Ministr Drábek, nejlepší přítel Home Creditu
Poslyšte neslýchaný příběh, jak stát přivede chudáky do ještě větší nouze.
Je to s největší pravděpodobností pouze paranoia, vyvolaná hrůzami, jichž se mnozí tuzemští politici a státní úředníci dopustili v uplynulých 22 letech na tomto národu. Mám ale v současné době strašlivé podezření, že ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek pracuje jako tajný agent společnosti Home Credit.
A miliardář P. K. ocení v prosinci pana ministra čestným titulem Nejlepší přítel Home Creditu za rok 2012. A něco podobného třeba udělají rovněž ostatní firmy, jejichž byznysplány stojí na nedostatku peněz v českých rodinách. A půjčují jim peníze na nekřesťanské úroky.
Můj kamarád ze severní Moravy skončil na začátku ledna letošního roku na dlažbě. Poslala ho tam jedna státní instituce. Neprodloužili mu v ní zkušební dobu, což se dozvěděl 14 dní před jejím koncem.
Protože sehnat novou práci během vánočních svátků není žádná legrace, nechal se zaevidovat mezi klienty úřadu práce. Dnes jsme si po nějaké době telefonovali. Neměl dobrou náladu.
Vrátil se právě od dávkového specialisty úřadu práce, kde se dozvěděl následující informace.
Nový počítačový program pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti a dávek v hmotné nouzi se zatím nachází ve fázi paskvilu a podle toho taky (ne)funguje. Ačkoliv je 25. ledna, dávkoví specialisté kvůli ´haprujícímu´ počítačovému programu nevydávají rozhodnutí, která měli už dávno vydat a díky nimž jejich klienti mohou dostat peníze.
Dávkový specialista nedokázal říci, kdy se podaří program ´odpaskvilit´. Natož, aby dokázal alespoň odhadnout, kdy můj kamarád a další občané České republiky, kteří se nikoliv svou vinou ocitli v těžké ekonomické situaci, dočkají zákonem zaručené státní finanční výpomoci.
Co dávkový specialista věděl moc dobře, bylo, že se jemu i jeho kolegům hromadí na stolech štosy nevyřízených dokumentů. A taky to, že politici a vysocí státní úředníci lidem lžou, když se v médiích optimisticky vyjadřují k šlendriánu, jaký na úřadech práce přivodili.
Drábek po první lednové vlně kritiky velkoústně prohlásil, že se výplata dávek zvládne. V úterý 24. ledna už o něco pokorněji dodal, že stížnosti chápe. Přechod na nový systém se prý ale musel udělat naráz.
Povšimněte si zvratných zájmen ´se´, tak typických pro užívání trpného rodu, který dokáže elegantně snímat odpovědnost z konkrétních viníků všech myslitelných paskvilů.
Proto si připomeňme, co současný kolaps ve vyplácení dávek přineslo. Byla to Drábkova sociální reforma. Platí od ledna, odkdy všechny dávky, podpory a příspěvky vyplácejí úřady práce.
Ministr zaměstnance na úřadech práce za přístup ke své reformě pochválil. Podle něj právě jejich ´extrémní nasazení´ pomáhá překlenout ´náročné období´ (poznámka autora blogu – náročné období je politický termín pro humus, bordel a dezolát).
Dávkový specialista, s nímž můj kamarád hovořil, Drábka nechválil. Jen bezmocně říkal ´nevím´, ´opravdu nevím, kdy peníze dostanete´, ´promiňte mi to, ale já za to nemohu´.
Drábek ještě v reakci na výtky proti sociální reformě uvedl, že situace se ustálí do pár týdnů.
Ale i pár týdnů může být pro leckterého člověka v hmotné nouzi (chudáka) šeredně dlouhá doba.
Poslechněme si odpověď na otázku, co udělá můj kamarád, jestliže se mu peníze na nikterak přeplněném účtě objeví později, než byl zvyklý, když ještě pracoval? Ale pryč s tím milosrdným ´se´! Co udělá, když mu je tam Drábek nepošle?
