekosystému (bylinné patro, mechové patro, půdní prostředí) zůstává nenarušena. Pokud naopak dopjde k narušení půdy a vzniku při asanančích pracích, zmizí velká část půdních mikroorganismů, lesních bylin a drobných živočichů.
08. 08. 2011 | 14:10

prag napsal(a):

Párala si můžete přečíst tady .. fakt nářez :-)
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi/nech-brouka-zit-euro
08. 08. 2011 | 14:15

Netvor napsal(a):

jozka napsal(a):

Ives:

Ze by to bujici bylinne patro s naletem pionyrskych drevin vypadalo takhle?

http://fertek.blog.respekt.ihned.cz/c1-51664250-zajima-vas-kde-se-ma-na-sumave-kacet-podivejte-se-na-nove-fotky

Ano, přesně tak. Je zdokumentováno, že při ponechání smrkových porostů s odumřelým stromovým patrem bez zásahu se v nové generaci nejvíce uplatňuje opět smrk. Důvody jsou celkem jednoduché:
Náletové dřeviny klíčí na plochách s narušenou půdou (k tomu dochází při asanacích), zatímco smrk klíčí na pařezech, tlejícím dřevě a mechu. V národním parku Bavorský les toto zkoumají od roku 1993, výsledky mluví jasně. Na asanovaných plochách je březový les, na bezzásahových je smrčina s příměsí jeřábu a nepatrně břízy.
08. 08. 2011 | 14:16

Cech napsal(a):

Aktivistů je v pondělí na místě zatím kolem dvacítky.
Úkol aktivistů je jasný a výše panem Komárkem popsaný.
"Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů".

Proto je nutné využít veškeré moderní techniky k prosazení výše stanoveného.
Využití terénních vozidel a prostě tím autem musí aktivista dojet až ke stromu a tam se přivázat,jinak ten protest ztrácí na efektu.

Podstata je bohužel v něčem jiném.
Uvážíme li, kolik se v uplynulých letech vytěžilo dřeva ze Šumavy.
Lze dohledat, že v minulých dvou letech letech "František Krejčí" vytěžil v parku asi 700 000 m3. To vše má na svědomí ohromné šírení toho kůrovce.

Ve světle těchto fakt je nutné přestat mlžit na obou stranách.
a) Stránský chce těžit stejně jak ten před ním
b) proč pan Krejčí aktivistům nevadil a pan Stránský je jim trnem v oku.
Proto aby letos pan Stránský vytěžil predpokládaných 400 000 m3,zorganizoval pomocí starostů podporu "obyvatel".

Obyvatelé šumavských obcí se v pondělí ráno znovu postavili proti ekologickým aktivistům. Silnici, kudy aktivisté odjíždějí auty ze svého ubytování, obyvatelé zablokovali pomocí traktorů.

Začněme veřejnosti občas říkat něco jako pravdu pane Komárku,bývá to dobrým zvykem, když si chceme veřejnost naklonit pro svůj Job.

Takže poslední otázka:
Komu se u duhových nehodí pan Stránský?
08. 08. 2011 | 14:18

Občan napsal(a):

To Netvor:

A zase neříkáte pravdu, resp. si ji upravujete, jak se Vám hodí.
Zatímco Bavorský les má přísně chráněnou rozlohu (1. zóna) cca 8000 ha, v ČR to je 45000 ha.
Celý německý NP měří 24000 ha a vše ostatní je běžně pěstovaný hospodářský les.
Český NP má 70000, z toho je 1. zóna 45000 ha a jen malý zbytek je běžný hospodářský les. A to má česká Šumava ještě dalších 30 000 ha chranného pásma.

Takže NP Šumava je 4x větší než Bavorský les, kterým se zelenouřvanci neustále ohánějí!

A ještě jednu drobnost - POKUD by byla Šumava odlesněna, PAK by to znamenalo úplné nebo významné vysušení blat, změnu vodního režimu na Šumavě a následky v podobě sucha v nižších polohách (zemědělských). Ze Šumavy teče jak Vltava, tak Otava. Umíte si představit, co by to znamenalo pro českou ekonomiku, kdyby Vltava přišla o vodu??? Nezapomínejme, že z ČR všechna voda bez výjimky odtéká. není jediná řeka, která by sem vodu přiváděla.

Už mi ta nazelenalá demagogie opravdu pije krev. Zůstává za vámi jen doslova spálená země; mrtvá holina, sežraná tu breberami, jindy FVE nebo přiotrávená řepkou či zničená rychlerostoucím plevelem. Jděte už se svými experimenty k čertu.
08. 08. 2011 | 14:18

Netvor napsal(a):

Ive spíše: Nemám nic proti nezasahování v prvních zonách. Jejich původnost je diskutabilní, ale budiž. Proč se ale kůrovec rozlezl po celé Šumavě? Kdo blokoval zásahy v druhých zonách, což se nakonec děje i dnes u Modravy? A v Bavorském lese jsem mnohokrát byl. První zona je zcelena a kolem ní bylo vyrubáno nárazníkové pásmo. A také tam mají asfaltové cestičky a ohrady s původními šumavskými zvářaty:-)Nakonec, co víte o tom, že bavorská vláda schválila výstavbu cca 300 větrných generátorů na holinách v Bavorském lese (zdroj Jč. listy)? Tak se ptám, to opravdu chceme?

Právě to území u Modravy, kde se dnes blokuje, bylo (mělo být) připojeno k první zóně. V širších souvislostech to mělo být jedním z kroků k vytvoření lepší zonace parku. Tak, aby jádrových území (prvních zón) byl menší počet, měly dostatečnou velikost, kompaktní tvar, tudíž aby bylo možné vymezovat efektivní nárazníková pásma proti šíření kůrovce. Takto koncipovanou změnu zonace vytrvale blokují starostové šumavských obcí. Asi jim ten kůrovec ve druhých zónách vyhovuje...
08. 08. 2011 | 14:20

Občan napsal(a):

To Ives?

Jen pro doplnění - organizované lesnictví vč. uceleného vzdělávání v oboru zavedl v Čechách Karel IV. Všechny královské lesy byly od té doby odborně pěstovány jako především hospodářské lesy. Lov a další kratochvíle měly jen okrajový vliv na charakter porostů.
Pěstování lesa má tedy v Čechách minimálně 700letou tradici; ale je pravděpodobné, že lokálně si místní velcí pánové, jako třeba Vítkovci nebo Markvartici, upravovali lesnictví na svých domniniích obdobně již dříve.
08. 08. 2011 | 14:23

Martin napsal(a):

Jakékoliv názory na cokoliv kohokoliv z Greenpeace nikoho nezajímají. Po Climategate, blamáži s FVE a větrem, pálení potravin v motorech aut a fašistickém zákazu žárovek je třeba zeleným bolševikům ukázat záda.
08. 08. 2011 | 14:23

Ives napsal(a):

Netvore, tetřev k svém životu potřebuje i stromy, k hřadování, ke krytu apod. Na jedněch fotografiích vidím hustý porost smrku různého věku, na jiných roztroušené semenáčky ve vysoké trávě. Takže nic co by vyvracelo to jsem psal o změnách. Ke kácení na rakouské straně jen toto:Tam ctí ochranu soukromého majetku opravdu důkladně, takže i lesa a je jen na majiteli, aby si ho ochránil. Nakonec, škody stejně bude platit ČR.
08. 08. 2011 | 14:25

Zdeněk Brom napsal(a):

Netvor:

Odkaz na blog je zajímavý. Prohlédněte si především pátou fotku od začátku. Hne v popředí je krásný pařez jako důkaz toho, že v těchto místech se kácelo. Jo, a druhý je hned za ním :)
08. 08. 2011 | 14:27

Zdeněk Brom napsal(a):

Netvor:

Odkaz na blog je zajímavý. Prohlédněte si především pátou fotku od začátku. Hne v popředí je krásný pařez jako důkaz toho, že v těchto místech se kácelo. Jo, a druhý je hned za ním :)

Mimochodem, řada těch malých smrků, co slouží jako doklad toho, že se les obnovuje, tam bylu už při usychání těch vzrostlých smrků. Brouček je totiž specialista a vybírá si smrky jen v určitém stáří.
08. 08. 2011 | 14:29

Ives napsal(a):

Občane, to o lesnictví bylo asi pro Slámu, ale díky za podporu.
08. 08. 2011 | 14:29

Netvor napsal(a):

Občan napsal(a):

To Netvor:

A zase neříkáte pravdu, resp. si ji upravujete, jak se Vám hodí.
Zatímco Bavorský les má přísně chráněnou rozlohu (1. zóna) cca 8000 ha, v ČR to je 45000 ha.
Celý německý NP měří 24000 ha a vše ostatní je běžně pěstovaný hospodářský les.
Český NP má 70000, z toho je 1. zóna 45000 ha a jen malý zbytek je běžný hospodářský les. A to má česká Šumava ještě dalších 30 000 ha chranného pásma.

Takže NP Šumava je 4x větší než Bavorský les, kterým se zelenouřvanci neustále ohánějí!

A ještě jednu drobnost - POKUD by byla Šumava odlesněna, PAK by to znamenalo úplné nebo významné vysušení blat, změnu vodního režimu na Šumavě a následky v podobě sucha v nižších polohách (zemědělských). Ze Šumavy teče jak Vltava, tak Otava. Umíte si představit, co by to znamenalo pro českou ekonomiku, kdyby Vltava přišla o vodu??? Nezapomínejme, že z ČR všechna voda bez výjimky odtéká. není jediná řeka, která by sem vodu přiváděla.

Už mi ta nazelenalá demagogie opravdu pije krev. Zůstává za vámi jen doslova spálená země; mrtvá holina, sežraná tu breberami, jindy FVE nebo přiotrávená řepkou či zničená rychlerostoucím plevelem. Jděte už se svými experimenty k čertu.

Občane, odkud máte tyto údaje, No pochlubte se...Rád bych Vám navíc prozradil jednu docela prostou informaci - žádné lesy v národních parcích nejsou v kategorii hospodářský les. nesmí být. Na to je zákon, občane.
Ta Vaše teorie o vysušení Vltavy - jak jste na to přišel? To je největší fantasmagorie, kterou jsem za poslední roky slyšel. Kdybyste se obtěžoval namísto vyřvávání shánět si nějaké informace, pak byste věděl, že:
1) odlesnění Šumavy je úplně mimo mísu (les se přirozeně obnovuje, navíc na většině plochy Šumavy je les vzrostlý a "nepoškozený")
2) Mrtvá holina může vzniknout nanejvýš těžbou ( i když také ne, to je absurdní pojem)
2) Existují vědecké výzkumy, provedené na Šumavě, které jasně ukazují, jak to s tím vodním režimem je. Dočasný "sucholes" funguje z hlediska zadržování a odtoku vody kupodivu téměř stejně, jako les se zeleným stromovým patrem. Důvodem je nepoškozená půda a nepoškozená přízemní patra vegetace. Naopak, problém z hlediska hydrologie znamenají holiny, vzniklé při asanacích (i když ne takový, aby vedl k těm Vašim fantasmagoriím). Klidně Vám hodím nějakou citaci, ale nejsem si jist, jestli Vás to vůbec zajímá. Kdo Vám tyhle hovadiny nakukal??!
08. 08. 2011 | 14:31

Ives napsal(a):

Loučím se s pozdravem "Za Zelenou střechu Evropy"!
08. 08. 2011 | 14:36

Netvor napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):

Netvor:

Odkaz na blog je zajímavý. Prohlédněte si především pátou fotku od začátku. Hne v popředí je krásný pařez jako důkaz toho, že v těchto místech se kácelo. Jo, a druhý je hned za ním :)

Mimochodem, řada těch malých smrků, co slouží jako doklad toho, že se les obnovuje, tam bylu už při usychání těch vzrostlých smrků. Brouček je totiž specialista a vybírá si smrky jen v určitém stáří.

