Ačkoliv jsem se k odvolání dozorčí komise Radou ČT na zasedání 11. listopadu původně nechtěl vyjadřovat a uvažoval jsem spíše o sepsání materiálu, který by ukázal shodné rysy jednání Rady ČT v roce 2000 (před televizní krizí) a v letošním roce, byl jsem požádán o názor jedním člověkem, kterému jsem nemohl říci ne. Zde je moje odpověď

Ahoj xxxxxxx,

moje informace o případu jsou víceméně zprostředkované. Neměl jsem čas ani sílu vyslechnout záznam celého zasedání. Informace jsem načerpal ze zpráv svědků, kteří věc sledovali: byl to Ondřej Aust v Mediáři, Vratislav Dostál na Info.cz zde a tady.
Nevynechal jsem ani názory radních Pavla Matochy nebo Xavera Veselého.

K odvolání dozorčí komise - kdosi říká, že bylo nezákonné, ale já si myslím, že je to trochu diskutabilní, záleží, jak si vyložíme slovo "přiměřeně". Neboť pro zánik funkce člena dozorčí komise platí "přiměřeně" totéž jako pro zánik funkce radního v paragrafu 6, odst.1 a 2, a tam v odstavci 1/c je možnost individuálního odvolání bez udání důvodů. (Dodatečně upřesňuji, v noci jsem přehlédl 2/a, důvod by měl být: nesplnění předpokladů pro výkon funkce) Pokud ovšem někdo bude namítat, že zákon žádné hromadné odvolání celé komise jedním usnesením nespecifikuje, bude mít pravdu.

Myslím si, že některé reakce jsou přehnané, a že s "ohrožení nezávislosti" bych v této souvislosti zatím ještě moc nemával. Mám na mysli například návrh prohlášení: "Odvoláním kontrolní komise Rady ČT je ohrožena nezávislost našeho hlavního mediálního partnera..."

Kdyby bylo po mém, raději bych deklaroval vážné znepokojení nad činností Rady ČT, která namísto věcného hodnocení činnosti veřejnoprávního média jako celku, namísto pochopení problémů, se kterými se ČT potýká, zaujala apriorní nepřátelský postoj vůči její práci a svými nekvalifikovanými a ukvapenými rozhodnutími, jakým bylo odvolání dozorčí komise bez širšího věcného zdůvodnění, ohrožuje stabilitu důležitého a významného média podobně, jako to činil aktivismus Rady ČT před dvaceti lety.

S pokřikem o "ohrožení nezávislosti" bych počkal až po zasedání volebního výboru, který svolávají lidovci - viz prazsky-zpravodaj.cz/udalosti/zpravy-z-prahy/lidovci-chteji-znat-duvod-odvolani-dozorci-komise-ct/

Radního Šarapatku bych bral trochu s rezervou. On je bohužel příliš jednostranný, a také ne zcela důvěryhodný tím, jak nekriticky podporuje ředitele Petra Dvořáka a vše, co ČT předloží. Viz www.facebook.com/zsarapatka/posts/4063431347005690.

Hana Lipovská v podstatě činí totéž, co před dvaceti lety dělala Jana Dědečková, která také neustále křičela, jak se plýtvá a špatné hospodaří, aniž tomu rozuměla. Pro tyhle lidi je - jak praví Parkinsonovy zákony - typické, že nejsou schopni se povznést nad své kupecké počty, nedohlédnou složitost fungování velké instituce, a zaměřují se na jednotlivé problémové pořady, na marginální problémy a nedostatky na úrovni nákupu kancelářských potřeb, pohoštění či hodinové sazby za nějakou poskytnutou službu.
Viz status na FB Hany Lipovské z minulého týdne www.facebook.com/hana.lipovska/posts/4064704536890408.

Ano, je to začátek frontálního útok proti současnému vedení ČT, jehož motivy - dosáhnout změn ve zpravodajství ČT a možná i ve vedení ČT (tam to bude obtížnější, neboť Dvořák se projevil jako schopný manažer) - jsou haleny do starostí o řádné hospodaření instituce.

Myslím, že větším průšvihem Rady ČT minulou středu a také větším poškozením České televize, než odvolání dozorčí komise, byla neochota a neschopnost Rady schválit majetkové přesuny v ostravském studiu, nezbytné pro bezproblémové fungování této instituce. Odvahu vzít na sebe odpovědnost měli jen čtyři členové Rady. Že proti řešení situace v Ostravě hlasovala Lipovská s Kratochvílem, nebylo žádné překvapení. Co však člověku přišlo líto, byl pohled na osm členů Rady, včetně Matochy, kteří neměli odvahu se vyslovit proti (co kdyby jim to někdo později vyčítal jako chybu) a zbaběle a alibisticky se zdrželi hlasování, přestože do Rady byli zvoleni proto, aby kvalifikovaně rozhodovali ve prospěch veřejné služby. Například Bradáč a Karmazín (oba kdysi pracovali v ČT) a možná i Kysilka (někdejší bankéř) přece museli dobře vědět, o co se jedná, a přesto se nechali Matochou a Lipovskou zastrašit. Jakoby nevěděli, že - i kdyby kdosi kdysi v této věci pochybil - bylo ji třeba řešit, aby nevznikla větší škoda.

To je vše, co zatím k tomu mohu dodat. MŠ