Čunek a Okamura: Skutečné volební varování
Po krajských a senátních volbách se média zabývala především obavami někdy i hrůzou z posílení komunistů a stranou tak zůstal volební výsledek, který je pro budoucnost minimálně stejnou hrozbou. Suverénní vítězství populistů Jiřího Čunka a Tomio Okamury ve druhém kole senátních voleb.
Čunek svoje vítězství hodnotil jako osobní satisfakci a výsledek toho, že ho lidé na Vsetínsku znají a nenechají se zviklat mediálními tlaky. Není snad třeba připomínat Čunkovy aféry z doby jeho působení v Topolánkově vládě. Pro místní lidi je tak jako tak zřejmě důležitější, že starosta Čunek před minulými senátními volbami před šesti lety vystěhoval desítky Romů do provizorního ghetta na okraj Vsetína a další desítky nechal vyvézt z města úplně do vzdálených vesnic. Hovořil přitom i o vředu, který je třeba léčit.
Prostě frajer. Chlap. Nemazal se s tím. A vyhrál suverénně tehdy i teď.
Tomio Okamura je postava košatější a nebezpečnější. Nejen proto, že jako čerstvý senátor ohlásil i svoji kandidaturu na prezidenta. Jeho populismus je propracovanější, systematičější, celoplošný, chytřejší.
Okamura nabízí příběh chudého a trochu týraného chlapce, který se vlastními schopnostmi vypracoval na milionáře a mediálně známou osobnost. Na svých webových stránkách nabízí exkluzivní japonské zboží za jednotkovou cenu i sebe jako atrakci „zábavné talk show“, jíž si můžete objednat do místní sokolovny či divadla. A celkově se nabízí jako „jeden z nás“, který rozumí našim problémům a chce a umí je razantně řešit.
V talk show i svých blozích se ukázkově jednoduchým a familierním jazykem jako vystřiženým z učebnice bulváru obrací k základním problémům: politici kradou, společnost ovládá zbabělost a korupce, chlapi nejsou chlapi, ženy nejsou ženy, homosexuálům se dítě prostě nenarodí a rodina už není rodina, vše křiví politická korektnost, většina cikánů je na obtíž... Přitom tu žije tolik skvělých, pracovitých lidí, kteří si zaslouží lepší život!
A Tomio ví, jak na to, aby ten lepší život také měli. Je třeba mluvit jasně a otevřeně, nebýt srab, rychle a tvrdě trestat zloděje, nehrát si na to, že ženy jsou stejně chytré jako muži a cikáni jsou stejně chytří a schopní jako bílí... A je užitečné uvažovat o tom, že cikány by bylo dobré vyvézt někam do Indie.
Ano, Jiří Čunek je proti Okamurovi populista okresního formátu. On rozváží své myšlenky a cikány především po Vsetínsku. Okamura má celorepublikový a celosvětový záběr.
Odkládám politickou korektnost: dělá se mi z toho zle.
Vyšlo v Literárních novinách
Čunek svoje vítězství hodnotil jako osobní satisfakci a výsledek toho, že ho lidé na Vsetínsku znají a nenechají se zviklat mediálními tlaky. Není snad třeba připomínat Čunkovy aféry z doby jeho působení v Topolánkově vládě. Pro místní lidi je tak jako tak zřejmě důležitější, že starosta Čunek před minulými senátními volbami před šesti lety vystěhoval desítky Romů do provizorního ghetta na okraj Vsetína a další desítky nechal vyvézt z města úplně do vzdálených vesnic. Hovořil přitom i o vředu, který je třeba léčit.
Prostě frajer. Chlap. Nemazal se s tím. A vyhrál suverénně tehdy i teď.
Tomio Okamura je postava košatější a nebezpečnější. Nejen proto, že jako čerstvý senátor ohlásil i svoji kandidaturu na prezidenta. Jeho populismus je propracovanější, systematičější, celoplošný, chytřejší.
Okamura nabízí příběh chudého a trochu týraného chlapce, který se vlastními schopnostmi vypracoval na milionáře a mediálně známou osobnost. Na svých webových stránkách nabízí exkluzivní japonské zboží za jednotkovou cenu i sebe jako atrakci „zábavné talk show“, jíž si můžete objednat do místní sokolovny či divadla. A celkově se nabízí jako „jeden z nás“, který rozumí našim problémům a chce a umí je razantně řešit.
V talk show i svých blozích se ukázkově jednoduchým a familierním jazykem jako vystřiženým z učebnice bulváru obrací k základním problémům: politici kradou, společnost ovládá zbabělost a korupce, chlapi nejsou chlapi, ženy nejsou ženy, homosexuálům se dítě prostě nenarodí a rodina už není rodina, vše křiví politická korektnost, většina cikánů je na obtíž... Přitom tu žije tolik skvělých, pracovitých lidí, kteří si zaslouží lepší život!
A Tomio ví, jak na to, aby ten lepší život také měli. Je třeba mluvit jasně a otevřeně, nebýt srab, rychle a tvrdě trestat zloděje, nehrát si na to, že ženy jsou stejně chytré jako muži a cikáni jsou stejně chytří a schopní jako bílí... A je užitečné uvažovat o tom, že cikány by bylo dobré vyvézt někam do Indie.
Ano, Jiří Čunek je proti Okamurovi populista okresního formátu. On rozváží své myšlenky a cikány především po Vsetínsku. Okamura má celorepublikový a celosvětový záběr.
Odkládám politickou korektnost: dělá se mi z toho zle.
Vyšlo v Literárních novinách