Jasně, že tam byly. Tomu se říká "biologické dědictví". Základ přirozené obnovy. V každém vzrostlém lese jsou nějaké semenáčky, přitlumené v růstu nedostatkem světla, případě živina vody. Tyto však mají schopnost při odumření stromového patra znovu nastartovat růst. K nim se postupně přidají nové semenáčky. Je to i jeden z důvodů, proč následný les nemůže být stejnověký. Mimochodem, výzkumníci v Bavorském lese zjistili pozoruhodnou věc. Jakmile se do porostů pustí kůrovec, smrky začnou intenzivněji plodit. Mát o příroda dobře zařízené. V rámci vývojového cyklu taková dobrá vychytávka.
Tu fotku jsem sem nedával já.
08. 08. 2011 | 14:38

Netvor napsal(a):

Ives: nebojte se ničeho:-) Jen si budete muset zvyknout, že ta střecha je pokaždé někde děravá. Ostatně, masivnímu šíření kůrovce účinně nezabráníte ani lesnickými metodami. Pouze tu rekonstrukci zpomalíte za cenu vysokých nákladů.
08. 08. 2011 | 14:41

Občan napsal(a):

To Ives:

Podpořím Vás ještě jednou - ohledně tetřeva (nebo možná ttřívka).
V Polabí se tetřev i tetřívek také vzácně objevuje; stálý výskyt tetřeva není ve vnitrozemí zaznamenán od konce 19. století, tetřívka od 20. let 20. století. Ale pokud se objeví, pak je to hlavně na zátopových drnitých loukách s remízky a v blízkosti lesa. Tuhle vystartoval z houštiny u řeky a bylo to jako když spustí těžký kulomet. A startoval z větve stromu.
08. 08. 2011 | 14:44

jonáš napsal(a):

Občan s těma číslama nějak fantazíruje ;-)
Čtení pro ty, kterejm nestačí tiskovej mluvka Stráskýho se dá najít třeba tady, http://infodatasys.cz/lesnioblasti/default.htm
Pro začátek třeba
http://www.infodatasys.cz/sumava/DynamikaSumava1.pdf
http://www.infodatasys.cz/sumava/DynamikaSumava2.pdf
Za Šumavu zelenější ..
08. 08. 2011 | 14:44

Netvor napsal(a):

Martin napsal(a):

Jakékoliv názory na cokoliv kohokoliv z Greenpeace nikoho nezajímají. Po Climategate, blamáži s FVE a větrem, pálení potravin v motorech aut a fašistickém zákazu žárovek je třeba zeleným bolševikům ukázat záda.

Nuže, Vás asi také nic nezajímá. Vy máte ve všem jasno, víte, na koho co svést a tak. Tomu se říká "boží člověk". Stačí mít přesvědčení. Myslet a vyhledávat informace je moc těžké a nedejbože byste se mohl dozvědět něco, co by do Vašeho přesvědčení nezapadlo. To by byl malér, že?
08. 08. 2011 | 14:46

Občan napsal(a):

To Netvor:

Já už vím, kdo jste, Netvore. Vy jste ten PR demagog, co byl v minulém Komárkově blogu. Nemyslím tím, že byste psal podobně; Vy jste stejná osoba, jen jste použil jiný nick.
Používáte úplně stejně útočnou demagogii a čím více argumentů je použito vůči Vám, tím arogantnější a agresivnější je Váš projev.
Takže si plkejte, co chcete a hádejte se s kým chcete. já na tohle nemám čas ani chuť; ale buďte si 100% jistý, že prokazujete zelenoteráčům medvědí službu. Takovýmhle projevem nikoho nepřesvědčíte, i kdybyste měli pravdu.
08. 08. 2011 | 14:50

Netvor napsal(a):

Občan napsal(a):

To Ives:

Podpořím Vás ještě jednou - ohledně tetřeva (nebo možná ttřívka).
V Polabí se tetřev i tetřívek také vzácně objevuje; stálý výskyt tetřeva není ve vnitrozemí zaznamenán od konce 19. století, tetřívka od 20. let 20. století. Ale pokud se objeví, pak je to hlavně na zátopových drnitých loukách s remízky a v blízkosti lesa. Tuhle vystartoval z houštiny u řeky a bylo to jako když spustí těžký kulomet. A startoval z větve stromu.

Že ten tetřev vystartoval z větve stromu, to je argument těžkého kalibru. Myslíte si, že nelze hřadovat na suchém kmeni? Na holině pro tetřeva místo není, v sucholese není problém.
08. 08. 2011 | 14:52

pgjed napsal(a):

Pane Komárku, nechejme politických "argumentů" a držme se faktů. Lokalita Ptačí potok je 2. zóna, hospodářský les, ve kterém je na ploše několika málo km2 4000 kůrovčáků. Lokalita je ze všech stran obklopena prvními zónami. Buďte, prosím, tak dobrý a nastiňte nám tady perspektivu porostů v prvních i druhých zónách v této lokalitě na nejbližších cca 20 - 30 let. Vyjděte z toho, že správa NP poruší zákon o lesích, který je legislativní silou o 2 řády výše, než vládní nařízení a přistoupí na požadavek odpůrců kácení. Co bude dál? Pěkně nám to popište. To jsem zvědav.

Pro netrpělivé, lokalita Ptačí potok je cca 3 km severně od lokality Březník, která je hmatatelným, ba učebnicovým příkladem, jak dopadnou "pralesní experimenty" v hospodářském lese. Informovaným není třeba více.
08. 08. 2011 | 14:53

jinka napsal(a):

Budu se opakovat, takže pokud jste to už četli jinde, omlouvám se, ale častá krůpěj i kámen prorazí. Jsem proti kácení v nepatřičných částech NP Šumava a technokratickému přístupu k přírodě.
--------------------------------------
"Netěžení napadených stromů, anebo jejich odtěžení nemá naprosto žádný efekt. Tedy kromě toho, že tam zhnijí kvanta dřeva."
"Lpím na zelené Šumavě, protože se mi zdá prospěšnější než hnědá, paradoxně i z hlediska ochrany, protože na Šumavě nerostou jen stromy, ale je tam celý komplex živočichů,rostlin a mikroorganismů vázaných na toto prostředí. Nevěřím, že změnou skladby porostu(místo smrčin uschlý les s bujícícm bylinným patrem a náletem tzv.pionýrských dřevin jako je jeřáb apod)nedojde i dalším změnám."

Je mi upřímně líto člověka, kterého při pohledu na "nepořádek" v technicky nekáceném a neudržovaném lese tj. "bezzásahové divočině", napadne nejdřív zbytečně nezužitkované dřevo. Vážení, na tom tlejícím dřevě probíhají přírodní a přirozené procesy vedoucí k další obnově lesa - nové semenáčky rostou na svých padlých předchůdcích mnohem spolehlivěji, protože mají lepší mikroklima a více dostupných živin, než by měly na vykácené holině.
-------------------------------------------

Zná někdo z "protiekoteroristického" tábora pojem SUKCESE?

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sukcese_%28ekologie%29

http://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_succession - obsáhlejší a přesnější

Příroda si vždycky pomůže sama - jen se musíme smířit s chybami svých předků a svými a s úctou a pokorou oné přírodě nechat dostatek času a prostoru.

Z lidského hlediska to může trvat příliš dlouho a následky našich prohřešků ponese i 1-2 generace potomků, ale výsledek by stál za to a my bychom jim ho neměli odepřít svou marnou snahou vyřešit něco tady a teď... což funguje při zaníceném apendixu, ale ne ve smrkové monokultuře...

Napravit nejhorší chyby a pak podat velmi opatrnou a uváženou pomocnou ruku, tam kde to je potřeba - jinak vyklidit pole a NEZASAHOVAT --- NEJLEVNĚJŠÍ (což vadí těm, kteří by chtěli vydělat) RELATIVNĚ NEJPOMALEJŠÍ (což vadí všem, ale sami si za to můžeme, ne?) ovšem NEJSPOLEHLIVĚJŠÍ ZPŮSOB ÚSPĚŠNÉ OBNOVY lesa (nejen - viz poslední odkaz)...

http://krajina.kr-stredocesky.cz/article.asp?id=44 - poslední odstavec

Připomíná do občas boj s větrným mlýnem, ale naděje umírá poslední.
----------------------------------------
"A ještě jednu drobnost - POKUD by byla Šumava odlesněna, PAK by to znamenalo úplné nebo významné vysušení blat, změnu vodního režimu na Šumavě a následky v podobě sucha v nižších polohách (zemědělských). Už mi ta nazelenalá demagogie opravdu pije krev. Zůstává za vámi jen doslova spálená země; mrtvá holina, sežraná tu breberami, jindy FVE nebo přiotrávená řepkou či zničená rychlerostoucím plevelem. Jděte už se svými experimenty k čertu."

Když nám na VŠ přednášeli o lese, vodě a krajině vůbec a když jsme se nevěřícně seznamovali s různými "laickými a technickými" přístupy k životnímu prostředí, bylo nám řečeno něco v tomto znění: "Ano, člověk dávno přestal být pokorný a příliš dlouho se snaží přírodě vnutit svá pravidla. Vy jste už další generace, která se naplno potkala se smutnými následky tohoto konání a měla by být poučena z těchto chyb. Vás čeká namáhavá a zdlouhavá práce, trpělivě vysvětlovat a ukazovat lidem novou cestu k přírodě."

držme sobě i přírodě palce
08. 08. 2011 | 14:55

Honza napsal(a):

Prosba pro Netvora alis Predsidky a stereotypy: mohl byste mne laskave kontaktovat na maialis@seznam.cz ? Mam pro Vas pracovni dotaz{nabidku. Moc dekuju.
08. 08. 2011 | 14:58

Občan napsal(a):

To pgjed:

No, jak by to dopadlo?
Pokud jsou alespoň některé z ohrožených lesů v soukromém vlastnictví, pak vlastníci úspěšně zažalují stát o náhradu škody, která dosáhne výše minimálně desítek mega.
Pokud jsou ve vlastnictví Lesů ČR, pak tyto poslušně sklapnou kramfleky a povolají Chalupou nebo Fuksou "doporučenou" firmu, aby s tím něco udělala. Pokud by se pokusily zažalovat stát, Chalupa nebo Fuksa vymění ředitele (nebylo by to porpvé). A dostanou dotaci (která poputuje obratem oné ministersky spřítelé firmě).
Výsledek bude stejný - škoda ve výši desítek mega Kč, kterou zaplatí stát, tedy my. A která bude chybět jinde.
08. 08. 2011 | 14:59

Netvor napsal(a):

Občane,
udělejte si malý rozbor diskuse. Kdo tady argumentuje. Vy snad? Pokud uvádíte nějaké argumenty, pak je lze velmi snadno vyvrátit. Obviňujete druhé lidi ze lhaní, přitom sám uvádíte nevím odkud fantasmagorická čísla o prvních zónách. To ostatní, co předvádíte, je pouhé plivání po těch, co nesdílejí Vaší ideologii. Já k Vám vlídný nebudu, protože vy se tu chováte vulgárně. Kdybyste něco znal, dokázal argumentovat, tak prosím. že se mnou nesouhlasíte, mi nevadí. Vadí mi, že neznáte nic, hlavně když se můžete lacině navážet do svých protivníků. Je to trapné.
Budete se divit, ale o PR nevím nic. Nikdy jsem to nedělal.
08. 08. 2011 | 15:00

jonáš napsal(a):

Tak ještě jednu doporučenou četbu .. http://infodatasys.cz/sumava/porovnanimanagemenu.htm
Ovšem s mladejma i staršíma svištěma vybavenejma mediální příčurkou asi hne jen to, až tam budou pařezy všude (jásot nad jednim nalezenym na fotce jsem nějak nepochopil).
Ovčanova čísla: NP BW = 24000 ha z toho cca 8000 ha prvni zona (možná už víc)
NP Šumava = 68000 ha z toho 8840 ha první zona (částečně vykácená na vyjímky)
Březník: v okolí převážně II. zona stejně jak na Ptačim potoce, takže vykáceno právem?
Prostě co v Německu funguje, tady na divokym východě selhává.
08. 08. 2011 | 15:03

Honza napsal(a):

jinka:
ad odvoz padlých stromů: ty stromy musí zůstat v lese ještě z jiného, mnohem důležitějšího důvodu, než sukcese: zetlením dodají do jinak velmi chudé lesní půdy organickou hmotu, nezbytnou mj. pro zachování rozumného pH a ochraně proti kyselým dešťům.

Občan:
"Používáte úplně stejně útočnou demagogii a čím více argumentů je použito vůči Vám, tím arogantnější a agresivnější je Váš projev."

Člověče, vy nikdy nezklamete. Diskuse s odborníkem ve Vás pravidelně rozjitří ty nejnižší pudy, ať už se mluví o čemkoli. Připomínáte mi plukovníka Hedbábného z vojenské katedry: "Vy to vždycky tak zamotáte, že to vypadá, jako že máte pravdu. Ale nemáte!"
08. 08. 2011 | 15:05

Občan napsal(a):

To Jirka:

Pravděpodobně Vám unikl takový drobounký detail - v době, kdy to takhle víceméně fungovalo, tedy naposledy někdy ve 13. století, žilo na celém území dnešní ČR cca 1,5 milionu lidí. Praha za Karla IV. byla třetím největším městem Evropy, a to měla cca 25 000 obyvatel.
Takže lidem mohlo být úplně šumák, pokud někde padl kus lesa. Ani to nepostřehli, protože bylo-li to víc než 5 km od jejich chalupy, pak se to stalo v nesmírné dálce. Krom toho byly hvozdy, zejména ty pohraniční, zčásti zcela neprostupné.

