Na londýnské dárcovské konferenci na pomoc Sýrii bylo pro letošek přislíbeno šest miliard dolarů, dalších pět miliard by mohlo přijít v dalších letech. K obnově válkou totálně zničené země to samozřejmě stačit nebude. Obnova je ovšem zatím v nedohlednu, o čemž svědčí poznámka generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, že konflikt by nyní skončil leda zázrakem. Má to přímou souvislost i s přerušením mírových rozhovorů o Sýrii v Ženevě. Povzbudivější zprávy přišly z Paříže, kde se setkali ministři obrany vojenské koalice proti Islámskému státu. Po ofenzívě vedené pozemními i leteckými silami ztratil 22 tisíc km2 v Iráku a 2000 km2 v Sýrii. Bylo zneškodněno jeho 22 tisíc bojovníků. Stále ale disponuje zhruba 30 tisíci mužů ve zbrani.

Tím relativně dobré zprávy končí. Velkým problémem na syrském bojišti je, že zde vedle IS existují i další islamistické skupiny, které jsou označované za umírněné milice primárně bojující proti vojenským silám prezidenta Asada, což jim údajně oslabuje kapacity v boji proti IS. Americký investigativní novinář Seymour Hersh nedávno uvedl v rozsáhlém analytickém článku Mezi námi vojáky poněkud jiná fakta. V tajném dokumentu rozvědky ministerstva obrany USA a sboru náčelníků štábů z roku 2013 se objevilo varování, že pád Asadova režimu způsobí chaos, v němž nejspíš obsadí Sýrii džihádistické skupiny jako v Libyi. Proto byl negativně hodnocen záměr financovat tzv. umírněné povstalecké skupiny. O pravém stavu věcí vypovídá i nedávné přiznání britského premiéra Davida Camerona pro list Independent, že do sil umírněné opozice v Sýrii zahrnul všechny odstíny včetně „relativně tvrdých islamistických skupin“.

Západ tedy může kritizovat Rusy za jejich nálety na cíle „umírněných milic“ a vyzývat je, aby útočili jen na jednoho společného nepřítele, kterým je IS. Bez objasnění, kdo všechno se skrývá za nálepkou „umírněné opozice“ nebo „umírněných milic“, a poskytnutí záruk, že se nebude opakovat libyjský scénář, se to ale těžko změní.Ostatně islamistické pozadí syrské opozice může být jednou z hlavních příčin, proč ženevská jednání selhávají.

(Právo, 6.2.)