Odmítne pan Duka neoprávněných 6 miliard?
Nezávislý audit podkladů „církevních restitucí“ ukázal problémy u 59 % podkladů. Ty se ale i tak použijí pro výplatu reálných finančních náhrad.
Ač rozhodnutí Ústavního soudu ohledně „církevních restitucí“ bylo dosti alibistické - „nějaké výpočty, kterým sice nerozumíme, tam jsou - takže je to racionální a to nám stačí“. Přeci jen potvrdilo důležitou věc, že „církevní restituce“ jsou primárně politické rozhodnutí o vztahu vláda-církev, nešlo primárně o spravedlnost. Proto je logické, že „církevní restituce“ mohou být novým politickým rozhodnutím podstatně změněny.
Fyzické vydávání nemovitého majetku církvím podléhá kontrole Státního pozemkového úřadu (SPÚ, transformovaný Pozemkový fond) – ač i zde NFPK upozorňuje na velké korupční riziko, když SPÚ rozhoduje i sám rozhodnutí kontroluje (str. 34).
Hodnota finanční náhrady 59 mld. za nevydatelné nemovitosti je podivnější. K té částce se došlo tak, že ze všech databází, které dodaly církve, se srovnáním s údaji Lesů ČR a Pozemkového fondu vyjádřil poměr nemovitostí, které nelze fyzicky vydat (vlastní je obce, firmy, apod.), a vynásobil „průměrnými“ zhruba 44 Kč/m2.
U fyzicky vydávaných „restitucí“ se jedná o maximální rozsah (jak píše i samo MK), to znamená, že něco se z toho nakonec nevydá. Nicméně těch 59 mld. Kč bylo spočteno právě z tohoto maximálního rozsahu (a dokonce ještě hodně nad něj, viz níže). Bude se tak finančně nahrazovat něco, co by nikdy nebylo vydáno, ani kdyby to bylo dnes ve vlastnictví státu.
Připomeňme si některé známé sporné body týkající se finančních náhrad:
Jediná (alespoň částečně) nezávislá kontrola podkladů - a tedy i výše finanční náhrady - byla provedena společností Ernst & Young (1. část, 2. část, 3. část), tyto výsledky MK poskytlo až po úspěšném „odvolání“ (zamítnutí a odvolání-rozklad). V názvu má tato kontrola „limitovaná prověrka“ což je příhodný název, neboť jednak kontrolovala jen malý vzorek podkladů (425 ze zhruba 100 000), ale ani její autoři neměli přístup k většině církevních podkladů (které MK a poslanci také nechtěly). Ve zprávě se píše:
„Z důvodu nemožnosti přímého přístup k primární databázi jsme neměli možnost k datu této zprávy ověřit provázanost mezi jednotlivými zdroji a souhrnnou informací.“ (A tuto databázi nemá krom církví nejspíše nikdo ani dnes.)
„Z důvodu omezeného přístupu do databáze majetku byla kontrola duplicit konzultována s [zástupcem církví] Ing. Karlem Štíchou, který potvrdil, že historicky toto ověření nebylo provedeno. Byl nám přislíben test na duplicitu položek zahrnutých v databázi, jehož výsledek jsme k datu této zprávy neměli k dispozici.“
Další limitací bylo, že z hlediska otázky vlastnictví k roku 1948 se kontrolovalo jen to, zda vůbec někdy před rokem 1948 vlastnily - a většina z torza originálních podkladů, které má MK ČR, jsou z doby před válkou, až desítky let před rokem 1948, kdy se předpokládá, že nemovitosti mezi tím nezměnily majitele.
Nicméně i tak takto limitovaná prověrka odhalila velké problémy s podklady, na základě kterých se má vyplácet oněch 59 mld.
Samozřejmě jde u těch % jen o odhady vycházející z oněch 425 ověřovaných nemovitostí, reálně se to bude jistě trochu lišit. Ale je to to nejlepší, co máme.
Takže i pokud uznáme vše okolo (včetně třeba onoho sporného ocenění či privilegií církví v rámci všech restitucí po 1990), pořád tu je přes 6 mld., které mají být vyplaceny za nemovitosti, které již církve dnes vlastní nebo které naopak nikdy nevlastnily, apod. A dalších 28 mld. je sporných. „Co bylo ukradeno, musí být vráceno“.
