Volební lídr ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v sobotním Právu přišel se zajímavou informací o úsilí hnutí ANO prosadit ve vládě, aby se na 200 tisíc volných pracovních míst u nás pustili zahraniční pracovníci.Tento požadavek předložil ministr financí Ivan Pilný nikoliv standardním způsobem, ale bez připomínkového řízení. Ošemetnost návrhu Zaorálek dokumentoval příkladem firmy Futaba, výrobce automobilových dílů, která chce zajistit 170 nízko-kvalifikovaných pracovníků z Vietnamu, kterým by platila 13,5 tisíce korun.

Vedle sociálního dumpingu máme co do činění i s bezpečnostními riziky, což konstatovala i Bezpečnostní rada státu. Jejich rozsah může být široký. Třaskavou směsí ale může být i kombinace dělníka z jiného civilizačního okruhu s nuzným platem a postelí na nevyhovující ubytovně. Jako kdyby nestačily naše vyloučené lokality…A když skončí konjunktura a zahraniční pracovníci se dostanou na dlažbu, bude muset bezpečnostní a sociální dopady nakonec řešit stát, a nikoliv podnikatel, který mezitím kasíroval zisky z levné práce.

Není tudíž příliš pochopitelné, proč se z ANO ozývá kategorické ne nelegální migraci, jenže na straně druhé se migrace, tentokrát legální, ale rozhodně nesystémová, podporuje. Logicky se odmítají unijní migrační kvóty a zároveň se chtějí „otevírat stavidla“ pro příliv nekvalifikovaných a v zásadě neprověřitelných lidí. Logiku to nemá žádnou.

Existuje ale ještě zásadnější důvod, proč nepodporovat masový příliv pracovníků z ciziny. Stojíme totiž na prahu zásadních změn, kdy končí stará průmyslová společnost a nastupuje nová éra. Jde o revoluci, tentokrát digitální, která zásadně změní fungování průmyslu a společnosti. Bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka napsal, že „digitální technologie a platformy vtrhly do tohoto světa a bourají jeho nepružnost, nepropustnost, celoživotní svázanost a institucionální ukotvenost“.

Projevuje se to i třeba v taxislužbě. Protesty pražských taxikářů proti Uberu, nové moderní platformě k přepravě osob, připomínají snahu rozbíječů strojů na počátku průmyslové revoluce v Anglii před 200 lety. Pokrok se ale zastavit nedá.

Montovny s nízko-kvalifikovanou a mizerně placenou prací, kterou budou odvádět i lacino najatí cizinci, prosperitu země nezajistí. Nedává tak větší smysl masivně podporovat vzdělávání, vědu a výzkum? Lákat do Česka raději špičkové vědce a experty za odpovídající plat, kteří by přispěli k tomu, že budeme schopni držet krok se světovou technologickou špičkou? Prostě stavět budoucnost na „chytré práci“? Pomohlo by nám to v nepochybně turbulentním a možná až chaotickém období vážných geopolitických, ekonomických a společenských změn, které bude trvat určitě déle než jedno volební období.

(Právo, 16.10.)