Nesmyslných článků o Číně, které se občas mihnou v médiích, si obvykle nevšímám, tentokrát mi to nedá. Článek literárního kritika Štefana Švece, který se v Právu pustil do odkrývání tajemství Asie, je totiž nejen hloupý, ale i urážlivý. Připomíná časy, kdy bílý muž kráčel Asií a u vědomí vlastní nadřazenosti suverénně klasifikoval jinakost jejích obyvatel, o nichž nic nevěděl. Při pohledu na tvář autora, která se na nás sympaticky usmívá z fotografie v Právu, usuzuji, že ani neví, jaké nehoráznosti říká.
To ukázal již 5. června 1989 neznámý muž, ve světě známý jako „the Tankman“.
Před dvaceti dvěma lety v Pekingu, v noci ze 3. na 4. června 1989, armáda ukončila protesty na náměstí Tchien-an-men. Symbolem protestů se stali studenti, účastnili se jich však doslova všichni. Požadavky byly prosté — zaručit svobodu slova, učinit přítrž korupci a začít postupně demokratizovat politický systém. Počet obětí vojenského zásahu není znám, oficiální místa v r. 1989 hovořila o dvou stovkách, včetně padesáti vojáků, neoficiální odhady kolísají mezi jedním a třemi tisíci civilistů. Další byli popraveni nebo uvězněni v razii, která následovala.