Dnes nás na stejném území žije 7x víc a musíme nějak hospodařit s půdou, vodou, lesy. Jinak si svou zemi proměníme v poušť. Dnes už není prostor na zhůvěřilé experimenty party pomatenců, kteří se chovají, jako by zde stále ještě žilo těch 20 lidí na km2 a bylo celkem jedno, co kdo kde začne obdělávat.
08. 08. 2011 | 15:06

Netvor napsal(a):

pgjed:
Nechci úplně odpovídat za pana Komárka. Jen jednu otázku: Kde v národním parku Šumava může být dle zákona hospodářský les?
Pokud nevěříte teorii o vývojovém cyklu horských smrčin, můžete shlédnout experimentální ověření v sousedním NP Bavorský les. Zde sledují přirozenou obnovu v bezzásahových územích 20 let. Pokud jste informovaný tak tušíte, že je to dostatečně dlouhá doba. Můžete se přesvědčit, že vše je v pořádku.
08. 08. 2011 | 15:08

Honza napsal(a):

Experiment není nechat horské smrčiny na pokoji, ať si poradí samy. To je velmi konzervativní, takřka pravicový přístup. Experiment naopak je, pokoušet se tam pomocí harvestorů prales vypěstovat. Navíc experiment, který už opakovaně selhal.
08. 08. 2011 | 15:10

pgjed napsal(a):

To Netvor:

Jenom mě padlo oko na vaši bubnovou palbu na Občana. Pár drobných detailů.

- Na NP Šumava není zákon. Pokud se dobře pamatuji je na jeho zřízení vládní nařízení. Nikde se v něm nepíše, že přestává platit zákon o lesích, který je právní silou o 2 patra výše.

- Les se Částečně přirozeně obnovuje semenáči smrkové monokultury, na které přiletí brouk za 30 let znovu a dokoná dílo skázy. Jelikož nejsou v inkriminovaných oblastech prakticky jiné dřeviny, znamená to konec lesa. Tam, kdenevyrostou semenáče okamžitě a nepředrostou buřeň a traviny, stejně zajdou, nebo nevyklíčí nic. Je náhrada stojatého lesa pásmy křovisek a buřeně cílem odpůrců hospodářských zásahů? To je ta mrtvá "holina" bez lesa.

- Sucholes nefunguje jako les. Nerní to fyzikálně a biologicky možné. Prostě objem vody zadržený zelenou nadzemní hmotou se v sucholese nezadrží. Nezastíněné mokřiny, toky, půda vegetace mají významn+ větší odpar. Co se odpaří, to neodteče, což znamená vysýchání mokřin. Prostě biologii a fyžiku nesvážete řetězem v železné trubce a radovat se z toho, jak to lýkožroutům pěkněš chrupe, může opravdu jenom hlupák.

- Se startem ze suché haluze tetřev opravdu nemá problém, jenom nevím, jaké pupeny bude na té suché větvi zobat a mladé rašící smrkové pupeny on tuze rád.
08. 08. 2011 | 15:12

Netvor napsal(a):

Dnes nás na stejném území žije 7x víc a musíme nějak hospodařit s půdou, vodou, lesy. Jinak si svou zemi proměníme v poušť. Dnes už není prostor na zhůvěřilé experimenty party pomatenců, kteří se chovají, jako by zde stále ještě žilo těch 20 lidí na km2 a bylo celkem jedno, co kdo kde začne obdělávat.

Jděte to zkusit, občane. Dokažte nám, že jsme pomatenci. Nynější vedení parku by Vám mohlo vyjít vstříc a povolit drobný experiment, na kterém byste nám mohl jasně ukázat, že bezzásahovostí v 1. zóně NP proměníme zemi v poušť. Budete hrdina, když to dokážete. Budu se k Vám modlit do konce života. Promiňte, ale jinak už s Vámi mluvit nelze. Argumenty nejsou k ničemu. Odrážejí se od Vás jako od zdi. Jste alespoň schopen připustit, že jste uváděl nesprávná čísla zonace?
08. 08. 2011 | 15:15

Netvor napsal(a):

pgjed napsal(a):

To Netvor:

Jenom mě padlo oko na vaši bubnovou palbu na Občana. Pár drobných detailů.

- Na NP Šumava není zákon. Pokud se dobře pamatuji je na jeho zřízení vládní nařízení. Nikde se v něm nepíše, že přestává platit zákon o lesích, který je právní silou o 2 patra výše.

Víte, to je zákon o ochraně přírody a krajiny. Tam je definováno to podstatné o národních parcích.
08. 08. 2011 | 15:17

Honza napsal(a):

pgjed:
v 15.12 jste napsal 4 body do diskuse. Uplně všechny, opakuji úplně všechny jsou věcně chybně. To se zatím nepovedlo ani Občanovi, ten pro jistotu neargumentuje vůbec.

Pokud si nepletu, jste politik ze slušné středové strany, kterou mimochodem volím. Proboha, proč si konservativní a rozumný člověk, jako vy, nejdřív neověří základní fakta, než se pustí do diskuse? Mluvil jste o té věci někdy s nějakým přírodovědcem?
Je mi z toho smutno.
08. 08. 2011 | 15:22

irinek napsal(a):

Pane Slámo,
říci o dnešních obyvatelích Šumavy,že jsou "z 95% náplava" je více než směšné.Ti "přivandrovalci" sem přišli po roce 45,tedy před šestašedesáti léty (!) a žijí tu hlavně jejich potomci.Argumenty vás, zuřivých přátel kůrovce, jsou v mnoha případech podobného ražení.Onehdy jsem byl na rakouské straně lesa v obci Schwarzenberg a zeptejte se jejích obyvatel,co si myslí o otřesně zničených stromech na Trojmezné a Třístoličníku.Vás, české aktivisty by hnali bičem.A to nejsou ani podle vás žádní přivandrovalci.
08. 08. 2011 | 15:23

Netvor napsal(a):

Les se Částečně přirozeně obnovuje semenáči smrkové monokultury, na které přiletí brouk za 30 let znovu a dokoná dílo skázy. Jelikož nejsou v inkriminovaných oblastech prakticky jiné dřeviny, znamená to konec lesa. Tam, kdenevyrostou semenáče okamžitě a nepředrostou buřeň a traviny, stejně zajdou, nebo nevyklíčí nic. Je náhrada stojatého lesa pásmy křovisek a buřeně cílem odpůrců hospodářských zásahů? To je ta mrtvá "holina" bez lesa.

I o tomto už v diskusi výše byla řeč. Smrk klíčí především na tlejícím dřevě. Toho je v bezzásahové porostu dostatek. Křoviska a buřeň klíčí na holé narušené půdě. Ta v bezzásahových porostech téměř žádná není. Tedy, jistě to není cílem. naopak, bezzásahovostí toho, co popisujete, nelze dosáhnout. Mimochodem, kůrovec napadá starší stromy.
08. 08. 2011 | 15:24

hawk napsal(a):

Zelení popouzí lidi, neboť jsou zelení. Média nemají o čem psát, neboť jsou prázdniny a okurková sezóna. Tak jsme udělali TÉMA Šumava, které je o ničem, jen se pár zelených teroristů zviditelňuje, zdarma.

......a kůrovec kůru kouše.
08. 08. 2011 | 15:24

Občan napsal(a):

No, celý NP Šumava je vůbec rozkošný právní paskvil.
Zřízen vládním nařízením, zonace provedena vyhláškou k zákonu o ochraně přírody a krajiny k CHKO Šumava (o národním parku ani muk) , návštěvní řád je vydáván Opatřením správy NP Šumava.

A tak ne napadá, jak to vlastně je po právní stránce s tou těžbou a netěžbou, a s dodržováním ZÁKONŮ, které zcela nepochybně stojí, co se právní síly týče, mnohem výš než nějaká vyhláška nebo nařízení vlády.
08. 08. 2011 | 15:24

Ives napsal(a):

Jsem zpět. Pravda, tetřev nemá se sezením na smrkové větvi problém technický. Zrovna tak může sedět na železném klandru. Ale jde o plachého tvora, který potřebuje kryt při hřadování, instikt mu velí se skrývat. Nejen on, ale i ostatní opeřenci určitě v celých hejnech sídlí v těch krásných lesích:-)). Náletové smrky jsou hezké, ale vzhledem k jejich různověkosti dojde pouze k tomu, že kůrovec se rozptýlí. Navíc stačí druhý Kyrill a máme ho tu zpět. A k tomuto sporu? Ekologicky se tu zachraňuje krajina, která je již několik století ovlivňována člověkem, takže její unikátnost spočívá právě a pouze v lidské činnosti. Nakonec, jako porovnání stačí Třeboňsko, uměle vytvořený ekosystém. Co to takhle třeba začít chránit tam? Je to naprosto stejné jako na Šumavě! Nestarejte se 20 let o rybníky a uvidíte ten bordel!Tady vlastné dochází k popírání užitku a výsledku činnosti, která předmět tohoto sporu (Šumavu)a její cenné ekosystémy vytvořila! Tomu říkám paradox.
08. 08. 2011 | 15:28

jinka napsal(a):

Občan: "Dnes už není prostor na zhůvěřilé experimenty party pomatenců, kteří se chovají, jako by zde stále ještě žilo těch 20 lidí na km2 a bylo celkem jedno, co kdo kde začne obdělávat."

A já si myslím, že není ani čas na urážky...
Pokud nazýváte lidi, kteří o přírodě přemýšlejí jinak než Vy, pomatenci, a jejich činy jsou pro Vás zhůvěřilými experimenty, doporučuji srovnat jejich postupy a cíle s tím, co a jak bylo "skvěle" vyhospodařeno v minulosti - nesmyslné regulace vodních toků, odvodňování, vytváření zemědělských monokultur na velkých plochách, znečištění odpady ve všech ekosystémech atd.

Stačí se zamyslet, porozhlédnout a přestat se k přírodě chovat jako sobec (bez urážky)...
08. 08. 2011 | 15:28

jonáš napsal(a):

Já bych to řek jinak.
Pokud nazýváte lidi, kteří o přírodě přemýšlejí jinak než Vy, pomatenci, a jejich činy jsou pro Vás zhůvěřilými experimenty, je zbytečný se s váma snažit diskutovat, mezci zabedněný.
Nějaká odezva na ty čísla nebo odkazy? Nic? :-)
08. 08. 2011 | 15:31

pgjed napsal(a):

To Netvor:

Nedávno jsem viděl na televizi Noe docela podrobný a solidní film o revitalizaci lesa v NP Bavorský les. Lesa smíšeného, ve kterém díky kalamitnímu potlačení smrčin probíhá intenzivní sukcese listnáčů. Jenom nevím, jak si představujete něco podobného bezzásahově zařídit třeba na Březníku.

Jinak, pokud se někdo neodhodlá přijmout zřizovací zákon o NPŠ, je tam hospodářský les všude, kde není vyhlášena rezervace. Ono je to tak i podle příslušného vládního nařízení Popravdě, jenom hlupák by ze dne na den převedl hospodářský les na bezzásahový. To by bylo takové bolševické poručíme větru dešti.

Víte, já docela chápu vaše svaté nadšení. také jsem tím prošel v dobách svých ochranářských začátků. Než jsme zjistili, že z neserkaných vstavačových luk vstavače rychle zmizí a s návratem pravidelných sečí se opět vrátí. Bylo by jistě velmi dobré, kdybyste si s chladnější hlavou uvědomil, že až do vyhlášení NP byla Šumava CHKO, o les se staralii lesníci a bylo co chránit. A po 20 letech aktivistické ochrany a la NPŠ se nám množí lokality a la Březník a některé staleté lesní lokality, které si netroufli vydrancovat ani Schwarzenbergové jsou nenávratně a nenahraditelně v ... No v šak víte, kde končí záda. Co s tím? a co myslíte, že bylo lepší to špatné obhospodařování starými fořty, kteří to dělali po generace a v těch lesích po generace žili, nebo vědecká "ochrana"? Víte, je velmi těžké něco zachovat a zasahovat do přírodních procesů jen tolik, aby to nebylo ke škodě. A je velmi snadné, něco hloupě zničit a ještě snadnější o tom velkohuně plácat. Ale než naroste strom, za který se schová chlap, to trvá 100 - 120 let. Avěřte dá to práce, než vyroste.
08. 08. 2011 | 15:31

Občan napsal(a):

Netvor napsal(a):
pgjed napsal(a):
To Netvor:
Jenom mě padlo oko na vaši bubnovou palbu na Občana. Pár drobných detailů.
- Na NP Šumava není zákon. Pokud se dobře pamatuji je na jeho zřízení vládní nařízení. Nikde se v něm nepíše, že přestává platit zákon o lesích, který je právní silou o 2 patra výše.
Víte, to je zákon o ochraně přírody a krajiny. Tam je definováno to podstatné o národních parcích.
08. 08. 2011 | 15:17 "

Nikoli - např. České Švýcarsko je vyhlášeno samostatným zákonem č. 161/1999 Sb.
08. 08. 2011 | 15:36

Ivan napsal(a):

Nebudu hodnotit kůrovce, to mi nepřisluší neb o tom toho vím asi tolik, že ničí stromy, ale prý nemocné. Ani jeho rozšíření,
Co bych chtěl vědět, o tom se málo hovoří, jak to, že máme tak nedokonalé zákony, že je možno je porušovat i státními úředníky beztrestně. Za to nemůže kůrovec ani hvozd na šumavě. Za to mohou zodpovědní ve vládách které ty zákony společně s parlamentem vytváří a nejde pouze o Šumavu. Takto postavené konpromisy v rámci koalic jsou toho příčinou, tedy Vážení politice, neblbněte nám hlavu a začněte u sebe.
08. 08. 2011 | 15:41

Netvor napsal(a):

pgjed napsal(a):

- Sucholes nefunguje jako les. Nerní to fyzikálně a biologicky možné. Prostě objem vody zadržený zelenou nadzemní hmotou se v sucholese nezadrží. Nezastíněné mokřiny, toky, půda vegetace mají významn+ větší odpar. Co se odpaří, to neodteče, což znamená vysýchání mokřin. Prostě biologii a fyžiku nesvážete řetězem v železné trubce a radovat se z toho, jak to lýkožroutům pěkněš chrupe, může opravdu jenom hlupák.

