Jiné způsoby řízení mohou přinést krátkodobé výsledky v určité oblasti, ale nikdy nemohou zaručit dlouhodobý rozvoj. Přítomnost mladších členů také akademické obci zajišťuje potřebnou dynamiku. To platí i pro samosprávu, píše Eva Syková v komentářích k našim otázkám o akademické samosprávě, které si klademe v souvislosti s udělením Ceny Jana Opletala.

Jaký je váš pohled na akademickou samosprávu? Je způsob řízení univerzit, založený na samosprávných mechanismech, podle vás správný? Funguje dnes podle vás akademická samospráva dobře?

Akademické společenství je obcí. Samospráva k němu proto neodmyslitelně patří. Nejde jen o historický symbol autonomie vůči světské moci. Jednoduše je to pro akademické prostředí ten nejvhodnější způsob řízení. K přehmatům někdy samozřejmě dochází, ale rozhodně méně často než například v samosprávě obecní. Jiné způsoby řízení mohou přinést krátkodobé výsledky v určité oblasti, ale nikdy nemohou zaručit dlouhodobý rozvoj.

Jakou roli podle vás v akademické samosprávě hrají studenti a studentky? Přispívají svou přítomností k jejímu fungování, mají nějakou specifickou roli?

Věda a vzdělávání jsou spojité nádoby. Předávání znalostí a zkušeností studujícím dává bádání jiný, životnější rozměr. Přítomnost mladších členů také akademické obci zajišťuje potřebnou dynamiku. To platí i pro samosprávu. Na druhou stranu je třeba, aby studentští zástupci nebrali
své povinnosti vůči obci na lehkou váhu. Někdy mám, přiznám se, určité pochybnosti ohledně spolurozhodování studujících o tom, kdo stane v čele akademické obce.

Co by podle vás mělo pro studenty a studentky znamenat jejich členství v akademické obci?

To je otázka především pro samotné studentky a studenty. Nicméně, myslím si, že členství v obci je mimo jiné příležitostí poznat, co to znamená spoluodpovědnost. To je zejména v českém prostředí důležitá deviza.

Kdybyste měl/a ocenit jeden počin, kterým se za poslední tři roky nějaký student nebo studentka prokázal/a jako dobrý člen/dobrá členka akademické obce, co by to bylo?

Oceňuji zejména ty, kdo nejsou lhostejní k dění ve vysokém školství a v české společnosti obecně. Jmenovat lze například iniciativu Za svobodné vysoké školy, Hradecké studentské hnutí, nebo již déle působící Inventuru demokracie. Pochvalu si však zaslouží všichni ti, kdo se prostě snaží přispět ke zlepšení situace kolem sebe.

Eva Syková

Eva Syková je profesorkou fyziologie a patologické fyziologie. Působí na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, specializuje se na výzkum mozku a kmenových buněk. V současné době řídí Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR a je také čerstvě zvolenou senátorkou za volební obvod Praha 4.