Jsem tlustá Vietnamka. No a co?
„Ahoj!“
„Jsi přibrala, co?“
Žádné jak se máš, co je nového. Prostě a jednoduše vám do obličeje vpálí, že jste tlustá.
A běda, jestli jste od posledního setkání zhubla. To se na vás vrhnou jak slepice na zrní po týdnu hladovky a za každou cenu chtějí vědět, jak jste zhubla a jestli jste u toho musela i cvičit.
Vietnamky jsou posedlé svým vzhledem. Modelky Victoria Secrets hadr.
Dneska už jsem nad tím vším povznesená, ale během puberty jsem z toho měla docela trauma. Moje postava je totiž pro naše vietnamské známé vděčným tématem. Moc velký břicho, moc tlustý lýtka, moc svalnatý ruce, na Vietnamku moc velký hrudník, na takovou výšku moc velký stehna. Eee? Ale řasy mám docela v pohodě, ne? Tam jsem nenabrala ani deko, fakt.
Kupodivu moji váhu s oblibou komentují nejen ženský, ale i chlapi. A to třeba i prodavači ve Vietnamu, kteří mě znali sotva pět minut.
Nejhorší vzpomínky mám na vietnamské svatby. Většinou jsem seděla mezi hubenými Vietnamkami v úzkých minisukních a sexy topech, co u každého sousta zdůrazňovaly, že se teda rozšoupnou, ale fakt jen výjimečně. Bože, ženský, bůh stvořil Angelato, aby byl svět sladší, ne depresivnější!
Ještě lepší je někde hromadně vařit ve společnosti vietnamských maminek a tetiček. To se dozvíte, kdo kde zase přibral. A jak by jí to slušelo, kdyby zhubla tak pět šest kilo. Ano, to by byl z ní hnedka nový člověk.
Jednou ke mně přišla jedna teta, která je posedlá dietami a stárnutí je pro ni sprosté slovo. Prý bych měla míň jíst a zhubnout ty pneumatiky na břiše. Že ona, když shodila ty špeky u žeber, se teď cítí hned sebevědoměji. Chudinka asi očekávala, jak budu celá žhavá na ty její hubnoucí recepty. Místo toho jsem se jí vysmála do očí s tím, že se sebevědomě cítím i se všemi svými Michelinkami. Dneska už komentuje jen moje oblečení :-)
A víte, co je na tom všem nejlepší? Že oni to Vietnamci vůbec nemyslí zle. Když vás upozorní na to, že jste moc tlustí nebo moc hubení, tak tím dávají najevo, že jim na vás záleží. Ani je nenapadne, že byste se taky mohli urazit.
Takže až půjdete příště ke starému Nguyenovi pro tabulku čokolády a on vám řekne, že byste si raději měli koupit jablko, tak se neurážejte. Myslí to s vámi dobře.