Teď jsem se dozvěděl, že jste politik. V jedné věci se shodneme. Jsem středové orientace. Jinak s Vámi souhlasit nemohu. Víte, ty smrky jako takové vodu spíše odpařují (korunami), než zadržují. Pro zadržování je podstatná humózní půda, mechové a bylinné patro.
Ocituji Vám výsledky šumavských výzkumů:
" V povodí Modravského potoka, které je součástí standardní pozorovací sítě ČHMÚ, se měří odtok vody od roku 1931. Máme tedy dostatečně dlouhou řadu měření k tomu, abychom mohli posoudit, zda se odtoky zvyšují, či snižují. Do povodí spadají oblasti okolo Březníku, kde v letech 1996-2002 odumřel dospělý les a v povodí je 14% plochy tvořeno buď odumřelým lesem, nebo holinami. Po odlesnění a uschnutí lesa došlo ke zvýšení odtoku vody koncem zimy a na jaře, ale nikoliv v kletních měsících. jarní změnu vysvětlují právě dlouhodobá meteorologická data. V posledních letech se v březnu a dubnu prokazatelně zvyšují srážky a zároveň narůstají teploty, což vede k dřívějšímu tání sněhu a dalšímu navýšení jarních průtoků. Je ovšem poctivé zdůraznit, že v místech se vzrostlým lesem odtává sníh později. Rozhodně však odlesnění nezpůsobilo zvýšení odtoku vody a změny vodního režimu v letních měsících. Můžeme usuzovat, že přítomnost přízemní vegetace spolu s neporušenou lesní půdou působí obdobným tlumivým efektem jako les. Pokud ani v povodí Modravského potoka, kde se vyskytuje jedna z největších ploch odumřelého dospělého lesa na Šumavě, nebyl žádný vliv pozorován, je pravděpodobné, že ponechání části lesů NP ŠUmava přirozenému vývoji k ohrožení hydrologické stability nepovede. K podobnému závěru vedou i hydrologické studie z povodí Plešného jezera. V letech 2004-2009 zde postupně odumřela většina porostů, tedy ještě podstatně větší podíl původní lesní vegetace, než v povodí Modravského potoka. Přirtom jsme nepozorovali významnější změny odtoku v porovnání s předchozím obdobím 2000-2004."

Víte, ty smrky jako takové vodu spíše odpařují (korunami), než zadržují. Pro zadržování je podstatná humózní půda, mechové a bylinné patro.

Šantrůčková, H. a kol.(2010): Co vyprávějí šumavské smrčiny.
Doporučuji přečíst celou. Jsou zde shrnuty výsledky výzkumů ze Šumavy i z Bavorského lesa. Současné vedení NP knihu údajně zakázalo šířit.
08. 08. 2011 | 15:41

Netvor napsal(a):

Občan napsal(a):

Nikoli - např. České Švýcarsko je vyhlášeno samostatným zákonem č. 161/1999 Sb.

Národní park Šumava zatím vlastní zákon nemá. Proto něj platí zákon o ochraně přírody a krajiny.
08. 08. 2011 | 15:43

jinka napsal(a):

"Sucholes nefunguje jako les. Nerní to fyzikálně a biologicky možné. Prostě objem vody zadržený zelenou nadzemní hmotou se v sucholese nezadrží. Nezastíněné mokřiny, toky, půda vegetace mají významn+ větší odpar. Co se odpaří, to neodteče, což znamená vysýchání mokřin. Prostě biologii a fyžiku nesvážete řetězem v železné trubce a radovat se z toho, jak to lýkožroutům pěkněš chrupe, může opravdu jenom hlupák."

Jen se třikrát zeptám: Jaká je Vaše biologicko-fyzikální odbornost? Kde jste vzal pojem sucholes? Když necháte ležet prkno na zahradě - nebude se pod ním náhodou držet vlhko?
08. 08. 2011 | 15:44

pgjed napsal(a):

To Netvor:

Poslyšte, vy ale hrozně kecáte. Zřejmě jste v lese nikdy nebyl, rozhodně jste se o žádný les nikdy nestaral!
"Smrk klíčí především na tlejícím dřevě. Toho je v bezzásahové porostu dostatek. Křoviska a buřeň klíčí na holé narušené půdě. Ta v bezzásahových porostech téměř žádná není."

Smrk klíčí všude, má-li půdu a vlhkost bez přísušku. Problém je v tom, že souběžně s ním klíčí bez líska, kalina, ostružina , bříza, traviny. Spolehlivě smrkové semenáče zadusí. i pod sucháry, jsou-li plošné. Rozhodujícím faktorem je totiž dostatek světla. A mohu vám ukázat smrčiny, zadušené lískou, břízou a ostružinou, které vyklíčily dlouho, dlouho po nich! Proč myslíte, že se smrčiny musí několikrát za rok obžínat, nebo ošlapávat až do výšky přes metr a tlumit buřeň?! A mohu vám ukázat kamenité stráně, kde se bez zálivky nechytne ani kontejnerovaná sadba. Natož aby tam něco vyklíčilo. Kromě ostružiní.

Prosím, mluvte do věcí, o kterých něco praktického víte. Řeči z knížek umí opakovat každý. Nebo přijeďte, já vás zaměstnám na pár týdnů a pak si můžžeme povykládat. Získáte zajímavou praxi. Mám lesy v CHKO a bdí nad nimi přísné oko zákona!
08. 08. 2011 | 15:48

Netvor napsal(a):

Nedávno jsem viděl na televizi Noe docela podrobný a solidní film o revitalizaci lesa v NP Bavorský les. Lesa smíšeného, ve kterém díky kalamitnímu potlačení smrčin probíhá intenzivní sukcese listnáčů. Jenom nevím, jak si představujete něco podobného bezzásahově zařídit třeba na Březníku.

Pane, je rozdíl v tom, jestli se pohybujeme ve vegetačním pásmu smrčin (na Šumavě cca od 1150 m na severních stranách a 1250 m na jižních stranách), nebo ve vegetačním pásmu horského smíšeného lesa. V první zóně NP Šumava jsou zařazeny porosty nejcennější z hlediska ochrany přírody - tedy zbytky horských smíšených lesů a zbytky přirozených smrčin, které se jaksi dostaly do té fáze, která se lidem (zvlášť neinformovaným) nelíbí. Ty druhotné smrčiny, nahrazující horský smíšený les, jsou ve druhých zónách a zasahuje se tam proti kůrovci standardními lesnickými metodami.
08. 08. 2011 | 15:48

Zdeněk Brom napsal(a):

Netvor:

Pro NP Šumava platí i nařízení vlády
http://www.npsumava.cz/gallery/3/971-narizeni163_92.pdf

které mimo jiné zmiňuje jako poslání parku zachování typického vzhedu krajiny.
08. 08. 2011 | 15:48

jinka napsal(a):

"Víte, je velmi těžké něco zachovat a zasahovat do přírodních procesů jen tolik, aby to nebylo ke škodě. A je velmi snadné, něco hloupě zničit a ještě snadnější o tom velkohuně plácat. Ale než naroste strom, za který se schová chlap, to trvá 100 - 120 let. Avěřte dá to práce, než vyroste."

Díky za poslední dvě věty - konečně někdo další zdůraznil, že je potřeba čas. Ovšem, kde ten čas vzít, když se zrovna teď ?MUSÍ? hrozně rychle kácet... Pokácet strom trvá chvilku, na nový se nechce čekat... Snahu o rozumnou diskuzi bych nenazývala velkohubým plácáním... Ale ani na tu diskuzi si ti "osvědčení" hospodáři nechtějí udělat čas...
08. 08. 2011 | 15:51

pavel napsal(a):

Občane,
proč nedoložíte čísla o rozloze národních parků, které jste tady prezentoval?
Je problém uvést zdroj, z kterého jste čerpal?
08. 08. 2011 | 15:52

Netvor napsal(a):

pgjed napsal(a):

To Netvor:

Poslyšte, vy ale hrozně kecáte. Zřejmě jste v lese nikdy nebyl, rozhodně jste se o žádný les nikdy nestaral!
"Smrk klíčí především na tlejícím dřevě. Toho je v bezzásahové porostu dostatek. Křoviska a buřeň klíčí na holé narušené půdě. Ta v bezzásahových porostech téměř žádná není."

Smrk klíčí všude, má-li půdu a vlhkost bez přísušku. Problém je v tom, že souběžně s ním klíčí bez líska, kalina, ostružina , bříza, traviny. Spolehlivě smrkové semenáče zadusí. i pod sucháry, jsou-li plošné. Rozhodujícím faktorem je totiž dostatek světla. A mohu vám ukázat smrčiny, zadušené lískou, břízou a ostružinou, které vyklíčily dlouho, dlouho po nich! Proč myslíte, že se smrčiny musí několikrát za rok obžínat, nebo ošlapávat až do výšky přes metr a tlumit buřeň?! A mohu vám ukázat kamenité stráně, kde se bez zálivky nechytne ani kontejnerovaná sadba. Natož aby tam něco vyklíčilo. Kromě ostružiní.

Dobrá, měl jsem napsat "klíčí i na tlejícím dřevě." Jak můžete předpokládat klíčení bezu, lísky, kaliny, ostružiny, travin v podmínkách, kde zůstane zachováno původní zapojené bylinné patro? Tu praxi, kterou popisujete, dobře znám. Tady se bavíme o trochu jiných podmínkách pro obnovu lesa, nemyslíte? Nechcete-li věřit mě, zajeďte si na správu NP Bavorský les. Tam Vám představí výsledky z výzkumných ploch pro srovnávací studie přístupů k obnově lesa postiženého kůrovcovou kalamitou.
Když už se snažíte se mnou lacině vypořádat tím, že jen opisuji knížky: Četl jste to? nebo myslíte, že je to zmanipulované ekologickými aktivisty?
08. 08. 2011 | 15:55

Netvor napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):

Netvor:

Pro NP Šumava platí i nařízení vlády
http://www.npsumava.cz/gallery/3/971-narizeni163_92.pdf

které mimo jiné zmiňuje jako poslání parku zachování typického vzhedu krajiny.

Pane Brom, nezlobte se, je to rozebráno v diskusi výše.
08. 08. 2011 | 15:56

Netvor napsal(a):

pgjed:
jestli chcete nechat vyklíčit břízu, ostružinu a pod., vjeďte tam traktorem!
08. 08. 2011 | 16:02

pgjed napsal(a):

To Jinka:

Ale, ale, jistě vám neuniklo, že sucholes je termín, se kterým přišel Netvor, tak se ho pro zjednodušení držím.

Prkno na vaší zahraděmá opravdu velmi málo společného s lesem v hustém zápoji a je docela obtížné vám ten rozdíl vysvětlovat, nemáte-li praktickou představu.

