A je to tady. Spící šelma, na kterou upozorňuji více než patnáct let a napsal jsem o ní nemálo komentářů, z nichž jeden má název „Objektivita a vyváženost – nepříjemný, ale také nebezpečný paragraf“, opět vycenila své zuby. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve své poslední tiskové zprávě konstatovala porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. ve vysílání pořadu České televize „Americká volební noc“, který se vysílal ve středu 9. listopadu od 0:30 do 12:00 hodin, přičemž k údajnému porušení uvedeného paragrafu došlo v časovém úseku 03:00 – 08:00 hodin.

Nechci ani nebudu tady dělat advokáta zpravodajství České televize, věřím, že na některá tvrzení výroku RRTV (plné znění pod čarou) bude reagovat samotná ČT. Kromě toho pořad Americká noc není na iVysílání ke zhlédnutí, takže si nemohu ověřit, do jaké míry byl porušen zmíněný paragraf, který zní:
„Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.“

Rád bych jen znovu upozornil na nebezpečí pro svobodu projevu, které hrozí nejen veřejnoprávním institucím, ale všem vysílatelům, tedy Nově, Primě i Barrandovu nebo Impulsu a Frekvenci 1, a jež se skrývá v paragrafu 31 zákona o vysílání. V jeho pěti odstavcích se dvakrát objevuje slovo objektivita: „provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace“ a ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech je třeba „dbát zásad objektivity a vyváženosti.“

Paragraf číslo 31 sám o sobě by nebyl nebezpečný, kdyby se na jeho neplnění nevázala sankce paragrafu 60, který praví, že „Pokutu ve výši od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud… neplní povinnosti podle § 31 odst. 2 a 3.“

O tomto problému jsem naposledy psal před půl rokem, když se na televizi Prima sesypala lavina kritiky za redakční politiku vůči migrantům (což budiž důkazem, že mi nejde výhradně jen o obranu ČT). Tehdy jsem napsal:

Snaha zákonodárců nastavit jisté obsahové a kvalitativní standardy vysílání byla zajisté chvályhodná, ovšem problém je v tom, že některé v zákonu použité pojmy jsou právně neuchopitelné. Právník Aleš Rozehnal to před lety napsal takto: „Pojem objektivní a vyvážené informace je neurčitým právním pojmem, který zahrnuje jevy nebo skutečnosti, jež nelze úspěšně zcela přesně právně definovat. Jejich obsah a rozsah se navíc může měnit, např. v závislosti na čase a místě.“ Jestliže se v textu některých zahraničních mediálních zákonů požadavek objektivity vyskytuje – například v Rakousku a Německu nebo Maďarsku, tak pouze v podobě deklaratorního požadavku, navíc směřovaného výhradně k veřejnoprávním stanicím.

U nás však paragraf 31 žádající, „aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti“ platí pro všechny a má návaznost na sankce, což nemá v západoevropské mediální legislativě obdoby. U nás za neplnění druhého a třetího odstavce paragrafu 31 zmiňujícího povinnost objektivity může RRTV udělit pokuty v rozsahu pěti tisíc až dva a půl milionu Kč.

Právě o těchto pokutách a o tom, kdy dochází a kdy nedochází k porušování zásad objektivity se vedou spory, které se táhnou řadu let a často končí u soudu. RRTV se snaží kritéria posuzování objektivity a vyváženosti převést na posuzování pravdivosti, věcné správnosti, relevance a neutrality přístupu. RRTV dnes při tom vychází z judikatury, která vznikla řešením předchozích případů. Naštěstí naše soudy vycházejí z evropských standardů a precedentů Evropského soudu pro lidská práva preferujících svobodu projevu. Jen vloni (dnes už předloni) - jak uvádí výroční zpráva RRTV – z 313 stížností na neobjektivitu a nevyváženost nakonec Rada zjistila dvanáct pochybení, které skončilo upozorněním jako nejmenší možnou sankcí a jako varováním před dalšími podobnými přestupky.

