Programem Antivirus vláda český trh práce nedeformovala. U chystaného "normálního" kurzarbeitu je riziko takové deformace větší.

Program Antivirus podle většiny komentátorů sehrál příznivou roli v prvních měsících po úderu pandemie. Nyní už ale prý českým firmám nabízí spíš jen zbytečně pohodlný (a tím pádem pro veřejnou kasu zbytečně drahý) polštář, protože jim umožňuje odložit tušené, ale nepříjemné rozhodnutí o redukci počtu zaměstnanců.

Dochází tak prý k odkládání potřebné transformace trhu práce. Lékem prý bude rychlé zavedení kurzarbeitu německého střihu. Obávám se, že jde o hluboký omyl.

Podle mého názoru je rozhodnutí zatím nepropouštět především odrazem přetrvávajícího optimismu valné většiny českých zaměstnavatelů, že jejich situace se v dohledné době vrátí do normálu. Při dnešním nastavení podmínek programu Antivirus totiž zaměstnavatel sám hradí část mzdové náhrady vyplácené nepracujícím zaměstnancům. Ochota zaměstnavatele k těmto platbám dává smysl jedině v případě, že zaměstnavatel očekává brzký návrat k plnému zapojení své pracovní síly, a tudíž je pro něj levnější pár měsíců takového dotování než dát svým lidem výpověď, zaplatit jim odstupné a za pár měsíců je lákat zpátky.

Tuto dotaci lze tedy chápat jako (více či méně rizikovou) investici zaměstnavatele do budoucnosti, v níž očekává, že se mu udržení daného zaměstnance vyplatí. V takovém případě ale nelze tvrdit, že Antivirus pomáhá přežít pár dalších měsíců firmám, které samy tuší, že nemají budoucnost.

Stížnosti na poškozování funkce trhu práce budou na místě spíše až po přechodu ke kurzarbeitu německého stylu. V tomto novém režimu totiž bude zaměstnavatel zaměstnanci platit jen za skutečně odvedenou práci (a stát bude doplácet část zbytku původní mzdy). Zmizí tedy onen prvek rizikové zaměstnavatelské investice do udržení daného zaměstnance. Teprve poté bude možno skutečně mluvit o pohodlném polštáři.

(vyšlo v deníku E15)