Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR dnes potvrdila ve funkci na další čtyři roky stávajícího ředitele ing. Zdeňka Kabátka. Pan ministr financí Babiš konstatoval, že je to politický podraz, jeho vládní kolegové z ČSSD oponují, že je to naprosto v pořádku. Inteligentní čtenář však ví, že před diskusí o ofsajdu nebo účasti na olympiádě není špatné seznámit se s pravidly pro ofsajd nebo pro účast na olympiádě. Proto neuškodí podívat se na několik paragrafů a jejich historii - dnes konkrétně na to, jak si politici a politikáři v minulém desetiletí upravili zákonná pravidla pro ovládání naší největší zdravotní pojišťovny.

Proč se zajímat, kdo je ředitelem VZP?

Ředitel VZP kontroluje tok více než 150 miliard z celkového 250-miliardového rozpočtu zdravotního pojištění, v praxi má proto větší vliv než ministr zdravotnictví, dokonce je i lépe placen. Uzavíráním smluv a úhradových dodatků rozhoduje o bytí či nebytí nemocnic a ordinací, o dostupnosti péče v regionech a o reálných možnostech léčby pacientů. Smluvní politikou a vyjednáváním s výrobci silně ovlivňuje trhy s léky a zdravotnickými pomůckami. Za zmínku stojí i čtyřmiliardový provozní fond pojišťovny.
Kdo má klíče k funkci ředitele VZP a tedy k moci nad největšími zdravotnickými penězi? Pravidla stanoví letitý, ale mnohokrát upravovaný zákon 551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR. Když se podíváme na jednotlivé změny, jejich dobový kontext a autory, budeme se moci ptát cui bono, komu ku prospěchu, jako vyšetřovatel v dobré detektivce.

Dvě kritické novely zákona

Porevoluční zákonodárci v roce 1991 do zákona napsali, že „prostřednictvím orgánů Pojišťovny je zajišťována účast pojištěnců Pojišťovny, zaměstnavatelů pojištěnců a státu na řízení Pojišťovny“, protože po desetiletích centrálního řízení bylo žádoucí umožnit demokratickou účast občanů na řízení zdravotnictví. Prvních patnáct let platnosti zákona to bylo vcelku i pravda.
První velkou ránu dostal zákon v roce 2006 za ministra zdravotnictví Ratha, t. č. trestně odsouzeného. K dubnu 2006 byli pojištěnci a jejich zaměstnavatelé změnou zákona fakticky odstaveni od účasti na řízení VZP. Novela, která měla napříště umožnit plnou kontrolu státu nad VZP, měla číslo 117/2006 Sb. a jmenovala se „zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejného zdravotního pojištění“. Pro kontext, ještě předtím se ministr zbavil tehdejší řádně zvolené ředitelky VZP ing. Musílkové dosazením nuceného správce Pečenky, který za svého krátkého působení podepsal například známou patnáctimiliardovou smlouvu s Protonovým centrem.
Druhou ránu dostaly zdravotnické zákony v následujícím „pravicovém“ volebním období, k lednu 2008. Stalo se tak obrovskou novelou 261/2007 Sb., nazvanou „zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů“, která měnila desítky daňových a dalších zákonů. Obsahovala i zdravotnický přílepek, který zavedl kromě regulačních poplatků také nenápadný, ale důležitý zásah do pravidel volby ředitele VZP. Žádná z těchto změn nebyla řádně projednána, celý balík zákonných změn byl schvalován stylem „buď-anebo“.

Paragraf 20 aneb jak se tvoří Správní rada VZP

Správní rada VZP je orgánem, který volí ředitele. Podívejme se proto na vývoj pravidla o obsazování Správní rady VZP v čase, podle § 20 odst. 2 zákona 551/1991 Sb.

Období od 1. 1. 1992 do 31. 7. 2004:
(2) Správní radu tvoří deset členů - zástupců státu, deset členů - zástupců pojištěnců a deset členů – zástupců zaměstnavatelů pojištěnců. Správní rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K platnosti rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů.

Období od 1. 8. 2004 do 31. 3. 2006:
(2) Správní radu tvoří deset členů - zástupců státu, deset členů - zástupců pojištěnců Pojišťovny a deset členů - zástupců zaměstnavatelů pojištěnců Pojišťovny. Správní rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K platnosti rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů. Vznesou-li všichni přítomní zástupci státu, všichni přítomní zástupci pojištěnců nebo všichni přítomní zástupci zaměstnavatelů pojištěnců při jednání Správní rady námitku, že navržené rozhodnutí Správní rady může ohrozit finanční rovnováhu systému veřejného zdravotního pojištění nebo vyrovnané hospodaření Pojišťovny, Správní rada rozhodnutí nepřijme a stanoví lhůtu, která nesmí být delší než 3 měsíce, pro předložení doplňujících dokladů, které tuto námitku potvrdí nebo vyvrátí. Nejpozději do 30 dnů od uplynutí lhůty stanovené pro předložení doplňujících dokladů Správní rada projedná navržené rozhodnutí znovu; k přijetí takového rozhodnutí je třeba souhlasu alespoň dvou třetin všech členů Správní rady. Projednávání námitek nesmí ohrozit plnění zákonných závazků Pojišťovny.

