O dalším sněmovním týdnu, o tom, proč se plošně netestovalo v sociálních službách nebo co chci po Janě Maláčové, ale i o potravinové sbírce.



Máme za sebou další masakry ve Sněmovně. Řešili jsme opět prodloužení nouzového stavu (a zřejmě ne naposledy). Podařilo se nám prosadit několik věcí, o něž jsme usilovali opakovaně, jako valorizace daňové slevy na poplatníka, zmrazení platů ústavních činitelů pro rok 2021, zákon o evidenci skutečných majitelů apod. A nadále usilujeme o narovnání podmínek pro maloobchod.

Co řeším já osobně?
1) Kdo je odpovědný za situaci, že se v sociálních službách začalo plošně testovat až v půli listopadu, i když to bylo ve strategii? Ministerstvo zdravotnictví na přelomu srpna a září vyřadilo preventivní testování v sociálních zařízení z Národní strategie testování. Přitom se jednalo o zásadní preventivní opatření, které mohlo zachránit i tisíce životů klientů v zařízeních sociální péče. Chtěla jsem vědět, která odborná skupina či skupina podávající připomínky vyřazení navrhla. Bohužel poslanci vládních stran odmítli nést odpovědnost. Poslala jsem tedy žádost o informace přímo na Ministerstvo zdravotnictví, abychom se do budoucna mohli poučit.
2) Testování a motivace pro karantény. Plošné testování se nabízí nejen v sociálních službách, ale také mezi učiteli nebo ve firmách. Dle slov Daniela Prokopa v Otázkách Václava Moravce (odkaz níže) NERV nabídl vládě zvážit možnost přispívat firmám na plošné testování, tak i zvýšit kompenzace za karantény a izolace, aby lidé kvůli penězům nezatajovali infekci. Další možností je tzv. pool testing.

V situaci, kdy žádný krok není a nebude zadarmo, navíc jarní vlna stála stovky miliard korun, si pořád stojíme za tím, že je důležité investovat do prevence a nikoliv pouze do případných kompenzací. A prevencí je zjišťovat nákazu (testovat) a potom trasovat a izolovat. Jenže leckde to lidé mají do odběrových míst i desítky kilometrů, testy stojí cca 1 700 Kč. Ne každý, u koho by bylo rozumné se otestovat, je indikovaný. A kompenzace ze strany státu? Vidím několik nelogických výluk. Tak například živnostník se zavřeným obchůdkem a zaměstnancem si musí vybrat, zda bude čerpat podporu na sebe (kompenzační bonus), nebo Antivirus na zaměstnance. Z programu Antivirius, kompenzačního bonusu a ošetřovného na rozdíl od jara nelze žádat o více druhů podpory současně. O podporu si mohou žádat pouze ti, kdo nečerpají jinou dávku, např. starobní důchod, rodičovskou, apod. A OSVČ nejsou odpuštěny zálohy, takže reálně čerpaná podpora je o cca 5 tisíc nižší (místo 15 tedy 10 tisíc Kč na měsíc). I proto jsem v posledních Otázkách V. M. poněkolikáté vyzvala paní ministryni Janu Maláčovou, aby MPSV řešilo případy firem, které se s platbou odvodů (viz Antivirus) z různých důvodů zpozdí v řádu dnů, nebo chybně vyplní některou z kolonek v žádosti, a následně musí vracet celou podporu zpět. Změnila postoj, a na rozdíl od odpovědi na interpelaci slíbila nápravu. Tak jsem zvědavá!



Ad #TýdenVeSněmovně.
Podařilo se nám prohlasovat hned několik opravdu důležitých věcí! Sněmovna přijala usnesení zavazující vládu narovnat diskriminační podmínky pro maloobchody. Chceme, aby maloobchod mohl fungovat ve stejném režimu jako dosud protěžované nadnárodní řetězce. Třetím čtením prošel návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, ze které se povedlo vypustit výjimku pro svěřenecké fondy. Tento bod byl naposledy přerušen hlasy vlády, KSČM a SPD. Dále se nám podařilo prosadit zmrazení platů ústavních činitelů pro rok 2021. Jsem také ráda, že Senát podpořil náš návrh na zákaz klecového chovu slepic. Bohužel nebyla vůle dostatečného počtu poslanců řešit situaci kolem České televize nebo tendr na dostavbu Dukovan. S podporou SPD a KSČM nebyla vůle ostatních ani řešit korupci v ČR. Kvůli nepřítomnosti poslanců ANO a ODS se nepodařilo na plénum dostat téma dětských exekucí. V tématu exekucí a jejich změn ve prospěch občanů je tento tandem bohužel již tradiční.

Samostatnou kapitolou bylo hlasování o změnách v daňovém systému. Nejprve se podařilo prosadit náš návrh na zvýšení daňové slevy na poplatníka. Tento krok jsme prosazovali dlouhodobě a byl podporován i odbornou veřejností, protože z něj budou profitovat všichni a občané část peněz vrátí do ekonomiky. Poté však Sněmovna přijala poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše na zrušení superhrubé mzdy a jednotnou sazbou 15 % (pro vybrané 23 %). My jsme pro něj nehlasovali. Změna přinese ztrátu pro rozpočet, kraje a obce ve výši skoro 90 miliard ročně, zvýhodní pouze vysokopříjmové a zřejmě povede ke zvyšování jejich úspor na úkor útraty. Nůžky se tak ještě více rozevřou. Ministryně financí obratem požádala Senát o vyškrtnutí právě slevy na poplatníka, stejně tak premiér. Nic tedy ještě není konečné a budeme bojovat za to, co pro občany dává smysl! Návrh prohlasovali poslanci ANO, Trikolory, SPD a ODS, která si zřejmě nevšimla, že od doby vzniku jejich programu se doba dost změnila. Možná se tak rodí půdorys budoucí koalice.

Blog proto raději zakončím dobrým skutkem. Minulý víkend proběhl další ročník potravinové sbírky. Ta se koná pravidelně od roku 2013 a vloni poprvé proběhla hned dvakrát. Žádné dítě nebo senior by neměli trpět hlady a přece se to nyní děje. Česká federace potravinových bank začíná hlásit velký nedostatek základních potravin, i když jejich potřeba v současnosti stále stoupá. I kvůli tomu, že jarní sbírka byla kvůli Covid - 19 zrušena. Nakoupené zboží poputuje do organizací, které je předávají zejména maminkám s dětmi, rodinám v krizi a osamělým seniorům. Letos se podařilo vybrat 440 tun potravin a drogerie. Jde o cílenou sbírku, která opravdu pomáhá. Ve prospěch potravinových bank mám i podaný pozměňovací návrh zákona (aby jejich klienti nemuseli být registrovanými klienty sociálních služeb).

PS: Máte-li rádi newslettery, sledujte moji práci a aktuální dění v sociální oblasti.