Jinak moje fyzikální odbornost je taková, že mě pár desítek let docela slušně živí, spolu s cca 15 lety biochemie navrch. A jako amatér se cítím být pár desítek let docela slušně kvalifikovaným ochranářem a po restitucích i lesníkem a zemědělcem s docela bohatou praxí. Nevím, zda je to pro vás dost. Pro mě to stačí k tomu, abych si mohl stát za tím, co zde napíšu nikoliv teoreticky, ale na základě zkušeností.
08. 08. 2011 | 16:06

Netvor napsal(a):

pgjed: A propo - kdyby ta Vaše teorie odvozená z hospodářského lesa byla pravdivá, co na tom? V první zóně NP se mají chránit přírodní procesy. Sukcesi jistě dobře znáte. Je to velmi zajímavý přírodní proces. Nakonec bychom se k té smrčině dostali i v případě, že byste vytvořil holinu a pak nechal vše samospádu. Jen by to trvalo o jednu generaci déle, než když do smrkového porostu s odumřelými stromy nebudete sahat. A došlo by k určité degradaci půdy ve fázi holiny.
08. 08. 2011 | 16:08

jinka napsal(a):

"Smrk klíčí všude, má-li půdu a vlhkost bez přísušku. Problém je v tom, že souběžně s ním klíčí bez líska, kalina, ostružina , bříza, traviny. Spolehlivě smrkové semenáče zadusí. i pod sucháry, jsou-li plošné. Rozhodujícím faktorem je totiž dostatek světla. A mohu vám ukázat smrčiny, zadušené lískou, břízou a ostružinou, které vyklíčily dlouho, dlouho po nich! Proč myslíte, že se smrčiny musí několikrát za rok obžínat, nebo ošlapávat až do výšky přes metr a tlumit buřeň?!"

tak ještě jednou:

SUKCESE=
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sukcese_%28ekologie%29
http://en.wikipedia.org/wiki/Ecological_succession - obsáhlejší a přesnější
08. 08. 2011 | 16:12

pgjed napsal(a):

To Netvor:

Vy ale opravdu strašně kecáte! A evidentně o tom nevíte ani pšouk. Rád vám ukážu břízy, 2x vyšší, než smrky v místech, kam se nedostanete ani s vrtulníkem. V době výsadby smrků tam nebyly ani semenáče bříz. A podobně šlahouny ostružiny, jak se pnou na pětileté smrky. Nebo semenáče smrku pod lískama, které je 5x předrostly. Nevíte nic! Zhola nic. Neztrácejte čas. Jestli vám na lese opravdu záleží, jděte někam na rok na brigádu. A jestli si jen tak honíte triko, vypadá to tak, tak se lesu vyhýbejte obloukem. Tím mu nejvíc prospějete.
08. 08. 2011 | 16:15

Netvor napsal(a):

pgjed napsal(a):

To Jinka:

Ale, ale, jistě vám neuniklo, že sucholes je termín, se kterým přišel Netvor, tak se ho pro zjednodušení držím.

Já jsem s tím termínem nepřišel, jen ho, uznávám, blbě papouškuju. Pokud vím, tak živé stromy zachycují část vodních srážek, která by se jinak dostala k povrchu půdy. Také neustále přečerpávají vodu z půdy do ovzduší transpiračním proudem. To spíše naznačuje, že odumření stromového patra způsobí zvýšení odtoku. Proto se také výše citované vědecké studie zabývaly vodním režimem v souvislosti s hrozbou povodní, nikoliv v souvislosti s vysýcháním. Dospěly však k závěru, že vodu účinně zadrží půda, mechové a bylinné patro.
08. 08. 2011 | 16:17

myslím napsal(a):

Neni snad "ušlechtilejší" snahy, než vytvořit umělý prales. Snad ještě ušlechtilejší by bylo "vyklonovat" chovné stádo dinosaurů. To by svět teprve čuměl.
08. 08. 2011 | 16:17

Netvor napsal(a):

pgjed napsal(a):

To Netvor:

Vy ale opravdu strašně kecáte! A evidentně o tom nevíte ani pšouk. Rád vám ukážu břízy, 2x vyšší, než smrky v místech, kam se nedostanete ani s vrtulníkem. V době výsadby smrků tam nebyly ani semenáče bříz. A podobně šlahouny ostružiny, jak se pnou na pětileté smrky. Nebo semenáče smrku pod lískama, které je 5x předrostly. Nevíte nic! Zhola nic. Neztrácejte čas. Jestli vám na lese opravdu záleží, jděte někam na rok na brigádu. A jestli si jen tak honíte triko, vypadá to tak, tak se lesu vyhýbejte obloukem. Tím mu nejvíc prospějete.

Píšete "v době výsadby smrků". Výsadba předpokládá, že se tam zasahovalo. Kde je to místo? Co se tam dělo předtím?! Na politika byste si mohl osvojit kultivovanější styl diskuse, pane. Jen opakuji, když nevěříte mě, zjistěte si to v Bavorském lese. Určitě Vám vyjdou vstříc. když mi řeknete, kde je ta Vaše lokalita, rád se s ní také seznámím.
08. 08. 2011 | 16:21

Netvor napsal(a):

myslím napsal(a):
Nemyslíte. Co je podle Vás umělý prales?
08. 08. 2011 | 16:22

pgjed napsal(a):

To Jinka:

No vy to máte nastudováno na wiki, já to kromě teorie znám i v praxi. Sice při tom víc bolí hřbet a ruce, než u počíteče, ale co myslíte, že má větší platnost?

A pod čarou, k čemu je vám dobrá byť i stoprocentní (10 - 15% by byl úspěch!) sukcese smrkové monokultury, když ta monokultura není trvale udržitelná?
08. 08. 2011 | 16:23

Netvor napsal(a):

pgjed:
Jinak, pane, já chodím do lesa téměř každý den a bedlivě jej pozoruji. Kvůli Vám se mu obloukem vyhýbat nebudu:-. Ostatně, jste ochoten připustit, že by přírodovědci, zkoumající dlouhodobě lesní ekosystémy, o lese něco věděli? Tím nemyslím sám sebe, ale např. autory výzkumů, které Vám předhazuji.
08. 08. 2011 | 16:25

Zdeněk Brom napsal(a):

Netvor:

Tak to pardon.

Koukám ale, že již operujete s NP České Švýcarsko. Mohl byste se vyjádřit k tomu, jak tam nakládají s kůrovcem?
08. 08. 2011 | 16:28

Petr z Tábora napsal(a):

Náhodou jsem poslouchal část diskuse senátorů k problematice NP Šumava.Tuším sen.Bratský uvedl příklad více než 200hektarové lokality "židovský les" která je shodou okolností po devastaci už 160 let ponechána svému osudu tak, jak nyní žádají ekologičtí aktivisté pro velkou část parku. Les se obnovil pouze na čtvrtině jeho rozlohy a 98% stromů jsou opět smrky. Jedinou správnou cestou je pomoci přírodě napravit ekologicky špatnou, ale hospodářsky užitečnou, práci našich předků.
08. 08. 2011 | 16:28

Netvor napsal(a):

pgjed napsal(a):

A pod čarou, k čemu je vám dobrá byť i stoprocentní (10 - 15% by byl úspěch!) sukcese smrkové monokultury, když ta monokultura není trvale udržitelná?

Promiňte, ale jste úplně vedle. Na jednu stranu oceňuji, že už chápete potřebu pěstovat smíšený les tam, kde odjakživa rostl. To, co vidíte rozpadlé ve vrcholových partiích Šumavy, se nachází ve smrkovém lesním vegetačním stupni. Zde se přirozeně vyskytuje smrk s příměsí jeřábu. Přirozená klimatická smrčina. Toto složení je trvale udržitelné za podmínky, že nedojde k výraznému oteplení klimatu.
08. 08. 2011 | 16:28

jinka napsal(a):

pgjed: Beru na vědomí, jako absolventka biologie a ekologie na magisterské úrovni se s Vámi už nebudu přít o úrovni odbornosti. Ovšem označujete-li se za "docela slušně kvalifikovaného ochranáře a po restitucích i lesníka a zemědělce s docela bohatou praxí", pak pravděpodobně o lese přemýšlíte poněkud více technologicky než je prakticky slučitelné s ochranou přirozených přírodních procesů...
08. 08. 2011 | 16:28

jezevec napsal(a):

Drzost a demagogie ekoteroristů nezná mezí. Šumavu zničili, ale chovají se jako zachránci. Dostávají se pomalu, ale jistě na okraj zájmů lidí, jako zakrňující odnož občanské společnosti. Stali se sektou a většina lidí je nemůže ani cítit.
08. 08. 2011 | 16:30

Netvor napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):

Netvor:

Tak to pardon.

Koukám ale, že již operujete s NP České Švýcarsko. Mohl byste se vyjádřit k tomu, jak tam nakládají s kůrovcem?

Já jsem s NP české Švýcarsko neoperoval. Možná jsem měl něco zkopírované z jiného příspěvku. Beru to jako zajímavý podnět, něco si o tom zjistím.
08. 08. 2011 | 16:31

Netvor napsal(a):

jezevec napsal(a):

Drzost a demagogie ekoteroristů nezná mezí. Šumavu zničili, ale chovají se jako zachránci. Dostávají se pomalu, ale jistě na okraj zájmů lidí, jako zakrňující odnož občanské společnosti. Stali se sektou a většina lidí je nemůže ani cítit.

Tak jste si hezky uplivl. nyní argumenty, prosím, nebo raději zalezte do nory.
08. 08. 2011 | 16:32

jonáš napsal(a):

Relevance postupů v NP České Švýcarsko vzhledem k situaci na Šumavě asi nebude vysoká .. liší se to od nadmořský výšky přes geologii až po morfologii terénu.
08. 08. 2011 | 16:38

pgjed napsal(a):

To myslím:

A nepotlouká se různých exotů po Šumavě dost? K čemu ještě dinosaury.

To Netvor:

Teorie a ještě ne zcela zvládnuté. Živá dřevní hmota obsahuje nejméně 40% vody. Zelená hmota cca 80, Navíc listí a jehličí je dlouho, dlouho po dešti a v dostatečně vlhkém lese prakticky stále vlhké. N a kmeni jsou mechy a lišejníky, držící vodu. Transpirační voda z nižžích pater většinou rovnovážně zkondenzuje v přistíněném porostu a neodpaří se z lesa pryč. To jsou tuny vody na jeden dospělý strom, které se na zem nedostanou. Na půdě pak jakýkoliv porost, je-li přistíněn korunami v zápoji zadržuje řádově více vody než tentýž v sucholese, nebo na holině. Prostě zdravý zelený les je nenahraditelný a hazardovat s ním pod pseudoochranářskými hesly je zločin.

Zdravím a končím. Všer bylo řečeno, je lépe něco prakrického a racionálního dělat.
08. 08. 2011 | 16:38

Netvor napsal(a):

Petr z Tábora napsal(a):

Náhodou jsem poslouchal část diskuse senátorů k problematice NP Šumava.Tuším sen.Bratský uvedl příklad více než 200hektarové lokality "židovský les" která je shodou okolností po devastaci už 160 let ponechána svému osudu tak, jak nyní žádají ekologičtí aktivisté pro velkou část parku. Les se obnovil pouze na čtvrtině jeho rozlohy a 98% stromů jsou opět smrky. Jedinou správnou cestou je pomoci přírodě napravit ekologicky špatnou, ale hospodářsky užitečnou, práci našich předků.

Dík za podnět. O tom si budu muset něco zjistit. Totiž, představa, že by se v našich klimatických podmínkách 160 let neobnovil les, jde proti základnímu poznání přírodních procesů. Snad by to bylo možné na holině v extrémním prostředí. To je ale jiný případ, než "sucholes", který s holinou nemá funkčně nic společného.
08. 08. 2011 | 16:38

ivo napsal(a):

Greenpeace a duha jsou jednoznačně zločinecké organizace.Tito rádoby ochránci přírody už nadělali tolik škody že by měli být odsouzeni k doživotním nuceným pracem a jejich organizace zakázány.
08. 08. 2011 | 16:41

jinka napsal(a):

pgjed:
"No vy to máte nastudováno na wiki, já to kromě teorie znám i v praxi. Sice při tom víc bolí hřbet a ruce, než u počíteče, ale co myslíte, že má větší platnost?"

Svoji odbornost jsem přiznala výše, argumenty z wikipedie používám v diskuzích proto, že většina lidí "z druhé strany barikády" není ochotna (míru schopnosti bych si nedovolila posuzovat) sledovat složitější zdroje informací a ti, kteří by chtěli se k nim dostanou sami :-) Mimochodem, už jsem taky něco viděla na vlastní oči a v praxi...
08. 08. 2011 | 16:41

eM napsal(a):

Mně stačí přečíst, že jste ředitelem (ano, pouze progrqmovým) Greenpeace. A váš traktát čtu se stejnou shovívavostí jako dopis šéfa gangu Crips či Bloods, ve kterém on zdůvodňuje svoji činnost. Chápu, že on ty svoje vraždy sám před sebou obhájí, stejně jako vy sám před sebou obhájíte svoje ekoteroristickou a protispolečenskou činnost. Doufám, že ve vašem případě BIS nespí a monitoruje.
08. 08. 2011 | 16:43

pgjed napsal(a):

Ještě poznámku pro Jinku:

Promiňte, mě moji amatérskou drzost. ale ekologii jako docela složiotou mezioborovou problematiku nmelze vystudovat. Možná po dobrém studiu a dobré praxi v chemii, biologii, fyzice a příslušných technologických oborech (nemyslím IT, to totiž nejsou technologie, ale technické prostředky), jako nástavbové studium. V magisterském studiu to prostě nelze. Pardon, je mě líto, ale nelze. A vím o čem mluvím, technická ekologie patří k oborům, kterými se živím.
08. 08. 2011 | 16:45

jonáš napsal(a):

Netvore, obdivuju vaši mírnost a trpělivost ...
K Židovskýmu lesu, tady je článek od Matějky kterak spáchati argumentační podvod ..
http://www.infodatasys.cz/sumava/recenze_Vicena2011.pdf
čili chápejme že politikům a restituovaným lesařům se to k argumentaci opravdu hodí.
Měli bychom to otočit proti nim: ten les byl vykácen.
08. 08. 2011 | 16:46

Netvor napsal(a):

pgjed napsal(a):

To myslím:

A nepotlouká se různých exotů po Šumavě dost? K čemu ještě dinosaury.

