Peking je horkým kandidátem na konání zimních Olympijských her v roce 2022. Tato zpráva, která se před časem objevila i v našem tisku, ale mezitím zapadla, mě znovu zaskočila prostřednictvím mailu od Initiatives for China, lidskoprávní organizace se sídlem v USA požadující, aby ČLR, která brutálně pacifikuje své národnostní menšiny, privilegium pořádat zimní Olympiádu nedostala. Organizace, jejíž výzva je nesená ušlechtilými humanistickými cíli, bere Olympiádu stále ještě vážně jako událost konanou v duchu ideálů olympismu. Ten sám sebe definuje jako hnutí, usilující spojením „sportu, kultury a výchovy o vytvoření způsobu života založeného na radosti z vynaloženého úsilí, na výchovné hodnotě dobrého příkladu, sociální odpovědnosti a respektování základních univerzálních etických principů“, jehož cílem je zapojení sportu „do služeb harmonického rozvoje lidstva, s cílem vytvořit mírovou společnost, která dbá o zachování lidské důstojnosti“ (články 1 a 2 Olympijské charty). Svým způsobem bere olympijské ideály vážně i čínská vláda, která jinak svou politikou lidských práv Chartu minimálně v bodě univerzálnosti etických ideálů otevřeně popírá; pořádání Olympiády je totiž možné prezentovat jako důkaz, že ČLR je mezinárodně respektovaný „moderní civilizovaný“ (sien-taj wen-ming) stát, vyznávající stejné hodnoty jako Západ, byť stále častěji doplňované o přívlastek „s čínskými specifickými rysy“.