Sáhne pro peníze do termínovaného vkladu, kde šetří dětem na vysokoškolská studia.
A co udělají občané v ještě větší hmotné nouzi (hmotná nouze je politický termín pro chudobu), jimž se o termínovaných vkladech ani nesní. A potřebují peníze na to, aby jejich děti mohly chodit do základní školy. Že přeháním? Ale kdepak. Boty, do nichž v zimě neteče a netáhne dírami, něco stojí, a v igelitových pytlících se přece jen paří nohy.
Občané v hmotné nouzi, jimž Drábek pošle pozdě jejich podpory a dávky, mohou udělat v zásadě dvě věci.
Pokud v sobě objeví kriminální sklony, vsadí na krádeže, podvody a loupeže. V extrémním případě i na sociální bouře, spojené s rabováním. V české kotlině se něco takového zatím moc nenosí, ale ona i pověstná středoevropská trpělivost má svoje meze.
V opačném a ´lepším´ případě si peníze někde půjčí. U Home Creditu nebo kdekoliv jinde. Osobně bych se pak s ministrem Drábkem o úroky z úvěru soudil.
Ale lidem v hmotné nouzi (chudákům) na to většinou chybí know-how a především peníze. Ledaže by jim na zaplacení advokáta půjčila nějaká úvěrová společnost. Na úrok 15 procent. Ale když by poctivě spláceli, tak jen na sedm a půl.
Třeba by to nebyly zbůhdarma vyhozené peníze, a Drábek by se po prohraném soudním sporu vrátil tam, odkud do vysoké politiky přišel. Je ale otázka, jestli by ho na Jablonecku ještě nějaká firma za ředitele chtěla jako kdysi tanvaldská a.s. ABEGU.
A i kdyby ho přece jen vzala… Pokud by v ní nějaký projekt uskutečňoval tak, jako svou sociální reformu, zařadil by se bezpochyby velmi rychle mezi klienty úřadu práce. Klient úřadu práce by byl v jeho případě politickým termínem pro někoho, koho vyhodí z práce pro neschopnost.
Je to s největší pravděpodobností pouze paranoia, vyvolaná hrůzami, jichž se mnozí tuzemští politici a státní úředníci dopustili v uplynulých 22 letech na tomto národu. Mám ale v současné době strašlivé podezření, že ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek pracuje jako tajný agent společnosti Home Credit.
A miliardář P. K. ocení v prosinci pana ministra čestným titulem Nejlepší přítel Home Creditu za rok 2012. A něco podobného třeba udělají rovněž ostatní firmy, jejichž byznysplány stojí na nedostatku peněz v českých rodinách. A půjčují jim peníze na nekřesťanské úroky.
Můj kamarád ze severní Moravy skončil na začátku ledna letošního roku na dlažbě. Poslala ho tam jedna státní instituce. Neprodloužili mu v ní zkušební dobu, což se dozvěděl 14 dní před jejím koncem.
Protože sehnat novou práci během vánočních svátků není žádná legrace, nechal se zaevidovat mezi klienty úřadu práce. Dnes jsme si po nějaké době telefonovali. Neměl dobrou náladu.
Vrátil se právě od dávkového specialisty úřadu práce, kde se dozvěděl následující informace.
Nový počítačový program pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti a dávek v hmotné nouzi se zatím nachází ve fázi paskvilu a podle toho taky (ne)funguje. Ačkoliv je 25. ledna, dávkoví specialisté kvůli ´haprujícímu´ počítačovému programu nevydávají rozhodnutí, která měli už dávno vydat a díky nimž jejich klienti mohou dostat peníze.
Dávkový specialista nedokázal říci, kdy se podaří program ´odpaskvilit´. Natož, aby dokázal alespoň odhadnout, kdy můj kamarád a další občané České republiky, kteří se nikoliv svou vinou ocitli v těžké ekonomické situaci, dočkají zákonem zaručené státní finanční výpomoci.
