Úvodní shrnutí celé cesty najdete tady, čtyřminutové video zde.
Den jsme zahájili v Domažlicích společně s tamními pirátskými zastupiteli vedenými Viktorem Krutinou, pirátským odborníkem na sociální problematiku v kraji Lukášem Denkem, a místostarostou Domažlic Stanislavem Antošem (KDU). Navštívili jsme Domov se zvláštním režimem pro lidi s lehčí formou Alzheimerovy choroby a stařecké demence (dále Domov), jímž nás provedla jeho ředitelka Hana Hrušková.



Aktivizace v praxi
Je to taková větší vila se zahradou, kam k atrapě autobusové zastávky senioři chodívají jako ve svých vzpomínkách čekat na autobus do práce. Vybavuji si: Klíčová věta paní ředitelky zněla zhruba takto: “Když je klient agresivní (a je u nás přitom už nějakou dobu), je to naše selhání. Naštěstí se nám to děje zcela výjimečně. Takové projevy totiž nenastávají, když jsou naplněné potřeby, které nemocní mají. Hodně se proto ptáme příbuzných, co klienty dřív bavilo, jaká byla jejich práce, na co jsou zvyklí a podle toho jim potom hledáme program.” Je v tom všechno.
Praktické jsou záhonky jakoby na kulečníkovém stole, tedy ve výšce k pletí i z kolečkového křesla, a malý ovocný sad (i sběr plodů a vaření marmelád prý probíhá jako aktivizace!). Na chodbách se tu a tam ozýval zvuk andulek, které vysedávaly v kleci u okna, a na zahradě zas dupot králíků v králíkárně. Nicméně zvířata do Domova jen „vocaď pocaď“. V případě kozy už bylo vedení proti. Jednou týdně přicupitá pes, který pomáhá při canisterapii. Na skříni u jedné obyvatelky Domova, k níž jsme mohli vstoupit, visel jednoduchý obrázek zátěží. Při dotazu, jestli to kreslila vnučka, zazněla odpověď, že uživatelé kreslí sami, jelikož nemoc jim bere schopnost jemné motoriky a kreslení je tak účinný lék.
Paní ředitelka nás hodně překvapila, když šla k jedněm dveřím a zdůrazňovala: „teď Vám ukážu naši největší pýchu“. Za dveřmi stál vakumet - přístroj na zpracování/zavakuování špinavých plen. „Ušetřilo nám to spoustu práce, podle zákonů totiž odpad takového charakteru nesmí popeláři vyvážet bez zvýšených bezpečnostních opatření,” vysvětlila ředitelka Domova. Proč je tak důležitý? Vždyť v domácí péči o děti či o babičku koš plný plen žádnému popeláři nevadí. Jenže při takovém množství plen, jaké vyprodukuje podobné zařízení, je vakumet užitečný už kvůli zápachu, který se z popelnic jinak line od jara až do podzima.

Nestane se, aby lůžko zůstalo dlouho volné. To samo o sobě buď volá po zřízení dalšího podobného zařízení např. v Klatovech, kde o tom v minulosti již uvažovali, ale nedostali dotace od MPSV, anebo výrazné podpoře domácí péče včetně odlehčovacích pobytů k úlevě pečujícím. K tomu se ale ještě dostaneme.

Administrativa, náklady, a strasti ředitelů
Jeden důchod k úhradě nákladů většinou nestačí, potřebný je i příspěvek na péči ve 3. nebo 4. stupni. Proto záleží na správném posouzení lékařů, aby každý, kdo potřebuje podporu, ji také dostal - a včas. Výbor pro sociální politiku, jehož jsem místopředsedkyní, bohužel pravidelně žádá informace o šíleně dlouhých lhůtách u posudkových lékařů a jejich akutním nedostatku - a zatím se nic zásadního nezlepšilo. Zodpovědnost je bohužel na MPSV.
Jak vnímám největší bolesti Domova? Je to jako v jiných sociálních zařízeních. Rozčlením to.
Lidé, kteří umí svou práci a chtějí učit další, už ale nemají nervy na proces akreditace - byť na kurz při Úřadu práce pro budoucí zaměstnance Domova.
Ubíjející je i úhradová vyhláška, která zdravotním sestrám v sociálních zařízeních stanovuje přesný čas, který jim má trvat každý úkon, a ve výsledku znemožňuje vykazovat všechny reálně učiněné výkony - a taky za ně dostat zaplaceno. Řešíme to na podvýboru pro sociálně-zdravotní pomezí, jde o odbornost 913, a financování zdravotní péče v sociálních službách je pořád problém.
To nejlepší na konec: čím víc je administrativy, tím více je třeba personálu, a o personál se pak musí starat zase další (mzdová účetní, personální). A sociální služby musí při každé změně pracovní smlouvy (byť o jedinou desetinu úvazku) krajským úřadům opětovně zasílat např. kompletní dokumentaci vzdělávání daného zaměstnance. Konkrétně u téhle věci už prověřuji, jestli je opravdu nutné chtít poněkolikáté ověřenou kopii diplomů téhož člověka v listinné podobě a u výpisu z rejstříku trestů zase jestli je vůbec třeba ho v tom případě změny smlouvy znovu pořizovat.