Období od 1. 4. 2006 dosud:
(2) Správní radu tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Členy Správní rady volené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu.

Jak vidíme, „před Rathem“ měli pojištěnci a zaměstnavatelé možnost účasti na řízení VZP. V krátkém období mezi lety 2004 a 2006 měla dokonce každá z těchto skupin určitou „blokační pravomoc“ u významných finančních rozhodnutí. Novelou k 1. dubnu 2006 však došlo k odstranění zástupců pojištěnců i zaměstnavatelů a jejich nahrazení stranickými politiky. Tím se dostala Správní rada VZP a potažmo celá pojišťovna pod kontrolu aktuálně vládnoucí politické garnitury.
Všimněme si ještě jedné důležité věci. Dvacet členů za Parlament je voleno „podle principu poměrného zastoupení politických stran“. Důsledkem je možnost „opoziční smlouvy“ – nejsilnější vládní strana může získat kontrolu nad VZP i proti vůli menších koaličních partnerů, pokud se dohodne se silnou opoziční stranou či stranami. V poměrech roku 2006 i v následujícím volebním období toto pravidlo znamenalo, že pro ovládnutí VZP a tedy většiny zdravotnických peněz bude stačit dohoda tehdejších ČSSD a ODS.

Paragraf 14 aneb jak se volí ředitel VZP

Nyní můžeme přikročit k historickému vývoji paragrafu o volbě ředitele VZP, podle § 14 odst. 1 zákona 551/1991 Sb.

Období před 31. 3. 2006:
(1) Statutárním orgánem Pojišťovny je ředitel Pojišťovny, kterého na návrh Správní rady Pojišťovny volí a na návrh Správní rady Pojišťovny odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu.

Období od 1. 4. 2006 do 31. 12. 2007:
(1) Statutárním orgánem Pojišťovny je ředitel Pojišťovny, kterého na návrh vlády volí Poslanecká sněmovna Parlamentu.

Období od 1. 1. 2008:
(1) Statutárním orgánem Pojišťovny je ředitel. Ředitele Pojišťovny jmenuje a odvolává Správní rada Pojišťovny.

Jak vidíme, „před Rathem“ musela nejprve Správní rada (tehdy ještě tvořená pojištěnci a zaměstnavateli) kandidáta navrhnout a Poslanecká sněmovna ho následně volila. Tím byla zajištěna dostatečná dělba moci a ochrana před libovůlí jak Správní rady, tak aktuální politické reprezentace. Rathova novela tuto dělbu moci odstranila, tatáž aktuální politická sestava měla ředitele ve vládě navrhovat a v Parlamentu volit. Politická garnitura v následujícím volebním období si to zjednodušila ještě více – Správní rada sama sobě ředitele navrhuje, volí i odvolává. Připomeňme si rok 2008 – v Parlamentu to tehdy bylo 100:100, válčilo se o přeběhlíky, volba předvybraného ředitele VZP by v takových poměrech taky „nemusela dopadnout“. Naproti tomu, Správní rada byla již bezpečně politicky ovládána, formátem „opoziční smlouvy“, volbu ředitele nebylo nutno nikam předkládat, s nikým diskutovat a nikomu skládat účty; politická odpovědnost jednotlivých členů Správní rady VZP je spíše hypotetická, o její činnosti se veřejnost příliš nezajímá.

Závěrem

Na tomto místě by snad hezky vypadala elegie ústavního právníka o tom, jak ze zdravotnictví pozvolna vyprchala "sametová" kontrola občanů nad správou věcí veřejných. Nebo snad o něco cyničtější komentář o přílepkování zákonů a o „naplňování starých měchů novým vínem“. Inteligentní čtenář si jistě názor utvoří sám. Za poznámku stojí snad jen, že Parlament může Správní radu kdykoliv odvolat a Správní rada může zase kdykoliv odvolat ředitele a zvolit nového. Nic tedy negarantuje, že sebelepší ředitel VZP na své odborně náročné pozici vydrží celé čtyřleté období, může být průběžně střídán za kohokoliv, kdo má VŠ vzdělání, což je dnes leckdo. Zatímco tedy každý referent na úřadě musí být složitě vybírán podle zákona o státní službě a pak má úřednickou definitivu, nejvýznamnější pozice ve zdravotnictví je předmětem libovolných politických zvratů...„A povedzte mi, Kefalín, čo vy si predstavujete pod takým slovom ´absurdný´?“