Ústavní soud se výměře majetku ani nevěnoval... (bod 249)
Nakonec zajímavost plynoucí z „Argumentáře“ ODS: Církve nyní stojí vládu zhruba 1.4 mld. a roční výnosy z vydávaného majetku jsou odhadnuty na 3 mld. Potom mi trochu uniká, proč by měla vláda nadále platit (dalších 17 let, jak je v zákoně) církvím na jejich činnost ("platit faráře"). Holding (jak ŘK církev nazval sám p. Duka, str. 18) se ziskem 3 mld. ročně by veřejné dotace – zpočátku celých 1.4 mld. ročně – na svůj provoz snad neměla potřebovat.
„Argumentář“ ODS, „Argumentář“ TOP09, „Argumentář“ ČSSD, velice detailní dokument od NFPK (a můj článek z června po rozhodnutí ÚS).
Podpořit moje blogy můžete zkrz KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem:
DMS KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč pro KohoVolit.eu)
DMS ROK KOHOVOLIT (viz předchozí, automaticky každý měsíc po 1 rok)
Ač rozhodnutí Ústavního soudu ohledně „církevních restitucí“ bylo dosti alibistické - „nějaké výpočty, kterým sice nerozumíme, tam jsou - takže je to racionální a to nám stačí“. Přeci jen potvrdilo důležitou věc, že „církevní restituce“ jsou primárně politické rozhodnutí o vztahu vláda-církev, nešlo primárně o spravedlnost. Proto je logické, že „církevní restituce“ mohou být novým politickým rozhodnutím podstatně změněny.
Fyzické vydávání nemovitého majetku církvím podléhá kontrole Státního pozemkového úřadu (SPÚ, transformovaný Pozemkový fond) – ač i zde NFPK upozorňuje na velké korupční riziko, když SPÚ rozhoduje i sám rozhodnutí kontroluje (str. 34).
Hodnota finanční náhrady 59 mld. za nevydatelné nemovitosti je podivnější. K té částce se došlo tak, že ze všech databází, které dodaly církve, se srovnáním s údaji Lesů ČR a Pozemkového fondu vyjádřil poměr nemovitostí, které nelze fyzicky vydat (vlastní je obce, firmy, apod.), a vynásobil „průměrnými“ zhruba 44 Kč/m2.
U fyzicky vydávaných „restitucí“ se jedná o maximální rozsah (jak píše i samo MK), to znamená, že něco se z toho nakonec nevydá. Nicméně těch 59 mld. Kč bylo spočteno právě z tohoto maximálního rozsahu (a dokonce ještě hodně nad něj, viz níže). Bude se tak finančně nahrazovat něco, co by nikdy nebylo vydáno, ani kdyby to bylo dnes ve vlastnictví státu.
Sporné body finančních náhrad
Připomeňme si některé známé sporné body týkající se finančních náhrad:
- - Podklady k „církevním restitucím“ připravovaly samy církve, Ministerstvo kultury (MK) velice pravděpodobně ani nemá všechny podklady k dispozici, např. ze scanů originálních dokumentů, které měly potvrzovat původní vlastnictví církvemi, dalo na web pouze velmi malou část (příloha 9) – většina tedy nejde ověřit
- - Originální dokumenty (i jen těch několik, které MK zveřejnilo) jsou ve své většině předválečné – nedokazují vlastnictví v roce 1948 – přesto byly uznány
- - Náhrady za nevydatelné nemovitosti vysoce překračují ceny z restitucí v 90. letech – jen jiné způsoby výpočtu (stále za uznání podkladů dodaných církvemi) docházejí k číslům mezi 17 a 47 mld.
