V silvestrovské a novoroční vřavě trochu zanikl zajímavý údaj, který vydal ČSÚ na samém konci prosince 2020: růst cen nemovitostí v Česku.

Zřejmě nejspolehlivější údaj na toto téma, tedy House Price Index (s celoevropsky harmonizovanou metodikou) se v Česku ve 3. čtvrtletí roku 2020 zvýšil meziročně o 8,4 % (v grafu níže červená čára):

Z uvedeného grafu taky vyčteme, že ceny nemovitostí se od konce roku 2014 (tj. za pouhých cca 6 let) zvýšily o 60 %. To vychází v průměru na více než 8 % ročně, což je v dnešní době nízkých výnosů, kam se člověk podívá, vcelku slušné zhodnocení. Je ale třeba vzít v úvahu, že čísla jsou (nebo by aspoň měla být) očištěná o změnu kvality. Jde tedy o růst ceny pomyslné nemovitosti, která nezměnila svou kvalitu.
Pokud budeme předpokládat, že obytné nemovitosti zcela ztratí svou použitelnost zhruba za 100 let, pak na jeden rok připadá 1 %, které je třeba od onoho 8procentního růstu odečíst (protože toto 1 % musíme vynaložit na opravy, aby kvalita zůstala stejná), pokud chceme spočítat skutečný čistý kapitálový zisk. Těm z vás, kteří jste danou nemovitost navíc ještě pronajímali (za víc, než kolik bylo třeba utratit za dodatečné opotřebení a další náklady způsobené pronajímáním), patří uznání: dobře vy!
Co se týče subsegmentu nových nemovitostí, mzr. růst v 3q20 činil dokonce 10 % (ještě v prvním čtvrtletí roku 2020 to bylo jen lehce přes 7 %):

Celkově lze říci, že koronakrize rozhodně (zatím) nepřinesla zpomalení růstu cen nemovitostí; u nových tento růst dokonce dále urychlila (a to zřetelně). A růsty cen domů a bytů jen tak neustanou, jak jsem se nedávno snažil vysvětlit zde.
Eurostat bohužel vydal zatím jen čísla za 2q20. V jejich rámci si Česko udrželo pozici poblíž nejvyšších hodnot: