V návaznosti na předchozí blog o jednání Rady České televize 11. listopadu, které řešilo problém s pozemky v televizním studiu Ostrava, a tato kauza se stala příležitostí k útokům některých členů Rady na management televize a také jedním z důvodů odvolání dozorčí komise, dodávám: Rada ČT se sešla na mimořádném zasedání 18. listopadu a nakonec souhlas s uzavřením Smlouvy o směně nemovitostí udělila. Na této schůzi René Kühn oznámil svoji rezignaci na funkci předsedy Rady ČT, z funkce odstoupil i místopředseda Jaroslav Dědič. Z jednání, jehož audiozáznam je k dispozici na serveru ČT, mne zaujalo vystoupení ředitele ostravského studia Miroslava Karase. Pro ty, kteří nemají čas trávit hodiny sledování jednání Rady, jsem jeho část přepsal.

Miroslav Karas
Dobrý den všem členům Rady České televize. Pane předsedo, děkuji za to slovo do diskuse, já jsem jenom považoval za nutné před tím samotným hlasováním ještě zmínit pár slov, vy jste to sám nakonec nazval pár osobních vjemů a pocitů ještě z minulé rady.
My jsme se vám snažili předložit a splnit tak úkol, který jsme dostali od některých radních, od radního Kysilky, od radní Lipovské, abychom předložili ještě dodatečně dodali různé dokumenty, analýzy, expertízy a tak dále. Snažili jsme se to učinit a splnit. Dodali jsme možná víc materiálů, než jste někteří z vás čekali. Přičemž i já osobně musím říct, a dovolte mi pane předsedo, když mám to slovo, abych to sdělil.

Já jsem samozřejmě minule, přiznávám, ze zasedání rady minulou středu odcházel rozladěn, roztrpčen, a to jenom tím, že jsem měl pocit, že zvláště když sedím poprvé před Radou České televize, že budu hovořit konstruktivně, na slušné a korektní úrovni. Bohužel mým osobním pocitem bylo, že ne všichni na to jednání, které skončilo jak skončilo, přišli připraveni.

Já jsem dnes ředitelem televizního studia Ostrava a nejspíš jim někdy asi nebudu, samozřejmě, ale byl jsem novinářem, tím jsem a budu se jím cítit vždycky. Proto jsem k celé zprávě přistupoval tak, že jsem hledal ne jeden, ale více zdrojů, abych dospěl ke kořenům těch problémů, abych představil opravdu to, za čím si stojím, že to bylo nejlepší a nejvýhodnější řešení. Minule jsem ale pochopil, že ta představa setkat se s připravenými, kteří vycházejí z vlastních zdrojů a získání znalostí je přinejmenším mylná. Proto vyzývám k jakési důstojné a korektní debatě.

Já nemůžu souhlasit s radními, kteří během pětapůlhodinového zasedání nemají ani jednu připomínku, ani jednu výhradu, a potom na různých fórech komentují průběh rady. Slyšel jsem, že to smrdí na kilometr daleko. Věřte mi, nesmrdí! Dělali jsme všechno podle nejlepšího vědomí a svědomí. Nikdo, nevím o tom, že by chtěl, že by připravoval, že by uvažoval, a že by chystal dostat kohokoliv z Rady České televize za mříže. Když jsem se dozvěděl toto tvrzení, tak jsem tomu nechtěl věřit. Věřím stále tomu, že jednám s lidmi, kteří jsou schopni řešit problém, který před námi nastal, bez jakýchkoliv dalších přívlastků a dalších textů. Když slyším o tom, že tady se konal tyjátr kolem nějakého nakupování pozemku, a koho to vlastně zajímá, a tak dále, tak to všechno ve mně vyvolává pocit, že někteří radní nebyli připraveni.

Já oceňuji velmi detailní, hluboký, nevím jak bych ještě nazval přívlastek paní radní Lipovské, která snad jako jediná přišla s tím, že když tady seděla vedle mě, tak někdy ostrými, někdy míň ostrými náboji torpedovala Ostravu, ale torpédovala ji se znalostí věci. Bohužel tento základ, tuto studnu informací jsem postrádal u jiných. Proto znovu opakuji: jednejme důstojně a korektně. Obávám se totiž, že někteří radní vůbec nepochopili, v čem spočívá institut předkupního práva, klíčový paragraf číslo 21/47, pokud se nepletu, občanského zákoníku. My jako strana jako TSO nemůžeme jako třetí strana v rámci tohoto institutu vstoupit do jednání o výši kupní ceny mezi prodávajícím a kupujícím. Prodávající jsou v zahraničí, kupující žije v Ostravě, a my jak to místopředseda Matocha minule komentoval slovy: ber nebo nech být, my nemůžeme ovlivnit to, co jsem tady slyšel několikrát, že jsme na té ceně nezapracovali.

Mě bolí tvrzení jako ředitele televizního studia Ostrava, když slyším a čtu, že za tím patrně něco bude, proto je tak vysoká cena, aby se někteří ve vedení České televize obohatili. Je to nonsens, nesmysl a falešné obvinění. Stejně tak, když slyším od některých radních, že to je chyba komunikace managementu. Kterého managementu? O jakém období hovoříme? Minule sami jsme přiznali, že hovoříme o letech po roce 1999. Pokud vím, tak v tom managementu byli i někteří radní, kteří zasedají dnes v Radě České televize. Existuje nějaký zápis? Existuje slovo, ba písmenko v nějakém zápise, že by se někdo před rokem 2010 zabýval ve vedení České televize kauzou Přívozská 6 v Moravské Ostravě? Neexistuje.

Já jsem byl svědkem minulou středu debaty dvou radních, kteří jistou chvíli nevěděli, že jsem vedle nich, když se baví o tom, jak budou dál postupovat, a řeknou: ať to vyřeší soudy! Ne nepovažuji to, věřte mi, vážení členové rady, za korektní vůči mně a vůči týmu, který v Ostravě se ve vší snaze postupovat korektně a s péčí řádného hospodáře se snaží tuto situaci vyřešit.

Já jsem se celou dobu řídil, a tím vás mohu ujistit, základními třemi podmínkami, které hovoří o veřejném zájmu a péči řádného hospodáře. To je: znalost věci, pečlivost a loajalita; tyto tři podmínky zmiňuje zákon. Všemi třemi podmínkami jsem se já a lidé, kteří předložili hromadu dokumentů, ať už za vedení v Praze, či za vedení Ostravy, řídil. Na to vám dávám své slovo člověka, který přišel po třiceti letech strávených služebně v zahraničí do České republiky, a zažil na minulé radě, to co jsem nikdy možná v minulosti nepřipouštěl. Nevidím nic většího ve veřejném zájmu, než na základě předložených materiálů, které jste minule dostali, zajistit chod a provoz veřejnoprávního média.

My jsme v situaci, kdy opravdu nemůžeme nabídnout výhodnější podmínky, než jsme nabídli, s tím, že jsme si jisti, že v budoucnu nikdy tyto výhodnější podmínky nebudou. Nikdo nekupuje a nesnaží se získat pozemek s tím, že pokud by ho vůbec někdy eventuálně prodal, že by ho prodal za nižší cenu, než za cenu, za kterou ho nekoupil. Proto vás opravdu velmi upřímně otevřeně žádám o to, abychom diskutovali věcně, abychom se zbavili formulací, které nejsou příjemné pro druhou stranu, protože jsou irelevantní a nemají nic s jednáním společného, abyste se opravdu zamysleli nad materiály, které jste dostali k dispozici, a které, věřte mi, jsou korektní a jsou v zájmu České televize. Děkuji.

Radní Matocha:
…je výborná a správná vaše výzva, že máme diskutovat věcně. Proto mě přijde naprosto nepřípadné, že vy tady útočíte na radu, pokoušíte se tady hodnotit, jak kdo z radních přišel připraven nebo nepřipraven. To vám vůbec nepřísluší. Naopak, co vám přísluší, je, abyste vy přišel připraven na tu minulou radu. A neříkal nám tady věci, které jste nám říkal minule, že pokud neschválíme ten nákup pozemku pod ostravským studiem, takže pomalu spadne svět, že není jiná alternativa. Jak se ukázalo, tak jsme to vůbec neměli schvalovat. A říkat, že někdo z radních veřejně říká, že se na této kauze chce management České televize obohatit, já jsem to nezaznamenal, a přijde mi, že to je velmi urážlivé tvrzení. Děkuji.

Radní Šarapatka:
Protože Rada je veřejný a kolektivní orgán a protože má pracovat na základech a demokratických principech, tak je nutné zastat se ředitele televizního studia Ostrava pana Karase. Přece Rada České televize není správní rada, jak se někteří členové rady stále domnívají. Ředitel Karas má naprosto jako kdokoli jiný právo vyjádřit svůj názor a rozhodně není ten, který je v přímé podřízenosti Rady České televize. Takhle to nefunguje. Já abych to upřesnil, a to není žádné šíření emocí, tady pan Matocha zareagoval také emotivně.

Ředitel Karas tady mluví o streamu, který vypustil na veřejnost radní České televize Lubomír Veselý, ve kterém skutečně, co říká ředitel Karas, ve kterém zaznělo jakési obvinění typu – byť nebylo úplně konkretizováno – směřovalo na téma těch ostravských pozemků, že to smrdí na dálku – cituji – podvodem, jakkoli pro to pan Veselý nemá důkazy. Takže se nedivte, že se ozve odpovědný manažer, kterému tady příště budeme vytýkat, že nehospodaří s péčí řádného hospodáře, že se proti tomu ohradí.