To Netvor:

Teorie a ještě ne zcela zvládnuté. Živá dřevní hmota obsahuje nejméně 40% vody. Zelená hmota cca 80, Navíc listí a jehličí je dlouho, dlouho po dešti a v dostatečně vlhkém lese prakticky stále vlhké. N a kmeni jsou mechy a lišejníky, držící vodu. Transpirační voda z nižžích pater většinou rovnovážně zkondenzuje v přistíněném porostu a neodpaří se z lesa pryč. To jsou tuny vody na jeden dospělý strom, které se na zem nedostanou. Na půdě pak jakýkoliv porost, je-li přistíněn korunami v zápoji zadržuje řádově více vody než tentýž v sucholese, nebo na holině. Prostě zdravý zelený les je nenahraditelný a hazardovat s ním pod pseudoochranářskými hesly je zločin.

Zdravím a končím. Všer bylo řečeno, je lépe něco prakrického a racionálního dělat.

Jednotlivé fyzikální procesy máte jistě zvládnuté dobře. Tam jste zdravě neprůstřelný:-) Ale ten konečný výsledek? Já sem dávám odkazy na vědecké výsledky. Vy tvrdíte, že je to teorie, ale sám jste nic jiného než teorii nenabídl. Připravte si na příště něco podobného.
Já vám to povím jinak. Ničit přírodní vývoj v prvních zónách národního parku ve jménu navyklé barvy lesa je barbarství. Nashledanou.
08. 08. 2011 | 16:50

Honza napsal(a):

pgjed:
Prostě zdravý zelený les je nenahraditelný a hazardovat s ním pod pseudoochranářskými hesly je zločin.

A proto ho teda vykácíme? Nějak mi to uniká.
Myslím:
ten prales se tam snažít vytvořit lesničtí inženýři kolem ředitele Stráského, není liž pravda. My přírodovědci víme, že to neumíme, tak ho tam necháme vzniknout.

Pgjed:
nesouhlasím s Vámi a jsem přesvědčen, že se hluboce mýlíte, ale zatím jste předvedl zdaleka nejinteligentnější debatu na toto téma z druhé názorové strany, kterou jsem zaznamenal. Mohl bych Vás poprosit, abyste mi napsal krátký mail na maialis@seznam.cz ? Rád bych s Vámi něco probral. Předem díky.
08. 08. 2011 | 16:54

Netvor napsal(a):

eM napsal(a):

Mně stačí přečíst, že jste ředitelem (ano, pouze progrqmovým) Greenpeace. A váš traktát čtu se stejnou shovívavostí jako dopis šéfa gangu Crips či Bloods, ve kterém on zdůvodňuje svoji činnost. Chápu, že on ty svoje vraždy sám před sebou obhájí, stejně jako vy sám před sebou obhájíte svoje ekoteroristickou a protispolečenskou činnost. Doufám, že ve vašem případě BIS nespí a monitoruje.

Svatá prostoto! Života bído, přece tě mám rád!
08. 08. 2011 | 16:55

Netvor napsal(a):

jonáš napsal(a):

Netvore, obdivuju vaši mírnost a trpělivost ...
K Židovskýmu lesu, tady je článek od Matějky kterak spáchati argumentační podvod ..
http://www.infodatasys.cz/sumava/recenze_Vicena2011.pdf
čili chápejme že politikům a restituovaným lesařům se to k argumentaci opravdu hodí.
Měli bychom to otočit proti nim: ten les byl vykácen.

Díky za uznání i za ten odkaz. bylo mi jasné, že to nemůže být samo sebou. Jsou jisté věci, které prostě nejdou udělat. Ani když to chce ODS.
08. 08. 2011 | 16:57

Netvor napsal(a):

Už také končím. Byl jsem v diskusích třikrát a vyskytli se v nich pouze dva zastánci kácení, kteří dokázali přinést nějaký argument. Pan Brom a pan pgjed. Tímto vám díky, že tu nemáme samé Občany.
Zdravím.
08. 08. 2011 | 16:59

myslím napsal(a):

Netvor 08. 08. 2011 | 16:22:
Ale myslím! To je to co se tam chce vytvořit. Prales z z hodně zničeného a zamořeného lesa.
08. 08. 2011 | 17:00

jonáš napsal(a):

A dodávám, poté byla plocha ještě nějaký čas intenzívně spásána .. proto se tam nemoh les obnovit a má spíš charakter horské louky s roztroušeným porostem. Nicméně, vůbec by mi nevadilo kdyby takových ploch bylo na našich horách víc, ba ani kdyby se na nich pastva udržela jako v Alpách .. tam k vidění až téměř do výšky 2000m (hranice lesa je tam taky o něco výš, asi 1500m).
A budu si to muset dočíst, http://kbe.prf.jcu.cz/sumava ..
08. 08. 2011 | 17:11

jinka napsal(a):

pgjed napsal(a):
Ještě poznámku pro Jinku:

Promiňte, mě moji amatérskou drzost. ale ekologii jako docela složiotou mezioborovou problematiku nmelze vystudovat. Možná po dobrém studiu a dobré praxi v chemii, biologii, fyzice a příslušných technologických oborech (nemyslím IT, to totiž nejsou technologie, ale technické prostředky), jako nástavbové studium. V magisterském studiu to prostě nelze. Pardon, je mě líto, ale nelze. A vím o čem mluvím, technická ekologie patří k oborům, kterými se živím.

-----

1) za oficiální název svého oboru nemůžu (ani za to, že jsem ještě nedokončila vyšší a komplexnější stupeň vzdělání)
2) lidi, kteří mě učili a učí, považuji za plnohodnotné odborníky, kteří by drtivou většinu Vašich argumentů ukázkově vyvrátili
3) nejsem ani ekoterorista ani naprosto neinformovaný amatér zmítaný emocemi ALE JSEM A BUDU PROTI KÁCENÍ V NEPATŘIČNÝCH ČÁSTECH NP ŠUMAVA a technokratickému přístupu k přírodě
4) znovu se obávám, že Váš obor "technická ekologie" ani dlouholetá praxe v něm Vás neopravňuje k hlasitější argumentaci proti obhájcům přirozených procesů při obnově lesa - i oni o tom přece vědí svoje...
08. 08. 2011 | 17:25

Petr z Tábora napsal(a):

to jonáš, Netvor:
Díky za link k Židovskému lesu - byť jsem pro omezení množení kůrovce + výsadbě v optimální skladbě.
08. 08. 2011 | 17:28

eM napsal(a):

2 Netvor:

Vaše argumentace vůči mému příspěvku je prostě skvostná. Taková jakoby tesatelná do žuly. Hutná, vyčerpávající a prakticky po stránce logické nenapadnutelná. Neučil jste se u Demosthéna, Tacita a Petronia?
08. 08. 2011 | 17:31

Zdeněk Brom napsal(a):

Netvor, jonáš:

Já vím, že se vám to ekluje, ale pořád mi chybí odpověď na otázky:

a) Krejčí i Stráský kácejí v I. zóně. Proč Krejčímu Duha tuto činnost tiše tolerovala a proti Stráskému protestuje?

b) Probíhá kácení na Modravě v I. nebo ve II. zóně?

Děkuji za odpovědi :)
08. 08. 2011 | 17:52

Holubář napsal(a):

Možná bychom se měli poučit v zahraničí. Nejen v bavorsku, ale třeba také ve Vysokých Tatrách. Tam si ekoteroristé po vichřici před pěti lety (kdy padly prakticky všechny stromy v předhůří) prosadili svoji ochranu kůrovce. Ten se namslsal a vyrazil do hor.
Zajeďte se na tu hrůzu podívat, je zcela zřejmé, že padnou lesy v ústí všech nejkrásnějších dolin (Malá a Velá Studená, Mengusovská atd.). Z Triganu mezi Štrbským a Popradským lesem začíná být holý vršek. Výsledkem budou ovšem nejspíš nejen holé vrchy, ale také splach půdy....
Horolezci to sice může být jedno, nahoře v těch skalách nemá kůrovec co žrát, ale jedno mu to není.
Ač laik v oboru ochrany lesa, troufám si přesto tvrdit, že VŠECHNY lesy v našem regionu (Střední Evropa) jsou už dávno poznamenány činností člověka a mají-li přežít v nějaké rozumné podobě, bez péče člověka to samy nedokáží.
Myslím, že "zeleného teroru" samozvaných zachránců lidstav bylo dost. Ať žijí biopaliova a solární a větrná energie v zemi, kde moc (viz letošní léto) slunce nesvítí a využitelně obvykle nefouká!
Teď už nezbývá než vytvořit prales v místech, kde už několik století není a ani nemá šanci být. Úplný blázinec!
Jsem starý a zkušený a na demagogy už mám čuch.
08. 08. 2011 | 17:58

jonáš napsal(a):

ZB: z toho si nic nedělejte, já na tu jednu odpově'd od vás už snad ani nečekám. Jste schopen té abstrakce, že to, že konkrétní místo má určitou biologickou, nebo chcete-li, ekologickou hodnotu, nemusí být vždy v příčinné souvislosti s tím, jestli Žlábek před šestnácti lety zakreslil čáru na vnitřní nebo vnější stranu dotčený lokality? Od té doby se jedná o přezónování do nějaký smysluplnější podoby a bylo by to dávno hotový, kdyby to Schubert Modravskej a podobný fťáci neblokovali, bo maj ve vsi penzion nebo střelnici a změna klasifikace tři kilometry daleko by se jich osobně dotkla .. asi že by pak třeba nemohli na svý oblíbený sběřiště borůvek nebo muchomůrek. Čili odpověď je: tuším, nevím, ale v obou případech je mi to jedno. Řeším přítomnost a částečně budoucnost, minulost už nezměníme. Teoretizujte si dál.
08. 08. 2011 | 18:28

jonáš napsal(a):

Holubář: a sám sobě si nesmrdíte, že.
08. 08. 2011 | 18:29

Občan napsal(a):

Takže - bezinku, šípek, ostružinu, břízu, jeřabinu lze běžně najít např. v zanedbaných lesních školkách, které byly ponechány vlastnímu osudu. Hravě tohle bejlí přeroste semenáčky a zadusí je. Přežijí jen nemnohé, které mají to štěstí, že rostou na jakékoli vyvýšenince.
Tentýž porost lze najít v nezpracovaných polomech. Náletové rychlerostoucí plevelné dřeviny, ostružina, kapradiny, kopřivy - a mezi tím opět zubožené semenáčky jehličnanů.

Kdo tvrdí, že tomu tak není, zřejmě nikdy v lese nebyl.

No, a k rozlohám NP Bavorský les a NP Šumava:
http://www.nationalpark-bayerischer-wald.de/tschechisch/wir/index.htm
http://www.npsumava.cz/cz/1014/sekce/chko-sumava/
www.wolf.sk/dok/narodne_parky.pdf

CELÝ NP Bavorský les má pouhých 24 000 ha, z toho 1. zóna cca 9 000 ha.
CELÝ NP Šumava má cca 70 000 ha, z toho 1. zóna cca 11 000 ha.
CHKO Šumava pak má cca 170 000 ha.

Bavorský les má 4 oblasti označené jako 1. zóna, Šumava má takových oblastí 135.
Zajímavé je, že i Hnutí Duha, které teď na Šumavě řádí skoro stejně jako kůrovec, přiznává, že kůrovec trvale nalétává na českou Šumavu z Bavorska s tím pádem činí péči o les na české straně mnohem obtížnější.
08. 08. 2011 | 18:30

Zdeněk Brom napsal(a):

jonáš:

To jsou zatím jenom výmluvy.

Otázky zní:

a) Krejčí i Stráský kácejí v I. zóně. Proč Krejčímu Duha tuto činnost tiše tolerovala a proti Stráskému protestuje?

b) Probíhá kácení na Modravě v I. nebo ve II. zóně?

Na jakou otázku jsem Vám neodpověděl?
08. 08. 2011 | 18:36

Zdeněk Brom napsal(a):

Občan:

Jenom na doplnění.

Když se NP Šumava připravoval, tak to byli především lesníci, kteří upozorňovali na to, že I. zóny jsou roztříštěné a že to nebude dělat dobrotu.