Jak podpořit péči doma? Odlehčovacími službami a radou
Těm, kdo pečují o své nemocné doma, paní ředitelka nabízí odborné přednášky, jak pečovat o seniora v domácnosti a předejít například proleženinám či jiným komplikacím. Ale jak péči dlouhodobě zvládat? Respitní péče je odpověď. Znamená jedno- i několikatýdenní pobyty, které mají rodině odlehčit. Zařízení s personálem zajistí, aby hlavní pečující osoba mohla odjet na dovolenou, nebo být sama v nemocnici na operaci. Bohužel, zajistit financování na respitní lůžka je obtížné a práce s novými klienty samozřejmě náročnější. Byť by si to přáli, v Domažlicích toto zatím pro klienty s demencí nenabízejí.

Celkové pocity z návštěvy Domova lze shrnout do citátu paní ředitelky Hruškové z následného emailu: “My bychom měli své síly právě směřovat do terénu, mezi laické pečovatele, naučit je pečovat a dát jim šanci, jak znovu zregenerovat své síly a udržet v domácím prostředí své blízké. To znamená podpořit pečovatelskou službu, denní a týdenní stacionáře a odlehčovací služby, budovat kvalitní síť odborné ošetřovatelské péče v terénu a v neposlední řadě řešit pomoc cílovým skupinám klientů, kteří mají nízké důchody, exekuce a čelí na sklonku života nebezpečí sociálního vyloučení a dožití v ústraní naší společnosti v důsledku své finanční krize.”

Bonus 1: Pohraničí, které stále svádí k sexuální turistice, ale...
Před obědem na Náměstí Míru v Dubině jsem se zastavila u sanitky Centra JANA, které se v kraji od Železné Rudy k Rozvadovu stalo stálicí v boji za prevenci proti HIV/AIDS u nejohroženějších skupin pracovnic v sex byznysu. Ve své sanitce ženy vyšetřují a testují. I Centrum JANA dodalo Pirátům své podněty, když s dalšími neziskovými organizacemi předložili teze k legislativnímu návrhu dekriminalizace prostituce. Jde jim totiž stejně jako Pirátům především o posílení práv a ochranu osob v prostituci.

Tato nezisková organizace je také jedna z mála, která dnes službu anonymního testování na Plzeňsku nabízí. V minulosti se šlo nechat na HIV/AIDS otestovat na každé okresní hygienické stanici: “Změnila se legislativa, je ovšem na místě hledat další způsoby jak zajistit hustší síť,” vysvětluje lékařka, která provádí HIV testy v Klatovské nemocnici. Podle stránek http://www.hiv-prevence.cz se vedle sanitky dá na Plzeňsku bezplatně anonymně testovat jen v Klatovech a Plzni.

Bonus 2: Úřad práce v Klatovech - pro klienty i pro zaměstnance
Po obědě s domažlickými Piráty jsme dorazili do Klatov, kde jsem společně s pirátským zastupitelem Jiřím Zavřelem navštívila Kontaktní pracoviště Úřadu práce (dále ÚP). Paní ředitelka Dana Miškovičová celou delegaci provedla nově zrekonstruovanou budovou a poté se vypořádala s předem zaslanými dotazy a probrala s námi všechny tematické okruhy.
Ve Sněmovně se Výbor pro sociální politiku pravidelně věnuje Úřadu práce jako klíčové státní instituci pro lidi v potížích, ale i místu, které navštíví téměř všichni rodiče malých dětí nebo také všichni pěstouni. Čím je klatovské pracoviště výjimečné? Díky přesunu všech oddělení úřadu do jedné stavebně uzpůsobené budovy dle požadavků zaměstnanců a paní ředitelky je možné vidět prostředí vstřícné pro klienty i zaměstnance. Zdejší pobočka je jednou z deseti, kdy MPSV v roce 2012 využilo možnosti Integrovaného operačního programu z EU a o 3 roky později se pracoviště se všemi agendami přesunulo do jedné budovy.

Jak to vidí Piráti (nejen v Klatovech) dlouhodobě?
Nezaměstnaných je v Klatovech jen 2,1% lidí a dlouhodobě z nich ještě méně, ale jejich jedinou vyhlídkou na práci jsou většinou práce tzv. veřejně prospěšné. Je zde určitá skupina populace, která zkrátka nikdy nebude zaměstnatelná a životaschopná bez podpory státu. V důsledku průběžného snižování rozpočtu na veřejně prospěšné práce ale nabídka takových míst postupně klesá. Přitom zapojení těchto lidí např. do městských sociálních podniků udržujících zeleň a čistotu je v dlouhodobém horizontu nutnou investicí, spolu se sociální prací a podporou v udržení bydlení.
Navíc do této skupiny populace patří i někteří starobní důchodci, kteří nemají mezi 65 a 68 lety věku nárok na výplatu důchodu, anebo osoby které sice nejsou zbavené svéprávnosti, ale jejich mentální schopnosti jsou tak nízké, že nejsou schopny vykonávat téměř žádnou práci. A tak zdůrazňujeme nutnost odvolávat se proti posudkům Lékařské posudkové služby, a k tomu, že někteří nejpotřebnější nemají, kdo by se odvolal za ně.