Nezávislá kontrola podkladů
Jediná (alespoň částečně) nezávislá kontrola podkladů - a tedy i výše finanční náhrady - byla provedena společností Ernst & Young (1. část, 2. část, 3. část), tyto výsledky MK poskytlo až po úspěšném „odvolání“ (zamítnutí a odvolání-rozklad). V názvu má tato kontrola „limitovaná prověrka“ což je příhodný název, neboť jednak kontrolovala jen malý vzorek podkladů (425 ze zhruba 100 000), ale ani její autoři neměli přístup k většině církevních podkladů (které MK a poslanci také nechtěly). Ve zprávě se píše:
„Z důvodu nemožnosti přímého přístup k primární databázi jsme neměli možnost k datu této zprávy ověřit provázanost mezi jednotlivými zdroji a souhrnnou informací.“ (A tuto databázi nemá krom církví nejspíše nikdo ani dnes.)
„Z důvodu omezeného přístupu do databáze majetku byla kontrola duplicit konzultována s [zástupcem církví] Ing. Karlem Štíchou, který potvrdil, že historicky toto ověření nebylo provedeno. Byl nám přislíben test na duplicitu položek zahrnutých v databázi, jehož výsledek jsme k datu této zprávy neměli k dispozici.“
Další limitací bylo, že z hlediska otázky vlastnictví k roku 1948 se kontrolovalo jen to, zda
Výsledky nezávislé kontroly podkladů
Nicméně i tak takto limitovaná prověrka odhalila velké problémy s podklady, na základě kterých se má vyplácet oněch 59 mld.
- Hlavní výsledky:
- - 11 % nemovitostí nemělo záznam v souladu s předloženou dokumentací (odpovídá zhruba 6.5 mld. Kč na finančních náhradách dle výpočtu přijatého MK ČR a Sněmovnou)
- - 48 % nemovitostí nemělo dokumentaci kompletní (odpovídá 28.5 mld Kč)
- - 41 % nemovitostí touto limitovanou prověrkou prošlo (odpovídá 24 mld. Kč)
- Z těch 11 %:
- - 5 % je jsou nemovitosti, které již církve dnes vlastní (byly jim již vráceny, ale budou za ně i tak vyplaceny zhruba 3 mld. Kč)
- - 3 % jsou nemovitosti, kde podklady nesedí na pozemkové knihy (odpovídá skoro 2 mld. Kč)
- - 0.5 % jsou nemovitosti, které církev ani nikdy nevlastnila (přesto se i za ně vyplatí skoro 300 mil. Kč)
- Zbytek jsou případy s chybně označeným typem pozemku (který ale zásadně ovlivňuje výši finanční náhrady), s chybnou velikostí a dokonce s vůbec nenalezenou dokumentací (i takové případy ale MK a poslanci přijali jako ok).
Samozřejmě jde u těch % jen o odhady vycházející z oněch 425 ověřovaných nemovitostí, reálně se to bude jistě trochu lišit. Ale je to to nejlepší, co máme.
Takže i pokud uznáme vše okolo (včetně třeba onoho sporného ocenění či privilegií církví v rámci všech restitucí po 1990), pořád tu je přes 6 mld., které mají být vyplaceny za nemovitosti, které již církve dnes vlastní nebo které naopak nikdy nevlastnily, apod. A dalších 28 mld. je sporných. „Co bylo ukradeno, musí být vráceno“.
Ústavní soud se výměře majetku ani nevěnoval... (bod 249)
Proč nadále církvím "platit faráře"?
Nakonec zajímavost plynoucí z „Argumentáře“ ODS: Církve nyní stojí vládu zhruba 1.4 mld. a roční výnosy z vydávaného majetku jsou odhadnuty na 3 mld. Potom mi trochu uniká, proč by měla vláda nadále platit (dalších 17 let, jak je v zákoně) církvím na jejich činnost ("platit faráře"). Holding (jak ŘK církev nazval sám p. Duka, str. 18) se ziskem 3 mld. ročně by veřejné dotace – zpočátku celých 1.4 mld. ročně – na svůj provoz snad neměla potřebovat.
Argumenty pro i proti
„Argumentář“ ODS, „Argumentář“ TOP09, „Argumentář“ ČSSD, velice detailní dokument od NFPK (a můj článek z června po rozhodnutí ÚS).
Podpořit moje blogy můžete zkrz KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem:
DMS KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč pro KohoVolit.eu)
DMS ROK KOHOVOLIT (viz předchozí, automaticky každý měsíc po 1 rok)