Tehdejší ekologové tvrdili, že to vůbec nevadí a při zmínce o kůrovci se jen usmívali, že co by tu na Šumavě jako dělal, takový zdravý les, to je šíření paniky atd.
08. 08. 2011 | 18:40

jinka napsal(a):

Občan: "Takže - bezinku, šípek, ostružinu, břízu, jeřabinu lze běžně najít např. v zanedbaných lesních školkách, které byly ponechány vlastnímu osudu. Hravě tohle bejlí přeroste semenáčky a zadusí je. Přežijí jen nemnohé, které mají to štěstí, že rostou na jakékoli vyvýšenince.
Tentýž porost lze najít v nezpracovaných polomech. Náletové rychlerostoucí plevelné dřeviny, ostružina, kapradiny, kopřivy - a mezi tím opět zubožené semenáčky jehličnanů. Kdo tvrdí, že tomu tak není, zřejmě nikdy v lese nebyl."
-----
Ale nikdo tu nepíše, že tam "tohle bejlí" nikde nevyroste. To je totiž přirozená součást celého obnovovacího procesu na velké časové škále. Hlavními faktory obnovy lesa jsou:
a) množství světla - od náletových tzv. pionýrských světlomilných dřevin a křovin po náročné druhy stromů, které vyžadují/snesou/vytvářejí plný stín
b) kvalita půdy a množství živin - totéž v bledě modrém (když pomineme akát, který po sobě nechá růst máloco, většina tzv. bejlí se svými projevy zasluhuje o lepší podmínky pro své následovníky - trošku to připomíná střídání plodin při trojpolním hospodářství)

Viz pojmy r-startegie, K-strategie a sukcese - kdo hledá, najde a kdo má rozum, pochopí...
08. 08. 2011 | 18:47

Občan napsal(a):

To Zdeněk Brom:

Já vím. Bohužel už je mi tolik, že si jejich "argumentaci" z počátku 90. let moc dobře pamatuji.
A nepřestanu opakovat, že bez pomoci lidí, kteří ostatně svou činností Šumavu tolik změnili, si les sám nepomůže. Vím, co to bylo za obrovskou práci, než se podařilo znovu zalesnit Lužické a Jizerské hory, kolik exprimentů se nepovedlo, než lesáci přisli na to, co tam bude schopno přežít a množit se tak, aby opět vznikl skutečný les.
A také vím moc dobře, co se dělo s kopci poté, když exhalace a kůrovcová kalamita zničily porost tak, že z něj zbyly jen suché pahýly. Eroze, sesuvy, ztráta pramenů (což bylo pro místní lidi, odkázané na studny, zvlášť citelné). Jenže tohle panelákový "ekolog" nikdy nepochopí, protože po "akci" přijede domů, kde si napustí vanu teplou vodou z vodovodu.
08. 08. 2011 | 18:49

Holubář napsal(a):

jonáš:
Klobouk dolů, obdivuji váš intelektuální výkon. To musí být makačka, takto zapojit mozek.
08. 08. 2011 | 18:54

Rumcajs napsal(a):

Lidé nejsou neteční pane Komárku. Lidé v ohrožených místech už proti fanatickým ekologům vytvářejí domobrany.
08. 08. 2011 | 18:57

Zdeněk Brom napsal(a):

Občan:

Ta paměť je věc, co? :)
08. 08. 2011 | 18:58

jinka napsal(a):

Občan: "A také vím moc dobře, co se dělo s kopci poté, když exhalace a kůrovcová kalamita zničily porost tak, že z něj zbyly jen suché pahýly. Eroze, sesuvy, ztráta pramenů"

Cítím s rozhořčením místních, ale musím se zeptat - Byly zmiňované suché pahýly technicky asanovány (těžké stroje apod.)? A pokud přišly eroze, sesuvy a ztráta pramenů - nastaly tyto potíže před asanací nebo až po ní?
08. 08. 2011 | 19:00

Občan napsal(a):

To Jinka:

No, tak si tu sukcesi pěkně nastudujte:
http://lesprace.silvarium.cz/content/view/86/36/

Zejména věnujte pozornost tomu, KDE je použitelná a za jakých podmínek. Úplně největší pozornost pak věnujte autorovu důrazu na MALÉ PLOŠKY.
A jen tak pro "potěchu" oka - "Židovský" (Roklanský) les:
http://dripatka.rajce.idnes.cz/2009-07-31_Roklan_a_Zidovsky_les/

Takhle to dopadlo, když byla příroda ponechána sama sobě. Ani po 150ti letech se les neobnovil.
08. 08. 2011 | 19:01

Občan napsal(a):

To Jinka:

Neproběhla asanace, alespoň ne na hřebenech a na Ještědu. Ono se na ty hřebeny a prudké svahy nedá nijak dostat s pojízdnou technikou. Takže se ručně kácelo a odkorňovalo a k pařezům se sázelo kdeco, aby lesáci zjistili, co se uchytí.
Eroze tak probíhala "přirozeně", přičemž vznikaly hluboké brázdy, jež se po deštích měnily v bystřiny a strhávaly již rostoucí stromy a další a další půdu. Nemluvě o škodách, které ty bahnité laviny působily v nižších polohách.
08. 08. 2011 | 19:05

Občan napsal(a):

To Zdeněk Brom:

Prevít je to :o)
Někdy bych si přál být počítačem a moci čas od času tu paměť pořádně promazat.
08. 08. 2011 | 19:06

jonáš napsal(a):

Jo, demagogie, matka pokroku .. si tu hezky notujete a zřejmě si nesmrdíte ani navzájem. Tak jen houšť.

ZB: já vám poctivě odpověděl že nevím, ale tuším, to se musíte zeptat někoho z Duhy, já odtama nésu. K druhé otázce, pokud to chcete lopatou, záleží mi víc na momentálnim stavu a kvalitě porostu, než kam udělal tehdy Žlábek čáru. Možná kdybyste se tý Duhy zeptal, odpověděj vám na tu první demaotázku podobně, ale nemůžu to vědět přesně, viz výš.

Vás jsem se vedle ptal, "a myslíte si, že se k tomu svému ideálu dostaneme spíš tolerancí stráskýho dřevorubecký vášně, nebo podporou protestujících aktivistů? Zkuste to jednou čistě pragmaticky, když vás furt strašej ty bezkontextový čísla objemů těžby." Tak to zkuste poctivě a před zrdcadlem a netahejte sem fut, co před třema rokama dělal Krejčí.

A te'd k těm lžím, oboum.
"Tehdejší ekologové tvrdili, že to vůbec nevadí" ??
Ale vadí, a průběžně proti rozdrobený zonaci protestujou od tý doby furt. Doufám že těch 135 zón nechcete vydávat málem za výhodu, jak kolega Holub. Pardon, Holubář.
"V srpnu roku 1994 byl jmenován nový ředitel - Ivan Žlábek. Ten v roce 1995 pro zintenzivnění protikůrovcových zásahů prosadil změnu zonace. Plocha prvních zón se zmenšila téměř na polovinu s tím, že budou ponechány přírodnímu vývoji bez zásahu člověka. Byly navíc ještě více rozdrobeny na 135 jednotlivých ploch různé velikosti.
původní zonace nová zonace
plocha [ha] % plocha [ha] %
I. zóna 15.195 22 8.840 13
... Nová zonace v lesích byla stanovena nikoli na základě komplexního vyhodnocení území z hlediska ochrany ekosystémů, ale výlučně podle kritérií lesnické typologie."

Jo, přivítali to skoro s jásotem a dojetim. Tohle asi taky, bohužel pohádka neměla happyend
"Změna zonace předpokládala, že do prvních, striktně bezzásahových zón, která budou tvořit stabilní jádrová území, budou postupně přidávány porosty zařazené do druhé zóny, ve kterých bude vývoj šetrnými zásahy usměrněn směrem k přirozené druhové skladbě. .. U podzóny II.A. se počítalo s převodem do první zóny v horizontu roku 2005 " .. Šmudlo běž se oběsit, Sněhurka je definitivně mrtvá. Mělo to být prej dalších 10 075 ha (14,7 % z celkové rozlohy parku) .. ale je mrtvá, nedá se nic dělat, zapomeňte.

Vymyslej pro vás zas nějakou novou pohádku.
08. 08. 2011 | 19:10

jonáš napsal(a):

Autentickej dokument Duhy z roku 2000, abyste věděli jak máte mizernou paměť.
...
Navržená managementová opatření je třeba konkretisovat časově a územně (na porostní skupiny)
V prvních zónách navrhujeme vyloučit jakékoli zásahy do vývoje populací autochtonních druhů organismů, včetně
Neudržitelný stav současné zonace je třeba změnit. Vzhledem ke komplikovanosti problému i procesu celkového přezónování samotného, souhlasíme s tím, že změna vyjde ze současného vymezení takto:
současné 1. zóny budou považovány za "kondenzační jádra" zonace
současné zóny 2a. k nim budou připojeny do r.2005 (s výjimkou již vytvořených holin větších než 1 ha)
do r.2005 budou v zónách 2a. povoleny pěstební zásahy, vyloučeny budou rozsáhlejší těžební zásahy, při kterých by došlo ke vzniku porostní stěny.
současné zóny 2b. přiřazovat k prvním zónám postupně do r. 2025
Odlesnění v rozsáhlé oblasti 8 l.v.s. v sousedství s NP Bavorský les způsobené tzv. "tlumením nepřirozených disturbancí" v antropicky oslabených lesních ekosystémech (tedy 2. zónách) znemožní hlavní cíl plánu péče jejich postupné převedení do 1. zón. V 8. l.v.s. ve druhé zóně ochrany přírody navazující na NP Bavorský les proto navrhujeme upustit od asanačních opatření při jejichž realizaci by celková velikost holiny překročila 0,2 0,5 ha, příp. menší zvažovat dle rizika ohrožení stability větrem. Navrhujeme vymezit ochranné pásmo v nižších polohách parku, za které případně pokračující kalamitu nepustíme, při využití přirozených bariér (bezlesí, smíšené porosty). Tento rozlohou menší pás zato potom důsledně hlídat a včas proti kůrovci zasahovat tak, aby se nemohl šířit směrem do vnitrozemí. Vymezení ochranného pásu by mělo být provedeno po dohodě s širokou odbornou veřejností a systém obhájen tak, aby nebyl v budoucnu více zpochybňován.
Doporučujeme vyloučit vjezd těžební a přibližovací techniky do druhých zón, omezit odvoz dřevní hmoty na bezprostřední okolí stávajících lesních cest.

A s tim Židovskym lesem tady nemávejte, to neni hodný ani starosty Schwartze nebo senilátora Jirsy. Tam byl les vykácenej, dřevo vysmejčený do poslední šišky (to by se vám jistě líbilo, takovej úklid ..) a pak to území pár desítek let sloužilo jako intenzivně využívaná pastvina. Další hezkej příklad, jak lidská péče přetvořila původní krajinu, ne? S přirozenym zmlazenim kůrovcový souše to nemá nic společnýho. Vono dneska naštěstí stačí zadat jméno lokality do googla, nemusí se věřit "autoritám". A kdo má oči k vidění, nemusí jim přinejmenšim věřit slepě.
08. 08. 2011 | 19:18

jinka napsal(a):

Občan:
Tak aby si trošku početli i ostatní:

"Při sukcesi se zlepšují a stabilizují podmínky prostředí. To pak může zajistit i zvýšenou stabilitu podmínek a zdrojů pro vznik a uchování populací specializovaných druhů pozdějších sukcesních stadií (K-stratégů), přispívajících ke stabilitě celého ekosystému.
S klesajícími výstupy z ekosystému během sukcese se kumuluje hmota a energie zhmotnělá v živé a odumřelé biomase. Tím postupně stoupá odolnost následných biocenóz a jim odpovídajících ekosystémů vůči narušení zvenčí. V závěrečných fázích sukcese se však po narušení tempo návratu do původního stavu ve srovnání s ranějšími stadii sukcese zpomaluje. Dochází k tomu proto, že resilience (odolnost podobná pružnosti gumy) s ústupem r-stratégů (pionýrů) klesá, a naopak vzrůstá méně pružná odolnost typu rezistence (podobná chování skla) zvyšováním podílu K-stratégů (klimaxových druhů). -- Přírodní reprodukce lesa na holinách může probíhat dvojím způsobem: jednak „řádnou“ sukcesí, zahájenou pionýrskými dřevinami, nebo náletem přímo klimaxovými druhy, což je samozřejmě také možné, ale následuje zvláštní vývoj biocenózy. Když totiž na holině nevznikne porost pionýrských dřevin, ale spontánní porost s převahou klimaxových druhů, např. smrku, projeví se i u nich specifická dynamika přípravného lesa díky pionýrské složce dané populace. To znamená, že klimaxový druh je nejdříve „sám sobě přípravným porostem“. Porost z takové dřeviny, je-li nepěstován, se brzy rozpadá. Ale ještě pod jeho ochranou je postupně nahrazován novou generací téže nebo dalších klimaxových dřevin. V ní se již prosazují a postupně převládají klimaxově orientované složky populace (disruptivní výběr). Závěrečné stadium zralosti - optima - poté vzniká s jistým zpožděním, u smrku jde asi o 30 let (Kaňák, 1988)."
--
Děkuji za odkaz, ale nenašla jsem nic, s čím bych nemohla nesouhlasit a nic, co by podporovalo akutní potřebu kácet a !odvážet! dřevo z oficiálně bezzásahových částí NP Šumava. Léčení kůrovce pilou patří do hospodářského lesa a ne do národního parku, který by mimo jiné neměl být primárně zdrojem užitkového dřeva - to, které je v bezzásahové části "znehodnoceno kůrovcem", je při svém rozpadu důležitým vstupním zdrojem pro sukcesi. Pokud jsem si všimla, je řeč o MOZAICE malých plošek v různém stupni sukcese - není náhodou více malých ploch vedle sebe, jedna velká plocha ponechaná sukcesi?
--
Přestávám se tu přít a opouštím diskuzi - argumentový souboj o podstatě ochrany NP Šumava a přírody vůbec je dlouhodobá záležitost. Doufám ve vítězství přírody, která má stále ještě potenciál přežít i "ochranu" přírody... howgh
08. 08. 2011 | 19:37

jinka napsal(a):

jinka: oprava, omlouvám se

Děkuji za odkaz, ale nenašla jsem nic, s čím bych musela nesouhlasit a nic, co by podporovalo akutní potřebu kácet a !odvážet! dřevo z oficiálně bezzásahových částí NP Šumava. -- "S klesajícími výstupy z ekosystému během sukcese se kumuluje hmota a energie zhmotnělá v živé a odumřelé biomase."
08. 08. 2011 | 19:42

