Motto: “Kéž by v sněhový háv přivoděla se nám stověžatá matička, aspoň z vodklízení sněhu koukalo by makání a prácička“ (z písně Voskovce a Wericha Pražská Java).


Nejen stověžatá matička, ale celá republika se od minulého víkendu přioděla ve sněhový háv, a tak Kuberův chodníkový zákon prošel testem použitelnosti. Dopadlo to podle očekávání. Slušní lidé své chodníky uklidili, lemplové naopak využili Kuberovy novely, aby na chodník před jejich domem nesáhli. A tak lidé místo po chodníku, občas museli chodit po silnicích (podobně jako při předvánočním náledí).

Již slyším pana senátora Kuberu večer v televizi, že jeho nápad se netýkal uklízení chodníků, ale odpovědnosti za škodu, která může vzniknout závadou v jejich schůdnosti. V tomto duchu hájí svého kolegu senátor Jirsa v komentáři Mýtus o Kuberových chodnících. Doslova zde píše: „Hlavně však novela zákona není o uklízení chodníků, ale o odpovědnosti za úraz.“

Připomenu obsah zákona. Senátor Kubera nechal vyřadit tento odstavec z paragrafu 27: “Vlastník nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničí se silnicí nebo s místní komunikací, odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku, která vznikla znečištěním, náledím nebo sněhem, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit.“ Ve zbylých odstavcích se pak souvětí „Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace odpovídá za škody vzniklé atd…“ změnilo na verzi: „Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku odpovídá…“. Blíže viz platném znění zákona o pozemních komunikacích č. 13/1997.

Nicméně přečteme-li si senátní tisk č. 105 a jeho důvodovou zprávu, tak se tam dočteme: „Předložený návrh zákona si klade za cíl změnit dosavadní právní úpravu a přenést odpovědnost za schůdnost chodníku na jeho vlastníka.“ Tedy záměrem nebylo zbavit vlastníky přilehlých nemovitostí odpovědnosti za nějakou škodu, ale odpovědnosti za schůdnost, tedy za uklízení, které Kuberova novela přenesla na obce. Senátor Jirsa tedy klame: Kuberova novela je nejen o odpovědnosti za škodu, ale také o uklízení chodníků.

V důvodově zprávě této novely se kromě jiného píše: „Už sama skutečnost, že vlastník nemovitosti má odpovídat za škody, vzniklé na přilehlém chodníku, který mu nepatří, je absurdní a je v rozporu s civilistickou zásadou, že za své vlastnictví odpovídá především vlastník.“ Jak jsem se ve slovníku dočetl, civilistika je nauka o občanském právu. Rád bych si vyslechl právníky, zda předchozí znění zákona bylo v rozporu s občanským právem.

Pro můj právnicky neškolený selský rozum je však senátor Kubera názorným příkladem dogmaticky ideologického vidění světa, které odmítá respektovat složitost a mnohotvárnost běžného života, a které své jednoduché zásady dovádí ad absurdum ve smyslu „Fiat iustitia, et pereat mundus”, v překladu: „nechť zhyne celý svět, hlavně že zvítězí spravedlnost.“ Tedy spravedlnost v Kuberově podání (viz např. jeho názor na kouření).

V jednom však bude mít senátor Kubera pravdu. Ten novelu zákona pouze navrhl, ale schválil ji celý parlament, tedy všichni ti, kteří se báli, že by mohli být obviňováni z jakéhosi levičáctví jenom proto, že by se postavili na stranu zdravého rozumu, na stranu společenského, nikoli jen soukromého prospěchu.

Jak jsem v úvodu napsal – slušní lidé chodníky uklidili, lemplové dostali záminku, aby se nestarali. Není tedy pravda, co ve své apologetice chodníkového zákona napsal senátor Jirsa: „Na každém majiteli nemovitosti pak záleží, uklidí-li si před svým prahem, nebo bude-li tam mít svinčík. Na tom Kubera nic nezměnil.“

Bohužel změnil. Dříve ti lemplové se museli bát obecního úřadu a tak uklidili i to, co dnes zůstává neuklizené.

P.S.Tento blog jsem napsal ještě před tím, než senátor Kubera vystoupil dnes večer v televizi.

x x x

Příloha: Důvodová zpráva „Kuberovy“ novely zákona

Podle platného právního stavu tvořeného zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, i předchozí právní úpravy (zákon č. 135/1961 Sb.) je vlastník nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničí se silnicí nebo s místní komunikací, odpovědný za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku vzniklá znečištěním, náledím nebo sněhem. I když zákon neobsahuje explicitně povinnost odstraňovat závady ve schůdnosti, vyvozuje se tato povinnost z odstavce 7 § 27 zákona č. 13/1997 Sb. V praxi činí toto ustanovení časté problémy, čehož důkazem je řada ústavních stížností směřujících především proti vydaným obecně závazným vyhláškám a nařízením obcí, které stanoví rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti.

Už sama skutečnost, že vlastník nemovitosti má odpovídat za škody, vzniklé na přilehlém chodníku, který mu nepatří, je absurdní a je v rozporu s civilistickou zásadou, že za své vlastnictví odpovídá především vlastník. Absurdita vyniká o to víc, že podle odstavce 5 § 27 zákona č. 13/1997 Sb. vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace neodpovídá za škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na těchto pozemních komunikacích. Přitom pokud vlastník předmětnou nemovitost opravuje a zasáhne například lešením do chodníku, zaplatí poplatek za zábor veřejného prostranství.

Předložený návrh zákona si klade za cíl změnit dosavadní právní úpravu a přenést odpovědnost za schůdnost chodníku na jeho vlastníka.

Navrhovaná změna zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Materie navrhovaného zákona není předmětem regulace právem ES/EU.

Návrh nemá dopad na státní rozpočet. Dopady na rozpočty obcí a krajů nejsou specifikovatelné, neboť budou záviset na rozhodnutí jednotlivých zastupitelstev o pojištění proti škodám, přičemž většina obcí i krajů je proti škodě způsobené třetím osobám pojištěna.