Interpelace – nej(ne)mocnější zbraň poslancova aneb Jak jsem se ptala premiéra
Původně měl být tento blog o plýtvání penězi ze státního rozpočtu na substandardní bydlení (tj. byznys s chudobou). O tom, jak na problémy sociálně vyloučených lokalit. A taky o tom, co vláda chystá s Agenturou pro sociální začleňování. Nakonec je z toho zamyšlení o interpelacích. Co se (ne)odehrálo?
Právo skákat do řeči aneb Interpelace
Slovo interpelace patrně pochází z latinského interpellare, což znamená skákat do řeči či přerušovat dotazem. Právo interpelace je možnost poslanců klást všetečné dotazy vládním činitelům a mít tak alespoň trochu přehled o tom, co ministerstva dělají a co se dělat chystají. Spojena je povinnost členů vlády na tyto dotazy nejpozději do třiceti dnů odpovědět. Interpelační právo je zakotveno v článku 53 naší Ústavy a ústní i písemné interpelace se podle jednacího řádu konají ve čtvrtek během jednání Sněmovny (což bývá třikrát v šestitýdenním cyklu). Až potud paráda. Ovšem co se členem vlády, který má sedm interpelačních čtvrtků (tj. v součtu několik měsíců) po sobě něco-strašně-důležitého-na-práci a na interpelace se nedostaví, to už Ústava neřeší. A návod neposkytuje ani jednací řád poslanecké sněmovny.
S Babišem by chtěl mluvit každý
Všetečné dotazy premiérovi i dalším členům vlády klade velká část poslanců, takže se ústní interpelace losují. Pokud na váš dotaz nevyjde řada ústně, anebo je rozsáhlý a vyměřené dvě minuty na otázku a čtyři na odpověď by stejně nestačily, stále je možnost interpelaci zaslat písemně.
Odpověď - neodpověď
Ani odesláním interpelace v písemné formě však poslanec nemá vyhráno. Ona totiž není odpověď jako odpověď a může se stát, že za třicet dnů vám ve schránce přistane psaní jak od rybářovic Zdeničky z Werichovy pohádky o Královně Koloběžce první. Málokterý z poslanců by byl spokojen s kompilátem hesel vytrhaných z kontextu a nic neříkajících vágních frází, a tak korespondence (v mém případě s kanceláří premiéra) pokračuje dál. V následujícím kroku vyjádří poslanec nesouhlas s odpovědí na interpelaci a požádá předsedu poslanecké Sněmovny o projednání výhrad na čtvrtečních ústních interpelacích. Nespokojenost s odpovědí ovšem vyjadřuje i řada dalších kolegů.
Další losovačka
Po několika měsících premiérových absencí jsou samozřejmě šance na projednání zrovna těch vašich dotazů dost nízké a nejspíš se na vás nedostane řada, stejně jako na mě. A tak je poslanec i veřejnost i po měsících od vznesení dotazů stále bez kompletních odpovědí, a mezitím se vynořily otázky nové. Nezbývá než se pustit do dalšího kola a poslat premiérovi interpelaci číslo dvě. Jedno pozitivum tento interpelační koloběh ale přeci jen má – nové dotazy je záhodno formulovat co nejpřesněji, tak, aby se z nich nevykroutila ani Královna Koloběžka první.
Ostatně, korespondenci přikládám a posuďte sami.
1- Interpelace O. Richterové na Andreje Babiše ze dne 4.11.2018
2- Odpověď A. Babiše na interpelaci
3- Nesouhlasné stanovisko s odpovědí premiéra
4- Interpelace O. Richterové na A. Babiše ze dne 20.2.2019
PS: Stenozáznamy z interpelací jsou dostupné na webu psp.cz, doporučuji třeba tuto přehlednou tabulku z prosincového dotazování, kde je vidět i pořadí losování.
Právo skákat do řeči aneb Interpelace
Slovo interpelace patrně pochází z latinského interpellare, což znamená skákat do řeči či přerušovat dotazem. Právo interpelace je možnost poslanců klást všetečné dotazy vládním činitelům a mít tak alespoň trochu přehled o tom, co ministerstva dělají a co se dělat chystají. Spojena je povinnost členů vlády na tyto dotazy nejpozději do třiceti dnů odpovědět. Interpelační právo je zakotveno v článku 53 naší Ústavy a ústní i písemné interpelace se podle jednacího řádu konají ve čtvrtek během jednání Sněmovny (což bývá třikrát v šestitýdenním cyklu). Až potud paráda. Ovšem co se členem vlády, který má sedm interpelačních čtvrtků (tj. v součtu několik měsíců) po sobě něco-strašně-důležitého-na-práci a na interpelace se nedostaví, to už Ústava neřeší. A návod neposkytuje ani jednací řád poslanecké sněmovny.
S Babišem by chtěl mluvit každý
Všetečné dotazy premiérovi i dalším členům vlády klade velká část poslanců, takže se ústní interpelace losují. Pokud na váš dotaz nevyjde řada ústně, anebo je rozsáhlý a vyměřené dvě minuty na otázku a čtyři na odpověď by stejně nestačily, stále je možnost interpelaci zaslat písemně.
Takto vypadá Sněmovna o ústních interpelacích.
Odpověď - neodpověď
Ani odesláním interpelace v písemné formě však poslanec nemá vyhráno. Ona totiž není odpověď jako odpověď a může se stát, že za třicet dnů vám ve schránce přistane psaní jak od rybářovic Zdeničky z Werichovy pohádky o Královně Koloběžce první. Málokterý z poslanců by byl spokojen s kompilátem hesel vytrhaných z kontextu a nic neříkajících vágních frází, a tak korespondence (v mém případě s kanceláří premiéra) pokračuje dál. V následujícím kroku vyjádří poslanec nesouhlas s odpovědí na interpelaci a požádá předsedu poslanecké Sněmovny o projednání výhrad na čtvrtečních ústních interpelacích. Nespokojenost s odpovědí ovšem vyjadřuje i řada dalších kolegů.
Další losovačka
Po několika měsících premiérových absencí jsou samozřejmě šance na projednání zrovna těch vašich dotazů dost nízké a nejspíš se na vás nedostane řada, stejně jako na mě. A tak je poslanec i veřejnost i po měsících od vznesení dotazů stále bez kompletních odpovědí, a mezitím se vynořily otázky nové. Nezbývá než se pustit do dalšího kola a poslat premiérovi interpelaci číslo dvě. Jedno pozitivum tento interpelační koloběh ale přeci jen má – nové dotazy je záhodno formulovat co nejpřesněji, tak, aby se z nich nevykroutila ani Královna Koloběžka první.
Ostatně, korespondenci přikládám a posuďte sami.
1- Interpelace O. Richterové na Andreje Babiše ze dne 4.11.2018
2- Odpověď A. Babiše na interpelaci
3- Nesouhlasné stanovisko s odpovědí premiéra
4- Interpelace O. Richterové na A. Babiše ze dne 20.2.2019
PS: Stenozáznamy z interpelací jsou dostupné na webu psp.cz, doporučuji třeba tuto přehlednou tabulku z prosincového dotazování, kde je vidět i pořadí losování.