Věříte anketám na internetu?
Aneb jak jsem zahlasoval 100x na blogu iDnes.cz
Věříte průzkumům, anketám na internetu? Já tedy rozhodně ne. Dají se totiž ovlivnit velice snadno a dost by mě překvapilo, kdyby se tomu tak ve velkém v ČR nedělo. Tady jsou alespoň moje základní důvody, proč nevěřit třeba některým průzkumům stranické podpory, výzkumu názorů na EU nebo o ne/oblibě ČD.
Nereprezentativnost: čtenáři zdaleka nejsou reprezentativním vzorkem celé společnosti. Stejně tak je např. nesmysl brát názory diskutujících pod články za reprezentativní vzorek čtenářů. I v off-line světě je třeba nesmysl chtít odpovídající výsledky z průzkumu, kdy postavíme dotazující na některé frekventované místo (metro v Praze, pěší zóny, apod.).
To je dost široce známo už od doby G. Gallupa . Ten v roce 1936 správně předpověděl výsledek voleb v USA, oproti výzkumu založenému na 2.3 milionu! dotazníků časopisu The Literary Digest. Naše předvolební testy si zkusilo kolem ¼ milionu lidí, ale také jsme to nepublikovali jako průzkum stranických preferencí. Ani obrovská čísla účastníků ankety nic neznamenají.
Možnost ovlivnění zadavatelem ve spolupráci přímo s tím, kdo průzkum provádí: To se samozřejmě také netýká jenom internetových anket. Je zde třeba lákavá klíčová role prvního průzkumu, který menší straně ukáže před volbami více jak 5 % hlasů (viz roky 2006 i 2010).
Možnost ovlivnění u počítačových anket je ještě snazší – naprogramovat lze cokoliv, nakonec i losování o veřejné zakázky. Jako příklad snadno ovlivnitelných anket zde stačí uvést (hlavně úvodní) referenda VV nebo všechny „průzkumy“ společnosti Sanep. Takové výsledky rozhodně nelze brát vážně. Novináři, kteří je používají, podvádějí své čtenáře/posluchače/diváky (ať již záměrně nebo ne).
Možnost ovlivnění někým jiným: Ano, u anket na internetu lze jen s trochou šikovnosti ovlivnit výsledek, neboť je problém s ověřováním účastníka ankety. Sám jsem se si to cvičně zkusil u blogu p. Matějky na iDnes.cz (ten jsem si vybral proto, že iDnes.cz na něj speciálně odkazovala a je tam i momentálně „nejčtenějším“). Za zhruba hodinu jsem se naučil, jak zabezpečení obejít (kód). A přidal jsem, náhodně na obě strany, asi 100 hlasů.
Do této kategorie patří třeba i výsledky „hlasování“ v Hyde parku v ČT. Ukázka toho, jak veřejná služba nemá fungovat.
Na závěr: V seriozních médiích by se s výsledky všech podobných anket vůbec nemělo pracovat, neboť jsou velice snadno ovlivnitelné, nevypovídající, ať již záměrně nebo ne.
Koukněte se nakonec, jak jednoznačná pravidla k tomu má BBC:
Věříte průzkumům, anketám na internetu? Já tedy rozhodně ne. Dají se totiž ovlivnit velice snadno a dost by mě překvapilo, kdyby se tomu tak ve velkém v ČR nedělo. Tady jsou alespoň moje základní důvody, proč nevěřit třeba některým průzkumům stranické podpory, výzkumu názorů na EU nebo o ne/oblibě ČD.
Nereprezentativnost: čtenáři zdaleka nejsou reprezentativním vzorkem celé společnosti. Stejně tak je např. nesmysl brát názory diskutujících pod články za reprezentativní vzorek čtenářů. I v off-line světě je třeba nesmysl chtít odpovídající výsledky z průzkumu, kdy postavíme dotazující na některé frekventované místo (metro v Praze, pěší zóny, apod.).
To je dost široce známo už od doby G. Gallupa . Ten v roce 1936 správně předpověděl výsledek voleb v USA, oproti výzkumu založenému na 2.3 milionu! dotazníků časopisu The Literary Digest. Naše předvolební testy si zkusilo kolem ¼ milionu lidí, ale také jsme to nepublikovali jako průzkum stranických preferencí. Ani obrovská čísla účastníků ankety nic neznamenají.
Možnost ovlivnění zadavatelem ve spolupráci přímo s tím, kdo průzkum provádí: To se samozřejmě také netýká jenom internetových anket. Je zde třeba lákavá klíčová role prvního průzkumu, který menší straně ukáže před volbami více jak 5 % hlasů (viz roky 2006 i 2010).
Možnost ovlivnění u počítačových anket je ještě snazší – naprogramovat lze cokoliv, nakonec i losování o veřejné zakázky. Jako příklad snadno ovlivnitelných anket zde stačí uvést (hlavně úvodní) referenda VV nebo všechny „průzkumy“ společnosti Sanep. Takové výsledky rozhodně nelze brát vážně. Novináři, kteří je používají, podvádějí své čtenáře/posluchače/diváky (ať již záměrně nebo ne).
Možnost ovlivnění někým jiným: Ano, u anket na internetu lze jen s trochou šikovnosti ovlivnit výsledek, neboť je problém s ověřováním účastníka ankety. Sám jsem se si to cvičně zkusil u blogu p. Matějky na iDnes.cz (ten jsem si vybral proto, že iDnes.cz na něj speciálně odkazovala a je tam i momentálně „nejčtenějším“). Za zhruba hodinu jsem se naučil, jak zabezpečení obejít (kód). A přidal jsem, náhodně na obě strany, asi 100 hlasů.
Do této kategorie patří třeba i výsledky „hlasování“ v Hyde parku v ČT. Ukázka toho, jak veřejná služba nemá fungovat.
Na závěr: V seriozních médiích by se s výsledky všech podobných anket vůbec nemělo pracovat, neboť jsou velice snadno ovlivnitelné, nevypovídající, ať již záměrně nebo ne.
Koukněte se nakonec, jak jednoznačná pravidla k tomu má BBC:
- Výsledky anket by se vůbec neměly objevovat ve zprávách.
- Výsledky by se neměly objevit v jiném médiu, než kde anketa probíhala.
- Pokud se anketa koná na stejné téma opakovaně, výsledky nemají být prezentovány tak, jako by ukazovaly na nějaký trend.
- Nikdy by se podobné ankety neměly používat na výzkum stranické podpory.
- Speciálně bychom měli být opatrní v případě anket ohledně kontroverzních témat, která jsou důležitá pro vysoce organizované nátlakové skupiny.
Mimo jiné: