Miloš Balabán

25. 05.

Evropští islamisté, kvóty a pařeniště radikalismu

Miloš Balabán Přečteno 3526 krát

Islámský stát není na ústupu, naopak. V Sýrii již ovládá padesát procent jejího území. Letecká koalice vedená Spojenými státy tak zřejmě není úspěšná. Další eskalace konfliktu může přidat na síle dalším uprchlickým vlnám mířícím do Evropy.Paradoxní je, když se s nimi míjí několik tisíc občanů Evropské unie, kteří se rozhodli bojovat na straně IS. Během dvou let od roku 2013 stoupl jejich počet sedmkrát, z šesti set na čtyři tisíce. V počtu vedou Francie a Británie s přibližně 1200 osobami, 600 pochází z Německa a zbytek je z dalších evropských států. Zajímavý je i přepočet na počet obyvatel, kdy je největším „přispěvatelem“ Belgie s podílem čtyřicet osob a Dánsko s dvaceti sedmi osobami na milión obyvatel.

A dávají o sobě vědět i osobní účastí na spektakulárních popravách západních rukojmích. Pro Evropu to nevěstí nic dobrého, protože potenciální návrat zradikalizovaných Evropanů s bojovými zkušenostmi do domovských zemí představuje bezpečnostní riziko. Pro zpravodajské služby a policie v zemích EU je to bezesporu velký bolehlav.

Vážným problémem se v Evropě stává nábor mezi islámské bojovníky prostřednictvím internetu. Zpravodajské služby již upozorňují na novou taktiku IS, který právě jeho prostřednictvím komunikuje se zradikalizovanými jednotlivci, ale i s malými teroristickými skupinami. Tento tzv. individuální džihád je přitom pro zpravodajské služby zpočátku velmi těžce zachytitelný.Vedle toho nám začíná hrozit i „digitální džihád“, jak počátkem dubna ukázal hackerský útok z tzv. CyberCaliphate na francouzskou televizní stanici TV5 Monde. Radikální islamisté tím prokázali i svoji schopnost útoků na kritickou infrastrukturu, což představuje další hrozbu pro evropské společnosti. Dopady takového útoku by mohly být nesrovnatelně horší než útok na New York a Washington 11. září 2001.

Máme tady ale i další, neméně vážnou dimenzi hrozby spojenou s podporou IS. Nedávno na ni upozornil filozof a biolog Stanislav Komárek. Podle něj je krajně znepokojivé, že řada mladých lidí vyrostlých v Evropě dobrovolně přechází pod prapory brutálního Islámského státu.„Není prostředí okraje západoevropských společností, které na jedné straně štědře rozdávají skromné podpory, na druhé svou touhou po stabilitě téměř vylučují jakékoli šance, nakonec nutně pařeništěm radikalismu nejrůznějšího typu?“ ptá se Komárek.

A do tohoto pařeniště chce Brusel uvést další příchozí podle kvót.

(Právo, 25.5.)

14. 05.

Kvóty nic neřeší

Miloš Balabán Přečteno 2461 krát

Evropská unie počítá s dalšími mohutnými uprchlickými vlnami, neboť v Libyi je podle italských odhadů připraven k nalodění jeden milión lidí. Podle OSN se Středozemní moře stalo v minulém roce vůbec nejnebezpečnější migrační trasou na světě s průměrnou úmrtností 1 : 50, letos je to již 1 : 20.

Státy EU většinou odmítají plán Evropské komise utečence přerozdělovat. Uprchlické vlny mohou být příčinou politických konfliktů a posilování vlivu krajně pravicových stran, což může Unii destabilizovat jako celek. Vážných signálů je dost. Stačí připomenout francouzskou Národní frontu nebo britskou UKIP, která sice dosáhla jen na jeden poslanecký mandát, ale podle počtu odevzdaných hlasů je třetí nejsilnější stranou. Na vzestupu je antiimigrační Dánská lidová strana, která má před parlamentními volbami v září podporu dvaceti procent voličů. Nizozemská vládní koalice liberálů a socialistů téměř zkolabovala z důvodu sporů o azylovou politiku státu.

A v Česku? Je to možná politicky nekorektní, nicméně můžeme si vůbec představit, že k mnoha vážným sociálním problémům s nezaměstnanými, vyloučenými lokalitami a bezdomovci přibude ještě několik tisíc azylantů, na které není státní správa připravena?

Italský premiér Mateo Renzi při hodnocení situace ve Středozemním moři hovoří o otrokářství 21. století. I on musí manévrovat mezi křesťanskými a levicovými názory, podle nichž by se EU měla postarat, aby mohli v pořádku do Evropy dorazit všichni ohrožení bez rozdílu, a pravicí, která chce námořní blokádou vytvořit z Evropy pevnost před uprchlíky.

Místo kvót by smysl dávalo spíš vojenské obsazení libyjského pobřeží a zřízení uprchlických táborů v gesci EU, což by mohlo organizovanému zločinu překazit jeho nelidský obchod s lidmi. Jenže taková akce by zabránila pouze nejhorším excesům.

Dlouhodobé řešení je mnohem složitější: politická, ekonomická a vojenská stabilizace Blízkého východu a Severní Afriky s mohutnou humanitární intervencí a rozvojovou pomocí s účastí bohatých arabských států.
Tudy vede cesta k potlačení Islámského státu a stabilizaci Libye nebo Sýrie. Musely by však přestat mocenské hry, kdy si konzervativní arabské monarchie, někdy i s podporou Západu, vyřizují účty s nepohodlnými hnutími a vládci, což otevírá dveře islamistům.

Uprchlíci nicméně ani tak nezmizí a tady nastává úkol nejtěžší: s ohledem na demografickou situaci uvažovat o imigrační politice nacházející mezi uprchlíky takové, kteří jsou schopni integrace v zájmu rozvoje evropských společností. Vše bude během na dlouhou trať, drahé a politicky nepopulární. Má ale Evropa alternativu?

(Právo, 14.5.)

Archiv článků: květen 2015

Evropští islamisté, kvóty a pařeniště radikalismu

Kvóty nic neřeší

Blogeři abecedně