Jenomže co když se u nás přihodí něco podobného jako v sousedním Maďarsku či Polsku, kde vítězná politická strana svoji nadpoloviční převahu využila tak, že regulátora vysílání a vedení médií veřejné služby obsadila svými lidmi. Co když to budou lidé ideologicky zaslepení, zastánci jednoho jediného správného názoru, kteří začnou diktovat, co je a co není objektivní, a následně trestat. Zatím je naše „velká“ Rada pluralitní a se sankcemi za obsahové nedostatky a prohřešky šetří. Zatím.

K tomu dnes dodávám: Časovaná bomba zatím nevybuchla. Nebezpečná šelma zatím spí. Jen občas vycení své zuby. Rozhodnutí RRTV ve věci Americké noci je - jako u četných předchozích rozhodnutí - bez sankce. Ano, RRTV je zatím pluralitní (zastoupení dle nominací 3 ČSSD, 2 ANO, 2 ODS, 2 TOP09, 2 KDU/ČSL a 1 KSČM), ale právě v případu posledního rozhodnutí ve věci Americké volební noci se ukázalo, že její členové nezapřou svou politickou minulost (tři bývalí senátoři, jeden bývalý poslanec) a že jejich antény citlivě registrují posun politických nálad směrem k populismu, který tak snadno sbírá politické body tím, že útočí na establishment a mainstreamová média.

x x x

Text tiskové zprávy RRTV:

Rada v rámci své působnosti dané ustanovením § 5 písm. a) a f) a § 59 odst. 1–3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (dále jen zákon č. 231/2001 Sb.), v platném znění, upozorňuje
provozovatele Česká televize, IČ: 00027383, sídlem Kavčí hory, Praha 4, PSČ 14070, na porušení ustanovení § 31 odst. 2 a 3 zákona č. 231/2001 Sb., kterého se dopustil tím, že v rámci pořadu, charakterizovaném provozovatelem jako zpravodajský pořad s názvem Americká volební noc, dne 9. listopadu 2016, v časovém úseku 03:00 – 08:00 hodin, na programu ČT 24, odvysílal nevyvážené a neobjektivní zpravodajství, během něhož docházelo k nadržování jedné straně, zejména soustavnou a zcela jednostrannou kritikou jen jednoho z kandidátů na amerického prezidenta.
Porušení ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb. se provozovatel dopustil zejména těmito konkrétními momenty ve vysílání:

1) V čase 4:35 hodin (reálný čas - SEČ) došlo k manipulativnímu spojení obrazu a slova během reportáže o postoji amerických celebrit k oběma kandidátům - v okamžiku, kdy v komentáři zněla informace, že „proti Donaldu Trumpovi už mezi hvězdami vznikla i petice, připojilo se k ní na 70 tisíc lidí s heslem: zastavte nenávist“, byly v obraze zařazeny fotografie osobností, čímž mohl být u diváka vytvořen jednoznačný dojem, že se jedná právě o osoby, které se připojily ke zmiňované petici. Mezi těmito zobrazenými osobami přitom figurují mj. i Clint Eastwood nebo Chuck Norris, tedy herci, kteří naopak v kampani otevřeně Donalda Trumpa podpořili. Toto podsouvání obrazové informace do falešného kontextu s komentářem tedy vytvořilo nepravdivý a zavádějící obraz reality.

2) V čase 7:15 se moderátor v rámci otázky pokládané americkému velvyslanci odvolává na výrok Trumpova potenciálního ministra Newta Gingriche, který řekl, že si není jist, zda stojí za to riskovat jadernou válku kvůli takovým předměstím Petrohradu, jako je Estonsko. Moderátor však vztáhl tento výrok na všechny baltské státy a položil otázku v tomto znění: „Jak si vysvětlit výroky, že baltské státy jsou předměstím Petrohradu?“, čímž se dopustil nepravdivého tvrzení a hrubým způsobem zveličil a překroutil realitu.

