Kapitán Nathan Smithe, nasazený v současnosti v Kuvajtu, podal žalobu na Bílý dům pro vedení nezákonné války v Sýrii, Iráku a Jemenu. Přítomnost americké armády bez souhlasu amerického Kongresu je podle něj v příkrém rozporu s Ústavou Spojených států, podle níž má pravomoc vyhlásit válku pouze Kongres. V roce 1973 tuto pravomoc potvrdila a posílila ještě Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která stanoví, že do 48 hodin po vyslání vojenských sil do válečné operace musí prezident své rozhodnutí nechat posvětit (nebo zamítnout) Kongresem. Rozhodně takováto neschválená operace nesmí trvat déle než 60 dní, s případným prodloužením o 30 dní.

Smith se obrátil na právníka z Yaleské univerzity Bruce Ackermana, který zhruba před půl rokem uveřejnil v The Atlantic svůj právní rozbor bojových operací na Středním východě a mimo jiné ve svém článku upozornil, že dle rozhodnutí Nejvyššího soudu 1802 má vzhledem k systému vládnutí v USA voják „povinnost neuposlechnout nelegálního rozkazu“.

Smith ve svém žalobním návrhu argumentuje, že jsou krácena jeho občanská práva, že je nucen porušovat Ústavu své země, respektive svůj vojenský i občanský slib dodržovat Ústavu. Kapitán sice souhlasí, že je třeba proti ISIS bojovat, ale nemůže smířit své svědomí s tím, že bojuje v nezákonné válce. Oficiální místa se odvolávají na povolení z roku 2001 (!), kdy Kongres svěřil prezidentu Bushovi pravomoc vést válku proti „jednotlivcům, skupinám a národům, které naplánovaly, schválily a provedly teroristické útoky 11. září 2001“. Do rozhodnutí soudu bude Smith nicméně řádně plnit rozkazy svých velitelů.

Zdroje:
The Atlantic
US News
Army Times