Několik dní jsem čekal, kdo se proti tomu v médiích ozve. Ale protože se česká média navzájem nekritizují, našel se pouze jediný novinář – Jindřich Šídlo v HN – který „bleskový lynč“ ve svém komentáři zkritizoval. Včera se k němu důrazněji připojil Fabiano Golgo, který ve svém blogu na Aktuálně.cz upozornil na příbuznost výzvy bulvárního Blesku s jazykem a výzvami z doby politických procesů 50. let.

O co jde? O petici Blesku „Tihle gauneři patří za mříže“, kterou od 6. prosince mají podepisovat čtenáři Blesku. Aby to svým čtenářům usnadnila, redakce Blesku připravila třináct jmen, přes jejichž fotografie posadila mříže. Konkrétně v tomto pořadí: Stanislav Gross, Vít Bárta, Jiří Besser, Michal Babák, Ivo Rittig, Martin Kocourek, Pavel Němec, Jaroslav Palas, Marek Dalík, Miroslav Vlček, Aleš Řebíček, Roman Janoušek, Martin Barták.

Blesk tak opět posunul hranice mediální neodpovědnosti, kterou překročil už předchozí listopadovou anketou Blesku “Kdo je největší gauner české politiky“. Tato anketa vyprodukovala žebříček, z něhož Blesk uvedl prvních osmnáct jmen v pořadí: S. Gross, M. Kalousek, V. Klaus, A. Řebíček, A. Vondra, M. Topolánek, D. Rath, V. Bárta, M. Kocourek, J. Paroubek, I. Langer, J. Palas, P. Nečas, I. Kočárník, B. Sobotka, R. John, P. Němec, J. Čunek, čímž všechny tyto lidi nepřímo označil za gaunery.

Proč mluvím o mediální neodpovědnosti? Protože se domnívám, že úkolem médií není vyvolávat davové vášně, i když to může přinášet profit a zvyšovat čtenost, poslechovost či sledovanost příslušného média. Přenášet nálady internetového mobu, který se producíruje v anonymních internetových diskusích, do profesionálních médií je nebezpečná hra, která zcela určitě neprospívá politické kultuře dané země. (Anglický výraz „mob“ používám proto, že slovo „dav“ nedostatečně vyjadřuje povahu tohoto jevu, který se blíží, nikoli však plně koresponduje s českým pojmem „lůza“.)

V dobách klidných taková hra obvykle zůstává bez následků. V tom je síla prosperujících demokracií, které si mohou dovolit ventilovat i takové excesy, jaké předvádí Blesk, nebo jaké známe z britského bulváru (ten však dnes už zařazuje zpátečku). Zatím k těmto demokraciím patříme, ale nemusí to trvat navždycky. Hospodářská krize bude rozmnožovat řady těch, kterým se nebude dařit, a kteří vinu za svůj osobní neúspěch velice rádi přenesou na náhradní cíle, ať už jim je nabídne populistický politik nebo nezodpovědný bulvár. A pak nelze vyloučit takové situace, při nichž se internetový mob promění v mob reálný, který vyjde do ulic a bude si svůj vztek vybíjet útoky na materiální, ne-li dokonce lidské cíle (poslanec Jiří Dolejš by mohl vyprávět).

Ankety a petice Blesku (abychom byli spravedliví, patří mezi ně „pozitivní“ anketa: Kdo je národní poklad Česka) jsou vyjádřením zoufalé snahy Blesku čelit neúprosnému poklesu prodaného nákladu, který postihuje všechna tištěná média.

Také proto přešel z redakce Reflexu do šéfredaktorského místa Blesku letos v dubnu Pavel Šafr, s trefnou přezdívkou Miloše Čermáka „zdvihač nákladů“. O tom, že Šafr je člověkem, který nemá morálních skrupulí, ba ani vyhraněný politický názor, lze nalézt důkazy v jeho předchozích angažmá (Český deník, Telegraf, Lidové noviny, MF Dnes, Economia, Reflex – o Šafrovi viz též článek Louče).

Postrádá-li šéfredaktor jakékoli morální zábrany svého konání, očekával bych, že bude někdo nad ním, který jeho chování zkoriguje. Ale to bych asi chtěl příliš od generace, která se dostala do vedoucích funkcí po roce 1989, a pro níž jediným kritériem úspěchu je úspěch vyjádřený penězi.

---

P.S. Jako bonus pro čtenáře tohoto blogu uvádím přepis rozhovoru, který 22. dubna 2011 vedl Petr Šafr v Českém rozhlase v pořadu Týden v médiích s redaktorem Václavem Sochorem (před Šafrem zde vystupovali Miloš Čermák a Ivan Kytka).

