Měl by Biden znovu kandidovat?
O čem vypovídají výsledky voleb do amerického Kongresu? A měl by prezident Joe Biden v roce 2024 znovu kandidovat do Bílého domu?
Bývalý americký prezident Donald Trump se zase předvedl. Volby do amerického Kongresu neskončily ani potupnou porážkou demokratů, ani drtivým vítězstvím republikánů. Dokonce to vypadá, že by demokraté mohli uhájit Senát, případně v něm ještě posílit (Senát hraje v americké politice důležitější roli než Sněmovna reprezentantů). Pozoruhodný je také fakt, že se novým senátorem za stát Pensylvánie stal demokrat John Fetterman. Tento sympaťák nedávno prodělal mozkovou příhodu a jeho republikánský protikandidát, televizní léčitel Mehmet Oz, se snažil této skutečnosti zneužít ve svůj prospěch. Oze tedy potkal stejný osud jako některé další republikánské kandidáty, kteří se opírali o Trumpovu podporu: vyhořel.
Naopak Ron DeSantis, guvernér Floridy, svoji funkci s přehledem obhájil, získal okolo 60 % hlasů. Záhy nato se opět vyrojily spekulace o tom, že by právě on mohl v roce 2024 kandidovat za Republikánskou stranu do Bílého domu. Což se pochopitelně nelíbí Trumpovi, který hned začal DeSantisovi vyhrožovat, že na něj prozradí věci, které neví ani jeho manželka, postaví-li se proti němu ve stranických primárkách. Trump zavedl do vrcholné americké politiky způsoby chování, jež nemají obdoby. Připomíná spíše gangstera a čím dříve se od něj republikáni „odstřihnou“, tím lépe pro ně.
Ticho u demokratů
Je vysoce pravděpodobné, že Donald Trump už příští týden oznámí svoji prezidentskou kandidaturu. Bude zajímavé sledovat, jak na ni republikáni zareagují. Je možné, že se rozštěpí na dvě nesmiřitelné frakce. To by bylo pro demokraty jistě výhodné, ani u nich ovšem není situace růžová. Prezident Joe Biden se nově nechal slyšet, že stále uvažuje o obhajobě Bílého domu, přičemž konečné slovo řekne začátkem příštího roku. Je to svým způsobem logické: během léta se mu podařilo prosadit několik klíčových zákonů a zdrcující porážku Demokratické strany, která ještě nedávno podle mnoha průzkumů hrozila, již čekat nelze (stále ještě nejsou sečteny všechny hlasy, v Georgii se nejspíše bude volit znovu, protože ani jeden z kandidátů do Senátu neobdržel dostatečný počet hlasů).
Jakou by měl Biden šanci na úspěch, kdyby se rozhodl znovu kandidovat? Proti Trumpovi určitě ne malé. S DeSantisem by už to ovšem měl horší. Biden – navzdory svým lidským a politickým kvalitám – má totiž jednu obrovskou nevýhodu: vysoký věk. Dostali-li v Oválné pracovně pořádně zabrat George W. Bush a Barack Obama, pak musí osmdesátiletý pán vyloženě trpět. Biden nekandidoval v roce 2020 do Bílého domu, aby si něco dokazoval, jen už se nemohl dívat na to, kam Trump Spojené státy vedl. Byl jediným demokratem, který měl reálnou šanci ho porazit. Nyní by měl být soudný a nepřeceňovat své síly. Jeho zásluhy jsou už teď veliké.
Faktor Obama
Do letošní předvolební kampaně se zapojil také bývalý prezident Barack Obama. Navštívil státy, kde se mezi demokraty a republikány očekával nejtěsnější souboj. A očividně to zafungovalo. Již zmíněný Fetterman je po hodně dlouhé době prvním demokratem, jenž byl do Senátu zvolen za Pensylvánii. Bylo dojemné vidět Bidena a Obamu, jak stojí na jednom pódiu. Osm let byl Biden Obamovým viceprezidentem a kromě politiky spojovalo ty dva také skutečné přátelství. Přátelství, které trvá dodnes. Někteří voliči si tak možná vzpomněli na Obamovu éru, jež byla velmi úspěšná.
Jeden problém však s sebou demokraté táhnou jako onu pověstnou kouli na noze. Došli jim vhodní prezidentští kandidáti. V jejich řadách by se možná našlo několik osobností, které by člověk v Bílém domě rád viděl, ony samy o to ovšem vůbec nestojí (např. Antony Blinken). Prakticky neviditelnou se – navzdory mimořádně vysokým očekáváním – stala viceprezidentka Kamala Harrisová, která ještě nedávno představovala pro Demokratickou stranu určitou naději. Pravdou ale zůstává, že prezidentské primárky bývají často plné překvapení a že skutečně zajímaví kandidáti do nich mohou vstoupit doslova na poslední chvíli.
Je jisté, že příští dva roky nebudou pro Bidena vůbec snadné. I kdyby se demokratům podařilo uhájit Senát, pořád tu bude republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů. Biden tedy bude muset dělat kompromisy, které ne každý ocení. Na druhou stranu, Obama to měl ještě těžší: během šesti let jeho vlády drželi republikáni většinu v obou komorách Kongresu. A právě na republikánech je nyní ten nejdůležitější krok. Znovu se jim naskýtá ideální příležitost zbavit se Trumpa. Pokud jí využijí, nastanou pro Spojené státy daleko klidnější časy.