3) Ve studiu nebo v rámci rozhovorů natáčených na kameru mimo studio (v živém přenosu nebo předtočených) dali autoři pořadu široký prostor k vyjádření celkem čtyřem zainteresovaným respondentům - občanům inkriminované země, tedy USA. Všichni tito respondenti byli transparentními příznivci Clintonové a odpůrci Trumpa (jeden člen administrativy demokratické strany – Andrew Schapiro, druhý ideový a finanční podporovatel Clintonové – Brady Clough, třetí republikán angažující se v hnutí NEVER TRUMP – Tom Nichols, a čtvrtá lidskoprávní aktivistka – Anne Petráková).
Byli tedy pozváni hosté zastupující výhradně jen jednu stranu, a to v poměru 4:0. Tento výběr respondentů výrazným způsobem ovlivnil vyznění pořadu. Provozovatel se tedy v uvedených případech dopustil porušení povinnosti poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů.

4) V rámci pořadu došlo opakovaně k situacím, kdy nebyla respektována zásada, že názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru, když od moderátorů nebo reportérů např. zaznělo: „Jako jednoznačného nepřítele vnímá Donald Trump islám. Plošně. (čas 5:31); „Ženy jsou velkým břemenem muže, který dvacet let vlastnil soutěž Miss Universe.“ (5:32); „Trumpův sexismus korunovala nahrávka z roku 2005.“ (5:32); „I tohle se snažil obrátit ve svou přednost jako efektivní práci pro firmu v souladu se zákony.“ (5:34); „Američané se postupně smiřují s tím, že budou mít jako nového prezidenta Donalda Trumpa.“ (6:36); „Outsideři uspěli.“ (zdůvodnění Trumpova úspěchu, 6:37); „Nakolik se (Trump) oprostí od těch dosavadních zvyklostí, kdy on měl opravdu ve zvyku se lidem, kteří mu zkřížili cestu, kteří se mu nějakým způsobem postavili, i mstít. (7:52); „Je otázka, nakolik ta bizarní někdy až divoká kampaň se přenese do výkonu funkce Donalda Trumpa.“ (7:53).

Porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. se provozovatel dopustil zejména těmito konkrétními momenty ve vysílání:

1) Soustavným jevem ve vysílání bylo bezprostřední verbální spojování potenciálního vítězství Trumpa s pocitem ohrožení, interpretace jeho vítězství jako negativního jevu, a to jednak za použití emočně zabarvených výrazů odkazujících na živelné pohromy (červená barva značící pro Trumpa hlasující státy je nazývána „tsunami“), nebo účelovým řazením informací: po zprávě, že už je pravděpodobné, že se Trump stane prezidentem, následuje informace, že mnoho Američanů sděluje na sociálních sítích, že budou raději z USA emigrovat. Stejný účinek mají emočně zabarvené dotazy moderátorů: „Nakolik, tedy podle názoru některých expertů, může být Donald Trump v Bílém domě ohrožením bezpečnosti, světové bezpečnosti možná můžeme říci? nebo „Jak funguje ta pojistka, jak zabránit řekněme extrémnímu prezidentovi v extrémním chování?“

2) Jako hlavní a kromě několika okrajových zmínek jediný zdroj informací přímo z mediálního prostředí USA byl vybrán televizní kanál CNN, z něhož byly opakovaně zařazovány i několikaminutové přímé vstupy. Jedná se o televizní program, který před volbami otevřeně sympatizoval s kandidátkou Clintonovou. Tento výběr zdroje informací přispěl rovněž k celkově jednostrannému vyznění pořadu Americká volební noc. V těchto případech tedy došlo k porušení povinnosti zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti.

Rada stanovila lhůtu k nápravě 7 dní ode dne doručení tohoto upozornění.

x x x

Dopis pracovníků ČT adresovaný RRTV.

Rozhovor na téma se sociologem médií Jaromírem Volkem.