Na počátku nového roku je užitečné udělat si inventuru zdrojů bezpečnostních hrozeb a nestability, které se dotýkají i nás. V prvních lednových dnech se objevila řada analýz renomovaných think tanků. Zajímavý pohled nabízí američtí analytici z Rady pro zahraniční vztahy, kteří pro letošek indikují jedenáct klíčových zdrojů bezpečnostních hrozeb a nestability: prohloubení občanské války v Sýrii, útok s velkými oběťmi na území USA nebo jeho spojenců, zničující útok na kritickou infrastrukturu v USA, vážná krize v Severní Koreji nebo okolo ní, politická nestabilita v EU způsobená uprchlickou vlnou, pokračující politické rozštěpení Libye, zvýšené napětí mezi Izraelci a Palestinci, zesílení politického násilí v Turecku, zvýšená politická nestabilita v Egyptě, zvýšení nestability a násilí v Afghánistánu a pokračující štěpení Iráku vzhledem k působení Islámského státu a pokračujícího sektářského násilí mezi sunnity a šíity.

Ze seznamu vyplývá několik vážných závěrů. Především se potvrzuje, že Evropa je ze všech kontinentů obklopena největší mírou bezpečnostní nestability, zhroucenými nebo polozhroucenými státy, což je ideální půda pro další pokračování uprchlické vlny. Ta se ostatně nezastavuje ani v zimních měsících.

Varující je zhodnocení politického vývoje v Turecku. Teroristický útok v Istanbulu ukazuje, že se Turecko nachází v turbulentní vnitropolitické situaci, která mu bude svazovat ruce při spolupráci s EU při omezování nelegální migrace. Více než na migraci se může soustředit na boj proti Kurdům a bránění jakýmikoliv prostředky potenciálnímu vzniku nezávislého Kurdistánu.

Závěr o pokračování sektářského násilí mezi sunnity a šíity nabývá na aktuálnosti ve světle prudkého zhoršení vztahů mezi Saudskou Arábií a Íránem po popravě šíitského duchovního Nimra Bákira Nimra Saúdy. Spolu s válkou v Sýrii, ale i v Jemenu je tak Arabský poloostrov sudem prachu a stabilizace situace v Sýrii podle záměrů velmocí bude nesmírně obtížná.

I v tomto roce bude pod tlakem uprchlické vlny soudržnost EU. Klíčové je dění v Německu, kde násilí na ženách v Kolíně nad Rýnem ukazuje neudržitelnost některých argumentů, obhajujících dosavadní politiku vůči uprchlíkům a zranitelnost evropské společnosti, která nemusí být nutně spojena jen s teroristickými útoky. Jejich pravděpodobnost je ovšem stále vysoká. Takový útok s oběťmi na životech právě v Německu by mohl velmi otřást politickou scénou v celé Evropě. Zatím jen vidíme pokračující erozi Schengenu v podobě dočasného obnovení hraničních kontrol v Dánsku a ve Švédsku.

A to nás možná v Evropě ještě čeká něco, co v seznamu klíčových hrozeb kupodivu chybí: čelit zhoršující se politické a ekonomické situaci na Ukrajině. Evropští politikové to již nemohou nevidět. Opět může s velkou pravděpodobností dojít k bumerangovému efektu špatných strategií a politických rozhodnutí, stejně jako v případě Iráku, Libye nebo Sýrie.

Pro celý rok tak bude platit, že bezpečnostní krize budou zásadně ovlivňovat a limitovat evropské politiky při jejich rozhodování.