VS: Ve studiu teď vítám nového šéfredaktora Blesku Pavla Šafra, dobrý den.
PŠ: ...ředitele..
VS: …já vím, ale budete šéfovat tomu titulu, nebo se nebudete podílet na té každodenní agendě?
PŠ: V tom slovu ředitel je obsaženo to, že mám na starosti více médií, mimo jiné také Blesk.cz, tudíž i internet, jak hovořil Miloš Čermák
VS: Proč jste to vzal?
PŠ: Protože to je prostě ohromně těžká a náročná práce...
VS: ...to nevzít?
PŠ:...ne naopak. Dřív jsem...Dostal jsem tu nabídku už dřív a to jsem ji ještě odmítal, ale teďka, jak sleduju vývoj printových médií, tak mě to prostě začalo, ta myšlenka mě začala bavit, když jsem byl osloven, tak už jsem moc neváhal.
VS: Kdyby existoval nějaký konkurenční bulvár, tak bych možná spekuloval nad tím, jestli jste to nevzal kvůli penězům
PŠ: Víte, já živím rodinu a jsem pyšný na to, že ji živím dobře.
VS: Co s tím deníkem chcete udělat, aby náklad přestal klesat?
PŠ: To co vždycky. Prostě, s absolutní vášní dělat co nejlepší noviny, to je prostě...
VS: Ale přece je to jiný segment,. je tam více obrázků než textu...směřuje to na jinou cílovou skupinu…
PŠ: Ano, ano, víte..jak hovořili kolegové už před chviličkou, mě to rozdělení na takzvaně seriózní noviny a bulvární noviny poměrně dost trápí. Myslím si, že by se v dalším vývoji mělo překonat. Protože ono nepřináší nic dobrého ani seriózním novinám a ani těm takzvaně bulvárním. A to proto, protože to slovo seriózní vytváří u novinářů alibi pro lenost a pro to, že nemusí některá témata, která jsou blízká lidem, vůbec dělat. Anebo, že nemusí přemýšlet nad tím, jak dělat noviny tak, aby udržely pozornost svých čtenářů. U takzvaně bulvárních novin si vážím u novinářů toho, že nemají předsudky dělat spoustu věcí, kterými mohou udržet a udržují pozornost čtenářů. Ale ovšem to slovo bulvár je pejorativní, je tak vnímáno v lepší společnosti a má se za to, že dělat bulvár je vlastně cosi neslušného. Já to chápu jako službu lidem...
VS: Chcete něco změnit spíš na tom vnímání toho, jak společnost vnímá bulvár, anebo spíš nějak posunout hranice toho, co ještě je a co nebude možné v Blesku?
PŠ: Rozhodně nemám v úmyslu posouvat hranice možného, co se týče slušnosti. Mým cílem je dělat prostě slušný noviny a tento typ novin může být slušný a není nikde psáno, že je potřeba ho dělat negativně, zarputile, stupidně, atakdál atakdál, to prostě není pravda. Není to tak, že lidi, čtenáři jsou tak hrozně hloupí a proto je to potřeba dělat hodně hloupě. To není vůbec pravda. Já tohleto nepřijímám.
VS:A dělá se to hodně hloupě někdy v Blesku nebo v Aha?
PŠ: To já vůbec nemůžu hodnotit... Já si vážím toho, že kolegové...
VS: Jestli není třeba zvednout úroveň textů nebo změnit nějak..
PŠ: Prosím vás, vždycky je třeba zvedat úroveň všeho. A nesouhlasím s panem Kytkou v jedné věci, a to je omezování počtu slov. Já tohleto nepřijímám...
VS: Myslíte si tedy, že... já předpokládám, že nebudete omezovat počet slov nebo slovní zásobu čtenářů Blesku, ale hodláte ji rozšiřovat, hodláte třeba uvést témata, kterými se Blesk...
PŠ: Výrazové prostředky a témata, tematickou škálu chci rozhodně rozšiřovat.
VS: Jak bude vypadat vaše spolupráce nebo nespolupráce s dalším titulem, kterému se říká bulvární, a které má Ringier v portfoliu,a to je Aha!
PŠ: Je to vztah zdravé konkurence.
VS: Jak to může být vztah zdravé konkurence, když to má stejného vlastníka, to je trochu divné. je to podobné jako Lidové noviny...
PŠ: Ano je to úplně stejné jako na Smíchově, kde sedí v jednom patře Mladá fronta Dnes a v druhém patře Lidové noviny, a u nás sedí v jednom patře Blesk a v druhém patře sedí Aha!
VS: Nekanibalizujete se navzájem? A není tím dlouhodobým cílem, když se vám to bude dařit, že se ty deníky sjednotí pod jeden titul?
PŠ: Víte, to naopak vede k tomu, že ty redakce jsou pozornější, když mají konkurenci, to znamená, to je prostě zdravá situace.
VS: Nastupující ředitel skupiny Blesk a šéfredaktor týdeníku Reflex. Já vám děkuji za návštěvu ve studiu.