Nabitý den po sociálních službách plzeňského kraje - Úvod
Ve středu 27. února, v průběhu takzvaného poslaneckého týdne, jsme s 1. místopředsedkyní České pirátské strany a poslankyní Olgou Richterovou navštívili sedm zařízení poskytující sociální služby v kraji a zjišťovali od jejich provozovatelů, s jakými problémy se potýkají a co naopak mají za dobrou praxi. Jako místopředsedkyně výboru pro sociální politiku chce mít celorepublikové srovnání a představu o rozmanitosti dobré praxe.
Cestu popisujeme jako seriál o několika podstatných tématech sociální politiky v kraji. Jednotlivé díly přicházejí ve stejné časové souslednosti jako probíhala návštěva
1. díl se věnuje problémům spojeným s provozováním domovů se zvláštním režimem, které pečují o lidi, většinou seniory, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění, demence nebo závislosti na návykových látkách. Jeden takový máme i v Domažlicích, co se v něm asi skrývá?
Další návštěva v Domažlicích (“malý bonus”) nám připomene, že v pohraničí stále funguje sexuální turistika i 30 let od uvolnění hranic, ale síť zajišťující prevenci proti HIV naopak řídne. Co v kraji přetrvalo, co zmizelo a jak s tím bojovat?
Druhý bonus nám dá nahlédnout nejen do kuchyňky zaměstnanců, ale vůbec pod pokličku celého Úřadu práce v Klatovech. Jaký má s odstupem času na chod úřadu vliv přesun do nové budovy. Trápí zde něco klienty nebo pracovníky?
2. díl nás nejdřív přesune do komunity Oblastní charity v Klatovech. Rozebere i neduhy, které zatěžují chod Charity, ale i jiných neziskových organizací. Ty samé potíže často trápí obecní sociální zařízení (tj. příspěvkové organizace). Což nás volně přivede k návštěvě Městského ústavu sociálních služeb v Klatovech, kde navážeme na článek z minulých Pirátský listů pošumavských Pirátů. Navíc z podnětu paní ředitelky ústavu Olga chystá interpelaci paní ministryně sociálních věcí a práce. Na závěr dílu a návštěvy v Klatovech zažijeme zmiňované komunitní fungování Charity na vlastní kůži v Nízkoprahovém klubu pro mládež Chapadlo.
3. díl nás na závěr cesty zavede do jednoho z šesti v komunitě rozptýlených bytů Dětského domova Domino v Plzni. Jeho ředitelka nám předá úspěšné know-how jak může fungovat instituce pro děti rozprostřená do bytů a jeho obyvatelé se nám svěří se svými zkušenostmi s touto “jinou” ústavní péčí.
Na závěr tohoto úvodu doporučujeme jako třešničku na dortu video z celého dne.
Jak se taková cesta plánuje? Celý nápad podniknout cestu vznikl postupně. Při rozmýšlení nad tématy jsem již na podzim oslovil některé instituce, které projevily samy zájem a samy navrhly, že by rády uvítaly paní poslankyni a provedly ji. V lednu na celostátním fóru Pirátů jsme se dohodli na finálním termínu a mohl jsem začít plánovat cestu. Olga měla jen jeden požadavek, a to navštívit startovací byt s mladými lidmi z dětského domova. Poprosil jsem ostatní zastupitele, jestli mají návrhy, co by měla Olga vidět, aby mi je dali, a jestli by se také nechtěli účastnit. Všechny oslovené paní ředitelky a předsedkyně byly součinné a při plánování nevznikl žádný zádrhel, a tak jsme se mohli vydat na jednodenní, ovšem velmi nabitou cestu.
Josef Kubát, místopředseda Piráti Plzeňský kraj & Olga Richterová, poslankyně a místopředsedkyně strany
Cestu popisujeme jako seriál o několika podstatných tématech sociální politiky v kraji. Jednotlivé díly přicházejí ve stejné časové souslednosti jako probíhala návštěva
Domov se zvláštním režimem.
1. díl se věnuje problémům spojeným s provozováním domovů se zvláštním režimem, které pečují o lidi, většinou seniory, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění, demence nebo závislosti na návykových látkách. Jeden takový máme i v Domažlicích, co se v něm asi skrývá?
Další návštěva v Domažlicích (“malý bonus”) nám připomene, že v pohraničí stále funguje sexuální turistika i 30 let od uvolnění hranic, ale síť zajišťující prevenci proti HIV naopak řídne. Co v kraji přetrvalo, co zmizelo a jak s tím bojovat?
Druhý bonus nám dá nahlédnout nejen do kuchyňky zaměstnanců, ale vůbec pod pokličku celého Úřadu práce v Klatovech. Jaký má s odstupem času na chod úřadu vliv přesun do nové budovy. Trápí zde něco klienty nebo pracovníky?
2. díl nás nejdřív přesune do komunity Oblastní charity v Klatovech. Rozebere i neduhy, které zatěžují chod Charity, ale i jiných neziskových organizací. Ty samé potíže často trápí obecní sociální zařízení (tj. příspěvkové organizace). Což nás volně přivede k návštěvě Městského ústavu sociálních služeb v Klatovech, kde navážeme na článek z minulých Pirátský listů pošumavských Pirátů. Navíc z podnětu paní ředitelky ústavu Olga chystá interpelaci paní ministryně sociálních věcí a práce. Na závěr dílu a návštěvy v Klatovech zažijeme zmiňované komunitní fungování Charity na vlastní kůži v Nízkoprahovém klubu pro mládež Chapadlo.
3. díl nás na závěr cesty zavede do jednoho z šesti v komunitě rozptýlených bytů Dětského domova Domino v Plzni. Jeho ředitelka nám předá úspěšné know-how jak může fungovat instituce pro děti rozprostřená do bytů a jeho obyvatelé se nám svěří se svými zkušenostmi s touto “jinou” ústavní péčí.
Na závěr tohoto úvodu doporučujeme jako třešničku na dortu video z celého dne.
Jak se taková cesta plánuje? Celý nápad podniknout cestu vznikl postupně. Při rozmýšlení nad tématy jsem již na podzim oslovil některé instituce, které projevily samy zájem a samy navrhly, že by rády uvítaly paní poslankyni a provedly ji. V lednu na celostátním fóru Pirátů jsme se dohodli na finálním termínu a mohl jsem začít plánovat cestu. Olga měla jen jeden požadavek, a to navštívit startovací byt s mladými lidmi z dětského domova. Poprosil jsem ostatní zastupitele, jestli mají návrhy, co by měla Olga vidět, aby mi je dali, a jestli by se také nechtěli účastnit. Všechny oslovené paní ředitelky a předsedkyně byly součinné a při plánování nevznikl žádný zádrhel, a tak jsme se mohli vydat na jednodenní, ovšem velmi nabitou cestu.
Josef Kubát, místopředseda Piráti Plzeňský kraj & Olga Richterová, poslankyně a místopředsedkyně strany