Miloš Balabán

15. 01.

Krize, války, uprchlíci. Zkoušky pro Evropu pokračují

Miloš Balabán Přečteno 2211 krát

Na počátku nového roku je užitečné udělat si inventuru zdrojů bezpečnostních hrozeb a nestability, které se dotýkají i nás. V prvních lednových dnech se objevila řada analýz renomovaných think tanků. Zajímavý pohled nabízí američtí analytici z Rady pro zahraniční vztahy, kteří pro letošek indikují jedenáct klíčových zdrojů bezpečnostních hrozeb a nestability: prohloubení občanské války v Sýrii, útok s velkými oběťmi na území USA nebo jeho spojenců, zničující útok na kritickou infrastrukturu v USA, vážná krize v Severní Koreji nebo okolo ní, politická nestabilita v EU způsobená uprchlickou vlnou, pokračující politické rozštěpení Libye, zvýšené napětí mezi Izraelci a Palestinci, zesílení politického násilí v Turecku, zvýšená politická nestabilita v Egyptě, zvýšení nestability a násilí v Afghánistánu a pokračující štěpení Iráku vzhledem k působení Islámského státu a pokračujícího sektářského násilí mezi sunnity a šíity.

Ze seznamu vyplývá několik vážných závěrů. Především se potvrzuje, že Evropa je ze všech kontinentů obklopena největší mírou bezpečnostní nestability, zhroucenými nebo polozhroucenými státy, což je ideální půda pro další pokračování uprchlické vlny. Ta se ostatně nezastavuje ani v zimních měsících.

Varující je zhodnocení politického vývoje v Turecku. Teroristický útok v Istanbulu ukazuje, že se Turecko nachází v turbulentní vnitropolitické situaci, která mu bude svazovat ruce při spolupráci s EU při omezování nelegální migrace. Více než na migraci se může soustředit na boj proti Kurdům a bránění jakýmikoliv prostředky potenciálnímu vzniku nezávislého Kurdistánu.

Závěr o pokračování sektářského násilí mezi sunnity a šíity nabývá na aktuálnosti ve světle prudkého zhoršení vztahů mezi Saudskou Arábií a Íránem po popravě šíitského duchovního Nimra Bákira Nimra Saúdy. Spolu s válkou v Sýrii, ale i v Jemenu je tak Arabský poloostrov sudem prachu a stabilizace situace v Sýrii podle záměrů velmocí bude nesmírně obtížná.

I v tomto roce bude pod tlakem uprchlické vlny soudržnost EU. Klíčové je dění v Německu, kde násilí na ženách v Kolíně nad Rýnem ukazuje neudržitelnost některých argumentů, obhajujících dosavadní politiku vůči uprchlíkům a zranitelnost evropské společnosti, která nemusí být nutně spojena jen s teroristickými útoky. Jejich pravděpodobnost je ovšem stále vysoká. Takový útok s oběťmi na životech právě v Německu by mohl velmi otřást politickou scénou v celé Evropě. Zatím jen vidíme pokračující erozi Schengenu v podobě dočasného obnovení hraničních kontrol v Dánsku a ve Švédsku.

A to nás možná v Evropě ještě čeká něco, co v seznamu klíčových hrozeb kupodivu chybí: čelit zhoršující se politické a ekonomické situaci na Ukrajině. Evropští politikové to již nemohou nevidět. Opět může s velkou pravděpodobností dojít k bumerangovému efektu špatných strategií a politických rozhodnutí, stejně jako v případě Iráku, Libye nebo Sýrie.

Pro celý rok tak bude platit, že bezpečnostní krize budou zásadně ovlivňovat a limitovat evropské politiky při jejich rozhodování.

03. 01.

Po Syřanech Afghánci?

Miloš Balabán Přečteno 3757 krát

Uprchlická vlna zůstane problémem Evropy i v novém roce. Je užitečné podívat se na pár čísel, která dokumentují její dosavadní rozsah. Podle agentury Frontex přešlo ilegálně hranice EU od ledna do října 1,2 miliónu osob, což je čtyřikrát víc než v roce 2014.

Řecko lze kritizovat za selhání ochrany schengenské hranice, nicméně pokud se přes tamní ostrovy loni přehnala vlna nejméně 820 tisíc uprchlíků, což je skoro dvacetkrát víc než za rok 2014, lze si položit otázku, jestli se takový příliv dá národními silami zvládnout. Pomoc Řecku při ochraně hranice je tak pro EU zcela zásadním úkolem. Souvisí s tím i vyjednávání s Tureckem, nakolik bude schopné, resp. ochotné nelegální migraci bránit.

Uvedené počty nastolují další problém: ví EU, kolik uprchlíků je schopna přijmout a snad i integrovat? Zatím se k ní žádný politik konkrétně nevyjádřil.Bývalý německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich nedávno uvedl, že premiér spolkové země Sasko-Anhaltsko odhadl její přijímací schopnost na dvanáct tisíc uprchlíků. V přepočtu na celé Německo by to bylo 400 tisíc. Počet uprchlíků do Německa ale loni dosáhl 1,1 miliónu. Nedivme se pak vnitroněmeckému sporu mezi Bavorskem a spolkovou německou vládou o zajišťování ochrany státní hranice.

V evropských sporech o přijímání uprchlíků často zaznívá i argument o povinnosti přijímat ty, kteří prchají před válkou. V případě Syřanů, kterých dorazilo do Řecka podle řecké policie asi půl miliónu, to jistě platí, i když je možné uvažovat, zda v případě stabilizace situace v Sýrii nevyzvat uprchlíky k návratu domů, aby pomohli rekonstruovat svou zemi.

Horší to může být u uprchlíků z Afghánistánu, jejichž počet prudce roste – řeckou hranici loni přešlo na 200 tisíc Afghánců. „Hlasují nohama“ o situaci ve své zemi, kde zjevně dochází ke scénáři předpokládanému britským generálem Jamesem Everardem. Ten předpověděl, že po roce 2016 se situace v Afghánistánu zhorší, Kábul a hlavní města provincií sice budou pod kontrolou vlády, ale zbytek země bude kontrolován Tálibánem a milicemi warlordů. Dojde ke vzniku tzv. Yaghestanu neboli země rebelů, bez práva a vlády.

Olej do ohně může přilít i Islámský stát, který expanduje i do Afghánistánu a celé střední Asie. Dají se očekávat jeho střety s Tálibánem, který je na vkus islamistů příliš málo radikální. V roce, v němž uplyne patnáct let od zahájení masivní angažovanosti USA a NATO v zemi, i s naší účastí, je jistě neradostnou perspektivou další zhroucený stát a tím i zdroj dalšího ohniska masové migrace do Evropy. Zabránit takovému vývoji bude při omezených schopnostech afghánské armády a policie mimořádně složité.
A Západu po jeho faktickém stažení ze země tak možná nezbude nic jiného než podobně jako v Sýrii zvolit taktiku menšího zla a podpořit Tálibán v boji s IS. Rusko už dalo najevo ochotu tuto taktiku uplatnit.

Jestli to alespoň sníží počet uprchlíků ze země a perspektivu další humanitární katastrofy, je ale krajně nejisté. Raději se po zkušenostech se Sýrií připravme na nejhorší.

(Právo, 2.1. 2016)

Archiv článků: leden 2016

Krize, války, uprchlíci. Zkoušky pro Evropu pokračují

Po Syřanech Afghánci?

Blogeři abecedně