Bývalý americký prezident Donald Trump se zase předvedl. Volby do amerického Kongresu neskončily ani potupnou porážkou demokratů, ani drtivým vítězstvím republikánů. Dokonce to vypadá, že by demokraté mohli uhájit Senát, případně v něm ještě posílit (Senát hraje v americké politice důležitější roli než Sněmovna reprezentantů). Pozoruhodný je také fakt, že se novým senátorem za stát Pensylvánie stal demokrat John Fetterman. Tento sympaťák nedávno prodělal mozkovou příhodu a jeho republikánský protikandidát, televizní léčitel Mehmet Oz, se snažil této skutečnosti zneužít ve svůj prospěch. Oze tedy potkal stejný osud jako některé další republikánské kandidáty, kteří se opírali o Trumpovu podporu: vyhořel.
Naopak Ron DeSantis, guvernér Floridy, svoji funkci s přehledem obhájil, získal okolo 60 % hlasů. Záhy nato se opět vyrojily spekulace o tom, že by právě on mohl v roce 2024 kandidovat za Republikánskou stranu do Bílého domu. Což se pochopitelně nelíbí Trumpovi, který hned začal DeSantisovi vyhrožovat, že na něj prozradí věci, které neví ani jeho manželka, postaví-li se proti němu ve stranických primárkách. Trump zavedl do vrcholné americké politiky způsoby chování, jež nemají obdoby. Připomíná spíše gangstera a čím dříve se od něj republikáni „odstřihnou“, tím lépe pro ně.
Ticho u demokratů
Je vysoce pravděpodobné, že Donald Trump už příští týden oznámí svoji prezidentskou kandidaturu. Bude zajímavé sledovat, jak na ni republikáni zareagují. Je možné, že se rozštěpí na dvě nesmiřitelné frakce. To by bylo pro demokraty jistě výhodné, ani u nich ovšem není situace růžová. Prezident Joe Biden se nově nechal slyšet, že stále uvažuje o obhajobě Bílého domu, přičemž konečné slovo řekne začátkem příštího roku. Je to svým způsobem logické: během léta se mu podařilo prosadit několik klíčových zákonů a zdrcující porážku Demokratické strany, která ještě nedávno podle mnoha průzkumů hrozila, již čekat nelze (stále ještě nejsou sečteny všechny hlasy, v Georgii se nejspíše bude volit znovu, protože ani jeden z kandidátů do Senátu neobdržel dostatečný počet hlasů).
Jakou by měl Biden šanci na úspěch, kdyby se rozhodl znovu kandidovat? Proti Trumpovi určitě ne malé. S DeSantisem by už to ovšem měl horší. Biden – navzdory svým lidským a politickým kvalitám – má totiž jednu obrovskou nevýhodu: vysoký věk. Dostali-li v Oválné pracovně pořádně zabrat George W. Bush a Barack Obama, pak musí osmdesátiletý pán vyloženě trpět. Biden nekandidoval v roce 2020 do Bílého domu, aby si něco dokazoval, jen už se nemohl dívat na to, kam Trump Spojené státy vedl. Byl jediným demokratem, který měl reálnou šanci ho porazit. Nyní by měl být soudný a nepřeceňovat své síly. Jeho zásluhy jsou už teď veliké.
Faktor Obama
Do letošní předvolební kampaně se zapojil také bývalý prezident Barack Obama. Navštívil státy, kde se mezi demokraty a republikány očekával nejtěsnější souboj. A očividně to zafungovalo. Již zmíněný Fetterman je po hodně dlouhé době prvním demokratem, jenž byl do Senátu zvolen za Pensylvánii. Bylo dojemné vidět Bidena a Obamu, jak stojí na jednom pódiu. Osm let byl Biden Obamovým viceprezidentem a kromě politiky spojovalo ty dva také skutečné přátelství. Přátelství, které trvá dodnes. Někteří voliči si tak možná vzpomněli na Obamovu éru, jež byla velmi úspěšná.
Jeden problém však s sebou demokraté táhnou jako onu pověstnou kouli na noze. Došli jim vhodní prezidentští kandidáti. V jejich řadách by se možná našlo několik osobností, které by člověk v Bílém domě rád viděl, ony samy o to ovšem vůbec nestojí (např. Antony Blinken). Prakticky neviditelnou se – navzdory mimořádně vysokým očekáváním – stala viceprezidentka Kamala Harrisová, která ještě nedávno představovala pro Demokratickou stranu určitou naději. Pravdou ale zůstává, že prezidentské primárky bývají často plné překvapení a že skutečně zajímaví kandidáti do nich mohou vstoupit doslova na poslední chvíli.
Je jisté, že příští dva roky nebudou pro Bidena vůbec snadné. I kdyby se demokratům podařilo uhájit Senát, pořád tu bude republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů. Biden tedy bude muset dělat kompromisy, které ne každý ocení. Na druhou stranu, Obama to měl ještě těžší: během šesti let jeho vlády drželi republikáni většinu v obou komorách Kongresu. A právě na republikánech je nyní ten nejdůležitější krok. Znovu se jim naskýtá ideální příležitost zbavit se Trumpa. Pokud jí využijí, nastanou pro Spojené státy daleko klidnější časy.