Kritické diplomatické depeše nyní už bývalého britského velvyslance ve Spojených státech Kima Darrocha o stylu vládnutí prezidenta Trumpa a jeho administrativy se po zveřejnění v britském tisku staly diplomaticky třaskavou směsí. Stojí za to se nad nimi zamyslet.
Kandidátka do čela Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila před poslanci liberální frakce europarlamentu, že EU potřebuje jasnou společnou definici azylu a toho, kdo na něj má nárok. Podle Leyenové je navíc nutné přesně definovat, co je migrace legální a nelegální, a dodala, že vnější hranice musí být pevná a bezpečná. Chce se dodat, že toto poznání bylo vykoupeno neúspěšnou „vítací politikou“ právě v Německu, která negativně poznamenala nejen Německo samotné, ale i celou Evropu. Při slovech Leyenové může nejeden evropský politik, především z východu Unie, cítit i určité zadostiučinění. Nicméně jsou to zatím jen slova a uvidíme, zda se je ve funkčním období nové předsedkyně Evropské komise, pokud projde europarlamentem, podaří přetavit v činy.
Uplynulých pět let funkčního období Evropské komise a Evropského parlamentu bylo mimořádně komplikované. Migrační krize, řecká dluhová krize, brexit a zásadní změny americké zahraniční politiky po zvolení Donalda Trumpa prezidentem rozkolísaly evropskou politiku i postavení Evropy ve světě a ovlivnily vnitropolitickou situaci prakticky všech členů Unie. Překreslovaly se tradiční politické mapy, objevila se na nich nová uskupení stavící se k evropskému integračnímu projektu kriticky až nepřátelsky.