Co dávkový specialista věděl moc dobře, bylo, že se jemu i jeho kolegům hromadí na stolech štosy nevyřízených dokumentů. A taky to, že politici a vysocí státní úředníci lidem lžou, když se v médiích optimisticky vyjadřují k šlendriánu, jaký na úřadech práce přivodili.
Drábek po první lednové vlně kritiky velkoústně prohlásil, že se výplata dávek zvládne. V úterý 24. ledna už o něco pokorněji dodal, že stížnosti chápe. Přechod na nový systém se prý ale musel udělat naráz.
Povšimněte si zvratných zájmen ´se´, tak typických pro užívání trpného rodu, který dokáže elegantně snímat odpovědnost z konkrétních viníků všech myslitelných paskvilů.
Proto si připomeňme, co současný kolaps ve vyplácení dávek přineslo. Byla to Drábkova sociální reforma. Platí od ledna, odkdy všechny dávky, podpory a příspěvky vyplácejí úřady práce.
Ministr zaměstnance na úřadech práce za přístup ke své reformě pochválil. Podle něj právě jejich ´extrémní nasazení´ pomáhá překlenout ´náročné období´ (poznámka autora blogu – náročné období je politický termín pro humus, bordel a dezolát).
Dávkový specialista, s nímž můj kamarád hovořil, Drábka nechválil. Jen bezmocně říkal ´nevím´, ´opravdu nevím, kdy peníze dostanete´, ´promiňte mi to, ale já za to nemohu´.
Drábek ještě v reakci na výtky proti sociální reformě uvedl, že situace se ustálí do pár týdnů.
Ale i pár týdnů může být pro leckterého člověka v hmotné nouzi (chudáka) šeredně dlouhá doba.
Poslechněme si odpověď na otázku, co udělá můj kamarád, jestliže se mu peníze na nikterak přeplněném účtě objeví později, než byl zvyklý, když ještě pracoval? Ale pryč s tím milosrdným ´se´! Co udělá, když mu je tam Drábek nepošle?
Sáhne pro peníze do termínovaného vkladu, kde šetří dětem na vysokoškolská studia.
A co udělají občané v ještě větší hmotné nouzi (hmotná nouze je politický termín pro chudobu), jimž se o termínovaných vkladech ani nesní. A potřebují peníze na to, aby jejich děti mohly chodit do základní školy. Že přeháním? Ale kdepak. Boty, do nichž v zimě neteče a netáhne dírami, něco stojí, a v igelitových pytlících se přece jen paří nohy.
Občané v hmotné nouzi, jimž Drábek pošle pozdě jejich podpory a dávky, mohou udělat v zásadě dvě věci.
Pokud v sobě objeví kriminální sklony, vsadí na krádeže, podvody a loupeže. V extrémním případě i na sociální bouře, spojené s rabováním. V české kotlině se něco takového zatím moc nenosí, ale ona i pověstná středoevropská trpělivost má svoje meze.
V opačném a ´lepším´ případě si peníze někde půjčí. U Home Creditu nebo kdekoliv jinde. Osobně bych se pak s ministrem Drábkem o úroky z úvěru soudil.
Ale lidem v hmotné nouzi (chudákům) na to většinou chybí know-how a především peníze. Ledaže by jim na zaplacení advokáta půjčila nějaká úvěrová společnost. Na úrok 15 procent. Ale když by poctivě spláceli, tak jen na sedm a půl.
Třeba by to nebyly zbůhdarma vyhozené peníze, a Drábek by se po prohraném soudním sporu vrátil tam, odkud do vysoké politiky přišel. Je ale otázka, jestli by ho na Jablonecku ještě nějaká firma za ředitele chtěla jako kdysi tanvaldská a.s. ABEGU.
A i kdyby ho přece jen vzala… Pokud by v ní nějaký projekt uskutečňoval tak, jako svou sociální reformu, zařadil by se bezpochyby velmi rychle mezi klienty úřadu práce. Klient úřadu práce by byl v jeho případě politickým termínem pro někoho, koho vyhodí z práce pro neschopnost.