Státní tajemník ministerstva vnitra Stephan Mayer prohlásil na srazu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Augsburgu, že Benešovy dekrety nepatří do Evropy. Odpovědí mu byl silný potlesk přítomných.
Zdálo se, že toto téma bylo v posledních letech v pozadí, ale letos zase vyniklo. Má to snad být signál nové německé vlády, že dochází k posunu v hodnocení minulosti? Nebo se jedná spíše o předvolební tah, kdy Mayer, člen bavorské CSU, chce mobilizovat voliče z řad odsunutých k podpoře křesťanských sociálů v podzimních zemských volbách, kde jim dýchá na záda Alternativa pro Německo?

Česko-německým vztahům taková prohlášení škodí a přispívají k tomu, že se znovu mohou oživovat vzájemné animozity, které se tak složitě podařilo překonat. A rozhodně to nepomáhá těm českým lidovcům, kteří v minulosti sudetoněmecké srazy navštívili a oslovili na nich „přátele“, což platí o předsedovi Pavlu Bělobrádkovi a bývalém ministrovi kultury Danielu Hermanovi, který kandiduje do Senátu.

Jako špatný vtip pak musí po Mayerových slovech působit idea mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndta Posselta uspořádat v příštích letech jeden ze srazů přímo v České republice. Počítá snad s tím, že by případná kritika dekretů prezidenta republiky přímo u nás měla ten správný říz?

Pro nás je to spíš signál, že je třeba si v roce osmdesátého výročí potupné mnichovské dohody jasně říci, co byla příčina a následek v československo-německých vztazích koncem třicátých a v první polovině čtyřicátých let minulého století. Nic více a nic méně.

(Právo, 21.5.)