Zdeněk Brom napsal(a):

Občan:

Jonáš se nám ji tu snaží promazat stále :)
08. 08. 2011 | 19:42

Občan napsal(a):

To Jinka:

Já myslím, že většina přítomných si umí přenést dokaz do adresového řádku a stejně tak si umí přečíst článek CELÝ.
08. 08. 2011 | 19:48

Občan napsal(a):

To Zdeněk Brom:

Ale je to urputa, jen tak se nevzdá :o))
08. 08. 2011 | 19:49

Zdeněk Brom napsal(a):

jonáš 08. 08. 2011 | 19:18:

Jenže NP Šumava vznikl v r. 1991, takže si ten dokument zase hezky zandejte a jděte ad fontes.
08. 08. 2011 | 19:53

Zdeněk Brom napsal(a):

jonáš 08. 08. 2011 | 19:10:

Cituji: "Jo, demagogie, matka pokroku" - Tolik odvahy k sebekritice? :) Tak to respekt :)

Víte, co je zajímavé? Víte o Duze všechno a všechno je Vám jasné. Ale na 2 jednoduché otázky najednou nějak neznáte odpověď.

Toleranci aktivistů nebo Stráského? Přiznám se, že mi už nějak ty strany splývají a svoji agresivitou a mlžením se začínají podobat.
08. 08. 2011 | 20:00

šlapka napsal(a):

Těžební limity, respektive jejich prolomení je hezký eufemismus.
Pominu to, že uhlí nikdo nesestrojí ani nenamíchá. Je to UNIKÁTNÍ přírodní výtvor.

KDO CO nabídl těm lidem, jejich komunitnímu fungování ZA TO, že by měli jít někam jinam ?
Až bude zodpovězena tato otázka, tak AŽ PAK mohou ti či oni vyjít se svým " jsem pro" či "jsem proti" prolomení těžebních limitů.

Jinak jde jen o selfimage či ideologii. Nebo o skupinovou image. Což je o to horší, protože se na ni dá hodně získat.
Doufám, že i prohrát.
08. 08. 2011 | 20:04

ujo napsal(a):

pro jinku:
pišete pgjedovi: "... o lese přemýšlíte poněkud více technologicky než je prakticky slučitelné s ochranou přirozených přírodních procesů..."
Otázka (PODSTATNÁ): proč bychom měli přirozené přírodní procesy ochraňovat jen v lese?
Proč nenechat plevel v obilnýcH lánech?
Ostatně co mají pole společného s přirozeným procesem?
Byl snad převoz bramborových hlíz do Evropy přirozený proces?
Dalších příkladů stovky!!!
08. 08. 2011 | 22:13

jezevec napsal(a):

Netvor 16.32hod
argument je, že lidi jako Komárek zničili Šumavu a teď dělají, že za to nemůžou. Typický pokřik zloděje, chyťte zloděje - je vlastně celá podstata současných událostí, které vyvolávájí ekoteroristi.
08. 08. 2011 | 23:40

jinka napsal(a):

"Proč nenechat plevel v obilnýcH lánech?
Ostatně co mají pole společného s přirozeným procesem?"

malá ukázka na dobrou noc:
http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/ke_stazeni/herbologie/P11_Vzacne%20plevele.pdf

Samo extenzivní (předpřetechnizované, předherbicidní, předpředimenzované atd.) zemědělství a sama zemědělská půda zaslouží svůj díl ochrany. Ve zlaté době svého původního rozkvětu umožňovalo zemědělství přežití nelesních světlomilných druhů. Fauna a flora našich ztracených a zničených remízků se vrací pomalu a často stále ještě nemá kam...
09. 08. 2011 | 00:16

pgjed napsal(a):

To Netvor:

Sucholes jsem vám překousnul, ale "navyklá barva lesa"? Jste si vůbec vědom toho, jak sám sebe popíráte? Ta navyklá barva lesa je průvodním zjevem základních přírodních procesů, které nejenom dělají les lesem, ale jsou i prapodstatou potřebnosti a užitečnosti zdravého vitálního lesa.

To Honza:

Nekácí se zdravý les. Dělá se probírka nemocných stromů kalamitně napadených škůdcem. Bohužel díky "odborníkům" Bursíkova stylu, byla uprostřed zdravých lesů vytvořena množárna škůdce, díky která jsou nálety tak masivní, že se jim nemohou ubránit ani sebezdravější stromy. Nemají-li být napadené stromy dalším ohniskem šíření kalamity, musí se buď oloupat nastojato, nebo porazit a oloupat. Kůra spálit. Méně vhodné s ohledem na prostředí NP je chemické ošetření, ale i to by bylo lepší a pro zachování lesa přínosnější, než ponechat věcí samy sobě. Smutné na tom je to, že plošnost napadení je taková, že kusová probírka přechází v plošnou těžbu. Ale je to menší zlo, pohud budou vytěžené plochy okamžitě využity k dosetí a dosázení cvhybějících druhů přibližujících tyto lokality původní skladbě. Ponechat ale porost tak jak je, znamená udělat za další lokalitou šumavskéhio lesa kříž a odepsat i ty 1. zóny kolem. Nesouhlas se připouští, na mail vám napíšu.

To Jinka:

Přirozená obnova lesa může probíhat přirozeně:
a) V přirozeném lese, který nemá narušenu druhovou skladbu, vitalitu, biologické a klimatické podmínky.
b) V omezené míře v kulturním lese, který byl přiveden do stavu blízkého stavu dle a.

Hrát si na to, že je schopna přirozené obnovy monokulturní plantáž, silně narušena kalamitě přemnoženým škůdcem, s narušenou vitalitou v důsledku dlouhodobého působení emisí, je neskutečně hloupé a nelžete, že vás něco takového učili na škole! A určitě vás ale učili tomu, čím vším jsou přirozené procesy obnovy zdravého přírodního lesa podmíněny. A zkuste si udělat takový malý průzkum, kolik a které z těchto podmínek jsou v inkriminovaných oblastech splněny. Pak možná přijdete k méně povrchním a daleko praktičtějším závěrům, než jsou teorie, které tady hlásáte. Ve vašem případě platí více, než u kohokoliv jiného z diskutujících, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Bohužel to peklo si obzobou jiní, než ti, kteří na jeho přípravě vytrvale pracují. Zvěř, ptactvo, hmyz, rostlinstvo a obyvatelé Šumavy. Jsem přesvědčen, že to nebylo cílem vyhlašovatelů NPŠ, kteří nemohli tušit, že se k rozhodování o Šumavě dostanou politikáři a šílení teoretici v pevném, byť zdánlivě antagonistickém souručenství s kšeftaři a čachráři, kteří se nestydí vydělávat na čemkoliv..
09. 08. 2011 | 08:15

Zdeněk Brom napsal(a):

pgjed:

Nedávno jeden z ekologů na Modravě prohlásil, že je vše v pořádku. Jediným problém je myšlení místních lidí, kteří mají zastaralou fixní ideu lesa a nejsou schopni přijmout alternativní les.

Osobně se těm novotvarům nedivím.

Berte to asi tak. Máte-li před sebou hromadu mrtvol, není se třeba děsit,protože při bližším pohledu je ta hromada plná života.
09. 08. 2011 | 08:59

Občan napsal(a):

To Jinka:

Možná Vám to uniklo, lae je nás cca 7 000 000 000. Ještě před 50ti lety nás byly pouhé 3 miliardy. PROTO extenzivní zemědělství, lesnictví, rybářství. Jinak zhebneme hlady.
Ale na druhou stranu také PROTO, je třeba chránit kousky, které jsou vymezeny VOLNĚJŠÍ přírodě a pomáhat je obnovovat a pěstovat. Úplně divokou přírodu v ČR nemáme nikde a už nikdy mít nebudeme; ledaže by počet lidí klesl na úroveň cca r. 1850. Pak by mělo smysl se pokoušet obnovit skutečnou divočinu.
09. 08. 2011 | 09:31

pgjed napsal(a):

To Zdeněk Brom:

Alternativní les, no takový frk jsem ještě neslyšel. Ani nevím, co k tomu dodat. A čert mě bere, když vidím fotoseriály ze Šumavy a do toho třeba čtu knížecí kecy o tajze (viz rozhovor s K.S. v LN 6.8., nebo čtu "moudré" vědecké kecy o tom, že plně zalesněnou vysokokmenným lesem Šumavu přece žádný ochranář negarantoval... Ještě, že to není všude. Minulý týden jsem se toulal po Rychlebkách. Nádherné podmáčené smrčiny na balvanitých suToviscích uprostřed smíšeného lesa, jedle jako svíce, hřebenové louky stále opásané dobytkem, který je celoročně venku, spousta vydatných pramenišť, všude plno zvěře, ptactva, květena plného léta a přitom je to všechno hospodářský les...
09. 08. 2011 | 10:39

jonáš napsal(a):

Ste se teda Brome na moc sofistikovanou odpověď nezmoh. Ještě že máte hoši tu svou nepromazanou paměť jako berličku na vzájemný podpírání a máchání kolem.

Ano, NP Šumava vznikl v r. 1991, ale současná zkurvená zonace byla provedena 1995 za Žlábka. Máte v tom dokumentu i otisk tý původní, co proti ní Duha neprotestovala, nebylo totiž proč, vy jeden fontisto. http://www.drosera.cz/sumava/info/tiskovezpravy/ostatni/wwfpodkl.html

Někdy je diskuse dobrá aspoň k tomu, aby člověk zjistil, s kym se nemá cenu bavit.
09. 08. 2011 | 10:45

Občan napsal(a):

To pgjed:

A nebude to něco jako "bioles"? S tím sice ještě žádný ekoteráč nevyrukoval, ale obávám se, že to je jen otázka času :o)

Jinak, tento týden jsme byli na Vysočině, kousek od Kunžaku. Úplně obyčejný hospodářský les - mraky hub, borůvky, na kraji maliník, les smíšený s převahou borovice (podloží je slínovec a pískovec), na zemi borůvčí, místy kapradiny a tráva, porost zdravý, tu a tam popadaný kmen, školky opět smíšené, několik rašelinných jezíreček, rybníky, všude mraky ptáků, luční a lesní kytky, ještěrky, slepýši, zmije, mraky hmyzounů a našli jsme bobky od divočáků - prostě nádhera.
Co se tejče toho vypásání - kolem Ještědu a na Šumavě kolem Stach to bylo a snad i je běžné. Prostě se krávy zavedou do lesa a vypásají palouky a školky. Mléko z nich se desítky let používalo na taková ta speciální mléka pro nemocná miminka a pro uměle odchovávaná mláďata v ZOO.
09. 08. 2011 | 11:23

Zdeněk Brom napsal(a):

jonáš:

Hele, čtou voni vůbec ty svoje vodkazy? Se v něm píše, že "NP Šumava byl vyhlášen 20. března 1991 v centrální části pohoří podél hranice s Německem a Rakouskem. Dohromady s bavorskou částí Šumavy tvoří nejrozsáhlejší komplex lesů střední Evropy. Jde proto o přírodní území mezinárodního významu, podstatnou měrou rovněž ovlivňuje středoevropské klima."

To je právě to, vo čem se tu bavíme. Že se to zadání ňáko pozměnilo. Jo a jaký to bude mít dopad na to klíma, když že ten přežilej zelenej les jako pomálu mizí?
09. 08. 2011 | 11:51

jonáš napsal(a):

Míň pište, příteli, ať máte čas konečně si o tom něco přečíst ;-)
11. 08. 2011 | 12:19

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy