Mimořádný příspěvek v izolaci jako první krok k pozitivní motivaci a prevenci v době pandemie prošel Sněmovnou. Zafunguje?



Otázkou pozitivní motivace se dlouhodobě zabývám. Opakovaně jsem představovala a předkládala návrhy na zvýšení motivace pro lidi, kteří se nechají testovat a v případě nutnosti trasovat i izolovat. Tato navrhovaná opatření se zaměřují jak na občany jako jednotlivce, tak na firmy jako zaměstnavatele. Víme, že přes dvě třetiny kontaktů nejsou hlášeny a trasovány. Proto je to nutnost!

V případě občanů se snažím o prosazení dorovnání náhrady za karanténu nebo izolaci alespoň na 80 % mzdy s tím, že veškeré náklady by hradil stát. Druhá věc je podpořit podniky, aby své zaměstnance pravidelně testovali. Nejjednodušší variantou je bonus na nákup testů. Prostředí zaměstnání je nyní oblastí nejvyššího počtu přenosu Covid - 19. Více k tomu například v tomto článku.

Co se podařilo? Poslaneckou sněmovnou v týdnu prošel návrh na vyplácení mimořádného příspěvku ve výši až 370 Kč za den k náhradě příjmů zaměstnanců v karanténě či izolaci kvůli infekčnímu onemocnění, samozřejmě nařízené příslušnými orgány. Příspěvek má být účinný od 1. března 2021 do 31. května 2021. Cílem je, aby se zaměstnanci v případě karantény nebo onemocnění COVID-19, nemuseli obávat výrazného poklesu svých příjmů. Celé to musí ještě projít Senátem a podepsat prezident. Ale konečně něco!

Podle MPSV zaměstnavatel získá v řádu hodin od státu informaci o vystavení karantény či izolace. Nemusí podávat žádnou žádost o refundaci, příspěvek k náhradě mzdy si totiž sám odečte od povinného odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Na příspěvek budou mít nárok i tzv. dohodáři, pokud jsou účastni nemocenského pojištění (při příjmu nad 3 500 Kč z dohody o pracovní činnosti, resp. nad 10 000 Kč u dohody o provedení práce). A to je jedině dobře!

Proč to podle mě ale není dostatečné řešení? Mimo jiné proto, že na příspěvek v této podobě nemají nárok živnostníci. Jde totiž o podporu navrženou jen pro zaměstnance, která vynechala živnostníky: včetně těch, kteří si platili nemocenskou. Argument zvýšení kompenzace těm, kdo pobírají kompenzační bonus, je ve hvězdách: navýšení zatím vládou neprošlo. Navíc na kompenzace dosahuje jen část živnostníků. Ti navíc i při placení nemocenského pojištění prvních čtrnáct dní nepobírají náhradu mzdy žádnou. Na téma nuly pro OSVČ jsem mluvila v Událostech, komentářích i na plénu Sněmovny.

Paní ministryně financí poté dala příslib, že se touhle nespravedlností vláda bude zabývat na svém pondělním zasedání (15. 2. 2021), takže hlídáme, aby nemocní živnostníci měli také motivaci jít na testy. Budeme nicméně žádat o navýšení příspěvku na výši alespoň 500 Kč denně pro ty, kteří hradí nemocenské, protože při desetidenním příspěvku OSVČ z navržených 3 700 Kč stejně zhruba 1 600 Kč odvede zpět státu (za celý měsíc jsou odvody cca pět tisíc). Na rozdíl od zaměstnanců by tedy šlo ne o příspěvek navíc, ale jediných 2 100 Kč na deset dní nemoci. Opět ale zdůrazňuji, že i to je lepší, než současné nic.

I když se to povede, pouze “izolačka” samozřejmě nestačí. Je potřeba podpořit podniky v testování, znovu nastartovat testování a trasování. To úzce souvisí s důvěrou v opatření a vedení (nejen) v době krize. Dobrou zprávou je alespoň to, že na kompenzace z vládních programů dosáhnou konečně také živnostníci v insolvenci. Jsem hrdá na náš tým, že dokázal změnit názor vládních právníků.

A celkově? V návaznosti na program Budoucnost řešíme teď jsme vytvořili plán s názvem Za pět dvanáct, kde se soustředíme na tyto zásadní oblasti: (1) odstranit prvek strachu z testování, trasování a karantény; (2) férově finančně kompenzovat poškozené lidi i firmy; (3) umožnit fungování škol v jejich lokálních podmínkách; (4) změnit nouzový stav na pandemický a zajistit plynulou vakcinaci; (5) vytvořit Covid fond a pružně financovat řešení krize . Jako odpovědná a konstruktivní opozice chceme na těchto prioritách a vůbec řešení pandemie spolupracovat s vládou. Stejně jako po celou dobu až dosud. Jen se to bohužel nesetkává s pochopením.

P. S.: Z posledního metodického pokynu hlavní hygieničky vyplývá, že “za náležitou ochranu dýchacích cest se nepovažuje improvizovaná ochrana nosu a úst např. šálou, šátkem či látkovou rouškou.” I pro sebe si tedy odnáším pokyn používat respirátor typu min. FFP2. Účinnost je díky lepšímu těsnění na obličeji vyšší.