Čínská lidová republika ani v době pandemie, na jejímž počátku stálo systémové selhání státu řízeného podle principů vedoucí úlohy strany, nezapomíná na své politické cíle. Místo reflexe institucionálních příčin problému se věnuje propagandistickým akcím.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang ve čtvrtek 12. března zahájil svou pravidelnou tiskovou konferenci oznámením, že v pátek 13. března se bude konat videokonference na téma boje s koronavirem za účasti představitelů ČLR a zemí platformy 17+1, kam patří šestnáct postkomunistických států, včetně České republiky, a Řecko.

Na čínské straně se videokonference mají zúčastnit zástupci ministerstva zahraničí, Státního výboru pro hygienu a zdraví a odborníci z oblasti „prevence, léčby, letectví, pohraniční kontroly a komunitního dozoru“. Na straně zmíněných evropských států to budou „vládní úředníci a zdravotníci“.

Při této příležitosti mluvčí zdůraznil údajnou transparentnost a zodpovědný přístup čínských orgánů při řešení problémů s epidemií. Konstatoval také, že čínská strana přikládá velkou vážnost opatřením ve východní a střední Evropě a je připravena poskytnout těmto zemím veškerou pomoc, aby společnými silami „zvítězily v boji s šířením epidemie, a tím dále posunuly budování sdíleného osudu lidstva“.

Frázi o „otevřeném, transparentním a zodpovědném“ přístupu Číny pak mluvčí ještě několikrát zopakoval v odpovědích na otázky novinářů. A neopomněl znovu zmínit sdílený osud lidstva, jeden ze sloganů generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga.

Z Keng Šuangova vystoupení je patrná snaha zdůrazňováním korektnosti čínského postupu odvést pozornost od skutečnosti, že epidemie vypukla a masivně se rozšířila vinou čínských úřadů, které zablokovaly informace o počátku nemoci a kriminalizovaly lékaře pokoušející se informovat veřejnost a zavádět preventivní opatření. Naposledy o tom před několika dny veřejně promluvila wuchanská lékařka Aj Fen.

Izolace Taiwanu pokračuje

Na tiskové konferenci také zaznělo, že ČLR „posiluje spolupráci s mezinárodním společenstvím v boji s epidemií a společně brání regionální i globální bezpečnost v oblasti zdraví“. Ve skutečnosti však ČLR i za nastalé krizové situace brání svému sousedu Taiwanu, aby se v rámci Světové zdravotnické organizace zapojil do úsilí zdolat nákazu.

Taiwan přitom má tragickou zkušenost s dřívější čínskou epidemií SARS a zároveň se v současnosti epidemii efektivně brání, jak dokládá pouhých devětačtyřicet nakažených k 12. březnu, a to navzdory blízkému sousedství s ČLR a pohybu značného množství lidí mezi oběma zeměmi v době, kdy už ve Wu-chanu propukla epidemie.

Taiwanská Academia Sinica také v těchto dnech úspěšně pokročila ve vývoji látky pro rychlé testování na Covid-19. Spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací by pomohla nejen Taiwanu.

ČLR označuje Taiwan za svoji „dosud neosvobozenou provincii“ a ani v krizové situaci neztrácí ze zřetele jeden ze svých hlavních politických cílů — izolovat Taiwan od mezinárodního společenství, a popírat jeho faktickou nezávislost. Na škodlivost čínského přístupu upozornil v těchto dnech například prestižní časopis Nature.

Privilegovaná 17+1

Speciální videokonference o boji s epidemií za účasti zemí střední a východní Evropy, o které se jako o hlavní události dne zmínil Keng Šuang, je čistě propagandistická akce. Navíc působí nelogicky, uvážíme-li, že v naší části Evropy zatím není tak dramatický nárůst nemocných jako v Itálii, Francii nebo Německu. Rozhodnutí zaměřit se speciálně na dané země má však hluboký smysl z hlediska čínské zahraniční politiky a její soustavné snahy stavět blok postkomunistických zemí (jenž nevznikl spontánně, ale sdružila ho Čína), proti Evropské unii.

Stejná polarizace se rýsuje i v přípravě summitu EU — Čína, který se má konat v Pekingu koncem března a následujícího summitu Číny a platformy 17+1. V rozporu s dosavadní praxí se evropského summitu zřejmě zúčastní pouze premiér Li Kche-čchiang, zatímco představitele platformy sdružující evropské postkomunistické státy, a to jak členy Evropské unie, tak i nečleny, poctí osobní přítomností sám generální tajemník a prezident v jedné osobě Si Ťin-pching.

Příčiny privilegované pozice, kterou tak v symbolické rovině získávají méně významné evropské státy, nejsou známé. Roli v ponížení EU může hrát to, že Evropská komise před rokem označila ČLR za „systémového rivala“ a Evropa začíná s Čínou tvrději vyjednávat a bránit vlastní zájmy.

Pokud Česká republika a další státy regionu na čínskou vějičku skočí, hrozí, že jednou dopadneme stejně, jako kdysi dopadly v Číně malé demokratické strany, když na konci 40. let minulého století s Komunistickou stranou Číny vytvořily Jednotnou frontu. Pomohly tak legitimizovat vznik nového státu v roce 1949 a vytvořit iluzi nové, spravedlivější společnosti, aby skončily v propadlišti dějin, převýchovných kampaní a pracovních táborů.

DeníkReferendum 13. 3. 2020